118

všichni lidé a všechna zvířata. Všecky bytosti
ve světě. D.

Bytovati = bydleti, wohnen. — kde.
Láska v srdci bytuje. Čas. mus. Bytuje při
nás. Č. Jest něco kromě nás (mimo nás)
bytující. Krok.

Bytověda, v, f., ontologie, Grundwissen-
schaft. Rk.

Bytovné, vz Bytné.

Bytovní zákon, Einquartierungs- lépe :
zákon o ubytováni (vojska). Rk. Vz -ni.

Bytovník, a, m., ubytovatel, Quartier-
macher. Bur.

Bytství, n., das Wesen. Bůh ve svém
bytstvi. Výb. I. Neniet miesta ijednoho, byť
tu nebyl (Bůh) ve svémť b., jemuž latiníci
řiekají essentia. St.

Bývalec, lce, m. Aha, bývalec (sám ta-
kový) ! Prov.

Bývalý, kdo býval; bylý = kdo byl.
Bylý úředník, konsul, ehemalig. Us. — kde.
Věci mezi pohany bývalé. Rváč. — B. =
zkušený, zběhlý. Br. — v čem. V boji, Troj.,
erfahren, geübt.

Bývati, bývávati, al, áni, gewöhnlich sein,
pflegen zu sein, manchmal sein, soleo esse
(V latině opisuje se slovesem solere. Bývali
vyučováni, instrui soliti sunt,); povstati, ent-
stehen, werden; hoditi se, sich ereignen;
obývati, zůstávati, wohnen (na Slov.); často
býti, navštěvovati, besuchen, frequentiren, oft
sein. Jg. — abs. Slyšán bývá. Har. Kdež jich
mnoho vládne, tu řádu nebývá. V. Kdo má
srostlé obočí, bývá určivý. V. Vojna nebývá
každému hojná, ale jen někomu. Prov. Kvapné
dílo nebývá stálé. Tichá voda bývá hluboká.
Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše ve psi
bývá. Dobře bývá, když jsou vlci syti a
ovce celé. D. Bez užitku (beze škody) ne-
bývá. Tak jak živo nebývalo. Us. Bývávalo
dobře. Sych. Kde tě rádi vidí, tam nečasto
bývej, a kde neradi, tam nikdy. — kde.
Ve veliké (malé) vodě veliké (malé) ryby
bývají. V městě bývá (bydlí). Na Slov. a na
Mor. Kdo sám v peci bývá, jiného tam hledá.
U přátel často nebývej. Rým. B. u koho =
bydleti. Us. B. při dvoře. Karyon. Okolo
někoho bývati. V. — kdy. Bývá i čerstvý
člověk časem léný. Jel. Bývá po tichém moři
bouřka. Jel. — proti čemu. Nebývej proti
tomu. Solf. — čím. Ó bych já poslem nebýval.
Solí. — kde čím. U něho býval hospodou.
Mand. — z čeho. Z chlapúv šlechtici bývají
a šlechtici syny chlapy mívají. Dal. — s kým.
Mnoho s někým a často bývati. V. — Jg.
Ostatně vz Býti.

Byzanti-um, a, n. Cařihrad. — Byzantský.
B. sloh, říše. — Byzanťan, a, m.

Bzděc, e, m., kdo bzdí, Bern., der Farzer.

Bzdina, bzdinka, y, f. = smrad bzděním
způsobený, Forz, Schleicher, Gestank. D.

Bzdíti, 3. os. pl. bzdějí, bzděj, bzděje
(íc), ěl, ění; bzdívati = vítr spodkem pouštěti,
farzen. — kam: pod nos, St. skl., do po-
stele, na koho.

Bzďoch, a, bzďošek, ška, m., prďoch,
smrdutý, Farzer, Stänker. Ros.

Bzec, e, m., neposeda. Bern. Leichtfertiger
Mensch.

Bzed, bzdu, m., vítr z břicha, Forz; pl.
bdzdy, na Slov. = riť, zadek. Koll.

Bzejna, y, f., v již. Čechách = jistý
druh bezu. Kts.

Bzenec, nce, mě. na Mor., něm. Bisenz.

Bzikati, bzíkati, bziknouti, nul a kl, utí;
bzikávati, bieseln. Kráva, vůl bziká (stře-
čkuje, splašeně běhá). Us. Moucha bziká (bručí),
L., sumst. — na koho: na krávu = bz volati.
Us. — kde. Prach namočený na ohni bzikal
= praskal. L. — Stran původu vz Mz. 109.

Bzikavka, bzikačka, y, f., střeček, ovad,
moucha, Bremse, Stecher. Jg.

Bzina, y, f., bzinka = bez; b. = bzové
ovoce. Holunderbeere. Aqu., D.

Bzíti, bzím, el, ení; bzívati = bzučeti,
bručeti, D. summen, schnurren. D.

Bzoví, bezoví, n., bezové stromoví, Ho-
lunderbäume. Krab.

Bzový, bezový. B. strom, ker. V. Holunder-.

Bzukot, u, m. Us. Das Summen.

Bženo, a, n., nyní Mělník. Pelcl. kron. čes.

Bžučeti, bzučeti, bžunčeti, 3. os. pl. čí, el,
ení; bžučívati, bžukati. Brouk, včela bzučí,
summt, sumst, hummt. Puch.

Bžučivý, bz .., bžučný, bžučící, summend.
Hlas.

Bžunda, y, f., Matsch. Bžundou, v bžundě
býti, něm. Matsch werden. D., Us. — Když
myslivec honě žádné zvěři nezastřelil, říká
se, že má bžundu, že jest bžundou, že jde
domů s bžundou. Sp. — B., nezachovalá
ženská. — B., u horníkův rána z prachu,
která měla skálu roztrhnouti, ale vyletěvši
účinku neměla. Vys. — B. = hlupec, hřib.
Víd. 1. — V karbanu: býti bžundou = žádné
bulky nevyhráti. Chceš-li s někým bulku
hráti, hleď bys nebyl bžundou. Da. — B.
též: ženský úd stydký. Us.

Bžundák, a, m., myslivec, který honě
žádné zvěři nezastřelil. Sp.

Bžuně, ěte, n., malé dítě; 2. malé staveni.
Us. Turn.

Bžunk, bžuňk, u, m., plump! Us.

Bžunknouti, knul a kl, utí; bžunkati.
Kámen bžunkl. D. — kam: do vody bžunkl
(spadl). — B. = cknouti, pipnouti, pisknouti,
mucken, mucksen. D.