111

fel. B. a zubr divocí volové jsou. Kom. —
To je pravý bůvol = hloupý. Ros. Büffel.
Tölpel.

Bůvolec, lce, m. Büffelhirsch.

Bůvol-í, -ový, -ský. Büffel-.

Buvolka, y, f., kráva bez rohů. Us.

Buvolovitý, Ros., büffelartig.

Buvolový. Büffel. — Β. kůže, maso, pe-
čeně, zvěřina. Jg.

Buzdygan, u, m., zastr., vz Busdykan.

Buzíky, pl., m., Weidenknospen. Na Slov.

Búzy, pl. = vousy. Na Slov.

Bůže, gt. bůžete, pl. bůžata, n.; božátka,
malý, mladý Bůh. — B., šťastný člověk, L.
Glückskind. - Vz Nebožátko (chudák).

Bůžek, žka, m. = modla, Götze. Každý
chce svým bůžkem býti. Vz Sobectví. Lb.,
Jg., Č. Milek B. lásky. Puch. B. hadačův
(Apollo). V.

Bužička, y, f., na Mor. = hubička, Kuss.
M. M.

By. O časování vz také: Aby. V Ruském
užívá se by ve všech osobách: já by, ty by,
on by, my by atd. By, bys (ne: by si, by
jsi; aby ses, špatně m. Chci, abys se pro-
hlásil), by; bychom (V., vz v Jg. Dochovati),
bychme, bysme, (vz Býti; ne: by jsme), byste
(ne: by jste), by. Často: „bych, bys atd." místo:
abych atd. By klade se: 1. = byl, er, sie,
es war. I by (byl) hovor. Rkk. Slunce by
črno, měsiec by jako krev. Št. — 2. Ve spo-
jení s příčestím minulého času tvoří kon-
ditional. Byl by neprohrál, by byl nehrál.
Jel. Písala bych lístek, ty by s ním tam
létal. Rkk. — 3. = žeby, dass. Není potřebí
se obávati, bych já úmysl měl. Br. — 4. =
že, proto že, weil, dAss. Proto jest zatracen,
by cizí bral. Ctib. — 5. = aby, damit. Zde
se vice „aby" užívá. Řekni mu, by (aby)
předl. L., D. — 6. = kéžby, dass doch,
utinam (přání). By tě krvavci roznesli. V.
7. Ve větách podmíněčných = jestliby,
wofern, wenn. V tomto případě by rádo
s kdy (kdyby) se pojí. By uštíp had, však
jedem nenapustí. Har. — 8. Ve větách při-
pouštěcích = byť i, budiž si, třeba, dejme
že, wenngleich, obgleich, Aby bohatým byl,
moudrý není. T. Svině zůstane sviní, by na
sobě zlaté sedlo měla. Jg., V. Bycha, bys
se běžením přetrhl, neuhoníš. Prov. Já pak,
bych i chtěl, nemohl bych. V. Vz Byť i. — 9.
= jakoby, als wenn, als ob. Zřídka. Ulekl se,
by ho z tylu chytal. L. Vz Jakoby. —10. = aby,
něm. um. Jest příliš ctnostný, by nebyl
křesťanem. Jg. Nemůže tak tajná věc býti,
by vyjevena nebyla. T. — 11. = V hlavních
větách obyčejně s „as, asi, snad" — značí
možnosť. Vz As. To bys as neudělal. —
12. = jestližeby, ob. Nevím, by se mohlo
státi. Ben. V. — 13. Pojí se rádo, poně-
vadž konditional bez něho býti nemůže,
s jinými spojkami. Ve větách konditional-
ných s a (aby), vz č. 5.; ve větách podmí-
nečných s kdy (kdyby), vz č. 7.; ve větách
přání s kéž. Vz 6; s až: Čekáme, až by
přišel; s než: Honem, než by přišel; s jak :
Přemýšlíme, jak by to vypadlo; s jako:
Staví se, jakoby byl rád; s zda, zdali: Zdali
by tomu rádi byli; s pakli: Jdi, aby přišel;
pakli by nechtěl, řekni mu etc.; s ač, ze,

leč, pak. — Jg. U „pak" stojí by napřed
(by pak nechtěl); jinak za spojkami. D.

