130

Cetyně, ě, f., hl. mě. Černé Hory. — Ce-
tyňan, a, m. — Cetyňský.

Cev, u, m., céva, cevka, cívka, cevečka,
cevička, cívečka, cívička,y, f., ceví, n. — C.=
trubka, rourka, Röhrchen. U krávy, ovce = cic.
Jg. C. z mědi, z železa, měděná. C. vodu ta-
hací. Na Slov. Cívkami, jako po cívkách
plynouti. Us. — C, nástroj ranlékařský. C.
pro děti z nového stříbra, pro děti stříbrná,
pro ženské z nového stříbra n. stříbrná, pro
mužské z týchž kovů, rozkládací; pro ženské
a mužské Charriěrova, c. Bellocquova, dvo-
jitá Cloquetova, c. Mercierova, c. s kohout-
kem Pasquierova, c. z tvrdého pružce Lei-
terova, ohebná francouzská, anglická, troj-
dílná, s šípem Belmasova (k operacím kamene),
jemná na kanál slzní Hasnerova (k operacím
očním); c. Cramerova, Tröltschova, Politz-
rova z tvrdého pružce (k operacím ušním),
Cn. — C. dřívko podlouhlé, na dél provrtané,
na šňůře posuvné. Us. — C. k navíjeni nití
a příze. Die Spule. — C. tkadlcovská (na
Mor. vřetence, píšťalka), die Spule, Weber-
spule. Přízi na cívku soukati. Jg. S cívky
sesnovati. Us. — C. v člunku. Die Pfeife
in dem Weberschützen. — Cévy = osidla
na lapání vlků, lišek atd. Schlinge. Šp. —
Cívky v rostlinách: trubkovité, prodloužené
ústroje základní, z nichž se tělo vyšších
rostlin z části skládá. Röhrchen. C. spiralni
n. závitkovité n. závitky, síťovité, děrkovaté,
mléčné. S. N. — Cévy v těle živočišném :
roury vedoucí tekutiny: krev, lymfu, žluč,
moč, cham atd. C. krevní, jimiž krev ze
srdce proudí, jmenují se arterie č. tepny,
Schlag-, Pulsadern; jimiž pak se krev
do srdce opět vrací, jmenují se veny č. žíly,
Blutadern. C. kapilarni, v nichž se ukončují
arterie a vény se počínají. C. lymfatické.
S. N. C. slzová, L., průdušní dýchavice),
odvodná (odvodice, vena), přívodná (přivo-
dice, pulsovní žíla, arterie), hrdelní (Halsader),
Jg, pličná (Lungenader), Sal. Cévy střebavé,
Sauggefässe. Chym. — Cevy = v hodinách
zuby okolo válce, do nichž zubové stýkajícího
se kola vcházejí, aby se jedno v druhém
obracelo. Jg. Radzähne. Taktéž oblé kousky
dřeva u cévních kol, kladnic, bubnův a kruhův,
za které palce kola chytají. Die Triebstöcke,
Spillen, Spindel am Kammrade, der Trieb,
der Stecken. Kolo cevní, s cevami sluje
u mlynářův: kruhy či buben. Vys.

Cévčiti = očkovati, na Slov., okuliren,
pfropfen. Vz Cívčení.

Ceví, n., cevy u kola. Us. Das Getriebe
am Rade. Vz Cev.

Cévka, vz Cev. — Cévkář, e, m., Spuler.
— Cévkovitý, cívkovitý, rohrartig. —

Cevkový, cívkový. C. kolo, vz Cev (na
konci). Spul-.

Cevna, y, f., konev. Na Mor.

Cevnatina, y, f. Adergewebe. Rk.

Cevnatka. y, f., Gefásshaut. Rk.

Cevnatý, gefässig, gefässreich. Rk.

Cevní kolo = cévy mající, Kamm-, Trieb-
rad. Ros.

Cevník, u, m., Blumenrohr, bylina. Rostl.

Cevola, y, f., Strauchschilf. Rk.

