152

Cvikov, a, m., mě. Zwickau v sev. Čechách.

Cvikovati = klínovati; stáhnouti. Bern.
Verkeilen. Vz Cvik, 1.

Cvilikati = cvrlikati, zwitschern. Bern.

Cvilink, u, m., cvilinch, cvilich, der Zwil-
lich = tkanina lněná, dvojnitná. Jg. C. dvoj-
násobního brda potřebuje. Kom. C. halenový,
na peřiny, na podšívku, na žoky (na vlnu),
na pohovky atd. Kh.

Cvilinkový. C. župice. V. Zwillich-

Cvinkati, cinkati, klirren. — čím. Šavli-
čkami cvinkají. Er. P. 461.

Cvipak, u, m., z něm. Zwieback, suchar. Jg.

Cvista, y, f. Cvisty přísti, Jg., Us. (hrubou
přízi; 2 niti v kraji plátna).

Cvoček, čku, m. To je ten c. Da liegt
der Hund begraben. Da liegt der Hase im
Pfeffer. Rk. Má cvoček (vrávorá. Vz Opice).
Lb. Vz Cvek.

Cvočkárna, y, f. Nagelschmiede. Us.

Cvochta, y, f., nečistá, škaredá ženština.
Us. Schlampe.

Cvochtati, šplíchati, plätschern.

Cvok, u, m., cvek, cveček, cvoček. Má
cvoky = peníze. Vz Blahobyt. Č. Kdo má
cvoky, podpírá si boky. Č. Ostatně vz Cvek.

Cvoka, y, f. = cumel. Na Slov.

Cvokař = cvekař.
Cvokati = cuclati, saugen. Na Slov. Bern.

Cvory, pl., m., řádky dlouhých chlupův
se sukna nesestrižených, přes něž nůžky, po-
souvají-li se příliš rychle, přecházejí nedo-
týkajíce se jich. S. N. VI. 720. Ratten-
schwänze (am Tuche).

Cvrčala, y, f., od cvrčeti. Šf. C. = drozd,
Singdrossel; crh, crk, vinař, Weindrossel;
dlask, Schnepf. — Jg.

Cvrček, čka, m., cvrk, die Grille. C. cechtá,
cvrčí, Jg., cvrká. Pt. C. polní, Feld-, domácí,
zelený (koník). Jg. Jest na něm masa co na
cvrčku (o hubeném). Prov. Zaškoudlý, co by
cvrčky louštil. Vz Chudoba. Č. Seď cvrčku
na svém záhrobku. Pk. — C. = člověk malé
postavy, Knirps. Však jest jen c. — malé
postavy. Ros. Ty cvrčku! — C. = myšlení,
vrtochy, Mucke, Grille im Kopf. Divné on
má cvrčky v hlavě. Ros.

Cvrčeti, 3. pl. čí, cvrč, če (íc), el, ení;
cvrčívati, cvrknouti, knul a kl, utí, cvrkati
= zirpen, ziepen, schwirren, zirken; trö-
pfelnd giessen. — abs. Cvrček, pták lesní etc.
cvrčí. Jg. Ani vrkl, ani cvrkl (nepromluvil.
Vz Mlčeni). C. — kde: v křoví. Puch. Pták
na stromě cvrká. Us. — čím: libým hlasem.
Puch. — komu čeho: Cvrkni mu vína,
mléka (nalij mu ho drobet). Bern.

Cvrčivý, zirpend. Rk.

Cvrčkovitý, grillenartig.

Cvrčkožrout, a, m. Heuschreckenesser.Rk.

1. Cvrk, u, m., cvrkání. Das Zirpen. Ros.

2. Cvrk, a, m., vz Cvrček.
Cvrkot, u, m. = cvrk, 1.
Cvrlík, a, m. = vrabec.

Cvrlikati, cvrlinkati, girren, zwitschern.
Vrabec cvrliká. Cvrček cvrliká. D. Jako
staří zpívají, tak mladí cvrlikají. Bern.

Cvrnčala = cvrčala, — Cvrnčálky, pl.,
f. Kneipzange.