— Vz Aby.

Býče, ete, n., vz Býk.

Býček, čka, m., vz Býk.

Býčenec, nce, m. = býček. Na Mor. Brt.

Býčeti, vz Bučeti.

Býčí hlava, Stier-, Bullen-. Záv. B. oči

— bílá místa v ledě, zamrzlý vzduch.
Býčina, y, f., Stierfleisch.

Bydhošť, ě, m., Bromberk v Poznaňsku. Rk.

Bydlec, dlce, m., obyvatel, Wohner. Jg.

Bydlecí. Wohn-. B. stavení, Wohngebäude;
b. světnice, Wohnstube. Rk.

Bydlení, n. Jiné místo k bydlení si obrati.
V. Das Wohnen, die Wohnung. B. = byt,
der Wohnort. Kom.

Bydléše, zastr. = bydlil, -la, -lo. Kat.

Bydleti, vz Bydliti.

Bydliště, ě, na Mor. bydlisko, a, n., Wohn-
statt, Wohnung. Ryby se bydliště svého
drží. Kom.

Bydlitel, e, m. V. Bewohner.

Bydlitelný, obydlný. Kom., Troj. Wohn-
bar. — 2. B. = vlídný, gesellig. Troj.

Bydliti, ím, 3. pl. -dlí, dli, dle (íc), il, ení;
bydleti, ím, ejí, dlej, (íc), el, ení; bydlívati,
wohnen. — kde: v domě. Br., Kom. Okolo
země judské bydleti. Flav. B. po vsech,
Troj., po dědinách. Šm. Na dvoře b. Us.,
na poušti. V. B. proti někomu. Kom. Za
hranicemi. Ml. B. u někoho. V. Při dvoře.
V., Alx. Kdo ve všech ulicích bydlí, zle
bydlí. Č. B. v místě kterémžkoli. Chč. 381.
Na pustém lesí v horách. Kat. 404. Na věži.
Alx 1108. — kde čím: u někoho nájmem.
Jel. Pověděl, že tam bydlem bydlí (instr.
vztahu). Arch. I. 457. — s kým (v čem)·
B. s někým. V. Ve cti s nimi bydlila. Št.
N. 14. — Kat. 1113. — kdy. Oni tam před
námi (dřive nás) bydleli. Kom. —jak dlouho.
Král za dvě létě v jiném kraji bydlil. Pass.
51. — bez koho. Ženy tam bez mužův
bydlely. Troj.

Bydlo, a, n. B. od by, bu v býti; tedy
= obydlí, byt. Wohnung. Mk. Kdež bieše
jeho bydla skola, Kat. 429. Tamtéž, 3232.,
3416. Býti někde bydlem. Pass., Kat. 1159.
Byl bydlem blíž toho chrámu. Kat. 1158.
Vz Bydleti, Býti, Seděti. Někde bydlem
bydleti. Pr. M. — B. = živnost, život, potrava.
Das Leben, Dasein, der Lebensunterhalt.
Zahálka a dobré bydlo tělo bujné činí. V.
Z dobrého bydla býti. Jg. Všecko můžeme
přestáti, jenom dobrého bydla ne. Jg. Dobré
b. někde míti. Jg. Dobré b. píchá (má rohy).
Vz Nespokojený, Osud. Lb., Kom. Dobrá
bydla si činiti (dobrý den). Šm. Kdo chce
dobré b. nésti, musí dobré nohy míti. Č.
Všecko člověk snáze strpí nežli dobré b.
Vz Chléb, Roh. Č. Na dobrém bydle seděti.
Zav. Dobrým bydlem rozmařilý a zkažený.
V. Ani bydla ani židla nemá. Mt. S. Vz
Kat. 1108. ( = život). — B. = jmění, na Slov.

— U Polákův = dobytek.

Bydžov, a, m., od Bydža, Jg., mě. v Če-
chách. — Bydžovan, a, m. (pl. -né). - Byd-
žovský. — Bydžov Starý (ves), Nový. Alt-,
Neubidschow.

Byfé, vz Buffet