Předchozí (133)  Strana:134  Další (135) |
|
|||
134
|
|||
|
|||
Cintavý, cintlavý, citavý = citlivý, jemný,
zart, empfindlich. Na Slov. Koll. - 2. Bídný, vychudlý. Na Slov. Cinter, cinterýn, cinteřík, u, m., z lat.
coemeterium, hřbitov, Kirchhof. Na Slov. Cintovati se čím: zimou (třásti se, zit-
tern). Č, (V Klat.) Cinž, ciňž, e, m, činže, e, f., z lat. census,
vz Census. — Č., daň i důchod z čehokoliv, z pole, domu atd. Zins. Činži z bytu platiti. Jg. — Č. = úrok, Zinsen, Interessen. Něco z činže sobe vypůjčiti (najmouti). Cinžovní dům, Zinshaus. Us.
Cinžový, od činže. Zinsen-.
Cíp, u, cipel, plu, cípek, pku, ciplík, u,
m. C, konec špičatý, roh šátku, ubrusu etc. Der Zipfel. D. Cíp od šátku. Er. P. 354. C. od kápě. V. Šátek na čtyry cípy. Us. — C. = kout, zátoka, Ecke, Winkel. Ros., V. Cipa, cipka, cipuška, y, f. = slepice. Na
Slov. Rk. Cipatý = rohatý. C. šátek (s cípy), zipfe-
lig. — C, hubený. Jg. Cípek, vz Cip.
Cipka, y, f., slepice, Henne. Na Slov.
Cípka, y, f. Po cípkách choditi (po prstech),
auf den Zehen. Rk. Ciplík, u, m., druh jiternic. Us.
Cipolek, lku, m. = boule. Na Slov. Cípovatý, cípy mající, zipfelig. C. plášť. Cipuška, y, f. = cipka.
Círa = dcera, V Krkonoš.
Cirát, u, m., ozdoba, květováni, šperk,
z něm. Zierrath. Jg. — Mnoho c-ův (okol- kův) nadělati. Us. Circe (Kirke), gt. Cirky, f., pověstná cir-
cejská kouzelnice. Circej-i, m., pl. mě. a předhoří v Latiu.
Dle Budějovice. — Circejský. Vz Circe. Circin, u, m. z lat. circinus, kružidlo,
Zirkel. V. Circulace, e, f., lat., (Cirk ...), běh, oběh
čeho. C. peněz, krve v těle. Us. Circulář, e, m. (Cirkulář), zlat., posylací
psaní, okolní list, Jg., okružník, Us., oběžní list. Rk. Cirkularschreiben. Circularka (círk...), y, f., Cirkularsäge.
Rk. Circularní (cirk . . .) nařízení. Circular-.
Circulovati (cirk . . .), z lat. = obíhati,
cirkuliren, umlaufen. Peníze, pověsť, kapitál mezi lidmi circuluje. L. Circumflex, u, m., z lat. (c. accentus),
přízvuk průtažný, u Řekův. Rk. Circumscriptio, z lat., opsání, vz Mus.
1844, str. 435., S. N. Circumstanti e, í, pl., f., z lat., okolnosti.
Toliko z circumstancií nemůže se vždy pravý soud o věci konečně a nepochybně zavříti, avšak proto i těch známosť a ušetření k pra- vému rozsuzování velice nápomocna bývá. Pr. Cir-cus, ku, m., z lat., okol, závodiště;
u starých Římanův prostranné stavení, v němž se konaly hry (jízdy o závod, zápas). Rk. Cirka, y, f., Scharr-, Krickente.
Církaska, y, f., Brotbaum. Rk. Církev, na Mor. cirkev, kve, f., z řec.
*v(jiar.?j ioly.ía). — C. = chrám, kostel. Kirche, Gotteshaus. I kleče v cierkvi na praze. Dal. — C. = společnosť všech věřících jednoho vyznání. |
C. židovská n. starozákonní; c. křesťanská n.
nového zákona; katolická n. římská; řecká, evangelická atd. — C. pravá, nepravá; vidi- telná a neviditelná; bojovná n. obcující n. rytě- řující n. bojující, vítězící n. svítězilá (spase- ných v nebi), trpící (duše v očistci). Jg., S. N. — C. = osoby církvi představené. Kirche, Vorsteher der Kirche. Věřiti, čemu církev učí. Us. Církvi se pokořiti. Har. — Pozn. Čteme-li v Blahoslavovi, že užívání slova tohoto počátek vzalo od strany pod obojí m. „chrám", tedy musíme přidati, že užívání tohoto slova mohlo od kališníkův jenom ob- noveno býti, neboť již v Dalemilu čteme: „Na modlitbu k cierkvi jdieše." Ht. — Vz Rb. dle rejstříku na str. 265. C. v Čechách, vz S. N., II, 315., B., VII.; C, b. — C. = žena. Kde máš svou církev? Není doma, Us. Církevní: právo, kněz, sbor, sněm, rok,
agenda, dějepis, jazyk, kletba, moc, otec, pokání, trest, jmění (vz Jmění), zákon, ústava, S. N., věc, záležitosť, spolek, pokuta. J. tr. Kirchen-. Církevnictví, n., der Stand der Kirchen-
gemeinden; na Slov. = kněžství. Bern. Církevník, a, m., člen církve, na Slov.;
kněz. L. Cirkl, u, m., z lat. circulus, něm. Zirkel,
kružidlo, kružítko. V., Šp. — C., kruh, Kreis. V. Cirklovati, kolo vykroužiti, zirkeln. V.
Cirkou, u, m. C. bílý, šedý, hnědý, na-
žloutlý. Odrůdy barvy hyacinthové slovou : hyacinth. Vz Drahokam. Bř. Cirkon. Cirkoník, u, m., Cirkonium.
Cirkulace, cirkulář, cirkulovati, cir-
kumflex atd. vz circ . . . Církvička, y, f., církvice, e, f., malý
kostel. Pref., Mand. Kirchlein, Kapelle. Vy- stavím na svůj groš c-ku a koupím kalich, zvonec atd. Svěd. 1569. — C., pohanský chrám, Götzentempel. V. Cis, strč. = totiž, nemlich; lépe: ciš. Jg., Št. — Cis v hudbě, půlton mezi c a d (des). — Cis, lat. = z této strany ležící: cisalpský. Cisalpinský, lépe: cisalpský (předalpský).
Cisalpinisch. Císař, e, m., z lat. caesar, Kaiser. Římský,
rakouský, ruský (cář), německý, turecký (sultan) c. Us. Čiň dobře a právě, neboj se císaře ani krále. Prov., Č. Jaký císař, ta- kový písař. Č. Co císařovo císaři, co božího Bohu a čert ať utře hubu. Č. Více sluší cí- saře poslouchati, nežli purkmistra, Pr. — Vz Rb. dle rejstříku na str. 265. — C. smrti = Pluto. V. Císařka, y, f. = císařová, na Slov. —
C, hruška. Die Kaiserbirne. Císařna (= císařovna) římská a královna
česka, Ser. II. 450. Císařová, é, f., dle „Nová". V. Nyní: cí-
sařovna, y, f. Kaiserin. Císařovic, e, m., syn císařův. Dal. Kaiser-
prinz. Císařský. C. orel, soud, Us., prokurator,
právo, úrok (5%), voják, V., služebník, na- řízení, Jg., výsosť, mince, řez, S. N., dům, rodina, rod, říše, důstojenství. J. tr. Kaiser- lich. S císařskými držeti. D. Císařství, n., císařská důstojnosť, das
|
||
|
|||
Předchozí (133)  Strana:134  Další (135) |