110

Burclík, Brunclík, a, m., druh holubův,
asi z něm. Bürzel. Mz. 124. Tümmler.

Burcovati, burcovávati, hřmot dělati,
poltem. — koho z čeho: ze sna Us. — komu
kde. V Břiše mu Burcuje. D. — se odkud:
se schodů = spadnouti. Ros.

Burčák, u, m., na Mor. = mladé vino,
junger Wein. Jablkový B. táhnouti = pressen.
Na Mor. Brt.

Burda, y, f., rozbroj, Streit, Hader. Ros.
Ale v té burdě (psotě) vystřehu-li se také
hřiechu? Št; A když ta hrozná burda (bída,
psota) bude. Št. — 2. Nepokojný člověk.
Jg. Stänker.

Burdéř, e, m., burdýř (zastaralé), končíř,
sudlice, špičatá zbraň, ein Stecher, Streitaxt, V.

Burdí, n., haraburdí, staré železo a ná-
dobí. Ros. Trödelwerk.

Burdovati, koho: koně (honiti,projížděti),
tummeln. Šm., Rk.

Burel, u, m. Braun-, Schwarzstein. Presl.

Buřen, u, m. = jantar, Bernstein.

Buřeň, ě, f., býlí. Na Slov., Unkraut.

Bureau, fr. (Byró),psací stolek; 2. písárna.
— Bureaukratie = libovláda úředníkův. Rk.,
S. N.

Bureš = Burian.

Burgundka, y, f., kváka, buryna, burák,
rava, dumlina, Runkelrübe, Šp., Burgundská
řepa,

Burgundsko, a, n., Burgundia. — Bur-
gunďan, a, m.; burgundský. B. víno (vz Víno),
řepa, Us.

Búria = búřa, bouře. L. S. v. 3.

Burian, a, m. Stürmischer Mensch. Vz
víc v Gl. 13.

Buřický = odbojný. D. ReBellisch.

Buřič, e, m., svárlivý, křikloun, Ruhestörer,
Unruhstifter. V. Vyvrz buřice a přestane
svár. Prov., Č. B. bouřlivý. Kom. — B.,
odbojník, Rebell, Aufwiegler Kom. a) kDo
k odboji svádí, B) kdo odboje se účastní. Nt.

Buřičství, n., odboj. D. Rebellion.

Buřidlo, a, n. = buřič.

Buřík, u, m., Mangan. Rk.

Buřil, a, m. = bouřil.

Buřina, y, f., buřeň, Unkraut; weisser
Andorn. Plk. Na Slov.

Buřinec, nce, m., Kobalt. Rk.

Buřisvět, a, m., unruhiger Kopí. Jg.

Buřitel, e, m. = buřič. Jg.

Buřiti = bouřiti.

Buřivý = bouřivý. Jg.

Burkus, e, m., veliký, silný, složitý muž. Jg.

Burňák, a, m., Sturmvogel. Presl.

Burnus, u, m., bílý vlněný plášť Arabův
v Africe; Druh svrchníkův. Rk.

Burný, buřný, bouřivý, Krok, stürmisch.

Burokrušec, šce, m., Fahlerz. Rk.

Bursa, y, f. B. kupecká. O původu vz
Mz. 125. — Vz hlavně. S. N. — B. tobolka,
sáček na peníze, Tasche; — 2. společné
bydliště studentův v některých městech; —
3. kupecký dvůr, směneční tržiště, die Börse.
Rk. Náhlý strach, postrach, poplach na burse;
spadek, klesání, vystupování na burse. Šp.
Do bursy choditi. V burse cenné papíry
prodávati, kupovati.

Bursovati = rozpustile tancovati, ausge-
lassen tanzen. Na Slov.

Bursovník, a, m. Börsianer, Börsenmann.

Bursovný, -ní, Börsen-. B. hráč(měnečný
lichvář, agioteur), B. hra (měnečná lichva,
agiotage), jednatel, kommissař, měna, obchod,
jednání, obchod, štvanice, kruh, správa, řád,
papír, cena, dohodce, lístek. Šp.

Burš, e, m., něm. Bursche, buršák, lat.
bursarius, študent ze společného bydliště.
Vz Bursa. Rk.

Buršet, u, m., planý aksamit, Burset,
Halbsammet. Jg.

Burtnice, e, f., v jizbě dřevo příčné, na
které se desky přibíjejí. Us. Na Slov.

Burýje dělat, v již. Čechách = výtržnosti.
Kts. Excesse machen.

Buryna, y, f. = burgundka, Us.

Busdykan, buzdygan, u, m. = železný
palcát. Kron. tur. 232. Streitkolbe.

Busiri-s, da, m., bájesl. král aegyptský.

Bůsti (zastar. bosti), bodsti, bodu, boď,
dl, den, dení; bodnouti, dnul a dl, ut, utí;
bodati, bodávati. B. od bod (bodati). B. =
píchati, kláti, stechen; body činiti, punktiren.

— abs. Bodni = píchni. Dľ Bode jako ježek.
Us. — koho: Bode mne svědomí. Kom.
- koho kam: koně v slabinu. Háj. V srdce
nebodejte. Er. P. 467. Bodl ho do oka, pod
oko atd. To ho bode v oči. V. — koho
čím: vola bodcem, Us., někoho loktem,
čelem, kopím, mečem. D. — Dal., V. B. koně
ostruhami. Aqu. — na koho čím: kopíma.
Alx. 1119. —

Bůstka (šmelc), y, f., Glasperle; bůstkoví,
n., der Schmelz. Řk. B. dlouhá, sekaná,
broušená, mléková. Práce z bůstek, jehla
na bůstky; s bůstkami plésti, háčkovati. Šp.
Bůstky zlaté, stříbrné, ocelové. Š. a Ž. Gold-,
Silber-, Stahlperlen.

Bušák, u, m., těžké kladivo. Am., schwerer
Hammer.

Bušek, ška, m. = Bohuslav. Gl.

Bušič, e, m., ten kdo pomáhá kováři
kovati, bušiti a sice na druhé straně kova-
dliny těžkým kladivem. Vys. Vorschläger,
Schirrmeister.

Bušiti, ším, 3. pl. -ší, buš, buše (íc), il,
en, ení; bušívati = kladivem, perlíkem tlouci,
schlagen. Jg. — co: železo. Us. — koho =
bíti. Us. — kde: u kováře. Us. — co čím:
železo těžkým kladivem.

Bušmanda, y, f., kouzelná hůl, ein Zau-
berstock.

Buštěhrad, u, m., také: Bučkov, a, m.,
u Prahy. B., Buzčěhrad, od Buzek, Buz. Jir.

— Buštěhradská dráha, b. uhlí. Někdy jim
(padlým osobám) na cestu b-ského rázu
groš, totiž cejch neb dva přidávají. Lom.

Bůta, y, f., bůtka, oděv ze šlakův, z plsti
atd. Bärschuh. Choditi v bůtách. Jg.

Butelka, y, f., z fr. bouteille.

Butlavý, shnilý, zpráchnivělý, Us. na Slov.,
faul, vermodert.

Butyra, y, f., z řec, čerstvé, nepřevařené
máslo. Us. na Mor.

Búvati, búvikati, v řeči dětinské = spáti,
hajati. Na Slov.

Bůvol, buvol, mor. byvol, a, m., z před-
ložky bu význam sesilující (jako: bu-jarý,
bu-jarosť = veliká síla, řec. βονπαις, veliký
chlapec) a vol, vůl. Ht, Mz. I. 23. Der Büf-