121

Camforec, rce, m. = cancor. Us.

Camfrnoch, u, m., canfrnoch, cancor,
Lappen; ostřižek, okrajek, Abschnitzel;
kousky masa, Klunker; dítě někomu v ně-
čem překážející. Us. — Jg.

Camill-us, a, m., jméno římské. M. Fu-
rius C, diktator r. 365. př. Kr.

Camla, y, m., kdo rád, co slyší, přepo-
vídá. Kb.

Camouch, a, m. = capouch, šlundra. Us.

Campagne, fr. (kampaň), pole, Landgut;
polní tažení, vojenská výprava, Feldzug;
doba pracovní v továrnách. Rk. Campagne-
Montur = oblek všední. J. tr.

Campani-a, e, f., krajina v střední Italii.

Campara, y, f., cára, šlundra. Vettel. D.

Campus, a, m., přezdívka. Ty c-se!

Cán, u, m., (strč. cian), cánek = podlouhlý
kus n. prut jakéhokoliv kovu (litého, kovaného,
skrz válce protaženého). Vys. C. zlata, stříbra
atd. Z něm. Zahl (Stange). Mz. 128.

Cauaille, fr. (kanalj; v obecné mluvě:
kanálije), it. canaglia, z lat. canis (pes) =
luza, holota, psota, slota, zběř. S. N., Rk.
Niedriger Pöbel, Strassenpöbel, Lumpenge-
sindel.

Canc, u, m., co dětem dávají k cucání,
aby se jim zuby řezaly. Světoz.

Cancan, u, m., fr. (kankán), nezpůsobný,
s necudnými posunky spojený tanec. S. N.

Cancati, geifern, plaudern; sausen. Rk.

Cancor, u, m., cancour, hadr na šatech visící
(šišvorec, chundel, capart, camfrnoch, mor.
švodek). Na cancory = na caparty (kusy,
patrtky). D. Lappen, Zote, Hader.

Cancora, y, m., člověk s rozedraným ša-
tem. Jg.

Cancorovitý, plný cancorů, D., lappig.

Cancorový, cancourový, capartový. D.

Candát, a, m., ucouraná ženská (cára,
coura); nemravný člověk, Ros.; ryba = lu-
pice. Schill. Jg.

Candátovitý, besudelt. Ros.

Candelabr-um, a, n., od lat. candela =
svíčka), kandelabr, podstavec nesoucí svíce n.
lampy; veliký mnohoramenný svícen. S. N.

Canevas, vz Kanafas.

Caňk, cank, u, m. = tvrdé udidlo, na Slov.
zubadlo. V. — C. m. sáňky. Vz Sáně. Tak
velmi tiskli, až cankové (trny?) té koruny
jeho svatého mozku dosáhli. Ms. modl. Drž
ho v canku. Sych.

Caňkovati. — koho: koně; lépe:udidlo
mu dáti. Rk. Gebiss anlegen.

Canny, gt. Cann n. Canen (Cf. Anna —
Anen), pl., f., mě. v Apulii, u kterého roku
216. př. Kr. Hannibal Římany na hlavu po-
razil. — Cannský, Canenský.

Canop-us, a, m., město v Aegyptě; u bá-
sníkův i = Aegypt. — Canopan, a, m. —
Canopský.

Cánovka, y, f., železo v cánech. Zain-
eisen. D.

Cánový, od cánu, na cány. C. kladivo.
Jg. Zainhammer.

Cantabri-a, e, f., provincie římská v Hi-
spanii, nyní Biscaya. — Cantabřan, a, m. —
Cantabrijský.

Cantate, lat., zpívejte; čtvrtá neděle po
velikonoci. Rk.

Canthar-is, idy, f., tedy v pl. kantharidy;
mezi nimi španělské mouchy.

Canti-um, a, n., krajina a předhoří v Bri-
tannii, nyní Kent. Vj.

Cantýna, y, f., z fr. cantine (kantýn),
lahvice proutím opletená; krčma v táboře,
v kasárnách. S. N.

Canulej-us, a, m., jméno římské.

Canusi-um, a, n., mě. v Apulii, nyní Ca-
nosa. — Caniusijský,canuský. — Canusan, a,m.

1. Cap (Kap, z lat, caput) = předhoří,
mys. Mys Dobré naděje, obyčejně jen ,Cap'
se zove. C. Horn, Guardafui atd. Š. N.

2. Cap, a, m., cápek, cápeček, čka, m. =
1. beran krátkonohý, ovce kretenská, Vz Mz.
128. Na Slov; 2. kozel; 3. hrubián; 4. smrad-
lavý člověk. — 5. C, u, m., u řemeslníkův =
koza, kozlík (podstavek na čtyřech nohách).
Bock. — Jg.

