Předchozí (128)  Strana:129  Další (130) |
|
|||
129
|
|||
|
|||
Zašel od cesty. Jel. S cesty svedený. V.
Nekráčeti cestou svého otce. V. Kdo pravé cesty chybuje. V. Na pravou cestu se dáti, zase přijíti, se navrátiti, V., někoho uvésti, přivésti. Jg. Do prostřed cesty vkročiti. D. Někomu v cestu vkročiti. V cestu někomu jíti, vjíti, vyjíti, běžeti. D., Kom. Nestojí-li jiného v cestě než to, tedy jest věc již jako jistá, Har. Varuj s cesty = táhni. V. S cesty, jděte s cesty. Us. S cesty ustoupiti = ctíti. Us. Vyhnouti se s cesty komu. Us. Ušinouti se s cesty ctnosti. D. Něhoho s cesty skliditi, složiti = zabiti. D. S cesty ležící. Listům cestu vykázati, poslati listy cestou vykázanou (instradiren). J. tr. Cesty mezi grunty dvou sousedův, nemá-li jeden co obzvláštního, té společně užívejte. Vz Voda, Studnice, Uží- vání. Pr. Kde cesta rovná, nezajížděj. Č. Zasekati cestu někomu (předsevzetí pokaziti). Č. Hrubě mu cestu zalehl. Vz Neštěstí. Č. Kdož jezdí cestami starými, od dávna utla- čenými, ten nezabloudí. Pulk. Vlk tam sedí v cestě; Kudy je cestička k vám? Budu vždycky jí v cestě; K mej milej cesta ne- blízká. Er. P. 273., 233., 484., 425. Proraženou cestou leckdos trefí. Ć. To mně stojí v cestě šp. prý m. to mi překáží; ale čteme u Har.: Nestojí-li jiného v cestě než to. V cestě býti (= na překážce býti). Ros. — Skodám v cestu vcházeti. Kom. Cestou všeho těla jíti. Vz Smrť. Č. Pohleď, jak jde čtyřmi cestami (ševerem); Každá cesta (ulice) je mu úzká. Vz Opilství. Č. Zde se cesta dělí. Šp. Když sněhu napadá, cestička zapadá. Pk. Starú cestu neopúšťaj pre novú. Mt. S. — C, stezka = čára, na které špruhle zavěšují neb líčí. Šp. — Cesta = chůze, jití, putování, pouť, jízda, Reise, iter. Postel na cestu, Reisebett. Šaty na cestu. Reisekleider. To- varyš cesty, Reisegefährte. V. Sto dukátů na cestu nám daroval. Vrat. Vydal se na cestu. Kram. Cestu před se vzíti. Har. Pět mil cesty vykonáni. Har. Na cestách. Klat. Vy- psání (popsáni) cesty; na cestu se dáti, vydati, pustiti, jiti; na koni cestu vykonati. V. Kam je cesta? C. do Říma (o ženách v naději jsoucích), do lázni, do města pro vyraženou. Lustreise. V. Plat od cesty. Šp. Den cesty. C. ke cti, slávě, nazpět. J. tr. Záloha na cestu. Někoho penězi na cestu založiti. Šp. Na dalekou cestu se strojiti (také = umírati); cestu před se vzíti. V. Na cestu všech lidí odejíti (umříti). V. Na cestu hotový, připra- vený, přichystaný. D. Na cestu nastoupiti. Cestou byla o tom řeč. Sych. V cestě někoho potkati. Jg. Když už jsem na cestě, už se nevrátím; Daleká, daleká jest má cesta; Na daleké cestě býti. Er. P. 419., 520., 496. Cesta životem není procházka polem. Č. Mudr. — C. = prostředek, míra, rada. Tomu se cesta najde (Snad bude pomoc. Nemůžem-li tudy, půjdem jinudy). Č., Kom., Ros. Cestu čemu vymysliti (prostředek). V. Rozmanitými cestami a prostředky něčeho dosáhnouti. V. Toho rozličnými cestami po- kusil. Pass. 329. Jinou cestu ukáži. Solf. C. mokrá (zkoušení rud vodou, vůbec tekutinami; suchá, zkoušeni jich ohněm). Vys. Já tomu cesty nevím. Jg. Cestu propraviti. D. Všech cest užiti. Jg. Všech cest ohledati, Br., hle- |
dati. Háj. Jiné cesty tomu najíti nemohl.
