Předchozí (120)  Strana:121  Další (122) |
|
|||
121
|
|||
|
|||
Camforec, rce, m. = cancor. Us.
Camfrnoch, u, m., canfrnoch, cancor,
Lappen; ostřižek, okrajek, Abschnitzel; kousky masa, Klunker; dítě někomu v ně- čem překážející. Us. — Jg. Camill-us, a, m., jméno římské. M. Fu-
rius C, diktator r. 365. př. Kr. Camla, y, m., kdo rád, co slyší, přepo-
vídá. Kb. Camouch, a, m. = capouch, šlundra. Us.
Campagne, fr. (kampaň), pole, Landgut;
polní tažení, vojenská výprava, Feldzug; doba pracovní v továrnách. Rk. Campagne- Montur = oblek všední. J. tr. Campani-a, e, f., krajina v střední Italii.
Campara, y, f., cára, šlundra. Vettel. D.
Campus, a, m., přezdívka. Ty c-se!
Cán, u, m., (strč. cian), cánek = podlouhlý
kus n. prut jakéhokoliv kovu (litého, kovaného, skrz válce protaženého). Vys. C. zlata, stříbra atd. Z něm. Zahl (Stange). Mz. 128. Cauaille, fr. (kanalj; v obecné mluvě:
kanálije), it. canaglia, z lat. canis (pes) = luza, holota, psota, slota, zběř. S. N., Rk. Niedriger Pöbel, Strassenpöbel, Lumpenge- sindel. Canc, u, m., co dětem dávají k cucání,
aby se jim zuby řezaly. Světoz. Cancan, u, m., fr. (kankán), nezpůsobný,
s necudnými posunky spojený tanec. S. N. Cancati, geifern, plaudern; sausen. Rk.
Cancor, u, m., cancour, hadr na šatech visící
(šišvorec, chundel, capart, camfrnoch, mor. švodek). Na cancory = na caparty (kusy, patrtky). D. Lappen, Zote, Hader. Cancora, y, m., člověk s rozedraným ša-
tem. Jg. Cancorovitý, plný cancorů, D., lappig.
Cancorový, cancourový, capartový. D.
Candát, a, m., ucouraná ženská (cára,
coura); nemravný člověk, Ros.; ryba = lu- pice. Schill. Jg. Candátovitý, besudelt. Ros.
Candelabr-um, a, n., od lat. candela =
svíčka), kandelabr, podstavec nesoucí svíce n. lampy; veliký mnohoramenný svícen. S. N. Canevas, vz Kanafas.
Caňk, cank, u, m. = tvrdé udidlo, na Slov.
zubadlo. V. — C. m. sáňky. Vz Sáně. Tak velmi tiskli, až cankové (trny?) té koruny jeho svatého mozku dosáhli. Ms. modl. Drž ho v canku. Sych. Caňkovati. — koho: koně; lépe:udidlo
mu dáti. Rk. Gebiss anlegen. Canny, gt. Cann n. Canen (Cf. Anna —
Anen), pl., f., mě. v Apulii, u kterého roku 216. př. Kr. Hannibal Římany na hlavu po- razil. — Cannský, Canenský. Canop-us, a, m., město v Aegyptě; u bá-
sníkův i = Aegypt. — Canopan, a, m. — Canopský. Cánovka, y, f., železo v cánech. Zain-
eisen. D. Cánový, od cánu, na cány. C. kladivo.
Jg. Zainhammer. Cantabri-a, e, f., provincie římská v Hi-
spanii, nyní Biscaya. — Cantabřan, a, m. — Cantabrijský. Cantate, lat., zpívejte; čtvrtá neděle po
velikonoci. Rk. |
Canthar-is, idy, f., tedy v pl. kantharidy;
mezi nimi španělské mouchy. Canti-um, a, n., krajina a předhoří v Bri-
tannii, nyní Kent. Vj. Cantýna, y, f., z fr. cantine (kantýn),
lahvice proutím opletená; krčma v táboře, v kasárnách. S. N. Canulej-us, a, m., jméno římské.
Canusi-um, a, n., mě. v Apulii, nyní Ca-
nosa. — Caniusijský,canuský. — Canusan, a,m. 1. Cap (Kap, z lat, caput) = předhoří,
mys. Mys Dobré naděje, obyčejně jen ,Cap' se zove. C. Horn, Guardafui atd. Š. N. 2. Cap, a, m., cápek, cápeček, čka, m. =
1. beran krátkonohý, ovce kretenská, Vz Mz. 128. Na Slov; 2. kozel; 3. hrubián; 4. smrad- lavý člověk. — 5. C, u, m., u řemeslníkův = koza, kozlík (podstavek na čtyřech nohách). Bock. — Jg. 3. Cáp, u, m., kosma, Zote. D. — C, táp,
dlapa, Die Tappe. D.— C, co se nohou chytá v blátě, v sněhu. Cápy bláta na nohy naca- pati. Us. — Jg. Cápa, y, f., hňápa, Trampel, Schlampe. D.
— 2. Fischhaut, Reibleder. Jg.
Capa, y, f., pohlavek, Kopfstück; Reib-
leder. Slov. Capal, a, m., Trimpler. Us.
Capable (kapabl), fr. = schopný.
Cápaný, na Slov. — házený, cpaný, bitý.
Bern. Capar, u, m., ťápa. Hachse. Us.
Cápař, e, m., ovčák, Schäfer. Vz Cáp, l.
Capart, u, m., vz Tapart a o původu Mz.
128., Gl. 14. Capati, capám a capí; capnouti, nul a pl,
utíi, capávati. — co do koho: Vše do sebe cápe (cpe, stopft). Bern. — kde (herumsteigen, trampeln): v blátě. Us. — se v blátě, Ros., c. ve vodě. Bern. — za kým. Č. Cápek, pka, m., neohrabaný, ein Unge-
schickter. Capich, u, m., čep u rybníka, z něm.
Zapfen. Mz. 129. Cápina, v, f., na Slov. = smrad od cápů
(kozlů) Widdergeruch; 2. cápové maso, cá- povina; 3. cápová kůže. Bock-. Bern. Capita, y, f., ucouraná, Us. Eine Schlampe.
Capitain (kapitén, fr.), náčelník setniny
vojenské, setník; generální c. Rk. Capiti, il, en, ení; capnouti, pnul a pl,
utí; capati; škrábati; chytiti; připínati. — koho = bíti. Na Slov. Capitoli-um, a, n., v Římě: a) chrám Jo-
višovi, Junoně a Minervě společně zasvěcený na jihozápaním vrchu hory capitolské; b) pahorek capitolský. Vj. — Kapitolský, ne: Kapitolinský. Capitular, a, m, z lat., kanovník. Capi-
tular, Domherr. Capnouti, vz Capati, Capiti.
Capouch, copouch, cepouch, u, m„ díra
nad prskem, jíž vychází kouř, Ofenloch. D. — 2. C., a, m. Nepořádný, špinavý člověk.
j Us. — 3. V již. Čechách = rampouch. Kts. — Capouchový, z capouchu. Us.
Cápovatěti, ěl, ění = kosmatěti, zottig werden. Jg.
Cápovina, y, f., na Slov., vlna cápová,
Zakelwolle; — 2. = cápina. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (120)  Strana:121  Další (122) |