127

míti — ceniti. V. Cenu něčeho zvýšiti, snížiti,
raziti, nadsaditi, na jisto postaviti, ur-
čiti, ustanoviti, vyšetřiti, vyměřiti, vyjednati,
smluviti, zlehčiti, udati, vysaditi, zapsati, za-
znamenati, stlačiti, kaziti, zmařiti. Šp. Cena
vyskočila, přiskočila, Jg., padá, Kom., stojí,
klesá, se udržuje, ceně přiskakuje. Šp. Ve-
liké ceny, u veliké ceně, malé ceny. Jg.
Obilí jde z ceny. Bern. Zboží v ceně přisko-
čilo; obili jde Do ceny. Jg. Vše na ceně
zvýšeno jest. V. Na velikou cenu něco vésti.
V. Zboží v ceně spadlo, stojí. Us. Věc rovné
ceny (hodnoty); prodati něco za levnou cenu ;
ceny všech papírův ubývají; smluviti se o cenu;
z ceny sleviti; dáti zboží za jistou cenu;
v Rovné ceně; pod cenou zboží prodávati;
k cenám přirážeti; podati nad cenu odhadní.
Šp. Věc pod ohadní cenou soudem prodati.
ŘD. Ztráta pod cenou jmenovitou (Disagio).
Nz. S ceny někomu něco strhnouti, sraziti.
BS. Za každou cenu, lépe: Stůj co stůj. Š.
a Ž. Ta věc nemá ceny (nestojí za nic, nebo :
není na prodej). Ros.— C. = vážnosť, Preis,
Werth, Schätzung, Achtung. V ceně u ně-
koho Býti. Scip. Cenu míti = platným Býti. V.
Čím se soBě větším Býti zdáš, tím u lidí
menší cenu máš. Km. V žádné vážnosti a ceně
není umění. V. Ceny hodný. — C. = cenění,
podávání za jistou cenu, Ausbot, Marktpreis.
C. poslední, nejbližší. D. Tržiti i. e. proti
ceně podávati prodávajícímu (opak: ceniti).
V. Nespravedlivé ceny (mzdy) žádej, Bys
dostal spravedlivou. Prov. Cena jest svo-
bodná a podání též. Rb. Cena do měšce ne-
jde. Ros., Č. — Cena (Preisausschreibung).
Vyhlásiti cenu rozpisem; rozepsati ceny za
něco; snažiti se o cenu; závod o cenu; ně-
komu cenu přisouditi. J. tr. Cenou koruno-
vaný (kdo ku př. nejlepší spis podal, za který
cena, odměna slíbena byla).

Cendát, u, m., tkanina polohedbávná,
ze střlat. cendatum, cindatum. Mz. 130.

Cendelín, u, m., tykyta tenká, lehká,
ze střlat. cendalum. Jg., Mz. 130.

Cendžeti, el, ení, na Slov. = cinkati,
tönen. Koll.

Cenění, n. Úřední c. majetku něčího. Nt.
Schätzung.

Cengati — zvoniti, läuten, na Slov.

Cenitel, e, m. C. majetku občanův. Jg.
Abschätzer.

Cenitelný, schätzbar.

1. Ceniti, 3. os. pl. -ní, ceň, ceně (íc), il,
ěn, ění; cenívati = cenu oznámiti. Preis
bieten, sagen; odhádati, taxiren, schätzen;
vážiti si, achten, ehren, hochschätzen. Jg. —
abs. Prodavač cení, kupec trží. Kom. Každý
cení, ale jak, padesátý na opak. Vz Mínění.
Lb. — co. Příliš, náramně svou cení. Vz
Sobec. Lb. Vz Akkusativ. — co na co, za
co (jak vysoko). Statek na 5000 zl. c. D.
Zač tu knihu ceníš? Br., Bern. Za obstojný
peníz něco c. Ml. C. obilí za tři zlaté. Us.
— koho = sobě vážiti. Us., L., Br. Vysoko,
výše, lehko někoho c. Us. — co komu. Škodu
si c. Rk. Tu službu mi velice cenil. Ml —

2. Ceniti = čeřiti, fletschen. — co na
koho: zuby. Us. — se = čeřiti se, plakati
(o dětech), weinen. Co se ceniš? Us.

Cenkovati se s kým oč = smlouvati
se (z něm. zanken ?). Rk.

