124

On ústy i nosem krvi cedil. V. - (se) komu.
Krev mu cedi. Har. Krev se mu cedí. Us.

— co do čeho: Krev do škopka, Har. —
(se) co z čeho. Krev z sebe c. Kom. Ce-
dila se z něho krev (tekla). Us. — co pro
koho: slzy. Sych. — co v koho: známosť
boží v děti. L. -se = téci. Pršíi, jen se cedi.
Jg. — co skrze co, čím, kudy: skrz síto,
lat, cedidlo, Kom., pivo skrz zuby = píti,
Us.; slova skrz zuby, něm. affektiren. L. C
něco sítkem, cedidlem. Kom. — se s čím:
s voskem. Cedíte se s komárem. L.

Cedítko, a, n., vz Cedidlo.

Cedník, u, m., vz Cedidlo, der Seiher; ve
vinařství Brause. Šk.

Cedr, u, m., cedřík, die Ceder. Ros.

Cedrák, cedrát, u, m., v obec, mluvě ce-
drátník; cedrátový strom, citron medský.
Cedrat. C. šiškovitý, sosečnatý, rohatý, okur-
kový, plnokvětý. Rostl.

Cedrátový strom, vz Cedrák.

Cedřina, y, f., pol. cedrové dřevo, c.
olej. Cederliolz, -öl. Jg.

Cedříš, e, m. Cederbaum. Rk.

Ccdrovati, cedrovým olejem napustiti. Mit
Cederöl einreiben.

Cedroví, n., Cederliolz.

Cedrový, Cedern-. C. dřevo, V., strom,
olej, pryskyřice.

Cedryš, e, m. = cedřiš. Byl.

Cedulář, e, m. Zettelträger.

Cedule, e, f.; gt. pl. cedul n. cedulí; ce-
dulka, v, f. C. ze střlat. cedula, m. schedula.
Mz. 129. — C. = list,psaní, Zettel, Brief. V.

C. se nepečetí. Kom. C. poštní V. — C.
kancelářský list. Dostal cedulku (povolujicí,
smí se ženiť). Us. — C. pamětná (památní
list. Denkbriet). V. — C. = smlouva, Ver-
trag. C. nájemní, věnní, trhová, smluv sva-
tebních. V. C. s úmluvú. Vz Vš. 193. — C.

počtu činění: c. téhodní, měsíčná. Ros. —
C'. = list obsylací, Sendbrief. C. oznamlivá.

D. C. póhončí. Vz Vš. 124., 131.— C. zrádná,
Pasquill. Zříz. zem. Vz Rb. 265. — C. dílčí
(týkající se dělení statkův). Theilzettel. —
C. na zájem a na uvázánie, vz Vš. 328.,
364. — C. mýtní, Mauthzettol. D. - Cedule
řezaná (zastaralé; psaní na konci vystřižené
n. vyřezané, jimž jeden druhého se strany
své pohledávanosti přátelským způsobem se
dotazuje, kteréž každý přijíti a na ně svou
odpověď dáti povinen jest, jináče za při-
znávajícího při právě držán bude. Jg. (Vz
v Jg. slov. více.)

Cedulkář, e, m., kdo cedule roznáší. I).
Zettelträger.

Ceduleční, -ulní, Zettel-. C. banka.

Cedulna, y, f., Zettelbank. Plk.

Cefalleni-a (Kefallenia), e, f., největší
ostrov moře ionského, sov. záp. od Élidy.

— Cefalleňan (Kef. . .), a, m. — Cefallen-
ský (Kef. . . .)

Ceíis-us, (Kefisus), a, m., řeka 1. ve Fo-
kidě, 2. v Attice.