Cevopis, u, m., Angiographie, Gefässbe-
schreibung. Rk.

Cevopytva, y, f., Angiotomie. Rk.

Cevosloví, n., věda, Angiologie, Gefäss-
lehre. Rk.

Cevoví, n. = ceví.

Cevový, Gefäss-.

Ceylon, a, m., ostrov, jižně od přední Indie
v Asii. — Ceyloňan, a, m. — Ceylonský. C.
káva. Us.

Ceyx, Keyx, gt. Ceyka, m., choť Aley-
onin, král.

1. Cez, ces, na Slov. = skrze. Vystrčily
hlavy von oblokom cez mreže; Prešmykol
sa cez klučovu dierku. Na Slov., Ht.

2. Cez, u, m., cedidlo. Seiher. Durchschlag.
Us.

Cezák, u, m., cedidlo, Kom.; hrnec, krajáč.
Milchnapf. Us.
Cezátko, a, n. = cedidlo, cez.
Cezený, geseiht. C. mléko. Jg. C. nudle.

1. -ci. Formy -ci (-cu) v přítomném čase ča-
soslov v -ati již v Čechách neslyšeti, na Mor.
posud jest běžná: šepcu n. šepci (šeptám),
on repce (reptá), tresce (trestá). Šb.

2. -cí, přípona jmen přídavných odvozených
a) od časoslov označuje účel, nač věc ome-
zena jest, k čemu určena, ustanovena jest,
spůsobnosť k něčemu, pouhý nástroj; kme-
nová dlouhá samohláska, je-li časoslovo dvou-
slabičné, z pravidla se krátí: a) u časoslov
v ati, -áti (vz A): psáti — psací, hráti — hrací,
práti — prací, zváti - zvací; b) u časoslov
v -iti, -íti. Dlouhé í (v -íti) krátí se v i,
vzniklo-li z něho, aneb v e (ě), pakli z něho
povstalo: šíti — šicí (jehla, stroj), bíti (kmen
bi) — bicí (hodiny), píti — picí (nádoba),
křtíti — křticí (voda), tříti — třecí, síti —
secí, plíti — plecí, mlíti — mlecí, zříti —
zřecí, žíti (žati) — žací (stroj); c) u časoslov
v -eti, -ěti, vz doleji. — Pakli jest časoslovo
víceslabičné (než dvouslabičné), dlouhá kme-
nová samohláska pravidlem se krátí, ale ne
vzdy; hlavně dvojhláska ou skrácení vzdo
ruje: krájeti — krajecí — krájecí, srovna-
vací — srovnávací, vykladači — vykládací,
přijimací, sbírati — sběrací, podací, zdvi-
hací, bourací, houpací, koupací; chodící (kolo),
modlící (kniha); hazecí (házeti), stříleti —
střelecí (Ch.). Vz á, í, ou (se krátí). — Pozn.

1. Chodící = ten, kdo chodí; modlící se =
ten, kdo se modlí; honící pes = ten, který
k honbě slouží, i když nehoní, Jagdhund,
ale honící pes = ten, který právě honí, ein
jagender, der jagende Hund. — Pozn. 2. Jicí
hodiny naproti bicím hodinám, Us. u Pří-
brami. Prk — b) Od jmen, přisvojuje něco ma-
jetníku určitému i neurčitému : hrabě — hra-
bšcí, kníže — knížecí, hříbě — hříběcí. Ch.

Cibeba, y, f., z arab. zibibah, sebib, su-
šený vinný hrozen (velká zrna), V., něm.
Zibebe, vlas. zibibbo, střlt, zibibum. Mz. 131.
— 2. Vz Víno.

Cibek, bku, m., pipek, fík (palcem uka-
zovaný). Cibky někomu dávati, die Feige
zeigen. Tkad.

Cíbel, bla a blu, m., Harnröhre. Světoz.

2. Na Slov. penis.

Cibet, a, m., cibetka, y, f., ssavec kuno-
vitý, Zibethkatze, Presl.

