131

Cibriti = cvičiti, na Slov., üben.

Cibulář, cibulkář, e, m., Zwiebelhändler.

Cibulářka, y, f. Zwiebelhändlerin.

Cibulářský, Zwiebel-. Jg.

Cibulářství, n., Zwiebelbau, Zwiebel-
handel. Jg.

Cibulatý, cibulovatý, cibulovitý, cibulo-
vatý, cibulkovitý. C. kořen, V., rostlina, D.,
zwiebelartig, bollig.

Cibule, e, f. (z lat. cepa, cepula), bobule,
bobulka, puk; cibulka, cibulečka, cibulička.
Der Zwiebel. C. obecní, Čern., kožnatá, Jg.,
lesní či planá, Reš., mořská (Meerz.), řecká
(planá tykvice), psi (Hundslauch), Jg., špa-
nělská, květná (Blumenz.), česneková, lilia
bílého, tulipánová, harlemská, zimní či věčná.
Kh. C. se skládá z čtyř částí: z podcibulí
(štítu), vlaseníčka, z šupin a pupenu. Rostl.
Pleteň, pletníček, svazek cibule. Šp. Omáčka
z cibule, D., cibulková. Já o slivách, on
o cibuli (o něčem jiném). Prov. Odnášejí ci-
buli a s česnekem se navracejí (z pouti =
bez užitku, bez polepšení). Vz Neštěstí. Lb.,
Kom. Vezl na trh cibuli, zase přinesl ošlejch.
(Vz Stejnosť. Jaký odešel, taký se vrátil.
Prodělání.) Č. Z cibule plakati = nuceně. L.

Cibuliště, ě, n., místo, kde cibule roste.
Zwiebelfeld. Us.

Cibulní, cibulný. C. kůra, voda, semeno,
záhon, zahrada, tuk. Jg. Zwiebel-.

Cibulonosný, zwiebeltragend. Us.

Cibulovitý, cibulovatý, vz Cibulatý.

Cibulový. C. omáčka, kořen. D. Zwiebel-.

Cic, u, m., cicek, cecek, cák, cecák, bra-
davka, sosec, struk. Šp. Vz Cec. — 2. Katun
tenký tisknutý n. malovaný. Zits. D.

Cica = kočka, Na Slov. Bern.

Cicák = cucák, Säugling.

Cican, u, m., Klappengras. Rk.

Cicati, vz Cucati.

Cicatý, vz Cecatý.

Cicavý = cucavý.

Cicbaba, y, f., slepá bába, hra. Na Slov.

Cicek, cku, m. Vz Cec.

Cicerek, vz Cicour.

Cicerkati = cicerkem téci, rieseln. Na Slov.

Cicer-o, ona, m.. známý státník a řečník
římský. — Ciceronův. — Cicer-o, a, n., jistý
větši druh liter tiskařských. C. hrubé, malé.

— Cicerone, z it. (Čičerone), průvodčí po
městech.

Cicimek, mku, m., bylina, Judendorn. Rk.
Cickati, kočku volati. Na Slov.
Ciclati, ciclávati = cuclati, cucati, saugen.

— co. Us. — koho = küssen , liebkosen,
lecken, šišmati se, pohrávati. Co se tam ci-
cláte? Us. — se s kým. Jg.

Cicmati = ciclati.

Ciconiti se s kým = mazati se, Rk.,
sich schmieren, liebkosen.

Cicour, cicúr, cicor, cicer, na Slov. cícor,
u, m. Cicourem ze sudu teče (kape); voda
cicourem teče. Jg. Pot se mne cicorkem teče.
Bern. Häufiges Triefen, der Fluss.

Cicovka, y, f., sukně z cicu. Vz Cicový.

Cicový, z cicu. C. sukně, šat. Us. Zits-,
zitsen. Jg.

Cicvár, u, m.; cicvárové semínko. Lépe:
citvar.

Cídění, n. C. záchodů. V. Das Räumen,

Reinigen.

Cídice, e, f. = říčice. Us.

Cídič, e, m., Räumer, Putzer; 2. hoblík.
Vz Bednář.

Cídidlo, a, n., Putzmittel; Werkzeug zum
Reinigen. — C. = hřbelec, der Striegel. Jg.

Cídinožka, y, f., motýl, Putzpfötchen.

Cíditi, na Slovensku a na Moravě cú-
diti, 3. os. pl. -dí, ciď, cídě (íc), il, děn
a zen, dění a zení, cídívati = čistiti, kli-
diti, säubern, putzen, striegeln; mésti, fegen,
räumen; bíti, klopfen, schlagen. Jg. — co,
koho: pšenici, potok, rybník, strouhu, chlév.
Us. — co čím: obilí řičicí. Kom., boly kar-
táčem, Us., koně hřbelcem (striegeln). Kom.

— co komu. Ml. — co odkud: bláto ze
studně. — kam = neřáditi. Starý již na
paty cídí. Hus.

Cidlina, y, f., řeka v Čechách, vzniká
u Jičína,

Cidol, a, m., Aasgeier. Presl.

Ciesařovstvie = císařství. Kat. 3190.

Ciferní, Ziffer-. C. počet. D.

