Předchozí (144)  Strana:145  Další (146) |
|
|||
145
|
|||
|
|||
Consorti-um, a, n., lat. (dle „Gymnasium"),
spolek. Rk. Gemeinschaft, Genossenschaft. Constituante, fr., z lat., ústavodární sněm.
Rk. Constituirende Versammlung. Constitution, z lat., vz Konstituce.
Constructio, vz Konstrukce.
Consul, a, m., jeden z obou nejvyšších
správců římské republiky ve věcech jak válečných tak občanských. Vj. Consular, a, m., bylý consul.
Contagi-um, a, n. (dle „Gymnasium"),
nakažlivina. Rk. Ansteckung, Seuche. Conte, it., hrabě.
Contessa, y, f., hraběnka.
Context-us, u, m., lat., spojení, spojitosť
řeči; uno contextu = nepřetrženě. Rk. Con- text, Redeverbindung, Zusammenhang der Rede. Continuo, lat., in c,= nepřetrženě, v jednom.
Conto, a, n., it., pl. conti č. conta, účet:
á c. = na účet, na srážku; c. corrente, ú. běžný; c. separate, ú. zvláštní n. oddělený; c. a meta, ú. ze spolka; c. nuovo, ú. nový; c. vcechio, ú. starý, Rk., c. corrent = výpis
(výtah z obchodních kněh). J. tr. — Conto, Rechnung. Contraband, vz Pobrati.
Contractio, contrakce, e, f., Contraction,
d. Zusammenziehen, lat., stažení; stažitosť;
skrácení, skratek. Rk. Contradictio, contradikce, e, f., Contra-
diction, Gegenrede, Widerspruch, lat., od- por. Rk. Contrahovati, z lat., stahovati, contra-
liireu, zusammenziehen. Contrapositio, contraposice, e, f., Contra-
position, lat., obměna, Vz Antithesis. Contrari-um, a, n., lat., neshoda příčná,
příčení-se. Rk. Gegentheil. Contre, fr. (kontr), c-admirál, podadmi-
rál. Rk. Conversační (rozhovorný),Conversations-.
C. mluva, hra, kus, ton, způsob. Nz. Conversio, converse, e, f., Conversion,
lat., opakování téhož slova na konci věty; protivopoložnosť spůsobená téhož slova pře- stavením. Vj. Vz Mus. 1844. str. 433. Ml.; Mk. Ml. 292. Convex, lat., vypuklý, vydutý, erhaben,
gewölbt, linsenförmig. Rk. Convoi, fr. (konvoa), průvod, zvláště ozbro-
jený; průvod pohřební; řada vozův na že- leznici, vlak. Rk. Geleit, Begleitung, Bedek- kung; Kriegsgeleit; Leichenzug; Train, Zug. Cook (Kuk) J., a, m., angl. mořeplavec
1728—1779. Cop, u, m., cůpek, copek, Zopf, Haarzopf.
To je starý cop! Ten má cop! — Copánek, nku, m. — Copař, e, m., Zopfmacher, Zopf- träger; Spiessbürger. — Copařství, n., Zopfthum. Copi-a, e, f., lat., hojnosť, plnosť, množství;
c. verborum, hojnosť slov. — 2. Vz Kopie. Copouch, copúch, u, m., sopouch, dymník,
Luftloch. C. u peci. Rad. zv. — C, přístřešek. Aqu. Vz Copúch, Sopouch. Copúch, copouch, u, m. = sopouch, dym-
nik, Ofenloch; Vordach. Aqu. Copula, y, f., lat,, spona, Vz Kopula,
Spona. Band, Verband; Verbindungswort. |
Copulatio, lat,, vz Kopulace.
Copulativa (conjunctio), lat., slučovací, spojovací, verbindend. Copy, Cop, f., pl. (Kopy), mě. v Boeotii.
— Odtud Copské (Kopské) jezero.
Cor . . ., vz také: Kor ... Coram, lat., před, u přítomnosti; c, me,
u mé přítomnosti, přede mnou. Rk. Vor, in Gegenwart. Corbona, y, f., it., pokladnice. Rk.
Cordon, u. m., fr., stužka, Schnur; zátah
proti nemoci (učiniti). J. tr. Grenzbesetzung, Wehrlinie. Corduba, Cordova, y, f., ve Španělích.
— Carduban, a, m., pl. -né. — Cordubský,
cordovský. Corfini-um, a, m., mě. Pelignův v Samniu
v Italii. — Corfiňan, a, m. — Corfinský. —
Corinth-us (Korinth), a, m., mě. v Řecku.
— Corinthan, Corinťan, a, m., pl. -né. —
Corinthský. Coriolan-us, a, m. Příjmí Cn. Marcia,
jenž Corioly sbořil. Coriol-i, pl, m.; mě. v Latiu. Dle Dolany.
Corneli-us, a, m., jméno slovutného a
velikého rodu římského. Vj. Cornu, lat., roh; c. copiae = roh hojnosti.
Rk. Füllhorn (Bild des Uiberflusses). Corone-a, e, f. (Koronea), mě. v Boeotii.
— Coronean, a, m. — Coronejský.
Corps, fr. (kór), sbor. C. ďarmée, sbor armádní, Armeecorps, Heeresmacht.
Corpus, lat., tělo, Leib, Körper; celek;
spolek, sbor, Gesellschaft; druh většího písma tiskacího; c, delicti, lat., věc doličná (věc, která skutku spáchaného doličuje, dovozuje, Thatbestand, der sichtbare Gegenstand des Verbrechens, J.tr.); c. juris, sbírka zákonův, Rechtskörper; das Buch, in dem die römischen Rechte enthalten sind. Correctio, correkce, e, f., Correction,
Verbesserung, lat., figura řečnická, opravení výroku svého něčím důkladnějším. Vj. Vz Mus. 1844. str. 437. Ml. Corsi-ca, ky, f., ostrov západně od Italie,
severně od ostrova sardinského. Us. — Cor- sičan, a, m. — Corsický. Corso, it, z lat., běh, oběh peněz, Wechsel-
werth; běh n. jízda o závod; široká ulice k projížďkám. Rk. Cortes, špaň., sněm zemský ve Španělsku
a Portugalsku. Corton-a, ny, f., mě. v Etrurii. — Cor-
toňan, a, m. — Cortonský. Cos, cosi = něco, vz Něco, cosi, irgendetwas;
— 2. = co jsi. Cos to udělal? Us. — Cos
buď = něco, leccos; v čems buď v něčem. Řemeslníci cos buď dělají k užitku lidem. Št. Jsem živ, abych pil neb jedl, neb v čems buď tělesném sě kochal. Št. Cos, Co-us, a, m. (Kos; Koos), ostrov
řecký v moři aegaejském u Carie (v M. Asii). - Coský.
Cosi (podlé: co; gt. čehosi atd.). Cosi,
kdosi, kterýsi, kterakýsi, jakýsi, kolikýsi, kolikerýsi kladou se, když věci, vlastnosti a počet jich vypsati a vymeziti se nedají nebo kdyžby vymezení takové nemístné bylo. Vidíš, jak sem cosi leze? Kom. Toť jest cosi nového! Br. — Zk. |
||
|
|||
Předchozí (144)  Strana:145  Další (146) |