113

Bystřeti, el, ení = bystrým se stávati,
Us., schnell, wild, scharf werden.

Bystřice, e, f., prudká, Bystrá řeka n.
potok, Wildbach, struj, ručej. Š. a Ž. —
Města: B. Báňská (Neusohl) v Uhřích (Za
živa v Bystřici a po smrti v nebi i. e. žádám
si býti; přísloví na Slov.); B. Slovenská
(Windisch-Feistritz) v Štýrsku; B. Hrubá
(Gross-Wisternitz) na Mor.; B. pod Hostýnem;
B. Nová (Neu-Bistritz) v Čechách.

Bystřina, y, f., Dešťový potok, bystře te-
koucí potok, bystřice. Giess-, Wild-, Regen-
bach. Rkk. 54.

Bystřiště, č, n., Frischherd. Rk.

Bystřiti, 3. pl. -stří, -stři, -stře (íc), il,
en, ení; bystřívati = osiřiti, čistiti, huRtig,
scharf, sauber machen. — co: meč (ostřiti),
L., vtip. — čím: Tím se bystří zrak, oči.
Jg. — co po čem, na co: oči na věc milou.
— v čem k čemu, kam: K peklu v zlo-
stech svých bystříte (kvapíte). Ms. z 16. stol.

Bystrněti, ěl, ění, aufmerksam werden.
Na Mor.

Bystrný = bystrý, wach, wachsam, Auf-
merksam.

Bystro = bystře. Z bystra, schnell, scharf.
B. spěchati. Rkk.

Bystročichý, -čuchý, scharfen Geru-
ches. Rk.

Bystrohlavý, scharfsinnig, schnellfas-
send. Rk.

Bystrohled, u, m. Scharfblick. Rk.

Bystrohledý, scharfblickend. Rk.

Bystrochodý, schnelllaufend. L.

Bystromyslný, scharfsinnig. Jg.

Bystronohý, schnellfüssig. D.

Bystrooký, scharfsichtig. D.

Bystroperý, schnellgeflügelt. Rk., L.

Bystrosť, i, ť., rychlosť, bystrota. Schnel-
ligkeit, Raschheit, Hurtigkeit. B. očí, D.,
rozumu, vtipu, mysli, V., ducha. Měst. Bož.
Scharfsinn.

Bystrota, y, ť. = bystrost'. Měst. Bož.

Bystrotekoucí, schnellfliessend. Jg.

Bystrovtipný, scharfsinnig. Smrž.

Bystrozraký = bystrooký. B-kým býti.
Scharfsichtig.

Bystruše, e, f., jméno krávy.

Bystrý (byster, stra, stro), komp. by-
střejší. Bystré oko na někoho míti = pozo-
rovati ho. Us. — k čemu: K ctnostem.
Jel., Koc. — v čem: u vykládání písem.
Koc. — Bystrý = rychlý, hbitý, hurtig,
schnell, rasch. B. voda, zbraň, řeka, kůň,
pachole, zvíře. B. jako laňka, řeka, ještěrka,
Pk., ako ještěr. Mt. S. — B. = pronikavý,
ostro vtipný, scharfsinnig, scharf. B. přemý-
šlení, rozum, mysl, vtip, soud, oči, zrak. Jg.,
V. — B. = jemný, čistý. B. zvíře (Ros.),
rukavička. V. Sauber, fein, schön.

Byt, u, m., od by (býti), = podstata,
bytnosf. V. Wesen, Wesenheit. B. telesný
(země), duchovní (duše). St. skl. Bůh v tro-
jích osobách a jeden v bytu jest. Hil. —
B. = bytí. Das Sein, Dasein. Začátek bytu.
V. B. života. Kom. Bůh všecky věci stvořil
a v bytu zachovává, V., Kom. Všecko, což
v bytu jest. Kom.— B. = stav, způsob bytí,
Stand. Na světě lepšího bytu neočekává.
Br. — B. = přítomnosť, Anwesenheit. Za