Ciferník, u, m., deštička na hodinách s ci-
frami, D., číselník. Das Zifferblatt.

Cifra, y, f., z arab. džefr (šifr, Mz. 131.).
Místo 0 kladli Arabové mezi ciframi tečky
čímž zůstalo místo prázdné, což šifr ( =
prázdno) slulo, tím pak jménem všechny
číslice pojmenovány jsou. S. N. Ziffer. — C.
= ozdoba. Schmuck, Zierde. Na Slov. Plk.

Cifrák, u, m. = ciferník. Jg.

Cifřičkář, e, cifrovanec, nce, m., švihlík,
Stutzer. Na Slov.

Cifrovati = 1. ciframi psáti; 2. ozdobiti,
Plk., na Slov.; 3. tančiti (o dívkách). Bern.

— se = zdobiti se. Bern.
Cifrovník, u, m. = ciferník. Jg.
Cifrový. C. písmo (číselné). D. Ziffer-.
Cigaro, a, n., ze špaň. cigarro, doutník.

S. N. Zigarre.

Cigarovka, y, f., Zigarrentasche. Rk.

Cigarrenspitz, špička, trubka na cigara,
násadka k cig., k doutníkům.

Ciglovati, u provazníkův = špatný pra-
men přísti, läufem. Dch.

Cihelka, y, f., vz Cihla. Zinek v c-kách.
Tafel-, Blockzink. Rk.

Cihelna, y, f. Do cihelny pro cihly je-
zditi. Us. Vz Cihla. Ziegelhütte.

Cihelnář, e, m., ZiegelhütteNbesitzer. Rk.

Cihelní, -ný, na Slov. těhelný, od cihel,
na cihly, Ziegel-. C. pec, Br., hlína. — C.,
z cihel. C., krov, V., zeď, Kom., stavení, Us.,
moučka. Rk. C. = k cihle podobný, Ziegel-.

— C. barva. Jg. Cihelnice, e, f. = cihelna. Ros.
Cihelník, vz Cihlář. Veleš.

Cihla, tihla, těhla, y, f., něm. Ziegel, z lat.
tegula. — C. pálená, nepálená, na slunci sušená
(vepřák, vepřovice, c. aegyptská), vypálená,
zdicí, sklepová, žlábkovitá (žlábkovice),
hladká, široká, úhelní, bez obruby, Jg., dla-
žicí (dlaždička), syrová (syrovka, syrovice),
od polu vypálená, ohňovzdorná, tenká (to-
pinka)ke klenutí: klenky, sklepovice, Šp., krycí
(rovné = tašky, zahnuté = háky n. křidlice
n. prejsy), výžlabky (na žlaby), silně vypá-
lené: kabřince. S. N. Forma, pec, hlína,



