134

Cintavý, cintlavý, citavý = citlivý, jemný,
zart, empfindlich. Na Slov. Koll. - 2. Bídný,
vychudlý. Na Slov.

Cinter, cinterýn, cinteřík, u, m., z lat.
coemeterium, hřbitov, Kirchhof. Na Slov.

Cintovati se čím: zimou (třásti se, zit-
tern). Č, (V Klat.)

Cinž, ciňž, e, m, činže, e, f., z lat. census,
vz Census. — Č., daň i důchod z čehokoliv,
z pole, domu atd. Zins. Činži z bytu platiti.
Jg. — Č. = úrok, Zinsen, Interessen. Něco
z činže sobe vypůjčiti (najmouti).

Cinžovní dům, Zinshaus. Us.

Cinžový, od činže. Zinsen-.

Cíp, u, cipel, plu, cípek, pku, ciplík, u,
m. C, konec špičatý, roh šátku, ubrusu etc.
Der Zipfel. D. Cíp od šátku. Er. P. 354. C.
od kápě. V. Šátek na čtyry cípy. Us. — C.
= kout, zátoka, Ecke, Winkel. Ros., V.

Cipa, cipka, cipuška, y, f. = slepice. Na
Slov. Rk.

Cipatý = rohatý. C. šátek (s cípy), zipfe-
lig. — C, hubený. Jg.

Cípek, vz Cip.

Cipka, y, f., slepice, Henne. Na Slov.

Cípka, y, f. Po cípkách choditi (po prstech),
auf den Zehen. Rk.

Ciplík, u, m., druh jiternic. Us.
Cipolek, lku, m. = boule. Na Slov.
Cípovatý, cípy mající, zipfelig. C. plášť.

Cipuška, y, f. = cipka.

Círa = dcera, V Krkonoš.

Cirát, u, m., ozdoba, květováni, šperk,
z něm. Zierrath. Jg. — Mnoho c-ův (okol-
kův) nadělati. Us.

Circe (Kirke), gt. Cirky, f., pověstná cir-
cejská kouzelnice.

Circej-i, m., pl. mě. a předhoří v Latiu.
Dle Budějovice. — Circejský. Vz Circe.

Circin, u, m. z lat. circinus, kružidlo,
Zirkel. V.

Circulace, e, f., lat., (Cirk ...), běh, oběh
čeho. C. peněz, krve v těle. Us.

Circulář, e, m. (Cirkulář), zlat., posylací
psaní, okolní list, Jg., okružník, Us., oběžní
list. Rk. Cirkularschreiben.

Circularka (círk...), y, f., Cirkularsäge.
Rk.

Circularní (cirk . . .) nařízení. Circular-.

Circulovati (cirk . . .), z lat. = obíhati,
cirkuliren, umlaufen. Peníze, pověsť, kapitál
mezi lidmi circuluje. L.

Circumflex, u, m., z lat. (c. accentus),
přízvuk průtažný, u Řekův. Rk.

Circumscriptio, z lat., opsání, vz Mus.
1844, str. 435., S. N.

Circumstanti e, í, pl., f., z lat., okolnosti.
Toliko z circumstancií nemůže se vždy pravý
soud o věci konečně a nepochybně zavříti,
avšak proto i těch známosť a ušetření k pra-
vému rozsuzování velice nápomocna bývá. Pr.

Cir-cus, ku, m., z lat., okol, závodiště;
u starých Římanův prostranné stavení, v němž
se konaly hry (jízdy o závod, zápas). Rk.

Cirka, y, f., Scharr-, Krickente.
Církaska, y, f., Brotbaum. Rk.

Církev, na Mor. cirkev, kve, f., z řec.
*v(jiar.?j ioly.ía). — C. = chrám, kostel. Kirche,
Gotteshaus. I kleče v cierkvi na praze. Dal. —
C. = společnosť všech věřících jednoho vyznání.