3. Cáp, u, m., kosma, Zote. D. — C, táp,
dlapa, Die Tappe. D.— C, co se nohou chytá
v blátě, v sněhu. Cápy bláta na nohy naca-
pati. Us. — Jg.

Cápa, y, f., hňápa, Trampel, Schlampe. D.

— 2. Fischhaut, Reibleder. Jg.

Capa, y, f., pohlavek, Kopfstück; Reib-
leder. Slov.

Capal, a, m., Trimpler. Us.

Capable (kapabl), fr. = schopný.

Cápaný, na Slov. — házený, cpaný, bitý.
Bern.

Capar, u, m., ťápa. Hachse. Us.

Cápař, e, m., ovčák, Schäfer. Vz Cáp, l.

Capart, u, m., vz Tapart a o původu Mz.
128., Gl. 14.

Capati, capám a capí; capnouti, nul a pl,
utíi, capávati. — co do koho: Vše do sebe
cápe (cpe, stopft). Bern. — kde (herumsteigen,
trampeln): v blátě. Us. — se v blátě, Ros.,
c. ve vodě. Bern. — za kým. Č.

Cápek, pka, m., neohrabaný, ein Unge-
schickter.

Capich, u, m., čep u rybníka, z něm.
Zapfen. Mz. 129.

Cápina, v, f., na Slov. = smrad od cápů
(kozlů) Widdergeruch; 2. cápové maso, cá-
povina; 3. cápová kůže. Bock-. Bern.

Capita, y, f., ucouraná, Us. Eine Schlampe.

Capitain (kapitén, fr.), náčelník setniny
vojenské, setník; generální c. Rk.

Capiti, il, en, ení; capnouti, pnul a pl,
utí; capati; škrábati; chytiti; připínati. —
koho = bíti. Na Slov.

Capitoli-um, a, n., v Římě: a) chrám Jo-
višovi, Junoně a Minervě společně zasvěcený
na jihozápaním vrchu hory capitolské; b)
pahorek capitolský. Vj. — Kapitolský, ne:
Kapitolinský.

Capitular, a, m, z lat., kanovník. Capi-
tular, Domherr.

Capnouti, vz Capati, Capiti.

Capouch, copouch, cepouch, u, m„ díra
nad prskem, jíž vychází kouř, Ofenloch. D.

— 2. C., a, m. Nepořádný, špinavý člověk.
j Us. — 3. V již. Čechách = rampouch. Kts.

— Capouchový, z capouchu. Us.
Cápovatěti, ěl, ění = kosmatěti, zottig

werden. Jg.

Cápovina, y, f., na Slov., vlna cápová,
Zakelwolle; — 2. = cápina. Bern.