	131

	Cibriti = cvičiti, na Slov., üben. Cibulář, cibulkář, e, m., Zwiebelhändler. Cibulářka, y, f. Zwiebelhändlerin. Cibulářský, Zwiebel-. Jg. Cibulářství, n., Zwiebelbau, Zwiebel- handel. Jg. Cibulatý, cibulovatý, cibulovitý, cibulo- vatý, cibulkovitý. C. kořen, V., rostlina, D., zwiebelartig, bollig. Cibule, e, f. (z lat. cepa, cepula), bobule, bobulka, puk; cibulka, cibulečka, cibulička. Der Zwiebel. C. obecní, Čern., kožnatá, Jg., lesní či planá, Reš., mořská (Meerz.), řecká (planá tykvice), psi (Hundslauch), Jg., špa- nělská, květná (Blumenz.), česneková, lilia bílého, tulipánová, harlemská, zimní či věčná. Kh. C. se skládá z čtyř částí: z podcibulí (štítu), vlaseníčka, z šupin a pupenu. Rostl. Pleteň, pletníček, svazek cibule. Šp. Omáčka z cibule, D., cibulková. Já o slivách, on o cibuli (o něčem jiném). Prov. Odnášejí ci- buli a s česnekem se navracejí (z pouti = bez užitku, bez polepšení). Vz Neštěstí. Lb., Kom. Vezl na trh cibuli, zase přinesl ošlejch. (Vz Stejnosť. Jaký odešel, taký se vrátil. Prodělání.) Č. Z cibule plakati = nuceně. L. Cibuliště, ě, n., místo, kde cibule roste. Zwiebelfeld. Us. Cibulní, cibulný. C. kůra, voda, semeno, záhon, zahrada, tuk. Jg. Zwiebel-. Cibulonosný, zwiebeltragend. Us. Cibulovitý, cibulovatý, vz Cibulatý. Cibulový. C. omáčka, kořen. D. Zwiebel-. Cic, u, m., cicek, cecek, cák, cecák, bra- davka, sosec, struk. Šp. Vz Cec. — 2. Katun tenký tisknutý n. malovaný. Zits. D. Cica = kočka, Na Slov. Bern. Cicák = cucák, Säugling. Cican, u, m., Klappengras. Rk. Cicati, vz Cucati. Cicatý, vz Cecatý. Cicavý = cucavý. Cicbaba, y, f., slepá bába, hra. Na Slov. Cicek, cku, m. Vz Cec. Cicerek, vz Cicour. Cicerkati = cicerkem téci, rieseln. Na Slov. Cicer-o, ona, m.. známý státník a řečník římský. — Ciceronův. — Cicer-o, a, n., jistý větši druh liter tiskařských. C. hrubé, malé. — Cicerone, z it. (Čičerone), průvodčí po městech. Cicimek, mku, m., bylina, Judendorn. Rk. Cickati, kočku volati. Na Slov. Ciclati, ciclávati = cuclati, cucati, saugen. — co. Us. — koho = küssen , liebkosen, lecken, šišmati se, pohrávati. Co se tam ci- cláte? Us. — se s kým. Jg. Cicmati = ciclati. Ciconiti se s kým = mazati se, Rk., sich schmieren, liebkosen. Cicour, cicúr, cicor, cicer, na Slov. cícor, u, m. Cicourem ze sudu teče (kape); voda cicourem teče. Jg. Pot se mne cicorkem teče. Bern. Häufiges Triefen, der Fluss. Cicovka, y, f., sukně z cicu. Vz Cicový. Cicový, z cicu. C. sukně, šat. Us. Zits-, zitsen. Jg. Cicvár, u, m.; cicvárové semínko. Lépe: citvar.	Cídění, n. C. záchodů. V. Das Räumen, Reinigen. Cídice, e, f. = říčice. Us. Cídič, e, m., Räumer, Putzer; 2. hoblík. Vz Bednář. Cídidlo, a, n., Putzmittel; Werkzeug zum Reinigen. — C. = hřbelec, der Striegel. Jg. Cídinožka, y, f., motýl, Putzpfötchen. Cíditi, na Slovensku a na Moravě cú- diti, 3. os. pl. -dí, ciď, cídě (íc), il, děn a zen, dění a zení, cídívati = čistiti, kli- diti, säubern, putzen, striegeln; mésti, fegen, räumen; bíti, klopfen, schlagen. Jg. — co, koho: pšenici, potok, rybník, strouhu, chlév. Us. — co čím: obilí řičicí. Kom., boly kar- táčem, Us., koně hřbelcem (striegeln). Kom. — co komu. Ml. — co odkud: bláto ze studně. — kam = neřáditi. Starý již na paty cídí. Hus. Cidlina, y, f., řeka v Čechách, vzniká u Jičína, Cidol, a, m., Aasgeier. Presl. Ciesařovstvie = císařství. Kat. 3190. Ciferní, Ziffer-. C. počet. D. Ciferník, u, m., deštička na hodinách s ci- frami, D., číselník. Das Zifferblatt. Cifra, y, f., z arab. džefr (šifr, Mz. 131.). Místo 0 kladli Arabové mezi ciframi tečky čímž zůstalo místo prázdné, což šifr ( = prázdno) slulo, tím pak jménem všechny číslice pojmenovány jsou. S. N. Ziffer. — C. = ozdoba. Schmuck, Zierde. Na Slov. Plk. Cifrák, u, m. = ciferník. Jg. Cifřičkář, e, cifrovanec, nce, m., švihlík, Stutzer. Na Slov. Cifrovati = 1. ciframi psáti; 2. ozdobiti, Plk., na Slov.; 3. tančiti (o dívkách). Bern. — se = zdobiti se. Bern. Cifrovník, u, m. = ciferník. Jg. Cifrový. C. písmo (číselné). D. Ziffer-. Cigaro, a, n., ze špaň. cigarro, doutník. S. N. Zigarre. Cigarovka, y, f., Zigarrentasche. Rk. Cigarrenspitz, špička, trubka na cigara, násadka k cig., k doutníkům. Ciglovati, u provazníkův = špatný pra- men přísti, läufem. Dch. Cihelka, y, f., vz Cihla. Zinek v c-kách. Tafel-, Blockzink. Rk. Cihelna, y, f. Do cihelny pro cihly je- zditi. Us. Vz Cihla. Ziegelhütte. Cihelnář, e, m., ZiegelhütteNbesitzer. Rk. Cihelní, -ný, na Slov. těhelný, od cihel, na cihly, Ziegel-. C. pec, Br., hlína. — C., z cihel. C., krov, V., zeď, Kom., stavení, Us., moučka. Rk. C. = k cihle podobný, Ziegel-. — C. barva. Jg. Cihelnice, e, f. = cihelna. Ros. Cihelník, vz Cihlář. Veleš. Cihla, tihla, těhla, y, f., něm. Ziegel, z lat. tegula. — C. pálená, nepálená, na slunci sušená (vepřák, vepřovice, c. aegyptská), vypálená, zdicí, sklepová, žlábkovitá (žlábkovice), hladká, široká, úhelní, bez obruby, Jg., dla- žicí (dlaždička), syrová (syrovka, syrovice), od polu vypálená, ohňovzdorná, tenká (to- pinka)ke klenutí: klenky, sklepovice, Šp., krycí (rovné = tašky, zahnuté = háky n. křidlice n. prejsy), výžlabky (na žlaby), silně vypá- lené: kabřince. S. N. Forma, pec, hlína,