112

1. Bych, vz By.

2. Bych, a, m. Der Herr Hätt ich. Pozdě
bycha honiti (říkati „bych," kdy „bych" to
byl učinil). V. Bycha za ušima hledati (py,-
kati. Vz Pozdě). D., Lb. Vz Trampoty. Č.
Bych Bych volati. Jg. Bycha, bys se běžením
přetrhl, neuhoníš. Č. Pozdě bycha honí, an
pan Útrata už ujel na koni. Vz Marnotratný.
Č., Lb. Co platno vše bychování. Lb. —
Vz By.

Bychom vz By.

By jsme šp. m. bysme, vz By.

By jste šp. m. byste, vz By.

Býk, a, m.; mladý býk = býček, čka,
m., býče, ete, n. Der Stier. Býček vykleštěný:
výřezek, běhoun, bulík. Šp. býčátko, a, n.,
junec. Šp. B. od bu (bučeti). Šf. B., stádník,
buják. Šp. B. řve, bučí, byčí, řičí. Kom.,
Rkk. B. a) vysoko nahý: švýcarský, tyrolský,
polský, chebský, český; b) nízkonohý: an-
glický, dánský, uherský, vlaský. B. indický
(větší, menší, dvojhrbý), africký, evropský.
Jg. Býka připustiti, pouštěti. Us. Kdo chce
chytiť býka, musí jiti po zadu. Šp., LB. Jako
Býk sj počíná (nestoudně; ο chlipném). Ros.,
LB. Člověk jako býk (zdravý, silný). L.
Béře vše jako b. na rohy. Sk. — B-y =
pohrabačky, Rechen. — Β. = znamení nebeské.
— Dal mu býka = ránu, einen Stoss von
hinten; ze zadu někoho lbem udeřiti. L. —
B. Vz Nástroj (ku krocení divokých býkův.
Cn.)

Býkati = bukati, houkati; býknouti, kl,
utí, Brüllen. B. na někoho jako na hovado.
Št. Oni na nás z domu býkali. Schön.

Býkohlavec, vce, m., Bucefalus; Mino-
taurus. Rk.

Býkohlavý, stierköpfig. Us.

Býkovec, vce, ni. Ochsenziemer. Býkov-
cem někoho bíti (žilou). Jg.

Býkovice, e, f., kůže z Býka, Šp., býko-
vina, Stierfleisch, Stierhaut.

Býkovitý, stierartig. Rk.

Býkovnice, e, f. Stiersucht; vyrážka
u krav, Aussatz Beim Rindvieh. Rk.

Býkový, Stier-. B. lalok, rohy, V., kůže.
Háj. — Býkového někomu dáti (zpropitné za
připuštění býka). Us. — Býkova bylina =
hubihrách vlčí, orobaňka. Kichererbse. Jg.

Byl, a, o, vz Býti.

Býl, u, m., prut byliny, Stengel, 1515.;
bylina, Kraut, Pflanze. Dal.

Býlí, bejlí, n., plevel, buřeň, buřina, zuna,
čmání, čmanina, Pflanze. Šp. B. trhati, pléti.
Reš. Z býlí vodu páliti. Reš. B. z pole vy-
praviti. Řeš. B. udusiti, vypleniti, vypleme-
niti. Zapučené b. Šp. Zlé b. nejplennější. Pk.

Bylina, y, f. B. je rostlina, která má peň
bylinný (vz Lodyha). Kraut, Pflanze, Kraut-
staude. Byliny jedno-, dvouleté (n. ozimé),
vytrvalé n. mnoholeté (když z vytrvalého
oddenku ročně nové lodyhy vyhánějí), či.
B. býkova (vz Býkový), červená (křížek),
česneková, čípková, dnavá (mrtvičná, šla-
ková), jestřábí, hlizní (hlaváč), hroznová,
hvězdová (hvězdník), hřebíčková, koukolní
(koukol), kloubní (chlapina), lžiční (lžičník),
matky boží, oční, molová, pupková, sklenní
(den a noc, drnavec), slunečná (sl. rosa), sv.
Jana (zvoneček červený, verbena), syřištová,

škrkavičná, štírová n. roupová, výrová, všivá
(všivec, myší pepř), zubová (babí zub), Jg.,
čípková, holubí, kýlová, penízková, psotní-
ková, vítězná, Kh.; příživná (cizopaska), do-
mácí, různohlavá. Šp. B. žene na semeno.
Byliny chovati, sázeti, b. se ujmula. Jg.
Byliny hospodářské: pícni, olejné, dílní, ob-
chodní. Vaň. Mladé k sázení: sazenice, sa-
zenina. Sbírka bylin. Šp. B. se bez větru
nepohne. Sk. Člověk po řeči, bylina po vůni
se zná. D. B.bez květu, panna bez studu, řídko
přichází k jakému užitku. Jg. — Vz Rostlina.

Byliňák, u, m., víno z bylin, Kräuter-
wein. Rk.

Bylinář, e, m., znalec bylin, Kräuter-
mann, Botaniker, Ros.; 2) herbář, herbarium.V.

Bylinařiti, il, ení, mit Pflanzen handeln;
botanisiren.

