125

Cejchovačka, y, f., nástroj k připalování,
k vytloukáni cejchu. Forst-, Waldhammer,
Stämpel, Waldeisen. D.

Cejchovaný čím (znamenaný, gezeichnet):
cejchem, cejchovačkou. — Peníz s obou stran
c. Háj. Cejchovaných se střež. L. C svě-
domí (zlé). Br.

Cejchovati, znamenati, zeichnen. — co:
stromy, ovce. Ros. — co čím: cejchem, cej-
chovačkou, Kom.; zločince cejchem. D.

Cejchovní železo, Reš., cejchovnice. Gl.
Brand-, Brenneisen.

Cejchovnice, e, f. = cejchovačka.

Cejk, cajk, u, m., Zeug, Stoff. Har.

Cejkati se s čím = cmírati se, pantschen,
(s tekutou věci). Us. u Turnova.

Cejn, vz Cín. — 2. Prut železa na cvočky.
Stangeneisen.

Cejnovati, vz Cínovati. — C. co: keře
(révy) = znamenati ty, které mají přijíti do
rozvodu, které se budou klásti. Čk. str. 157.

Cejpravý = couravý, v díle pohodlný.
Na Mor.

Cejtiti, v Krkonoších = slyšeti. Na pře-
dední jsem cejtil zvoniť modlení = na úsvitě
jsem slyšel zvoniti k modlení. Kb. — Ostatně
vz Cítiti.

Cek, u,m., ceknutí.Das Mucksen, Laut. Us.

Cekati, ckáti, cknouti n. ceknouti, knul
a kl, utí = mluviti, ozvati se, pisknouti, pí-
pnouti, špetnouti, mucken, mucksen, maulen,
schnallen; s podivením n. posměchem, zi-
scheln, wispern. Jg. — co kde. Nic před ním
cknouti nesmí. Br. Smím-li mezi vámi ce-
knouti. Jel. — čím. Ani slovem necekl. Us.,
D. — proti komu. Ani ceknouti proti němu
nemohl. Us. — nad kým, nad čím: nad
svou krásou, chodem, činy ckáti (líbíce se
sobě). Kom., Br. — na koho. Jiní naň ckali.
Kom. — na koho s čím: s posměchem.
Kom. — z čeho: C. z někoho, z místa. Br.

Cekcovati, zastar. = povyk činiti. Pulk.
Lärmen.

Cekryt, u, m. = sekret, z lat. secretum,
pečeť, pečetní prsten, pečátko, Siegelring.
Us., Jg.

Cektati = cinkati. — čím: ostruhami.
Div. z ochot. Klingen, klirren.

Cel, a, o., vz Celý. — Cel, u, m., strč. =
celek. Jg. Na cel prodávati, fr. en gros. L.

— Cel = integral. C. úplný, všeobecný, ne-
úplný, zvláštní, určitý, neurčitý, dvojnásobný,
trojnásobný (dvoj- a trojnásobné). Nz.

Cél = cíl. Kat. 1368.

Celaen-y (Kelaeny), gt. Celaen, pl., f., mě.
Frygie.

Cele 1. plně, V., zcela, za celo, zajisté,
skutečně, gänzlich, völlig. Kat. 440., 3032.

— 2. Důkladně, dokonale, gründlich. Kat.
274ti. — 3. Upřímně, aufrichtig. V. — C,
mě. Zilli. Jg. Vz Celje.

Celebrita, y, f., lat., slavená osoba. Cele-
brität, Berühmtheit.

Celebrovati, lat., velkou mši (zpívanou)
sloužiti. Jg. Hochamt halten.

Celeduňk, vz Celidon. V Klatovsku.

Celek, lku, m., das Ganze. Kázal některé
celkem páliti. Kom. Celkem něco pobrati
(šmahem). Ros. Celkem něco prodati (ne po
kusích). Us. Ovci celkem péci. Us. Ten spis

činí celek; c. na zřeteli míti; něco v c. spo-
jiti; báseň musí činiti celek; bylo jich celkem
pět; celkem (vůbec) o něčem pojednávati. Nt.

