136

čeho. Citlív jest zármutku svého přítele.
Kom.

Citnický, lépe: krasocitný, aesthetisch. Jg.

Citnosť, i, f., schopnosť k cítění. Empfin-
dungskraft; Gefühlsvermögen. Rk.

Citný, empfindsam, gefühlvoll. Rk.

Cito, lat., rychle (bývá na psaních).

Citoslovce, e, n., Empfindungswort.

Citovati, z lat. citare, citiren, beschicken.
koho 1. = obsýlati před soud. V. — 2. Za-
klínati a předvolávati zlého ducha; c. čerta,
mrtvé. S. N. - co z čeho = uváděti slova
n. písma jiných. S. N., Rk.

Citový, Gefühls-. Rk.

Citrán, u, m., sůl kyseliny citrové. Rostl.
Citronensaueres Salz, Citras. C. ammonato-
železitý, draselnatý, hořečnatý, obojetný, chi-
nový, olovnatý, sodnatý, železito-hořečnatý,
železitý. Kh. Bk.

Citrín, citrýn, u, m. Prsten zlatý s ka-
menem citrínem. Pam. arch. 1869., str. 337.

Citrnoh, u, m., silný hřebík spojující
ramena s kobylicemi ve valchách. Us., Jg.

Citron, u, m. Citrone. C. vlastní n. cedrát
s plody vně svrasklými, nakyslými; 2. limon
s plody hladkými, velmi kyselými; 3. limetta
se šťávou přisladle mdlou nebo nahořklou. Čl.

Citronáč, e, m. Citronenapfel. Rk.

Citronář, e, m. Citronenhändler. D.

Citronářský obchod. Citronenhandel.

Citronářství, n. Citronenhandel. D.

Citronát, u, m. Citronat. Rostl.

Citroník, u, m. Citronenbaum. Rostl.

Citronka, y, f., hruška, Citronenbirn. Us.

Citronokys, u, m., kyselina citronová.
Citronensäure. Rk.

Citronoví, n. Citronenwald. D.

Citronoviště, ě, n. Citronengarten. Rk.

Citronovitý, citronenartig. Rostl.

Citronovka, y, f., limonáda. Citronentrank.

Citronový, Citronen-. C. strom, kyselina,
barva (V.), jablko, kůra, šťáva, Jg., olej.
S. N.

Citrovoňka, y, f., citrosma, rostlina. Rostl.

Citrul, e, m. Wassermelone. L.

Citrýn, u, m. = citroník. — 2. Citrinstein,
kámen. Jg.

Citrynátový = citronový. C. jablko. V.

Citrýnka, citřinka, y, f. Citronenvogel. Rk.

Citvar, v obyč. mluvě: cicvár, u, m. Der
Zittwer. Citvarové semínko. O odvození vz
Mz. I., 23. — Citvarový. C. kořen, semeno.
Zittwer-.

Cívčení, n., způsob štěpování střešní atd.

Cívčeti, vz Cívčení, Cévčiti. Koll.

Cívečnice, e, f., Scherstock u tkadlce. Jg.

Civěná, é, f. Jíti na civěnou = na čuměnou,
na čumendu, na čižbu. Us.

Civěti, ěl, ění, civívati, civnouti, vnul
a vl, utí = meškati, lelkovati, čuměti, okou-
něti, sich aufhalten, hocken, säumen. — na
koho Do půl noci naň civěť máme? Us.
Co na mne civíš? Ros. — s kým kde.
Proč kněz s vůdcem u svatyně civí? V.,
Nej. — pro co. Pro zisk s ožralci do noci
civíme. Lom.

Civetka, y, f., Zibethkatze. Ssav.

Civil-is, a, m., vůdce Batavův proti Ří-
manům.

Civilisace, e, f., z lat., vzdělání; vzdělanosť

občanská, mrav. Civilisation, Sittenverbes-
serung.

Civilista, v, m. Civilist, Bürger, bürger-
licher Beamter.