Cenní změna, výše. Jg. Preis-.

Cenník (cenný list), u, m. C. veřejný n.
bursovní, soukromý. S. N.

Cenný, cenu mající, L., schätzbar, werth.
C. papíry, Effekten, Wertpapiere.

Censor, a, m., lat. U Římanův dozorce
nad stavbami a mravy. — C. = posuzovač
knih, Büchercensor. — C. = kritik, Kriti-
sirer. L.

Censorin-us, a, m., jméno římské.

Censorovati (posuzovati), z lat. — něco,
censiren, kritisiren, tadeln, richten. L. —

Censorský, Censor-. C. úřad. L. Censor-
ství, n., Censoramt. —

Censura, y. f., lat., posouzení, Censur,
Beurtheilung. J. tr. C. knih. C. praeventivní,
divadelní, církevní (církevní trest, pokání;
víz více v S. N. II, str. 133.).

Cens-us, u, m., lat., roztřídění dle jmění,
Rk.; jmění v odhad vzaté, Vermögens-
schätzung, Census.

Cent, u, m., zlat. centum = sto; centnýř,
centnéř z lat. centenarius. Zentner. Na centy
prodávati. Us. Centnýře ztíží. D. Cent =
0-56006 metrického centu. Cent metrický —
100 kilogramům = 1-785523 centu.

Centaur-us, a, m. Centaurové, sveřepý
národ v Thessalii. Malovali se jako potvory,
jichž těl hořejší polovice člověku podobna,
delejší koněm byla. Vj. Centaur.

Centiár, u, m. (čti centiár, ne: santiár)
= 1 metru.

Centifolie, e, f. z lat. centum folia, sto-
listá růže. Hundertblättrige Rose.

Centigram, u, m. (čti centigram, ne:
santigram) = 10 milligramům.

Centimeter, tru, m., fr., a to z lat. a
řrec, setinoměr, setinová míra. Šp. C. činí
0-01 metru či 10 millimetrů; 2-63 centimetru
činí palec; 1 centimeter činí 100 milli-
metrů či 0-0001 metru; 1 krychlový centi-
metr činí 1000 krychlových millimetrů. Centi-
meter či centimetr (čticentimetr, ne: santimetr)
as šířka slabého malíčku.

Centnéř, vz Cent. — Centový. C. kámen.
Zentner.

Centralisace, e, f., z lat., soustředění
zemské správy; sestředění, spojení všech
přímětův veřejné moci v rukou jediné ústřední
vlády. Opak: samospráva, decentralisace,
soustava provincialni, federativni. Centrali-
sation. C. vlády, správy. S. N. — Centralista,
y, m., Centralist, přívrženec centralisace.
— Centralni = ústřední, Central-, zum
Mittelpunkt gehörend. Rk. Č. Amerika, oheň,
pohyb, postaveni, sila, stavba, vláda. S. N.

Centr-um, a, n., dle „Gymnasium", lat.,
střed, prostředek. Centrum, Mittelpunkt. C.
kola, země. Kom. — C. sněmovny: pravé,
levé. (V sněmovně: levice, centrum, pravice).

Cep, cepík, u, m., na Slov. cepíc, nástroj,
jímž se obilí mlátí, Flegel, Dreschflegel. —
Částky cepu: držák (násada, cepovka; na
Slov. hůlka); biják (na Slov. cepíc); svorník
n. svůrka (tlustý řemen k upevnění bijáku
k držáku); ošiti. Jg., S. a Ž. Vz Očepek
(kůže na cepu); očepek na cepovce na Mor.:
náhlavek. Vz tato jména. Cepem mlátiti. V.,