109

noční = skalní n. lužní sova. Kom. — B.
(rostlina) — Blatouch Bahni, žluťák, Matten-
blume. D. — B. = nadutý, tlustý. Chlap jako
B. Us. (aufgeblasen).
Bukáček, čka, m., druh volavek. Presl.

1. Bukál, vz Bokál.

2. Bukál, u, bukač, e, m., hrnec koží po-
tažený se strunou, která se Drhne, čímž
zvuky se vyluzují. Us. Brummkrug.

Bukání, n., das Kuben, Heulen Der Eulen.
B. sov a výrův po lesích. Puch.

Bukati, bukávati, küben, heulen. — abs.
Sova buká, Kom., komáři, včely bukají. L.
Slon buká. Boč. — kde. Sova na věži, ve
věži buká.

Buké, vz Bouquet.

Bukev, kve, f. = bukvice. Bhm.

Bukolický, z řec, pastýřský. B. báseň.

Bukot, u, m., bučení. B. skotu, Us., Das
Brüllen, Gebrülle.

Bukovec, vce, m., mě. Lübeck v Německu,
lat. Lubeca, D.; 2. bylina, pukavec, vlčí
mák, Klapperrose. Us.

Bukoví, n., bučí, bučina, bukovina. Bu-
chenwald. Ros.

Bukovina, y, f., země, Die Bukovina. Us.

— Bukoviňan, Bukovinský. 2. Vz Bučí.
Bukoviště, ě, n., kde bukoví roste. Aqu.

Buchenwald.

Bukovka, y, f., houba. Bern. Buchen-
schwamm, Täubling. — B., Buchfink, pták. L.

Bukový. B. les, strom (V.), list (Reš.),
dříví, Us., pastva. Gl. Buchen-.

Bukreta = kytka, na Slov.

Bukva, y, f., strom i ovoce, vz Bukvice.

Bukvář, e, m., abecedář; abecedářník. Šf.

Bukvice, e, f., bukvička, bukyně, die
Bucheichel. Po bukvicích prasata nehrubě
tloustnou. Jg. B. = bukvicová bylina: čer-
vená (n. brunatá, betonika), tuhá, horní (med-
vědí úško), bílá (prvnička, prvosenka jarní,
kropáček, podlešťka; prvosenka vyvýšená,
sv. Petra klíč, Petrův klíč), vodní, turecká.

— Jg. — B. = přeska na chomoutě.
Bukvicový. B. bylina (bukvice). Vz Buk-

vičný.

Bukvičný. B. skořápka, kožíšek, pastva,
Bucheichel-. Um. les.

Bukyně, ě, f. Byl. Vz Bukvice.

Bula, lépe: bulla, y, bule, e, f., z lat.
bulla = list veřejný s přivěšenou olověnou
pečetí (papežské breve má voskovou pečeť).
Vlastně pečeť, která k veřejným listům se
přivěšovala. Jg., Mz. 123. Podnes tak slovou
všecka papežská ustanovení, potvrzeni, vý-
sady atd. B. císařská, b. zlatá Karlova.
Bulou to utvrdil. Háj. Die Bulle.

Bulák, u, m., druh lívance. Us. — Buláci
říká se přezdívkou Chodům kolem Domažlic
bydlícím. Franta.

Bulatý = boulovatý, Beulen habend;
buclatý, dicklich. Ros.

Bůle (zastaralé), bole, pl., f. = bolesť,
Schmerz, D.; porodní bolesti, Geburtschmer-
zen. D.

Bulenka, y, f. = bula.

Bulhary, m., pl.; Bulharsko, a, n., lat.
Bulgaria, něm. Bulgarien; Bulhar, a, m.,
Bułgar; bulharský, bulgarisch.

Buličí oko = bylina, květec, volovec,
las Rindsauge. D.

Bulík, a, m. (sr. angl. bull, něm. Bulle;
vz Mz. 123.), vůl, der Bulle, Ochs. Jest tlustý
jako b. Jg. Někomu bulika na nos pověsiti
(za blázna míti. Vz Blázen). Č., Lb.

Bulíkovati koho = za blázna míti, Šm,
Jemanden hänseln. Rk. —

Buližník, u, m.. Kieselschiefer.

Bulka, y, f., a) malá boule; b) jistá hruška,
Schwarzbirn. Jg. c) jistá hra v karty, Rk.;
d) tlustší časť provazu (vada). Wulst. Us.

Bulkovatěti, ěl, ění = bulky dostávati,
Beulen bekommen.

Bulkovatý, Beulen habend.

Bull, a, m. John B., přezdívka anglického
národa. Rk.

Bulla, vz Bula.

Bulldog, a, m., druh anglických psův. Rk.

Bulovatý = boulovatý.

Bulva, y, f. = brambor, Erdapfel. Us.

Bumba, y, m., bumbal, bumbálek, lka,
kdo rád pije. Trinker. Duspivové, ožralci
a stateční pitelé, korbeláři a bumbové. Reš.
Jest hodný bumbálek. Ζaν. Co nachová
pracně Držal, to utratí marně B. Pk.

Bumbal, a, m., vz Bumba.

Bumbati, bumbávati. — Rád b. = opíjeti
se, sich betrinken. — O dětech = píti, trinken.
co: vodu, pivo. — kde: pivo v hospodě.
— s kým. Us. — V již. Čechách také: bubat.
Vz M., Kts.

Bunda, bundička, y, f., Pelzkleid. Vlčí
b., vlčura. Wolfspelz. Bern.

Bundovitý, jako bunda, Wildschurartig.

Buně = buňka.

Buněčný, Zellen-.

Bunice, e, f. = buňka. Rk.

Buničný. Zellen-. Rk.

Buňka, y, f. Včely staví z buněk plástve.
Ssav. Sr. vlas. bugno = úl. Mz. 124. Zelle
im Bienenstocke.

Buňkati, buňknouti = mukati, mucksen.

Bunkov, u. m. = klacek, na Slov., Prügel.

Buoh = bůh (zastr.).

Bura = boura.

Buřa (zastaralé) = bouře.

Buráceti, 3. os. pl. -cejí, el, ení = hřmotiti,
bouřiti, štrachati, strašiti, rumpeln, lärmen,
poltem. — abs. Strašidlo (Puch.), vojna
burácí. Hlas. — kde. V břiše burácí. Us.

Burácivý = tosend, polternd. Rk.

Burácný. B-á mračna. Dch. Polternd,
lärmend.

Buráč, e, m., látka vlněná aneb hedvábná. Gl.

Buráček, čku, m., podlouhlý koláč. Us.

Burák, u, m., cvikla, kváka, jest odrodek
cvikly obecné. Její odrůdy: červená řípa,
žlutá, bílá, červenoslupinná, růžová. S. N.
Runkelrübe.

Buřan = buřeň. Na Slov.

Buráš, e, m., silný vítr (severní), z řec.
boreas. Sturm-, Nordwind.

Buratin, u, m., tkanina, v níž osnova
ze strun s hrubou vlnou jest setkaná. Vz
o původu Mz. 124.

Buřavý, bouřivý, nepokojný, stürmisch.

Burcifál, u, m. Četl to někdo v starých
b-lích. Mus.