Předchozí (130)  Strana:131  Další (132) |
|
|||
131
|
|||
|
|||
Cibriti = cvičiti, na Slov., üben.
Cibulář, cibulkář, e, m., Zwiebelhändler.
Cibulářka, y, f. Zwiebelhändlerin.
Cibulářský, Zwiebel-. Jg.
Cibulářství, n., Zwiebelbau, Zwiebel-
handel. Jg. Cibulatý, cibulovatý, cibulovitý, cibulo-
vatý, cibulkovitý. C. kořen, V., rostlina, D., zwiebelartig, bollig. Cibule, e, f. (z lat. cepa, cepula), bobule,
bobulka, puk; cibulka, cibulečka, cibulička. Der Zwiebel. C. obecní, Čern., kožnatá, Jg., lesní či planá, Reš., mořská (Meerz.), řecká (planá tykvice), psi (Hundslauch), Jg., špa- nělská, květná (Blumenz.), česneková, lilia bílého, tulipánová, harlemská, zimní či věčná. Kh. C. se skládá z čtyř částí: z podcibulí (štítu), vlaseníčka, z šupin a pupenu. Rostl. Pleteň, pletníček, svazek cibule. Šp. Omáčka z cibule, D., cibulková. Já o slivách, on o cibuli (o něčem jiném). Prov. Odnášejí ci- buli a s česnekem se navracejí (z pouti = bez užitku, bez polepšení). Vz Neštěstí. Lb., Kom. Vezl na trh cibuli, zase přinesl ošlejch. (Vz Stejnosť. Jaký odešel, taký se vrátil. Prodělání.) Č. Z cibule plakati = nuceně. L. Cibuliště, ě, n., místo, kde cibule roste.
Zwiebelfeld. Us. Cibulní, cibulný. C. kůra, voda, semeno,
záhon, zahrada, tuk. Jg. Zwiebel-. Cibulonosný, zwiebeltragend. Us.
Cibulovitý, cibulovatý, vz Cibulatý.
Cibulový. C. omáčka, kořen. D. Zwiebel-.
Cic, u, m., cicek, cecek, cák, cecák, bra-
davka, sosec, struk. Šp. Vz Cec. — 2. Katun tenký tisknutý n. malovaný. Zits. D. Cica = kočka, Na Slov. Bern.
Cicák = cucák, Säugling.
Cican, u, m., Klappengras. Rk.
Cicati, vz Cucati.
Cicatý, vz Cecatý.
Cicavý = cucavý.
Cicbaba, y, f., slepá bába, hra. Na Slov.
Cicek, cku, m. Vz Cec.
Cicerek, vz Cicour.
Cicerkati = cicerkem téci, rieseln. Na Slov.
Cicer-o, ona, m.. známý státník a řečník
římský. — Ciceronův. — Cicer-o, a, n., jistý větši druh liter tiskařských. C. hrubé, malé. — Cicerone, z it. (Čičerone), průvodčí po
městech. Cicimek, mku, m., bylina, Judendorn. Rk.
Cickati, kočku volati. Na Slov. Ciclati, ciclávati = cuclati, cucati, saugen. — co. Us. — koho = küssen , liebkosen,
lecken, šišmati se, pohrávati. Co se tam ci- cláte? Us. — se s kým. Jg. Cicmati = ciclati.
Ciconiti se s kým = mazati se, Rk.,
sich schmieren, liebkosen. Cicour, cicúr, cicor, cicer, na Slov. cícor,
u, m. Cicourem ze sudu teče (kape); voda cicourem teče. Jg. Pot se mne cicorkem teče. Bern. Häufiges Triefen, der Fluss. Cicovka, y, f., sukně z cicu. Vz Cicový.
Cicový, z cicu. C. sukně, šat. Us. Zits-,
zitsen. Jg. Cicvár, u, m.; cicvárové semínko. Lépe:
citvar. |
Cídění, n. C. záchodů. V. Das Räumen,
Reinigen.
