129

Zašel od cesty. Jel. S cesty svedený. V.
Nekráčeti cestou svého otce. V. Kdo pravé
cesty chybuje. V. Na pravou cestu se dáti,
zase přijíti, se navrátiti, V., někoho uvésti,
přivésti. Jg. Do prostřed cesty vkročiti. D.
Někomu v cestu vkročiti. V cestu někomu
jíti, vjíti, vyjíti, běžeti. D., Kom. Nestojí-li
jiného v cestě než to, tedy jest věc již jako
jistá, Har. Varuj s cesty = táhni. V. S cesty,
jděte s cesty. Us. S cesty ustoupiti = ctíti.
Us. Vyhnouti se s cesty komu. Us. Ušinouti
se s cesty ctnosti. D. Něhoho s cesty skliditi,
složiti = zabiti. D. S cesty ležící. Listům
cestu vykázati, poslati listy cestou vykázanou
(instradiren). J. tr. Cesty mezi grunty dvou
sousedův, nemá-li jeden co obzvláštního, té
společně užívejte. Vz Voda, Studnice, Uží-
vání. Pr. Kde cesta rovná, nezajížděj. Č.
Zasekati cestu někomu (předsevzetí pokaziti).
Č. Hrubě mu cestu zalehl. Vz Neštěstí. Č.
Kdož jezdí cestami starými, od dávna utla-
čenými, ten nezabloudí. Pulk. Vlk tam sedí
v cestě; Kudy je cestička k vám? Budu
vždycky jí v cestě; K mej milej cesta ne-
blízká. Er. P. 273., 233., 484., 425. Proraženou
cestou leckdos trefí. Ć. To mně stojí v cestě
šp. prý m. to mi překáží; ale čteme u Har.:
Nestojí-li jiného v cestě než to. V cestě býti
(= na překážce býti). Ros. — Skodám v cestu
vcházeti. Kom. Cestou všeho těla jíti. Vz
Smrť. Č. Pohleď, jak jde čtyřmi cestami
(ševerem); Každá cesta (ulice) je mu úzká.
Vz Opilství. Č. Zde se cesta dělí. Šp. Když
sněhu napadá, cestička zapadá. Pk. Starú
cestu neopúšťaj pre novú. Mt. S. — C, stezka
= čára, na které špruhle zavěšují neb líčí.
Šp. — Cesta = chůze, jití, putování,
pouť, jízda, Reise, iter. Postel na cestu,
Reisebett. Šaty na cestu. Reisekleider. To-
varyš cesty, Reisegefährte. V. Sto dukátů
na cestu nám daroval. Vrat. Vydal se na
cestu. Kram. Cestu před se vzíti. Har. Pět
mil cesty vykonáni. Har. Na cestách. Klat. Vy-
psání (popsáni) cesty; na cestu se dáti, vydati,
pustiti, jiti; na koni cestu vykonati. V. Kam
je cesta? C. do Říma (o ženách v naději
jsoucích), do lázni, do města pro vyraženou.
Lustreise. V. Plat od cesty. Šp. Den cesty.
C. ke cti, slávě, nazpět. J. tr. Záloha na
cestu. Někoho penězi na cestu založiti. Šp.
Na dalekou cestu se strojiti (také = umírati);
cestu před se vzíti. V. Na cestu všech lidí
odejíti (umříti). V. Na cestu hotový, připra-
vený, přichystaný. D. Na cestu nastoupiti.
Cestou byla o tom řeč. Sych. V cestě někoho
potkati. Jg. Když už jsem na cestě, už se
nevrátím; Daleká, daleká jest má cesta; Na
daleké cestě býti. Er. P. 419., 520., 496.
Cesta životem není procházka polem. Č.
Mudr. — C. = prostředek, míra, rada.
Tomu se cesta najde (Snad bude pomoc.
Nemůžem-li tudy, půjdem jinudy). Č., Kom.,
Ros. Cestu čemu vymysliti (prostředek). V.
Rozmanitými cestami a prostředky něčeho
dosáhnouti. V. Toho rozličnými cestami po-
kusil. Pass. 329. Jinou cestu ukáži. Solf. C.
mokrá (zkoušení rud vodou, vůbec tekutinami;
suchá, zkoušeni jich ohněm). Vys. Já tomu
cesty nevím. Jg. Cestu propraviti. D. Všech
cest užiti. Jg. Všech cest ohledati, Br., hle-