Celení, n. = hojení, das Heilen. — 2. Inte-
gration. — Nz. Spojováni částí.

Celer, u, m.; něm. Zeller, Sellerie, fr. cé-
leri. Mz. 130. C. hlávkový, planý. Kh.

Celerový. C. nať, kořen, salát. Sellerie-.

Celesť, i, f., zdraví. C. údův. St. Gesund-
heit.

Celeti, 3. os. pl. -lejí, el, ení, celívati =
celým se státi, ganz werden; hojiti se, heilen.
Rána počne c. Křišt. Bolesť celí. Tamtéž.

Celetná ulice (v Praze) m. caletná, vz Calta.

Celičký boží den plakal. Ganz. Rk. Přes
celičkou noc nespali. V.

Celidon, u, m., celiston, u, m., celidonie,
e, f. větší vlašťovník, krvavník, nebeský
dar, Schellkraut, Goldwurz, chelidonium majus.

Celík, lépe: celník.

Celina, y, f. = celosť, D., das Ganze. —
C, nová, prvé nekopaná (hladová, mrtvá)
země. Vaň. hosp. — C. = dno, Boclen. V. —
C = místo sněhem zaváté. Us. — C. = hrouda,
Scholle. Jg. — C. = kra ledu, Eisscholle. 1).
— C. = sníh nohou nedotknutý. Ve vých.
Mor. — C, místo, kde se užitečné nerosty
ještě netěžily. Vys. Vz Celo.

Celistvě, Ros., ganz.

Celistvěti, ěl, ení = celeti. Kom.

Celistvosť, i, f., Dichtigkeit, Fülle. V.

Celistvý = hmotný,tuhý,nadělaný, pevný,
celkový, ganz, massiv, gediegen, derb. V. —
C. dům (zcela zděný), knoflík (zcela litý),
dřevo, kosť, kámen, sýr. Jg. — C. = celící,
hojící, heilend. Masť hojící a celistvá. Kn.
lék. C. bylina. Byl. — C. v Krkonoších =
čerstvý, frisch. Kb.

Celiti, 3. os. pl. -lí, cel, cele (íc), il, en,
ení; celívati, ganz machen; hojiti, heilen.—
co: síť (zašiti), Šp., ránu. — se = celeti. D.

Celitosť, i, f., Integrität.

Celivý prach = hojící, Ras., heilend.

Celizna, y, f., na Mor. = celina, kra. D. -
Erdscholle, velká hrouda při orání. Jg.

Celje, e, f., Cilli v Štýrsku.

Celkem, instr. jména: celek, jehož se za
příslovce užívá. Vz Celek.

Celkovati = celiti.

Celkovitosť, i, f. Ungetheiltheit, Ganz-
heit; Massivheit, Dichtigkeit. L.

Celkovitý, L., ganz, complet; massiv.

Celkový. C. zlatý, dukát, groš, na Slov.,
ganz.

Celky = cele, celkem, na Slov., völlig, ganz.

Celký = celý. Na Slov.

Celna = celnice.

Celnář, e, m. = celník. Eos. Zolleinnehmer.

Celnice, e, f., celna, Zollhaus, Zollamt. V.

Celnický. C. úřad. Zollamt. Jg.

Celnictví, n. L. Zollamt; Zollwesen. L.

1. Celník, a, m., celnář, celný, výběrčí
cla. Kom. Zöllner.

2. Celník, u, m., rostlina. D. Wundheil.
Celný, celní, cla se týkající, Zoll-. C.

úředník, úřad, dům., Jg., ústav, vyšetřováni,
dozorce, dohledač, vyloučeni, výhradek, po-
jezdný, svobodnosť, obvod, záležitosť, po-
vinnosť, důchodky, právo, čára, místo, řád,
zápora, písař, cesta, sazba, pečeť, řízení, před-