104

Brz, u, m., brza, y, f., brzačka, na Slov.

= překážka, Hinderniss. — 2. Brz, a, ο =
brzký, brzek, St, skl, hurtig, geschwind.

Brza, y, f., vz Brz; 2. žilka, prouha
v mase, ve dřevě, Maser, Ader im Fleische,
im Holze. Bern.

Brzáče, ete, n., brzák, a, m., ranoš, brzo
narozený. Us. Vz Brzák.

Brzák, a, m., chroust. — 2. B. = brzáče,
bald nach Der Hochzeit geborenes Kind. —
3. B., brzo uzrávající. Jetel b. Zlob.

Brzce, ne za dlouhý čas, hned, bald. V.

Brzda, y, f., stroj k zastavení pohybu
stroje jiného, ku př. parního vozu, vlaku,
něm. Bremse. Vys.

Brzditi, oni -dí, brzď, dě (íc), il, ěn, ění
= pohyb stroje brzdou staviti, Bremsen. Vz
Brzda. — co: vlak. Vz Bremsen.

Brzdový. B. kolo. Bremsrad. Rk.

Brzejší, od neužívaného brzý, Ssav.,
früher.

Brzek, vz Brzký.

Brzeť, i, f., žíla v dříví, Flader. Rk. Vz Brza,

Brzko, v brzce, Br., v brzku. V brzce
se to stane, Ros., bald.

Brzkosť, i, f., rychlosť, Schnelligkeit.
V brzkosti jsme staří. Štele.

Brzký, brzek, zka, zko; komp. brzší,
brzejší, brzčejší; brzičký, brzoučký, brzounký
= rychlý, náhlý, jäh, schnell, baldig, früh.
Jg. Brzký čas to ukáže. Ros. B. uvážení.
Har. V brzkém čase, v brzkých nemnohých
Dnech. V. B. posel, konec, uvážení, porod,
smrť. Jg. — v čem. Aby brzký nebyl na-
lezen v přísné spravedlnosti (=náhlý,kvapný).
Solf. — čím. Nebuď brzek řeči. Tkadl.

Brzky utěšenie minulo, Hus, schnell.

Brzlík, u, m., něm. Brustdrüse, žláza na
průdušnici umístěná, snad z něm. Briesel.
Mz. 120.

Brzlina, y, f. = slezina, die Milz. Na Slov.

Brzo, brzy, brzko, brzce, brzičko, brzíčko,
brzičky, brzoučko, komp. brž, jehož se neužívá,
nýbrž: dřív, dříve, dřívěji, spíš, spíše = prudko,
záhy, v brzce, hned, rychle, snadně, bald,
alsbald, gleich, flugs. Jg. Půjdu brzy spat.
Z vlka nebrzo bude oráč a ze zemana žák.
Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady.
Plk. Přijdu brzy domů. Us. Jakž brzo do-
konal tu řeč. V. Brzo nastávající = blízký.
V. Velmi brzo. Us. To se brzo nestane (stran
pořekadel vz : Chléb, Voda). Brzo z jara. Us.

— Brzo-brzo, bald-bald. Brzo mne chválí,
brzo mne haní. Us. — Brzo potom, kurz
hernach. Brzo po novém měsíci. Byl. — B.
= příliš brzo, před časem, frühzeitig, allzu-
früh. Brzo mi přišel. Brzo narozený. Ros.

Brzosť, i, f., GeschwinDigkeit. Šla s b-sti
či s chvátáním. Hus.

Brzovatina, y, f., Fladerholz. Rk.

Brzovatý, aderig, maserig, vz Brza. B.
dřevo. Bern.

Brzy, vz Brzo.

Brzý; brz, a, o, vz Brzký.