Cech, u, m. C = řemeslnický pořádek.
Innung, Zunft, Zeche, Handwerkszunft. C.
sladovnický, krejčovský, zednický atd. C.
shromážděný. Us. Úd (člen) cechu. I). Jiti
do cechu (do pořádku). Jg. Z cechu vystou-
piti; do cechu někoho přijíti; k cechu ně-

koho přivtěliti; do cechu se scházeti; někoho
z cechu vyloučiti; do cechu vstoupiti. Šp.
Přijali ho do cechu ( do spolku). — Cech,
cecha, doly n. báně, jež jsou majetkem tě-
žířstva a dělila se na 120 kusův (Kux) nebo
v rysu: tříží. Am. Ein Gewerk. C. havířský.
D. — C. = tovaryšstvo, schůzka pijákův,
i samo pití společné i útraty z takového pití,
řad, řada. Gesellschaft, Brüderschaft; die
Zeche, das Gelage, der Beitrag zur Zeche.
Cech zaplatiti. Jg. — C., místnost', do které
cech se schází hospoda. Us. — C. = část'
obce, třída, tribus, Zunft. Kom.

Cecha, y, f., Zeche, Gewerk, v horn. Rk.

Cechmistr, a, m., cechovní mistr, starší
mistr, starší, správce cechu n. pořádku, Zech-,
Ober-, Vor-, Zunftmeister, der Aelteste. Jg.

— C. = náčelník při pití, stolní král, Trink-
könig. L. Jest všech ožralcú cechmistr, Süf-
ling. Sych. — Cechmistrovský, Zechmeister-.

— Cechmistrovství, n. Vz Cechovství.
Cechování piti. V.

Cechovati, s kým kde: na pivě, na
víně, zechen. Chč. 375.

Cechovec, vce, m., Zechstein. Rk.

Cechovní: plat, mistr (V.), dohlížítel, list,
groš, Jg., starší (V.), kniha (kniha pořádku),
úd, dozorce, pokladnice, právo, shromážděni,
živnosť, zřízení, J. tr., článek, posel, pra-
porec, člen (cechovník), moc, řemeslo, po-
licie, účet, písař, listina, závazek. Sp. Zünftig,
Innungs-, zunftniässig, Zunft-.

Cechovník, a, m., kdo k cechu patří,
Zunftgenosse, D.; 2. piják, Zecher.

Cechovnosť, i, f., Zünftigkeit. D.

Cechovství, -stvo, a, n. Zechmeisteranit.

Cechový. C. korouhev, mistr. L. — C. piják

arcipiják. C. věc (společná). L. Zünftig,
Zunft-.

Cechtati = crkati, cvrkati. Cvrček, ko-
bylka cechtá, zirpt. Jg. Makovice cechtá,
schleppert. Us.

Cechtavý, zirpend, schleppernd. Jg.

Cechvoda, y, f., voda v cechu (v dole) na-
shromážděná. Vys. Cechwasser.

Cejba, y, f., strom vlnonosný, ze špaň.:
ceiba, Mz. 129. Wollbaum.

Cejd, n, m., přísné vychováni, strenge
Zucht. V Krkonoších. Kb.

Cejch, u, m. C. = znamení, známka, Zeichen,
Gepräge, Brandzeichen. C. na dobytku, plátnu,
náčiní, na penízi, na člověku, zvláště vypá-
lené znamení na něčem. C. přisazený, při-
pálený (někdy znamení světské hanby,
Schandmal. Th.), krejčovský, v lese (liz).
Stádo cejchem znamenati. Kom. C. někomu
na čele připáliti. — C. = železo, nástroj, kterým
se cejch dělá. C. přitisknouti. Cejchem něco
páliti, připalovati, znamenati. Brenn-, Stenipel-
eisen. Jg. — C. = dubový u jezu n. u sta-
videl mlýna do země zaražený kůl, který
ukazuje, jak vysoko voda státi smí. Mühl-
Sicher-, Achpfahl. Vrata u jezu pul lokte
pod cejch položiti. Jez k cejchu srovnati.
Práhy mlýnské půl druhého lokte pod cejch
klásti. Práh s cejchem dobře v míře leží.
Práh k míře cejchu dobře leží. Vys.

Cejcha, y, f., cícha, cejška, cíška = po-
vlaka, Uiberzug, Zieche. V. Cejchy na peřiny
obléci; cejchami peřiny povléci. Us.