	121

	Camforec, rce, m. = cancor. Us. Camfrnoch, u, m., canfrnoch, cancor, Lappen; ostřižek, okrajek, Abschnitzel; kousky masa, Klunker; dítě někomu v ně- čem překážející. Us. — Jg. Camill-us, a, m., jméno římské. M. Fu- rius C, diktator r. 365. př. Kr. Camla, y, m., kdo rád, co slyší, přepo- vídá. Kb. Camouch, a, m. = capouch, šlundra. Us. Campagne, fr. (kampaň), pole, Landgut; polní tažení, vojenská výprava, Feldzug; doba pracovní v továrnách. Rk. Campagne- Montur = oblek všední. J. tr. Campani-a, e, f., krajina v střední Italii. Campara, y, f., cára, šlundra. Vettel. D. Campus, a, m., přezdívka. Ty c-se! Cán, u, m., (strč. cian), cánek = podlouhlý kus n. prut jakéhokoliv kovu (litého, kovaného, skrz válce protaženého). Vys. C. zlata, stříbra atd. Z něm. Zahl (Stange). Mz. 128. Cauaille, fr. (kanalj; v obecné mluvě: kanálije), it. canaglia, z lat. canis (pes) = luza, holota, psota, slota, zběř. S. N., Rk. Niedriger Pöbel, Strassenpöbel, Lumpenge- sindel. Canc, u, m., co dětem dávají k cucání, aby se jim zuby řezaly. Světoz. Cancan, u, m., fr. (kankán), nezpůsobný, s necudnými posunky spojený tanec. S. N. Cancati, geifern, plaudern; sausen. Rk. Cancor, u, m., cancour, hadr na šatech visící (šišvorec, chundel, capart, camfrnoch, mor. švodek). Na cancory = na caparty (kusy, patrtky). D. Lappen, Zote, Hader. Cancora, y, m., člověk s rozedraným ša- tem. Jg. Cancorovitý, plný cancorů, D., lappig. Cancorový, cancourový, capartový. D. Candát, a, m., ucouraná ženská (cára, coura); nemravný člověk, Ros.; ryba = lu- pice. Schill. Jg. Candátovitý, besudelt. Ros. Candelabr-um, a, n., od lat. candela = svíčka), kandelabr, podstavec nesoucí svíce n. lampy; veliký mnohoramenný svícen. S. N. Canevas, vz Kanafas. Caňk, cank, u, m. = tvrdé udidlo, na Slov. zubadlo. V. — C. m. sáňky. Vz Sáně. Tak velmi tiskli, až cankové (trny?) té koruny jeho svatého mozku dosáhli. Ms. modl. Drž ho v canku. Sych. Caňkovati. — koho: koně; lépe:udidlo mu dáti. Rk. Gebiss anlegen. Canny, gt. Cann n. Canen (Cf. Anna — Anen), pl., f., mě. v Apulii, u kterého roku 216. př. Kr. Hannibal Římany na hlavu po- razil. — Cannský, Canenský. Canop-us, a, m., město v Aegyptě; u bá- sníkův i = Aegypt. — Canopan, a, m. — Canopský. Cánovka, y, f., železo v cánech. Zain- eisen. D. Cánový, od cánu, na cány. C. kladivo. Jg. Zainhammer. Cantabri-a, e, f., provincie římská v Hi- spanii, nyní Biscaya. — Cantabřan, a, m. — Cantabrijský. Cantate, lat., zpívejte; čtvrtá neděle po velikonoci. Rk.	Canthar-is, idy, f., tedy v pl. kantharidy; mezi nimi španělské mouchy. Canti-um, a, n., krajina a předhoří v Bri- tannii, nyní Kent. Vj. Cantýna, y, f., z fr. cantine (kantýn), lahvice proutím opletená; krčma v táboře, v kasárnách. S. N. Canulej-us, a, m., jméno římské. Canusi-um, a, n., mě. v Apulii, nyní Ca- nosa. — Caniusijský,canuský. — Canusan, a,m. 1. Cap (Kap, z lat, caput) = předhoří, mys. Mys Dobré naděje, obyčejně jen ,Cap' se zove. C. Horn, Guardafui atd. Š. N. 2. Cap, a, m., cápek, cápeček, čka, m. = 1. beran krátkonohý, ovce kretenská, Vz Mz. 128. Na Slov; 2. kozel; 3. hrubián; 4. smrad- lavý člověk. — 5. C, u, m., u řemeslníkův = koza, kozlík (podstavek na čtyřech nohách). Bock. — Jg. 3. Cáp, u, m., kosma, Zote. D. — C, táp, dlapa, Die Tappe. D.— C, co se nohou chytá v blátě, v sněhu. Cápy bláta na nohy naca- pati. Us. — Jg. Cápa, y, f., hňápa, Trampel, Schlampe. D. — 2. Fischhaut, Reibleder. Jg. Capa, y, f., pohlavek, Kopfstück; Reib- leder. Slov. Capal, a, m., Trimpler. Us. Capable (kapabl), fr. = schopný. Cápaný, na Slov. — házený, cpaný, bitý. Bern. Capar, u, m., ťápa. Hachse. Us. Cápař, e, m., ovčák, Schäfer. Vz Cáp, l. Capart, u, m., vz Tapart a o původu Mz. 128., Gl. 14. Capati, capám a capí; capnouti, nul a pl, utíi, capávati. — co do koho: Vše do sebe cápe (cpe, stopft). Bern. — kde (herumsteigen, trampeln): v blátě. Us. — se v blátě, Ros., c. ve vodě. Bern. — za kým. Č. Cápek, pka, m., neohrabaný, ein Unge- schickter. Capich, u, m., čep u rybníka, z něm. Zapfen. Mz. 129. Cápina, v, f., na Slov. = smrad od cápů (kozlů) Widdergeruch; 2. cápové maso, cá- povina; 3. cápová kůže. Bock-. Bern. Capita, y, f., ucouraná, Us. Eine Schlampe. Capitain (kapitén, fr.), náčelník setniny vojenské, setník; generální c. Rk. Capiti, il, en, ení; capnouti, pnul a pl, utí; capati; škrábati; chytiti; připínati. — koho = bíti. Na Slov. Capitoli-um, a, n., v Římě: a) chrám Jo- višovi, Junoně a Minervě společně zasvěcený na jihozápaním vrchu hory capitolské; b) pahorek capitolský. Vj. — Kapitolský, ne: Kapitolinský. Capitular, a, m, z lat., kanovník. Capi- tular, Domherr. Capnouti, vz Capati, Capiti. Capouch, copouch, cepouch, u, m„ díra nad prskem, jíž vychází kouř, Ofenloch. D. — 2. C., a, m. Nepořádný, špinavý člověk. j Us. — 3. V již. Čechách = rampouch. Kts. — Capouchový, z capouchu. Us. Cápovatěti, ěl, ění = kosmatěti, zottig werden. Jg. Cápovina, y, f., na Slov., vlna cápová, Zakelwolle; — 2. = cápina. Bern.