Cibori-um, a, n. (dle „Gymnasium"), lat.,
nádoba na hostie.Rk. Speisegeschirr, Ciborium.



	130

	Cetyně, ě, f., hl. mě. Černé Hory. — Ce- tyňan, a, m. — Cetyňský. Cev, u, m., céva, cevka, cívka, cevečka, cevička, cívečka, cívička,y, f., ceví, n. — C.= trubka, rourka, Röhrchen. U krávy, ovce = cic. Jg. C. z mědi, z železa, měděná. C. vodu ta- hací. Na Slov. Cívkami, jako po cívkách plynouti. Us. — C, nástroj ranlékařský. C. pro děti z nového stříbra, pro děti stříbrná, pro ženské z nového stříbra n. stříbrná, pro mužské z týchž kovů, rozkládací; pro ženské a mužské Charriěrova, c. Bellocquova, dvo- jitá Cloquetova, c. Mercierova, c. s kohout- kem Pasquierova, c. z tvrdého pružce Lei- terova, ohebná francouzská, anglická, troj- dílná, s šípem Belmasova (k operacím kamene), jemná na kanál slzní Hasnerova (k operacím očním); c. Cramerova, Tröltschova, Politz- rova z tvrdého pružce (k operacím ušním), Cn. — C. dřívko podlouhlé, na dél provrtané, na šňůře posuvné. Us. — C. k navíjeni nití a příze. Die Spule. — C. tkadlcovská (na Mor. vřetence, píšťalka), die Spule, Weber- spule. Přízi na cívku soukati. Jg. S cívky sesnovati. Us. — C. v člunku. Die Pfeife in dem Weberschützen. — Cévy = osidla na lapání vlků, lišek atd. Schlinge. Šp. — Cívky v rostlinách: trubkovité, prodloužené ústroje základní, z nichž se tělo vyšších rostlin z části skládá. Röhrchen. C. spiralni n. závitkovité n. závitky, síťovité, děrkovaté, mléčné. S. N. — Cévy v těle živočišném : roury vedoucí tekutiny: krev, lymfu, žluč, moč, cham atd. C. krevní, jimiž krev ze srdce proudí, jmenují se arterie č. tepny, Schlag-, Pulsadern; jimiž pak se krev do srdce opět vrací, jmenují se veny č. žíly, Blutadern. C. kapilarni, v nichž se ukončují arterie a vény se počínají. C. lymfatické. S. N. C. slzová, L., průdušní dýchavice), odvodná (odvodice, vena), přívodná (přivo- dice, pulsovní žíla, arterie), hrdelní (Halsader), Jg, pličná (Lungenader), Sal. Cévy střebavé, Sauggefässe. Chym. — Cevy = v hodinách zuby okolo válce, do nichž zubové stýkajícího se kola vcházejí, aby se jedno v druhém obracelo. Jg. Radzähne. Taktéž oblé kousky dřeva u cévních kol, kladnic, bubnův a kruhův, za které palce kola chytají. Die Triebstöcke, Spillen, Spindel am Kammrade, der Trieb, der Stecken. Kolo cevní, s cevami sluje u mlynářův: kruhy či buben. Vys. Cévčiti = očkovati, na Slov., okuliren, pfropfen. Vz Cívčení. Ceví, n., cevy u kola. Us. Das Getriebe am Rade. Vz Cev. Cévka, vz Cev. — Cévkář, e, m., Spuler. — Cévkovitý, cívkovitý, rohrartig. — Cevkový, cívkový. C. kolo, vz Cev (na konci). Spul-. Cevna, y, f., konev. Na Mor. Cevnatina, y, f. Adergewebe. Rk. Cevnatka. y, f., Gefásshaut. Rk. Cevnatý, gefässig, gefässreich. Rk. Cevní kolo = cévy mající, Kamm-, Trieb- rad. Ros. Cevník, u, m., Blumenrohr, bylina. Rostl. Cevola, y, f., Strauchschilf. Rk. Cevopis, u, m., Angiographie, Gefässbe- schreibung. Rk.	