Bylinářka, y, f. Kräuterfrau.

Bylinárna, y, f. Botanischer Garten.

Bylinářský, B. umění, obchod. Bota-
niker-, Kräutermanns-, Kräuterkenner-.

Bylinářství, n. D. Kräuterkunde; -handel.

Bylinatý, Rk., kräutig, stark an Kraut.

Byliní, n. = bylinstvo. Ctib. Pflanzen.

Bylinný = bylinový. B. rostlina, Har.,
lázeň, polívka, D., kořen, hnůj, Puch., za-
hrádka, pytlíček.

Bylinovna, y, f., bylinář, kniha, herbář.
Zlob.

Bylinový, bylinný. Jg. Kraut-, vegeta-
bilisch.

Bylinoznalec, lce, -znatel, e, m. Bo-
taniker, Kräuterkenner.

Bylinoznalství, -stvo, a, n. Botanik.

Bylinský = bylinný. B. kůra, Lom.

Bylinstvo, a, n. D. Pflanzenreich.

Býlojedlý = byliny jedoucí, pflanzen-
essend. Ssav.

Býlojídek, dka, m. = býlojedlý. Krok.

Bylosť, i, f. L. Die Gewesenheit.

Býlovatý, -vitý = bylinovatý, Reš., pflan-
zenartig.

Býložilec, lce, m., živočich bylinami se
živící. Pflanzenthier.

Býložralec, lce, m., -žravec = býložilec;
-žravý = býlojedlý.

Bylstvo, a, n., bylinstvo.

Bylý, co bylo, gewiesen. Bylé i nebylé
mluviti (žváti). Ros. Jazyk po nebi i po zemi
se vozí, bylé i nebylé v hromadu plete. Kom.

Bys, vz By. — 2. B., u, m., nejjemnější
plátno. Bohatec v purpuře a bysu. Št. Vz Byss.

Bysme, ne: by jsme, vz By.

Byss, u, m., tenká tkanina, (byssus, lat.),
feine Leinwand. Výb. I. Vz Bys.

Bysta, zastaralé, dual = byli (dva). Jg.

Byste, ne: by jste, vz By.

Bystrá, é, f., místo v Chrudimsku, Bystrau.
V obec. mluvě: Do Bystrého m. do Bystré,
vz A (ve skloňování).

Bystrák, a, m. = rychlý, vtipný člověk,
rychlé zvíře. Č.

Bystře, kompar. bystřeji. B. na něco po-
zorovati. Har. Scharf.

Bystřec, rce, m., bystřina, potok. Z by-
strcě v cestě bude píti. Žal. Vz Bystřina. -
2. Bystrák.

Bystřen, ě, f. = bystřina, proud. Výb.
I., Rozm. duše s těl.



