106

v němž přinášen do parlamentu přehled při-
jmuv a výdajův státních a rozvrh jích na
příští rok, konečně tento rozvrh sám. S. N.

Budicí hodinky, stroj (k Buzení sloužící).
Weck-. Vz -icí. — Budící, kdo budí.

Budič, e, budíček; čku, m.; budidlo, a,
n., der Wecker. Β. v hodinách, hodiny s bu-
díčkem, Weckuhr. Jg., Šm. Hodiny budicí.

Budíček, čku, m., slaměný výšek, který
se na zadní konec skřivánčí síti přivazuje,
aby se jim skřivani budili. Šp. Vz Budič.

Budík, u, m., vepřový žaludek krví a
krupami naditý, Jg., gefüllter Schweinsmagen.

Budin, Budín, a, m., Ofen, lat. a maď.
Buda. — Budiňan, a, m. — Budinský. —
Budinské víno. Us. — Vz -ský.

Budinky, pl., f. = budovy. Na Slov.

Budinský, vz Budin.

Budišín, Budešín, Budyšín, Budešník,
Budišník, a, m., město v Lužici, Bautzen.

— Budišiňan, Budišanín (Jg.). — Budišinský.

— Budišinsko, a, n., Bautzner GeBiet.
Buditel, e, m., pl. -lé. Wecker.
Buditi, ím, 3. pl. dí, buď, dě (íc), il, zen,

ení; budívati = ze spaní vyrážeti, wecken;
drážditi, Reizen. Kořen jest bud, skr. budh,
lit. pabundu (probouzím se). Schl. — co.
Kteříž naději budili, lépe: do nichž nadíti se
bylo.Pk. —koho. Spícího lva (psa) nebuď. Ve
mlýně nehuď a ožralce, když spí, nebuď.
Rým. B. zlenilé (povzbuzovati). Jg. — koho
kam: do práce. Jg. — koho z čeho: ze
spaní. Us. A mě ze sna budí. Er. P. 492.
- koho čím: Lidské srdce okem budí =
povzbuzuje. L. — co kde. Touhu po otčině
v někom buditi. Ml. — se = špatně spáti,
schlecht schlafen; ze sna se vyrážeti, auf-
wachen.

Budivoj, e, m. Dal.

Budivý, kdo, který budí, weckend.

Budiž tak že; nechť jest tak že; lat.
licet; něm. es mag sein, zugegeben dass.
Vz Věta připouštěcí. Nechť jest tak, že jsem
zbloudil, při mně zůstane blud můj. Br. Bu-
diž k ničemuž, Taugenichts. Us., Jg.

Budka, y, f. B. strážní. Vz Bouda.

Budníček, čka, m., Laubsänger. Rk.

Budník, u, m., holubník, Taubenschlag.

Budoar, vz Boudoir.

Budoucně. Co se b. státi má, V., Br.,
künftig.

Budoucí (na Slov. budúci), který bude,
künftig, zukünftig. B. rok, čas. (Vz Čas bu-
doucí). D. Na B. čas (für die Zukunft) ni-
žádný ani ruky proti vám nepohne. Flav.
B. památky hodný. Pele. Poznáni, vědění
B-cích věci míti. Solf. K B. potřebě něco
schovati. Kom. Proroci Budoucí věci před-
povídali. V. Protož se ohlédati na věci B.
náleží. Br. O věcech B-cích hádati, oznamo-
vati, předpovídati; b. věci předzvídati; k b.
věčné paměti lidské něco na jevo vydati. V.
Přítomné věci opatruj,- o budoucí nepečuj.
Prov. B. konsulové, státníci, řečníci. Nt. —
Budoucí = potomkové, die Nachkommen. Sobě,
dědicům a budoucím svým. Zříz. Ferd. —
Troj. - B. = věčný. Biancof. 95.

Budoucnosť, i, f. Na b., na věčnosť pa-
matovati. Do b-sti hleděti, na b. nemysliti.
Jít. Zukunft. — B. = potomstvo. Zříz. zem.