Cevopytva, y, f., Angiotomie. Rk. Cevosloví, n., věda, Angiologie, Gefäss- lehre. Rk. Cevoví, n. = ceví. Cevový, Gefäss-. Ceylon, a, m., ostrov, jižně od přední Indie v Asii. — Ceyloňan, a, m. — Ceylonský. C. káva. Us. Ceyx, Keyx, gt. Ceyka, m., choť Aley- onin, král. 1. Cez, ces, na Slov. = skrze. Vystrčily hlavy von oblokom cez mreže; Prešmykol sa cez klučovu dierku. Na Slov., Ht. 2. Cez, u, m., cedidlo. Seiher. Durchschlag. Us. Cezák, u, m., cedidlo, Kom.; hrnec, krajáč. Milchnapf. Us. Cezátko, a, n. = cedidlo, cez. Cezený, geseiht. C. mléko. Jg. C. nudle. 1. -ci. Formy -ci (-cu) v přítomném čase ča- soslov v -ati již v Čechách neslyšeti, na Mor. posud jest běžná: šepcu n. šepci (šeptám), on repce (reptá), tresce (trestá). Šb. 2. -cí, přípona jmen přídavných odvozených a) od časoslov označuje účel, nač věc ome- zena jest, k čemu určena, ustanovena jest, spůsobnosť k něčemu, pouhý nástroj; kme- nová dlouhá samohláska, je-li časoslovo dvou- slabičné, z pravidla se krátí: a) u časoslov v ati, -áti (vz A): psáti — psací, hráti — hrací, práti — prací, zváti - zvací; b) u časoslov v -iti, -íti. Dlouhé í (v -íti) krátí se v i, vzniklo-li z něho, aneb v e (ě), pakli z něho povstalo: šíti — šicí (jehla, stroj), bíti (kmen bi) — bicí (hodiny), píti — picí (nádoba), křtíti — křticí (voda), tříti — třecí, síti — secí, plíti — plecí, mlíti — mlecí, zříti — zřecí, žíti (žati) — žací (stroj); c) u časoslov v -eti, -ěti, vz doleji. — Pakli jest časoslovo víceslabičné (než dvouslabičné), dlouhá kme- nová samohláska pravidlem se krátí, ale ne vzdy; hlavně dvojhláska ou skrácení vzdo ruje: krájeti — krajecí — krájecí, srovna- vací — srovnávací, vykladači — vykládací, přijimací, sbírati — sběrací, podací, zdvi- hací, bourací, houpací, koupací; chodící (kolo), modlící (kniha); hazecí (házeti), stříleti — střelecí (Ch.). Vz á, í, ou (se krátí). — Pozn. 1. Chodící = ten, kdo chodí; modlící se = ten, kdo se modlí; honící pes = ten, který k honbě slouží, i když nehoní, Jagdhund, ale honící pes = ten, který právě honí, ein jagender, der jagende Hund. — Pozn. 2. Jicí hodiny naproti bicím hodinám, Us. u Pří- brami. Prk — b) Od jmen, přisvojuje něco ma- jetníku určitému i neurčitému : hrabě — hra- bšcí, kníže — knížecí, hříbě — hříběcí. Ch. Cibeba, y, f., z arab. zibibah, sebib, su- šený vinný hrozen (velká zrna), V., něm. Zibebe, vlas. zibibbo, střlt, zibibum. Mz. 131. — 2. Vz Víno. Cibek, bku, m., pipek, fík (palcem uka- zovaný). Cibky někomu dávati, die Feige zeigen. Tkad. Cíbel, bla a blu, m., Harnröhre. Světoz. 2. Na Slov. penis. Cibet, a, m., cibetka, y, f., ssavec kuno- vitý, Zibethkatze, Presl. Cibori-um, a, n. (dle „Gymnasium"), lat., nádoba na hostie.Rk. Speisegeschirr, Ciborium.