	112

	1. Bych, vz By. 2. Bych, a, m. Der Herr Hätt ich. Pozdě bycha honiti (říkati „bych," kdy „bych" to byl učinil). V. Bycha za ušima hledati (py,- kati. Vz Pozdě). D., Lb. Vz Trampoty. Č. Bych Bych volati. Jg. Bycha, bys se běžením přetrhl, neuhoníš. Č. Pozdě bycha honí, an pan Útrata už ujel na koni. Vz Marnotratný. Č., Lb. Co platno vše bychování. Lb. — Vz By. Bychom vz By. By jsme šp. m. bysme, vz By. By jste šp. m. byste, vz By. Býk, a, m.; mladý býk = býček, čka, m., býče, ete, n. Der Stier. Býček vykleštěný: výřezek, běhoun, bulík. Šp. býčátko, a, n., junec. Šp. B. od bu (bučeti). Šf. B., stádník, buják. Šp. B. řve, bučí, byčí, řičí. Kom., Rkk. B. a) vysoko nahý: švýcarský, tyrolský, polský, chebský, český; b) nízkonohý: an- glický, dánský, uherský, vlaský. B. indický (větší, menší, dvojhrbý), africký, evropský. Jg. Býka připustiti, pouštěti. Us. Kdo chce chytiť býka, musí jiti po zadu. Šp., LB. Jako Býk sj počíná (nestoudně; ο chlipném). Ros., LB. Člověk jako býk (zdravý, silný). L. Béře vše jako b. na rohy. Sk. — B-y = pohrabačky, Rechen. — Β. = znamení nebeské. — Dal mu býka = ránu, einen Stoss von hinten; ze zadu někoho lbem udeřiti. L. — B. Vz Nástroj (ku krocení divokých býkův. Cn.) Býkati = bukati, houkati; býknouti, kl, utí, Brüllen. B. na někoho jako na hovado. Št. Oni na nás z domu býkali. Schön. Býkohlavec, vce, m., Bucefalus; Mino- taurus. Rk. Býkohlavý, stierköpfig. Us. Býkovec, vce, ni. Ochsenziemer. Býkov- cem někoho bíti (žilou). Jg. Býkovice, e, f., kůže z Býka, Šp., býko- vina, Stierfleisch, Stierhaut. Býkovitý, stierartig. Rk. Býkovnice, e, f. Stiersucht; vyrážka u krav, Aussatz Beim Rindvieh. Rk. Býkový, Stier-. B. lalok, rohy, V., kůže. Háj. — Býkového někomu dáti (zpropitné za připuštění býka). Us. — Býkova bylina = hubihrách vlčí, orobaňka. Kichererbse. Jg. Byl, a, o, vz Býti. Býl, u, m., prut byliny, Stengel, 1515.; bylina, Kraut, Pflanze. Dal. Býlí, bejlí, n., plevel, buřeň, buřina, zuna, čmání, čmanina, Pflanze. Šp. B. trhati, pléti. Reš. Z býlí vodu páliti. Reš. B. z pole vy- praviti. Řeš. B. udusiti, vypleniti, vypleme- niti. Zapučené b. Šp. Zlé b. nejplennější. Pk. Bylina, y, f. B. je rostlina, která má peň bylinný (vz Lodyha). Kraut, Pflanze, Kraut- staude. Byliny jedno-, dvouleté (n. ozimé), vytrvalé n. mnoholeté (když z vytrvalého oddenku ročně nové lodyhy vyhánějí), či. B. býkova (vz Býkový), červená (křížek), česneková, čípková, dnavá (mrtvičná, šla- ková), jestřábí, hlizní (hlaváč), hroznová, hvězdová (hvězdník), hřebíčková, koukolní (koukol), kloubní (chlapina), lžiční (lžičník), matky boží, oční, molová, pupková, sklenní (den a noc, drnavec), slunečná (sl. rosa), sv. Jana (zvoneček červený, verbena), syřištová,	škrkavičná, štírová n. roupová, výrová, všivá (všivec, myší pepř), zubová (babí zub), Jg., čípková, holubí, kýlová, penízková, psotní- ková, vítězná, Kh.; příživná (cizopaska), do- mácí, různohlavá. Šp. B. žene na semeno. Byliny chovati, sázeti, b. se ujmula. Jg. Byliny hospodářské: pícni, olejné, dílní, ob- chodní. Vaň. Mladé k sázení: sazenice, sa- zenina. Sbírka bylin. Šp. B. se bez větru nepohne. Sk. Člověk po řeči, bylina po vůni se zná. D. B.bez květu, panna bez studu, řídko přichází k jakému užitku. Jg. — Vz Rostlina. Byliňák, u, m., víno z bylin, Kräuter- wein. Rk. Bylinář, e, m., znalec bylin, Kräuter- mann, Botaniker, Ros.; 2) herbář, herbarium.V. Bylinařiti, il, ení, mit Pflanzen handeln; botanisiren. Bylinářka, y, f. Kräuterfrau. Bylinárna, y, f. Botanischer Garten. Bylinářský, B. umění, obchod. Bota- niker-, Kräutermanns-, Kräuterkenner-. Bylinářství, n. D. Kräuterkunde; -handel. Bylinatý, Rk., kräutig, stark an Kraut. Byliní, n. = bylinstvo. Ctib. Pflanzen. Bylinný = bylinový. B. rostlina, Har., lázeň, polívka, D., kořen, hnůj, Puch., za- hrádka, pytlíček. Bylinovna, y, f., bylinář, kniha, herbář. Zlob. Bylinový, bylinný. Jg. Kraut-, vegeta- bilisch. Bylinoznalec, lce, -znatel, e, m. Bo- taniker, Kräuterkenner. Bylinoznalství, -stvo, a, n. Botanik. Bylinský = bylinný. B. kůra, Lom. Bylinstvo, a, n. D. Pflanzenreich. Býlojedlý = byliny jedoucí, pflanzen- essend. Ssav. Býlojídek, dka, m. = býlojedlý. Krok. Bylosť, i, f. L. Die Gewesenheit. Býlovatý, -vitý = bylinovatý, Reš., pflan- zenartig. Býložilec, lce, m., živočich bylinami se živící. Pflanzenthier. Býložralec, lce, m., -žravec = býložilec; -žravý = býlojedlý. Bylstvo, a, n., bylinstvo. Bylý, co bylo, gewiesen. Bylé i nebylé mluviti (žváti). Ros. Jazyk po nebi i po zemi se vozí, bylé i nebylé v hromadu plete. Kom. Bys, vz By. — 2. B., u, m., nejjemnější plátno. Bohatec v purpuře a bysu. Št. Vz Byss. Bysme, ne: by jsme, vz By. Byss, u, m., tenká tkanina, (byssus, lat.), feine Leinwand. Výb. I. Vz Bys. Bysta, zastaralé, dual = byli (dva). Jg. Byste, ne: by jste, vz By. Bystrá, é, f., místo v Chrudimsku, Bystrau. V obec. mluvě: Do Bystrého m. do Bystré, vz A (ve skloňování). Bystrák, a, m. = rychlý, vtipný člověk, rychlé zvíře. Č. Bystře, kompar. bystřeji. B. na něco po- zorovati. Har. Scharf. Bystřec, rce, m., bystřina, potok. Z by- strcě v cestě bude píti. Žal. Vz Bystřina. - 2. Bystrák. Bystřen, ě, f. = bystřina, proud. Výb. I., Rozm. duše s těl.