Brž, brže, jest komparativní tvar oD brzo
= rychleji, spíše, raději, schneller, geschwin-
Der, eher. Ale to brž vězte. Št. Vz Kat.
3123., 3287. Nejsme sami, mnoho brž máme
bratří. Kom. — Přivazuje se zhusta k spoj-
kám: alebrž, anobrž, abrž, nébrž, ja, viel-

mehr, sondern, když výraz předcházející
opravujeme. Vz Ale, 9., 10. Kat. 3269. Není
zlato lepší než ctnosť, ani jest brž rovné ji.
Jel. Vz jednotlivá ona slova. — Zk. —
Brž co jsem chtěl říci V Us. (u Turnova). B.
také = také k tomu. V. — B., v brzce, hned.
Kat. 681. I mohlo by se b. státi. Alx.

Bržek, vz Brh.

Buba, y, m. Vyhlíží jako b. = hloupě,
Us., dumm.

Bubáč, e, m., = bubák.

Bubák, bobák, mor. babák, a, m., hubá-
ček = strašidlo. Nechoď ven, je tam b. Us.
To jsou jenom bubáci, Schreckenberger =
vy mne jen strašíte. D. B. na ptáky. Jinak
také: mundák, papák, mumlák, hastroš, stra-
šák, Wauwau, Ruprecht, Schreckbild, Ge-
spenst. Jg. — Ji., speklý vozher v nose, sušeň
(Brt.). Vezmu ti bubáky (říká se dětem). Us.

Bubati = bubřeti. — čím. Život, jenž
mokrostí bubá, mokrostí vědne. Ms. (schwel-
len). — B. = Bumbati. Vz toto.

Bubel, ble, m. (zastaralé), 1. ten, kdo má
naduté tváře; 2. bublina; 3. nesrozumitelné
mluvení: b. kouzel. Jg.

Buben, bnu, m., bubének, nku, bubínek,
bubenec, bubéneček. B., od zvuku, který vy
dává. Gb. Die Trommel. Části bubnu: horní
obruč, dolní obruč, šroub k ladění, deska
(k tlučeni na ni), deska se strunami, paličky.
B. přes levé rameno přehoditi. Rf. B. veliký
n. turecký, malý n. vojenský, kotlový neb
vlaský n. měděný, bubínek maurický n. tam-
burin. Hd., Šm. Udeřili (bubenici) zvuky
(akkus.) bubnóv břeskných. Rkk. 54. V bubny
bíti. Jg. Na b. udeřiti. Kom. To musí jíti
jako voják podlé bubnu. Us. Na b. bubno-
vati. Vrat. Na b. tlouci. Jg. Rána, udeření nab.
D. Břicho jako b. Us. Rád to slyší jako zajíc
b. Jg., Č. Vz Nemilý. Na zajíce s bubny
chocliti (věc špatně počíti). Us. Zavěs buben
(přestaň bublati, Ros.; n. o chlubných, pře-
staň se chlubiti). Č. Přisahati nab. (vojákem
se státi.). Č. Na b. něco udeřiti, dáti, pověsiti
—všem povídati. Už jde b., už jdou s bubnem,
Zapfenstreich. Šm. Zvučny bubny za horami
a k nám přicházejí jeho úborky. Pk. -
B. u strojův = válec, okolo kterého se řemen,
provaz točí n. na němž se navinuje. Vys. —
Bubínek v uchu (vz Ucho, Trommelfell),
v hodinách, Federhaus, v mlýně, Dreiling,
v kartách (kartech. V.), Schelle, v pumpě,
Kolben, Jg. — B.,velké břicho. Žena s bubnem,
s bubínkem (těhotná). Us.

Bubenec, nce, m. = buben. Žid.

Bubeneč, nče, m., Ovenec, ves u Prahy.
Bubentsch.

Bubeník, a, m. B. vojenský, plukovní,
Trommelschläger, Pauker, Tambour. D. Trefí
pištěc na bubeníka. Reš. — B. žaludkový
(nadmutí), střevní, břišní, mateřinný, u do-
bytka, Windsucht. J.

Bubeniti = bubnovati Jg.

Bubenní, od bubnu. B. kůže, Us., mázdra
v uchu. Hlas. Trommel-.

Bubínek, nku, m. B. ušní umělý Fal-
lonův, Toynbée-ův; vz Nástroj na uši. Cn.
Podbil ji bubínek (obtěžkal ji). Vz Hody,
Krajan. Č. Ostatně vz Buben.