105

Bubínkový. B. mázdra, dutina. Rk. Trom-
melfell-.
Bubkovati = vírem se valiti, wirbeln.

— z čeho. Kouř z boudy bubkuje. Us.
Bubla, y,f.,bublač, e, bublák, a,bubloun, a,

m. Brummer, Schnarcher. Divný bublák. D.

Bublanina, y, f., bubláni, das Gebrumme;
2. moučné jídlo (nákyp) s ovocem, Us., Obst-
auflauf.

Bublati, bublám a bubli, eš atd., al, ání,
bublávati = reptati, mumlati, murmeln, mur-
ren, brummen. Jg. — kde: v sobe. Us. —
nač: Rk. Bába na mne buble. Er. P. 365.

— kam: do vousův. — proti komu: mezi
sebou proti pánu bublati. Us.

Bublavý. B. holub (Kropftaube), potok,
moře (hučící, brausend, tosend, schallend).

Bubleněti, ěl, ění, bubliny dostávati,
sprudeln, Blasen werfen. Jg.

Bubleniti, 3. pl. -ni, il, ění, bublinčiti,
-čí, il, ení, bublinkovati = bubliny dělati,
Blasen im Wasser machen. — co: vodu. Us.

— se. Voda se bublinkuje, sprudelt, wirft
Perlen. — čím: vodu dmýchánim.

Bublina, bublinka, bublénka, y, f.; bla-
buně, blabuňka, žblabuně. Šp. Wasserblase.
Mine to jako vítr a b. Štele. Světská sláva
bývá nad bublinku dešťovou marnější. Ža-
lansk. Dělá se na vodě b. Us. B. na vodě,
V., vodni, z mydlin. D. — B. na chlebě, Reš.,
na stromě. V., na dubě (duběnka). Čern.

Bublinatěti = bubleněti, Techn., blasig
werden.

Bublinatka, y, f. Wasserhelmkraut. Rk.

Bublinatý, plný bublin. B. list. Rostl.
Blasig.

Bublinkovati, vz Bubleniti.

Bubliti, il, en, ení = bubliny dělati. Vz
Bubleniti. Ryba bublí. Us.

Bubňačka, y, f., nadutí břicha. Bern.
Trommelsucht.

Bubňák, a, m., bubnující holub. Us. Trom-
meltaube.

Bubnař, e, m. Trommelmacher. Rk.

Bubnovati, bubnovávati = na buben bíti,
trommeln, die Trommel rühren; břinkati,
hřmot Dělati, Lärm machen. — abs. Zajíc
(malá zvěř) bubnuje, když předními běhy
rychle pohybuje sedě na bobečku aneb ji-
ného svými běhy bije. Šp. Holub bubnuje.
Dala jsem b. (obcovala tělesně s mužským).
Sř. — na co: na sud, na vědro, Ros., na
bubny, Let. 408., Er. P. 183., na vlaské bubny,
Pauken schlagen, na poplach. J. tr. — čím:
vírem, Wirbel schlagen, D., paličkami. —
kde. Bubnujou ve dvoře, na poli, na ulici,
před shromážděným lidem.

Bubnový. B. kůže. Us. Trommel-.

Bubny, gt. Buben, pl., m., ves u Prahy.
V Bubních 1616.

Bubolatý, na Mor. = boubelatý. M. M.

Bubřeti, bři, bře (íc), el, ení, nabubřeti,
bobtěti, schwellen. — abs. Mrlina bubří. D. —
kde: Mrlina ve vodě bubří. —čím: vodou
nabubřel, Us., řeckými slovy b., douti se. D.

Bubřiti, il, en, ení, bubřívati. co = uči-
niti, aby bubřelo, schwellen machen. Jg.

Bucatý = buclatý.

Bucek, cka, m., pucek, buclík, puclík =
buclatý, který má tlusté tváře, bäckig, dick-

lich, vollwangig. To je malý b. (o dětech).
Us. O původu vz Mz. 121.

Buclák, a, m.= bucek. Koll.

Buclák, u, m., buclatý hrnec na mléko,
na květiny.

Buclatý, bucatý. Buclaté děcko. Sych.
Vz Bucek.

Buclík, vz Bucek.

Bůček, čku, m., lépe: boček, vz Bok;
2. vepřové břicho. Us.

Buček, čku, m., bukový lesík, Buchen-
wald. Us.

Bučení, n. B. dobytka, das Gebrüll. V.

Bučeti, byčeti, 3. pl. bučí, buč, buče (íc),
el, ení, bučívati; býknouti, knul a kl, utí;
brüllen, muhen. — absol. Kráva, býk bučí.
V., Kom. — komu. Jí býk bučí. Puch. — na
koho. Kráva na tele bučí. — za kým:
kráva za teletem bučí. — komu do čeho:
do uší.

Bučí, boučí, n., bukoví. Vz Bučina, Ros.

Bučina, bukovina, y, f., bukový les. Buchen-
wald. Mladá b. — B. = bukové dříví, Buchen-
holz. Topili bučinou. Z bučiny cepy dělají.
Jg. — B. = bukvice. Vepře krmí bučinou
(Bucheichel). L.

Bučivý, kdo rád bučí, Us., brüllend.

Bučkov, a, m. = Buštěhrad u Prahy.

Bučník, u, m. = bučina.

Bučolák, u, m. = buclák. Na Slov.

Bud, u, m., buzeni, Bern., das Wecken.

Buď, 1. imperativ časosl. býti, sei. — 2.
Spojka: buď, buďto, es sei, entweder; buď-
buď, buďto, aneb, neb, nebo, entweder-oder,
es sei dass-oder. Vz Nebo, Aneb. Dej to
buď mně, buď jemu (aneb jemu). Us. Buď
že se přizná nebo nepřizná. Ros. Spojky
buď-buď, buďto-buďto, buďže-buď, buď-aneb,
buďto-aneb, buď-neb se kladou, hledí-li se
k věcem, které se v skutku přihoditi a ča-
stěji opětovati mohou. Zk. — Buďto na Slov.
= ačkoliv, obgleich. Držal bití pánových,
buďto dost odporných. Baiz.

Buda s infinit,: B. chytati, běhati etc. se
neužívá, Vz -turus, a, um. Na mor. Slov.
buďa = jsa. Buďa tebou neudělal bych toho.
Brt.

Búda, vz Bouda.

Budák, a, m., kdo boudy dělá. Us. Hüt-
tenbauer.

Budař, e, m., obyvatel horských bud. Kb.
Hüttenbewohner. — B., na Slov. = záchod,
Abtritt.

Budeč, dče, m., Háj., jméno hradu a města.

Budějovice, pl., m., od ,Budivoje'; něm.
Budweis. Budějovice, gt. Budějovic, dat.
Budějovicům (u Hájku také: Budějovicím,
ale -ům lépe), akk. a vok. Budějovice, lok.
v Budějovicích, instr. Budějovici (jako:
hráči, biči), avšak i Budějovicemi. (Zk.) Gt.
Budějovic je starý gt. jako: pět tisíic, loket,
Vz -ice. — B. České, Budweis, B. Moravské,
Budwitz, Mährisch-Budweis. — Psávalo se
i: Budivojice, Budvojenice, Budivojovice. Jg.
— Budějice. Er. P. 455. — Budějovský,
pl. Budějovští. — Budějovan, a, m., Mus. —
Budějovanka. Mus., Brt. Vz -ice.

Budešín, vz Budišín.

Budget, u, m. (angl. btdžet), původ. fr.
bougette = sáček, pak v Anglii kožený vak,