122

Cápový = kozlový. C. vlna. Zakel-. Jg.

Cappadoci-a, e, f., v Malé Asii. — Cap-
padočan.

Capre-ae, í, Pl., f., dle: Bajae. Ostrov
u Campanie.

Caprice, fr. (kapris), vrtoch. Rk. Eigen-
sinn, Grille, Laune.

Caps-a, y, f., bylo mě. v sev. Africe.

Capu-a, e, f., akk. -u, instr. -ou, vz
Euboea. Hlavní město Campanie v Italii.

Capuce, e, f., kukle. Šp. Kapuce.

Capuchon, u, m., IV. (kapyšon), kápě při
ženském plášti; druh zimního čepce. Rk. Kra-
gen ; Damenmantel; eine Art Haube.

Capy-s, a, m., otec Anehisův, druh Aeneův.

Car, a, m., cař, cář, e. Má se psáti: cár, poně-
vadž a vzniklo z ae (Caesar), proto také císař
a ne: cisař. Ještě lépe dle Šf. cář, poněvadž r je
zde původně měkké cárb z cěsarb (Schl.),
tedy také: císař. Šm., Š. a Ž. Etymolog, by
se tedy mělo psáti cář, ale foneticky dle
obecného vyslovováni říkáme: cár. — Jiní
myslí, že toto slovo není odvozeno z lat.
Caesar, nýbrž že je to staré východní slovo,
jež rusové v slovanském překladu biblí po-
znali. S. N. — Cářevic, cářovic, e, m.; cá-
řevna, cářovna, y; cářice. e, cářová, é, f.;
cařský; cářství; cářovati.

Cár, u, m., hadr, onuce, cancor, Lumpen.
Na cáry něco roztrhati. Jg. Z cáru papír dě-
lají. Us. — C, hluk, povyk, Geschrei, Lärm,
Flausen. Nedělati mnoho cárů (okolkův).
D. Mnoho cárů pro něco, z něčeho nadělati
= mnoho hluku. D. K čemu tolik cárů (brv-
kulí, Umschweife). D. — Cár, a, m., vz Car.

Cára, y, f., žena špinavá, šlundra, špin-
díra, caska, coura, Schlampe, Schmudel. D.
O původu vz Mz. 129.

Carambolage, fr. (karamboláž), sražení
ku př. dvou kulí na kulečníku. — Caram-
bole je hlavni neb střední koule (červená)
na kulečníku. — Carambolovati = hlavami
do sebe vraziti; jednou koulí dvé jiných
trefiti. S. N. Caramboliren.

Cárati, courati, cárávati = vléci, schleppen,
plahočiti se, nachtraben, schlendern; cáravě
jiti, schlendern. Vz Mz. 129. — co: plášť.
Us. — (čím) kady: kabátem po zemi. Us.
C. (se) po městě, herumstreichen. Us. —
kam: na pole (cáravě jíti). K nám se courá.
Us.; Puch.

Cáravě, plouživě, schlumpig. Jg.

Cáravosť, i, f., couravosť, plouživosť.
Schlumpigkeit. Jg.

Cáravý, couravý, plouživý, D., schlumpig.

Carboch, u, m., břicho naduté, pandero,
der Wampen.

Carcer, u, m., lat., vězení, žalář. Gefäng-
niss. Na vyšších školách a universitách tre-
stají se karcerem hrubší přestupky discipli-
nárních předpisův. S. N. Vz Vězeni, Žalář.

Carda, y, m., člověk veselý, Spassvogel;
chytrák, Schlaukopf. C-u dělati. D.,Šm. Einen
Lustigen (Unkundigen) spielen.

Carevic, carevič, cářevic, cářovic, e, m.,
Vz Car. Syn cárův. L.

Carevna, y, f., dcera cářova. Vz Car. Jg.

Cari-a, e, f., Karia, krajina v Malé Asii.
— Car (Kar), Cařan, a, m. — Carijský, car-
ský (Karský).

Cařice, e, f., manželka cářova. Vz Car. Jg.

Cařihrad, u, m., Carohrad, Carhrad; Kon-
stantinopel. — Cařihradský. — Cařihraďan,
a, m., pl. -né.

Carment-is, y, f., staroitalská nymfa,
víla. Vj.

Carnead-es, a, m., filosof řecký ok. r.
150. př. Kr.

Carneval, u, m., fr., masopust. Fasching,
Festnacht.

Carnif-ex, ika, m., lat., kat; ras, dříč.
Rk. Henker.

Carohrad, vz Cařihrad.

Cárová, é, f., manželka cářova. Vz Car. Jg.

Carovati, cářovati, jako cář panovati. L.

Cárovitý, fetzig. Rk.

Carré, fr. (karé), čtverec, čtverhran. Rk.
Viereck.

Carreau, fr. (karó), čtverhran, schiefes
Viereck; kostky (srdce); barva ve franc.
kartách. Rk.

Carriére, fr.. (karyér), běh v jízdě nej-
prudší = cval; postup v důstojenství u ve-
řejné službě. Laufbahn. S. N.

Carseoli, ol, m., mě. Aequův v Latiu.
Dle Dolany.

Carský, carský, cářovi náležející. Zarisch,
Zar-. C. dvůr. Krok. Vz Car.

Carství, cářství, i, n. Zarschaft, Jg.

Carta (karta), z lat., list, Karte, Blatt; c.
bianca = prázdný list s podpisem na plno-
mocenství. Rk. — C. bianca ve hře, není-li
v kartech hráči daných žádného pána; c.
blanche (blanš) bez pána a bez esa.Da,

Carthag-o, iny, f., mě. v sev. Africe, bylo
r. 146. př. Kr. Římany sbořeno. — Cartha-
giňan, a, m. — Carthaginsky; ne: Cartha-
ginenský n. Carthagský n. Carthažský.

Cartouche, fr. (kartuš), krajní okrasa,
Randverzierung, Schnitzwerk; rána, patrona
(k stříleni). Patrone. Rk. Schránka na patrony.

Car-us, a, m., jméno dvou řím. básníkův.

Carvili-us, a, m., jméno římské.

Cas = patsch. Na Mor.

Cásač, e, m., kdo cásá, Werfer, Reisser.

Cásati, cásnouti, snul a sl, uti; casnovati
(ze stněm. ceisen, zousen, nyní zausen. Mz.
129.) = trhati něčím divoce, házeti, werfen,
reissen. — čím, kým: přizí, sebou. Jg.

— v čem: sebou ve zlosti. Mor. Ch. — se
s kým = hádati se, hadern, zanken. Rk.

— se na koho = osopiti se, Jemanden an-
schnauzen. Us. na Mor.

Cásavosť, i, f., potrhavosť, sápavosť, auf-
fahrendes Wesen. Jg. Na Mor.

Cásavý, trhavý, sápavý, Na Mor., werfend,
reissend, anfahrend. Ch.

Casino, it., původně domeček (casa =
dům), Landhaus; místo neb jednota pro spo-
lečnou zábavu, beseda, S. N.

Caska, y,m., člověk všetečný, Vorwitziger;
žena nedbalá, Schlampe. O původu vz Cá-
sati. Mz. 129.

Casnej, cacnej (časný) v Krkonoších = ne-
dočkavý, gremsig, unerwartsam. Kb.

Casnice, e, f., překážka v krechtě, aby
ryby proti vodě plovoucí z vypuštěného ryb-
níka nevyplavaly. Us., Jg.

Casník, a, m., strč. = číšník, od „čaše",
později češe, číše. Šb., D.