Bs. Cestou narovnáni šp. prý m. prostředkem n. způsobem narovnání (pořadem práva) a ,Převzíti kapitál cestou postupní (cessions- weise)' šp. prý m. způsobem či prostředkem postoupení a ,Cestou (šp. v cestě) veřejné dražby něco pronajmouti' šp. prý m. veřejnou dražbou. Ale poněvadž jsme viděli, že ,cesta' také ,prostředekc znamená, tedy jsou i kárané frase dobré. — Cest mých věděti chti = jednání.Kom. — Cesta právní. Na právní cestu nastoupiti, se dáti, jíti. D. Dáti, vydati se v právní cestu. J. tr. Dědictví na právní cestě pozbyti. Sych. — Vz Rb. dle rejstříku na str. 265. — Cestička, Nadelnaht am Strumpfe; Reisebaum in der Schneidemühle. Rk. Cestař, e, m. Strasseneinräumer. - Ce-
stářský. — Cestářství, n. Wegebau. Cestička, y, f. Vz Cesta.
Cestíti, el, ění = cestu konati, Koll., reisen.
Cestmistr, a, m. Strassen-.Wegmeister. Rk.
Cestnatý, viele Wege habend; wegsam,
gangbar. C. země. Kom. Cestné, ého, n. Cestné platiti, dostati.
Us. (Skloňuje se podlé Nový.) Reise-, Zehr-, Wegegeld. Cestný. C. pojezdný (pocestný), tovaryš-
stvo, myslivec (průvodčí m.). D. Weg-, Reise-. Cestoměr, u, m. Wegweiser.
Cestopis, u, m. Reisebeschreibung.
Cestování, n. Vz Cesta, Cestovati.
Cestovatel, e; m., pl. -lé, der Reisende. Us.
Cestovati, stuji, stuj, stuje (íc), val, vání,
reisen, wandern. Kam cestuješ? — kam s kým: do Ameriky, za hranice. — na čem: na lodi. — proč. Jakýsi žid přes tu poušť po svých potřebách cestoval. Har. — kudy: C. po zemi, po vodě, zemí. Rk. — kde: v cizině. — pro co: pro zboží. — bez čeho kam: bez peněz, ke svým přátelům. — Cestovní. C. list, knížka, Rk., mýto. Jg.
Wege-, Reise-. Cestovník, u, m., cestující.
Cestovod, u, m. Viadukt.
Cesura, vz Caesura, Přerývka.
Cet, u, m. Mám od něho cet (přípověď,
Zusage.) Ros. — C. = obsýlka, Beschickung; soudní příloha, Beilage. Jg. Ceta, y, f., plíšek všeliké barvy, Flimmer,
Flitter. Zlaté cetky, Flittergold. D. Čepce zlaté s cetkami, s cetkami zlatými. Klat. — C, nějaká mince. Mat. verb. Ceterák, u, m., Hirschzunge, Milzkraut,
bylina. Jg. Cetiti, cetviti, il, en, ění; cetnouti, ceto-
vati, zastr. = poháněti, obsýlati, Ros., be- schicken, laden. Cetka, y, f., Flitter, Flimmergold, Rk.,
plíšek. Jir. Vz Ceta. Cetkář, e, m., Flitterschläger. Jg.
Cetlík, u, m., cetlovadlo, kruhadlo ku
krouhání řepy. Us. Snad z něm. zeideln, me- dové plásty z úlův vykrojovati. Mz. 131. Rübenmesser. Cetlovadlo, a, n., Krautmesser. Us.
Cetlovati — co: řípu, zeli (krouhati;,
schneiden). Šm. Vz Cetlík. Cetnouti, cetovati, vz Cetiti.
|
||
|
|||
Předchozí (128)  Strana:129  Další (130) |