Cídice, e, f. = říčice. Us.
Cídič, e, m., Räumer, Putzer; 2. hoblík.
Vz Bednář. Cídidlo, a, n., Putzmittel; Werkzeug zum
Reinigen. — C. = hřbelec, der Striegel. Jg. Cídinožka, y, f., motýl, Putzpfötchen.
Cíditi, na Slovensku a na Moravě cú-
diti, 3. os. pl. -dí, ciď, cídě (íc), il, děn a zen, dění a zení, cídívati = čistiti, kli- diti, säubern, putzen, striegeln; mésti, fegen, räumen; bíti, klopfen, schlagen. Jg. — co, koho: pšenici, potok, rybník, strouhu, chlév. Us. — co čím: obilí řičicí. Kom., boly kar- táčem, Us., koně hřbelcem (striegeln). Kom. — co komu. Ml. — co odkud: bláto ze
studně. — kam = neřáditi. Starý již na paty cídí. Hus. Cidlina, y, f., řeka v Čechách, vzniká
u Jičína, Cidol, a, m., Aasgeier. Presl.
Ciesařovstvie = císařství. Kat. 3190.
Ciferní, Ziffer-. C. počet. D.
Ciferník, u, m., deštička na hodinách s ci-
frami, D., číselník. Das Zifferblatt. Cifra, y, f., z arab. džefr (šifr, Mz. 131.).
Místo 0 kladli Arabové mezi ciframi tečky čímž zůstalo místo prázdné, což šifr ( = prázdno) slulo, tím pak jménem všechny číslice pojmenovány jsou. S. N. Ziffer. — C. = ozdoba. Schmuck, Zierde. Na Slov. Plk. Cifrák, u, m. = ciferník. Jg.
Cifřičkář, e, cifrovanec, nce, m., švihlík,
Stutzer. Na Slov. Cifrovati = 1. ciframi psáti; 2. ozdobiti,
Plk., na Slov.; 3. tančiti (o dívkách). Bern. — se = zdobiti se. Bern.
Cifrovník, u, m. = ciferník. Jg. Cifrový. C. písmo (číselné). D. Ziffer-. Cigaro, a, n., ze špaň. cigarro, doutník. S. N. Zigarre.
Cigarovka, y, f., Zigarrentasche. Rk.
Cigarrenspitz, špička, trubka na cigara,
násadka k cig., k doutníkům. Ciglovati, u provazníkův = špatný pra-
men přísti, läufem. Dch. Cihelka, y, f., vz Cihla. Zinek v c-kách.
Tafel-, Blockzink. Rk. Cihelna, y, f. Do cihelny pro cihly je-
zditi. Us. Vz Cihla. Ziegelhütte. Cihelnář, e, m., ZiegelhütteNbesitzer. Rk.
Cihelní, -ný, na Slov. těhelný, od cihel,
na cihly, Ziegel-. C. pec, Br., hlína. — C., z cihel. C., krov, V., zeď, Kom., stavení, Us., moučka. Rk. C. = k cihle podobný, Ziegel-. — C. barva. Jg.
Cihelnice, e, f. = cihelna. Ros. Cihelník, vz Cihlář. Veleš. Cihla, tihla, těhla, y, f., něm. Ziegel, z lat.
tegula. — C. pálená, nepálená, na slunci sušená (vepřák, vepřovice, c. aegyptská), vypálená, zdicí, sklepová, žlábkovitá (žlábkovice), hladká, široká, úhelní, bez obruby, Jg., dla- žicí (dlaždička), syrová (syrovka, syrovice), od polu vypálená, ohňovzdorná, tenká (to- pinka)ke klenutí: klenky, sklepovice, Šp., krycí (rovné = tašky, zahnuté = háky n. křidlice n. prejsy), výžlabky (na žlaby), silně vypá- lené: kabřince. S. N. Forma, pec, hlína, |
||
|
|||
Předchozí (130)  Strana:131  Další (132) |