bytu jeho v zemi. Apol. — B. = příbytek,
obydlí, Wohnung, Standort. Bytem někde
býti. V jedné ulici bytem byli. Pass. B. sobě
najmouti. Us. Na některém místě b. svůj
míti. V. Kde má svůj b. ? Ros. Do bytu ně-
komu někoho dáti, vzíti. D. B. sobě zaraziti.
D. V kterém kraji sedí a bytem jest. Er.
Byt v čas vypověděti. Er. Vystěhuje-li se
nájemník z bytu. Er. B. v tom domě si
jedná. Er. Svůj b. někomu oznámiti. Ěd.
Z bytu, do nového Bytu se stěhovati. S bytem
spokojen jsem. Za Byt mnoho platiti. B. se
skládá, záleží ze tři pokojův, ne: pozů-
stává, Jv.

Byť i, f. = bytí. Kat. 1089., 1760.

Byť = by + t', by je zde sesíleno pří-
suvkou ť, vz Byť by. Wenn auch.

Byť by. Co prospěje člověku, byť by celý
svět získal; lépe byť (byť i) celý svět zí-
skal. Je to zbytečné opakování slova by.
Pravíme: bych i činil, bys i činil a ne: byť
bych, byť bys činil. Jg., Bs., Os, Š. a Ž. Vz
By, 8. — Byť. Spojkou touto nyní zhusta sesi-
luje se připouštěcí význam starého aoristu:
bych, bys atd.— s činným přičestím minulého
času. Tak píše Pal. (Radh. III., 268.): I těch
nejlepších mužův chytati se může fanatismus,
který . . ., byť by z toho i záhuba se zplo-
dila, od úmyslu svého neustupuje. A jinde
čteme: Zrada vlasti, byť by byla sebe výnos-
nější, jest zločin nejhnusnější. — Upříti nelze,
že starý aorist ,bych' spojený s činným pří-
čestím minulým, drže v sobě dle povahy
souvětí význam nejeden (podmínku, přání,
účel), potřebuje jakéhosi sesílení, má-li smyslu
připouštěcímu ihned býti rozuměno; již staří
vedlé pouhého slova ,bych´ rádi užívali:
,bychť, bychť i, bychť pak, bychť pak
i, bychť pak třebas' atd. (Byť bylo lidu tvého
jako pisku mořského. Br. Vz Jg. ,By' a Zk.
Skl. §. 223.). Užívání slova ,byť´ jako ja-
kési částice, jež nyní k naznačení připou-
štěcího poměru tak velice se rozmohlo, nemá
v starší literatuře dokladu žádného a snadno
se nahraditi může bezpečnými slovci, jest
však z té příčiny pozoru hodno, že tu tvar
slovesný zkameněl ve spojku. Mš. — Pozn.
A byť by i našli, nic jim nepostačí. Br. Ale:
Nevěřte mu, byť se i andělem stavěl. Št.
Aniž, byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu. Br.
Pusťme od toho, byť vše po naši vóli bylo.
Št. A byť měl bojovati s celým světem.

Bytedlnosť, i, f. Št. = trvalost'; bytnosf.

Bytedlný, bytelný. B. šaty, střevíce (pevné,
trvanlivé). Us. Dauerhaft. — B. = kde se obý-
vati může, wohnbar. V. — Bytelně = sku-
tečně. Kat. 2723.

Bytenství, n. bytnost'. Št,

Bytí, nebytí, n. Stálosť n. bytí vůle boží
(Das Sein). Míti dobré b. Polsky. Jde (běží)
o naše bytí a nebytí. Us.

Býti, bývati, sein, dasein; o místě = na-
cházeti se, nalézati se, dasein, vorhanden
sein, sich befinden. Sr. lit. bu-ti, koř. skr.
bhu, lat. pft. fu-i, řec. φύ-«>, lat. esse. Býti
má 2 kořeny: jes (Mkl.) pro oznam, způsob
a přechod, přítom, času a koř. by; budu
z koř. by; y se proměnilo v u a d se při-
dalo tak, že máme kmen bud. Buduje prae-
sens mající význam futura v ind., imperat. a