Budova, y, f. = stavení, stavba, dům,
Bau, Gebäude. Budovy a) veřejné: kostel,
Škola, radnice, nemocnice, úřad, divadlo,
trestnice (šatlava, vězeni, žalář, šerhovna),
káznice, hostince, kaváRny, veřejné kuchyně;
b) soukromé: dílny, továrny, činžovní domy.
Pt. 94. — B. školská, v Čechách se říká:
Školní stavení neb škola. ŠB. B. posvátná,
památní.

Budovací, Bau-.

Budovatel, e, m., pl. -lé; stavitel, Bau-
meister. Zlob.

Budovati = stavěti, Bauen. — co: chrám.
Krok. — se kde: v zemi = osaditi se,
sich niederlassen. Háj. —

Budoví, n. Gebäulichkeit. Rk.

Budovisko, a, n., Gebäude, Nothge-
bäude. Rk.

Budoviště, ě, n., budova. Na Slov.

Budovní, Bau-. B. dřiví. Orb. piet.

Buďsi, vz Buďto.

Buďto-buďto, aneb; vz Buď, Neb.

Budu. Ku kterým časoslovům klade se ve
futuru (čase budoucím) „budu" ? Vz Čas bu-
doucí, Infinitiv.

Budyně, ě, f., mě. v Cechách, něm. Budin.
— Budyňan, a, m. - Budynský.

Budyšín, vz Budišín.

Buďže-buďže (aneb), buďže-buď, spojky
výčtu; vz Buď, Neb. Buď že jíte nebo pi-
jete aneb cožkoli činíte.

Bufák, u, m., hra s kamínky, drápky.

Bufal, a, n. Huster. Rk.

Bufati = kašlati, Us., husten.

Buffet, fr. (byfé), skřínka na číše u kre-
dence. Rk.

Bufy, pl., f., Pelzschuhe. Us.

Bugr, a, m., tlustý člověk, bachoř. To je
b. (bukač, buk). Us.

Bůh, Boha, m. (strč. bóh, bog), rok. Bože;
pl. bohové a bozi, lok. v bozích. Starý akk.
sg. „Bůh" (= nom.) udržel se ve frasích:
pro Bůh, za Bůh m. pro Boha, za Boha.
Pro živý Bůh. Šm. Dat. sg. Bohu, ne: Bo-
hovi, leč ve smyslu modly. Ml. O původu vz
Bogb. Gott. Jména starých českých bohův:
Bělboh, Černoboh, Třihlav, Perun, Svaroh,
Živa, Svatovíd, Radhost, Děvana, Jeseň, Lada,
Vesna, Morana, Přije, Sytivrat, Veles, Skřeti,
Poludnice, Lutice, Víly, Rusalky. Šb. B.
slunce Sol, vina Bacchus, války Mars atd.;
bohové národní, domácí, podzemští atd. Nt.
B. pohanský, lesní, vodní, větrní, temný, ohně,
básnířství, lékařství, výmluvnosti, svobod-
ných umění. Jg. Což kto najviec miluje, to
má jako za buoh; Kohož věc protivná potká
pro Buoh; Pro Buoh něco snášeti. Št. Boha
ctíti, chváliti, vzývati, slaviti, velebiti, za
pomoc prositi. Jg. Bohu se modliti, sloužiti,
se oddati, obětovati, se poručiti. Jg., V.
V Boha doufati. V. Boha se dokládati. K Bohu
volati. Jg. Proti Bohu se prohřešiti. Us. To
sám Bůh ví. D. Pomoz, pozdrav, zaplať, po-
máhej, nedej, uchovej, chraniž, nedopouštěj,
požehnej, naděl, dejž to pán Bůh. Jg. Dej mu
pán B. nebe. Jg. Bohu poručeno. Bohdá;
dá-li B.; Bude-li se Bohu líbiti; popřeje-li
B.; dá-li pán B. k tomu svou milosť a po-
moc. Us., V. Dá-li Bůh = opravdu, věru,
Bůh svědek. Jsem dá-li Bůh Bliži k tomu