dati. Háj. Jiné cesty tomu najíti nemohl.
Bs. Cestou narovnáni šp. prý m. prostředkem
n. způsobem narovnání (pořadem práva) a
,Převzíti kapitál cestou postupní (cessions-
weise)' šp. prý m. způsobem či prostředkem
postoupení a ,Cestou (šp. v cestě) veřejné
dražby něco pronajmouti' šp. prý m. veřejnou
dražbou. Ale poněvadž jsme viděli, že ,cesta'
také ,prostředek^c znamená, tedy jsou i kárané
frase dobré. — Cest mých věděti chti =
jednání.Kom. — Cesta právní. Na právní
cestu nastoupiti, se dáti, jíti. D. Dáti, vydati
se v právní cestu. J. tr. Dědictví na právní
cestě pozbyti. Sych. — Vz Rb. dle rejstříku na
str. 265. — Cestička, Nadelnaht am Strumpfe;
Reisebaum in der Schneidemühle. Rk.

Cestař, e, m. Strasseneinräumer. - Ce-
stářský. — Cestářství, n. Wegebau.

Cestička, y, f. Vz Cesta.

Cestíti, el, ění = cestu konati, Koll., reisen.

Cestmistr, a, m. Strassen-.Wegmeister. Rk.

Cestnatý, viele Wege habend; wegsam,
gangbar. C. země. Kom.

Cestné, ého, n. Cestné platiti, dostati.
Us. (Skloňuje se podlé Nový.) Reise-, Zehr-,
Wegegeld.

Cestný. C. pojezdný (pocestný), tovaryš-
stvo, myslivec (průvodčí m.). D. Weg-, Reise-.

Cestoměr, u, m. Wegweiser.

Cestopis, u, m. Reisebeschreibung.

Cestování, n. Vz Cesta, Cestovati.

Cestovatel, e; m., pl. -lé, der Reisende. Us.

Cestovati, stuji, stuj, stuje (íc), val, vání,
reisen, wandern. Kam cestuješ? — kam
s kým: do Ameriky, za hranice. — na
čem: na lodi. — proč. Jakýsi žid přes tu
poušť po svých potřebách cestoval. Har. —
kudy: C. po zemi, po vodě, zemí. Rk. —
kde: v cizině. — pro co: pro zboží. —
bez čeho kam: bez peněz, ke svým
přátelům. —

Cestovní. C. list, knížka, Rk., mýto. Jg.
Wege-, Reise-.

Cestovník, u, m., cestující.

Cestovod, u, m. Viadukt.

Cesura, vz Caesura, Přerývka.

Cet, u, m. Mám od něho cet (přípověď,
Zusage.) Ros. — C. = obsýlka, Beschickung;
soudní příloha, Beilage. Jg.

Ceta, y, f., plíšek všeliké barvy, Flimmer,
Flitter. Zlaté cetky, Flittergold. D. Čepce
zlaté s cetkami, s cetkami zlatými. Klat. —
C, nějaká mince. Mat. verb.

Ceterák, u, m., Hirschzunge, Milzkraut,
bylina. Jg.

Cetiti, cetviti, il, en, ění; cetnouti, ceto-
vati, zastr. = poháněti, obsýlati, Ros., be-
schicken, laden.

Cetka, y, f., Flitter, Flimmergold, Rk.,
plíšek. Jir. Vz Ceta.

Cetkář, e, m., Flitterschläger. Jg.

Cetlík, u, m., cetlovadlo, kruhadlo ku
krouhání řepy. Us. Snad z něm. zeideln, me-
dové plásty z úlův vykrojovati. Mz. 131.
Rübenmesser.

Cetlovadlo, a, n., Krautmesser. Us.

Cetlovati — co: řípu, zeli (krouhati;,
schneiden). Šm. Vz Cetlík.

Cetnouti, cetovati, vz Cetiti.