Předchozí (121)  Strana:122  Další (123) |
|
|||
122
|
|||
|
|||
Cápový = kozlový. C. vlna. Zakel-. Jg.
Cappadoci-a, e, f., v Malé Asii. — Cap-
padočan. Capre-ae, í, Pl., f., dle: Bajae. Ostrov
u Campanie. Caprice, fr. (kapris), vrtoch. Rk. Eigen-
sinn, Grille, Laune. Caps-a, y, f., bylo mě. v sev. Africe.
Capu-a, e, f., akk. -u, instr. -ou, vz
Euboea. Hlavní město Campanie v Italii. Capuce, e, f., kukle. Šp. Kapuce.
Capuchon, u, m., IV. (kapyšon), kápě při
ženském plášti; druh zimního čepce. Rk. Kra- gen ; Damenmantel; eine Art Haube. Capy-s, a, m., otec Anehisův, druh Aeneův.
Car, a, m., cař, cář, e. Má se psáti: cár, poně-
vadž a vzniklo z ae (Caesar), proto také císař a ne: cisař. Ještě lépe dle Šf. cář, poněvadž r je zde původně měkké cárb z cěsarb (Schl.), tedy také: císař. Šm., Š. a Ž. Etymolog, by se tedy mělo psáti cář, ale foneticky dle obecného vyslovováni říkáme: cár. — Jiní myslí, že toto slovo není odvozeno z lat. Caesar, nýbrž že je to staré východní slovo, jež rusové v slovanském překladu biblí po- znali. S. N. — Cářevic, cářovic, e, m.; cá- řevna, cářovna, y; cářice. e, cářová, é, f.; cařský; cářství; cářovati. Cár, u, m., hadr, onuce, cancor, Lumpen.
Na cáry něco roztrhati. Jg. Z cáru papír dě- lají. Us. — C, hluk, povyk, Geschrei, Lärm, Flausen. Nedělati mnoho cárů (okolkův). D. Mnoho cárů pro něco, z něčeho nadělati = mnoho hluku. D. K čemu tolik cárů (brv- kulí, Umschweife). D. — Cár, a, m., vz Car. Cára, y, f., žena špinavá, šlundra, špin-
díra, caska, coura, Schlampe, Schmudel. D. O původu vz Mz. 129. Carambolage, fr. (karamboláž), sražení
ku př. dvou kulí na kulečníku. — Caram- bole je hlavni neb střední koule (červená) na kulečníku. — Carambolovati = hlavami do sebe vraziti; jednou koulí dvé jiných trefiti. S. N. Caramboliren. Cárati, courati, cárávati = vléci, schleppen,
plahočiti se, nachtraben, schlendern; cáravě jiti, schlendern. Vz Mz. 129. — co: plášť. Us. — (čím) kady: kabátem po zemi. Us. C. (se) po městě, herumstreichen. Us. — kam: na pole (cáravě jíti). K nám se courá. Us.; Puch. Cáravě, plouživě, schlumpig. Jg.
Cáravosť, i, f., couravosť, plouživosť.
Schlumpigkeit. Jg. Cáravý, couravý, plouživý, D., schlumpig.
Carboch, u, m., břicho naduté, pandero,
der Wampen. Carcer, u, m., lat., vězení, žalář. Gefäng-
niss. Na vyšších školách a universitách tre- stají se karcerem hrubší přestupky discipli- nárních předpisův. S. N. Vz Vězeni, Žalář. Carda, y, m., člověk veselý, Spassvogel;
chytrák, Schlaukopf. C-u dělati. D.,Šm. Einen Lustigen (Unkundigen) spielen. Carevic, carevič, cářevic, cářovic, e, m.,
Vz Car. Syn cárův. L. Carevna, y, f., dcera cářova. Vz Car. Jg.
Cari-a, e, f., Karia, krajina v Malé Asii.
— Car (Kar), Cařan, a, m. — Carijský, car- ský (Karský). |
Cařice, e, f., manželka cářova. Vz Car. Jg.
Cařihrad, u, m., Carohrad, Carhrad; Kon-
stantinopel. — Cařihradský. — Cařihraďan, a, m., pl. -né. Carment-is, y, f., staroitalská nymfa,
víla. Vj. Carnead-es, a, m., filosof řecký ok. r.
150. př. Kr. Carneval, u, m., fr., masopust. Fasching,
Festnacht. Carnif-ex, ika, m., lat., kat; ras, dříč.
Rk. Henker. Carohrad, vz Cařihrad.
Cárová, é, f., manželka cářova. Vz Car. Jg.
Carovati, cářovati, jako cář panovati. L.
Cárovitý, fetzig. Rk.
Carré, fr. (karé), čtverec, čtverhran. Rk.
Viereck. Carreau, fr. (karó), čtverhran, schiefes
Viereck; kostky (srdce); barva ve franc. kartách. Rk. Carriére, fr.. (karyér), běh v jízdě nej-
prudší = cval; postup v důstojenství u ve- řejné službě. Laufbahn. S. N. Carseoli, ol, m., mě. Aequův v Latiu.
Dle Dolany. Carský, carský, cářovi náležející. Zarisch,
Zar-. C. dvůr. Krok. Vz Car. Carství, cářství, i, n. Zarschaft, Jg.
Carta (karta), z lat., list, Karte, Blatt; c.
bianca = prázdný list s podpisem na plno- mocenství. Rk. — C. bianca ve hře, není-li v kartech hráči daných žádného pána; c. blanche (blanš) bez pána a bez esa.Da, Carthag-o, iny, f., mě. v sev. Africe, bylo
r. 146. př. Kr. Římany sbořeno. — Cartha- giňan, a, m. — Carthaginsky; ne: Cartha- ginenský n. Carthagský n. Carthažský. Cartouche, fr. (kartuš), krajní okrasa,
Randverzierung, Schnitzwerk; rána, patrona (k stříleni). Patrone. Rk. Schránka na patrony. Car-us, a, m., jméno dvou řím. básníkův.
Carvili-us, a, m., jméno římské.
Cas = patsch. Na Mor.
Cásač, e, m., kdo cásá, Werfer, Reisser.
Cásati, cásnouti, snul a sl, uti; casnovati
(ze stněm. ceisen, zousen, nyní zausen. Mz. 129.) = trhati něčím divoce, házeti, werfen, reissen. — čím, kým: přizí, sebou. Jg. — v čem: sebou ve zlosti. Mor. Ch. — se
s kým = hádati se, hadern, zanken. Rk. — se na koho = osopiti se, Jemanden an-
schnauzen. Us. na Mor. Cásavosť, i, f., potrhavosť, sápavosť, auf-
fahrendes Wesen. Jg. Na Mor. Cásavý, trhavý, sápavý, Na Mor., werfend,
reissend, anfahrend. Ch. Casino, it., původně domeček (casa =
dům), Landhaus; místo neb jednota pro spo- lečnou zábavu, beseda, S. N. Caska, y,m., člověk všetečný, Vorwitziger;
žena nedbalá, Schlampe. O původu vz Cá- sati. Mz. 129. Casnej, cacnej (časný) v Krkonoších = ne-
dočkavý, gremsig, unerwartsam. Kb. Casnice, e, f., překážka v krechtě, aby
ryby proti vodě plovoucí z vypuštěného ryb- níka nevyplavaly. Us., Jg. Casník, a, m., strč. = číšník, od „čaše",
později češe, číše. Šb., D. |
||
|
|||
Předchozí (121)  Strana:122  Další (123) |