C. židovská n. starozákonní; c. křesťanská n.
nového zákona; katolická n. římská; řecká,
evangelická atd. — C. pravá, nepravá; vidi-
telná a neviditelná; bojovná n. obcující n. rytě-
řující n. bojující, vítězící n. svítězilá (spase-
ných v nebi), trpící (duše v očistci). Jg., S.
N. — C. = osoby církvi představené. Kirche,
Vorsteher der Kirche. Věřiti, čemu církev
učí. Us. Církvi se pokořiti. Har. — Pozn.
Čteme-li v Blahoslavovi, že užívání slova
tohoto počátek vzalo od strany pod obojí
m. „chrám", tedy musíme přidati, že užívání
tohoto slova mohlo od kališníkův jenom ob-
noveno býti, neboť již v Dalemilu čteme:
„Na modlitbu k cierkvi jdieše." Ht. — Vz
Rb. dle rejstříku na str. 265. C. v Čechách,
vz S. N., II, 315., B., VII.; C, b. — C. = žena. Kde máš svou církev? Není doma, Us.

Církevní: právo, kněz, sbor, sněm, rok,
agenda, dějepis, jazyk, kletba, moc, otec,
pokání, trest, jmění (vz Jmění), zákon, ústava,
S. N., věc, záležitosť, spolek, pokuta. J. tr.
Kirchen-.

Církevnictví, n., der Stand der Kirchen-
gemeinden; na Slov. = kněžství. Bern.

Církevník, a, m., člen církve, na Slov.;
kněz. L.

Cirkl, u, m., z lat. circulus, něm. Zirkel,
kružidlo, kružítko. V., Šp. — C., kruh,
Kreis. V.

Cirklovati, kolo vykroužiti, zirkeln. V.

Cirkou, u, m. C. bílý, šedý, hnědý, na-
žloutlý. Odrůdy barvy hyacinthové slovou :
hyacinth. Vz Drahokam. Bř. Cirkon.

Cirkoník, u, m., Cirkonium.

Cirkulace, cirkulář, cirkulovati, cir-
kumflex atd. vz circ . . .

Církvička, y, f., církvice, e, f., malý
kostel. Pref., Mand. Kirchlein, Kapelle. Vy-
stavím na svůj groš c-ku a koupím kalich,
zvonec atd. Svěd. 1569. — C., pohanský
chrám, Götzentempel. V.
Cis, strč. = totiž, nemlich; lépe: ciš. Jg.,
Št. — Cis v hudbě, půlton mezi c a d (des). —
Cis, lat. = z této strany ležící: cisalpský.

Cisalpinský, lépe: cisalpský (předalpský).
Cisalpinisch.

Císař, e, m., z lat. caesar, Kaiser. Římský,
rakouský, ruský (cář), německý, turecký
(sultan) c. Us. Čiň dobře a právě, neboj se
císaře ani krále. Prov., Č. Jaký císař, ta-
kový písař. Č. Co císařovo císaři, co božího
Bohu a čert ať utře hubu. Č. Více sluší cí-
saře poslouchati, nežli purkmistra, Pr. —
Vz Rb. dle rejstříku na str. 265. — C. smrti
= Pluto. V.

Císařka, y, f. = císařová, na Slov. —
C, hruška. Die Kaiserbirne.

Císařna (= císařovna) římská a královna
česka, Ser. II. 450.

Císařová, é, f., dle „Nová". V. Nyní: cí-
sařovna, y, f. Kaiserin.

Císařovic, e, m., syn císařův. Dal. Kaiser-
prinz.

Císařský. C. orel, soud, Us., prokurator,
právo, úrok (5%), voják, V., služebník, na-
řízení, Jg., výsosť, mince, řez, S. N., dům,
rodina, rod, říše, důstojenství. J. tr. Kaiser-
lich. S císařskými držeti. D.

Císařství, n., císařská důstojnosť, das