Předchozí (117)  Strana:118  Další (119) |
|
|||
118
|
|||
|
|||
všichni lidé a všechna zvířata. Všecky bytosti
ve světě. D. Bytovati = bydleti, wohnen. — kde.
Láska v srdci bytuje. Čas. mus. Bytuje při nás. Č. Jest něco kromě nás (mimo nás) bytující. Krok. Bytověda, v, f., ontologie, Grundwissen-
schaft. Rk. Bytovné, vz Bytné.
Bytovní zákon, Einquartierungs- lépe :
zákon o ubytováni (vojska). Rk. Vz -ni. Bytovník, a, m., ubytovatel, Quartier-
macher. Bur. Bytství, n., das Wesen. Bůh ve svém
bytstvi. Výb. I. Neniet miesta ijednoho, byť tu nebyl (Bůh) ve svémť b., jemuž latiníci řiekají essentia. St. Bývalec, lce, m. Aha, bývalec (sám ta-
kový) ! Prov. Bývalý, kdo býval; bylý = kdo byl.
Bylý úředník, konsul, ehemalig. Us. — kde. Věci mezi pohany bývalé. Rváč. — B. = zkušený, zběhlý. Br. — v čem. V boji, Troj., erfahren, geübt. Bývati, bývávati, al, áni, gewöhnlich sein,
pflegen zu sein, manchmal sein, soleo esse (V latině opisuje se slovesem solere. Bývali vyučováni, instrui soliti sunt,); povstati, ent- stehen, werden; hoditi se, sich ereignen; obývati, zůstávati, wohnen (na Slov.); často býti, navštěvovati, besuchen, frequentiren, oft sein. Jg. — abs. Slyšán bývá. Har. Kdež jich mnoho vládne, tu řádu nebývá. V. Kdo má srostlé obočí, bývá určivý. V. Vojna nebývá každému hojná, ale jen někomu. Prov. Kvapné dílo nebývá stálé. Tichá voda bývá hluboká. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše ve psi bývá. Dobře bývá, když jsou vlci syti a ovce celé. D. Bez užitku (beze škody) ne- bývá. Tak jak živo nebývalo. Us. Bývávalo dobře. Sych. Kde tě rádi vidí, tam nečasto bývej, a kde neradi, tam nikdy. — kde. Ve veliké (malé) vodě veliké (malé) ryby bývají. V městě bývá (bydlí). Na Slov. a na Mor. Kdo sám v peci bývá, jiného tam hledá. U přátel často nebývej. Rým. B. u koho = bydleti. Us. B. při dvoře. Karyon. Okolo někoho bývati. V. — kdy. Bývá i čerstvý člověk časem léný. Jel. Bývá po tichém moři bouřka. Jel. — proti čemu. Nebývej proti tomu. Solf. — čím. Ó bych já poslem nebýval. Solí. — kde čím. U něho býval hospodou. Mand. — z čeho. Z chlapúv šlechtici bývají a šlechtici syny chlapy mívají. Dal. — s kým. Mnoho s někým a často bývati. V. — Jg. Ostatně vz Býti. Byzanti-um, a, n. Cařihrad. — Byzantský.
B. sloh, říše. — Byzanťan, a, m. Bzděc, e, m., kdo bzdí, Bern., der Farzer.
|
Bzdina, bzdinka, y, f. = smrad bzděním
způsobený, Forz, Schleicher, Gestank. D. Bzdíti, 3. os. pl. bzdějí, bzděj, bzděje
(íc), ěl, ění; bzdívati = vítr spodkem pouštěti, farzen. — kam: pod nos, St. skl., do po- stele, na koho. Bzďoch, a, bzďošek, ška, m., prďoch,
smrdutý, Farzer, Stänker. Ros. Bzec, e, m., neposeda. Bern. Leichtfertiger
Mensch. Bzed, bzdu, m., vítr z břicha, Forz; pl.
bdzdy, na Slov. = riť, zadek. Koll. Bzejna, y, f., v již. Čechách = jistý
druh bezu. Kts. Bzenec, nce, mě. na Mor., něm. Bisenz.
Bzikati, bzíkati, bziknouti, nul a kl, utí;
bzikávati, bieseln. Kráva, vůl bziká (stře- čkuje, splašeně běhá). Us. Moucha bziká (bručí), L., sumst. — na koho: na krávu = bz volati. Us. — kde. Prach namočený na ohni bzikal = praskal. L. — Stran původu vz Mz. 109. Bzikavka, bzikačka, y, f., střeček, ovad,
moucha, Bremse, Stecher. Jg. Bzina, y, f., bzinka = bez; b. = bzové
ovoce. Holunderbeere. Aqu., D. Bzíti, bzím, el, ení; bzívati = bzučeti,
bručeti, D. summen, schnurren. D. Bzoví, bezoví, n., bezové stromoví, Ho-
lunderbäume. Krab. Bzový, bezový. B. strom, ker. V. Holunder-.
Bzukot, u, m. Us. Das Summen.
Bženo, a, n., nyní Mělník. Pelcl. kron. čes.
Bžučeti, bzučeti, bžunčeti, 3. os. pl. čí, el,
ení; bžučívati, bžukati. Brouk, včela bzučí, summt, sumst, hummt. Puch. Bžučivý, bz .., bžučný, bžučící, summend.
Hlas. Bžunda, y, f., Matsch. Bžundou, v bžundě
býti, něm. Matsch werden. D., Us. — Když myslivec honě žádné zvěři nezastřelil, říká se, že má bžundu, že jest bžundou, že jde domů s bžundou. Sp. — B., nezachovalá ženská. — B., u horníkův rána z prachu, která měla skálu roztrhnouti, ale vyletěvši účinku neměla. Vys. — B. = hlupec, hřib. Víd. 1. — V karbanu: býti bžundou = žádné bulky nevyhráti. Chceš-li s někým bulku hráti, hleď bys nebyl bžundou. Da. — B. též: ženský úd stydký. Us. Bžundák, a, m., myslivec, který honě
žádné zvěři nezastřelil. Sp. Bžuně, ěte, n., malé dítě; 2. malé staveni.
Us. Turn. Bžunk, bžuňk, u, m., plump! Us.
Bžunknouti, knul a kl, utí; bžunkati.
Kámen bžunkl. D. — kam: do vody bžunkl (spadl). — B. = cknouti, pipnouti, pisknouti, mucken, mucksen. D. |
||
|
|||
Předchozí (117)  Strana:118  Další (119) |