Civillista (civilní lista) summa peněz pa-
novníkovi k vydržování dvora vykázaná. S.
N. Civilliste.

Civilní = občanský. Civil-, bürgerlich.
C. n. občanské manželství, stav, lista, stavi-
telství, právo, proces, smrť, S. N. II. 145.
(tam více o tom), vězení, úřad, c. kollegialní
(sborový) soud, řízení soudu civilního, c.
správce zemský, pořad práva civilního, c.
soudce, sudství, c. státní úředník, rozepře,
J. tr., prozatímní civilní řád soudní, lépe: řád
soudu civilního, prozatím vydaný; Šb.,
účetník. exekuce, etát vyslužného, státní
účtování, c. státní větve účetní. Šp.

Cívka, y, f. Cievka, roura. Št. C. kloktá,
Šp.; cívkou plynouti, téci (proudem), Rk.;
cívky do člunku. — Ostatně viz Cev.

Cívkovitý, röhrartig. Rk.

Cívkový, Us. Rohr-, Röhrchen-.

Ciz, u, m., cezák cez, koš cedicí na mest,
Seiher, Ros.; cedník na chmel v pivováře.
Jg. — C., náčiní k lovení ryb. Us. na Žleb-
sku. — C, ve mlýně. Korb.

Cizácký, fremd. Us.

Cizáctví, n., cizosť. Fremdheit. Th.

Cizák, a, m., ein Fremder. Th., Berg.

Cize, fremd.

Cízení, n. C. (cídění) záchodů. Reinigung. V.

Cizeti, ejí, el, ení = cizím se stávati,
fremd werden. Ros.

Cizí, ne: cizý, poněvadž v starší literatuře
jen „cizí" se nalezá a že „cizý" v žádném
nářečí slovanském žádné analogie nemá, Šm.
Cizí, ne: cizý, poněvadž z měkké jest. Vz
C (na začátku). Gb. — C. = Němec. I přide
cuzí, cuzími slovy zapovídá. Rkk. — C. =
přespolní, z cizí země a krajiny jinde rodilý,
cizozemský, ein Fremder, Ausländer. V ci-
zích krajinách bydleti. V. Do cizí země odjeti.
V. Bohové cizí. V. Cizí národové, statek,
jazyk, zboží atd. — C. = což našeho není,
uns nicht angehörend, fremd. Cizí: děti, hřích,
slova. Us. Majetnosť v cizí ruce přišla. L.
Rady cizí následovati. V. Starosť o cizí věci.
V. Cizí děti za syny voliti. Kom. Z cizího
návodu to učinil. Jg. Přišel tam jménem cizím.
Ros. Kdo věc cizí vědomě přijal, ničehož
nenabyl. Pr. Cizí věci jiným škody ani plat-
nosti nenesou. Pr. Nikdo není povinen cizích
dědin a gruntův brániti a zastávati. Pr. Túhať
jest každého mezi cuzími, smutný utěší se
mezi svými. Dal. Každý své má opatřiti,
v cizí se nesluší tříti. Vz Svůj. Lom. Kdo
cizí chvátí, i svoje tratí. Č. S cizího koně
prostřed moře (musíš ssednouti). Č. S c-ího
jest u prostřed moře slézti; Nemá se kosa
n. srp pustiti na obilí cizí; Lépe svoje látat,
nežli cizí chvátat; Svoje se psi hryzte, cizí
nepřistupujte; Raduj se z svého, nechtěj
cizího. Lb. Věc cizí k pánu svému volá. Č.
Kdo stojí o cizí, přichází o své (o vlastní).
Č., Lb. Velmi rádo vlastní při cizím hyne.
Jg., Č. Kdo chce cizímu, musí svého nasaditi.
Háj., Č. Kdo chová svého, nebude žáden
cizího. Č. Komu cizi žádno, toho své mrzí. Lb.
Z cizího (panského) krev neteče (snadno