Cvrnčeti, el, ení. Pěnkava cvrnčí. Zlob.

Cvrnkati = cinkati, břinkati. — čím
kde: v kapse penězi. Us.

Cvrnkot, u, m. Geklirre. Us.

Cvunče, ete, n., Grünfink, zvonek. Jg.

Cyanid, u, m. C. ammonatý, amylnatý,
éthylnatý, barnatý, olovnatý, vápenatý, že-
leznatý, železitý, zlatnatý, zlatový, iridičitý,
kademnatý, kakodylnatý, draselnatý, methyl-
natý, sodnatý, nikelnatý, palladnatý, platinatý
rtuťnatý, stříbrnatý, zinečnatý. Nz. Nyní píší:
Kyanid. Rk.

Cybel-e, y, f., Kybele, bohyně frygijská,
v Římě ,Magna mater' nazývaná.

Cyclady (Kyklady), clad, f., pl. Souostroví
cycladské v moři aegaejském. Vj.

Cyclop-s, a, m. (Kyklops). Cyclopové
byli pradávný báječný národ v Řecku a
Italii, jemuž připisovali počátky vzdělanosti,
stavění zdi, kováni železa atd. V bájesloví
jsou synové Uranovi a Gaeini (Nebes a Země)
po jednom oku na čele mající a blesky
Joviši kovající. Vj.

Cyklus, u, m., řec, kruh; okruh; oběh;
c. básní, věnec básní. Rk. C. přednášek.

Cylindr, u, m., řec, válec; klobouk na
způsob válce. Rk. - Cylindrovky, pl, f.
Cilinderuhr. Rk.

Cyllen-e, y, f., Kyllene, pohoří v Arkadii.

— Cyllenský = Merkur.

Cymbál, u, cymbálek, lku, m., cymbálky;
z řec. — lat. cymbalum. Die Cymbel. Cym-
bály břinkati. Kom. Na cymbálích hráti. Br.
Hráti na cymbál. D. Čím dál koupíme si cymbál.
Vz Cimbál. Prov. - Cymbalista, y, m., cimbál-
ník. Cymbelschläger. — Cymbalový, Cymbel-.

Cyme (Kyme), y, f., mě. v Aeolidě v Řecku.

— Kyman, a, m. — Kymský.
Cynism-us, u, m., z řec, nestoudnictví,

nedbalství. Rk.

Cynos cefaly (Kynos Kefaly), gt. Cynos
cefal, f., pl.; Psí hlavy, jm. dvou kopcův
v Thessalii. (Kynos jest gt. a neskloňuje se.
Cf. Aegos potamoi).

Cynth-us, a, m., Kynthos, hora na ostrově
Delu.

Cypres, cyprys, u, cypříš, e, kupres,
cyprus, cypr, u, m., z lat. cupressus. Jg. Die
Cypresse. — Cypříšovitý, cypressenartig.
C. rostlina. — Cypříšový, Cypressen-. C.
háj, Rk., pecka, V., šiška,

Cypr-us, a, m., ostrov v moři středozemním
u Asie. — Cypřan, a, m. — Cyprský. — (Ky-
pros. Kypřan. Kyprský).

Cyprysový, vz Cypříšový.

Cyrene, y, f., n. Cyren-y, gt. Cyren, pl,
f. (Kyrene), osada řecká v severní Africe,
nyní Kuren. Vj. — Cyreňan, a, m. — Cy-
renský.

Cyr-us, a, m. (Kyros), zakladatel říše
perské. — Cyrus mladší, bratr Artaxerxův.

Cystotom, u, m. C. Kernův. Vz Nástroje
k operacím kamene. Cn.

Cyther-a (Kythera), gt. Cyther, pl., n.
(dle „Slovo"), ostrov u již. konce Lakonie.

— Cytheřan, a, m. — Cytherský.
Cyzi-cus, ka, m., Kyzikos, mě. v Mysii.

Cyzičan; Cyzičtí.

Czyha, y, f. (zastaralé), vlk, něm. Kreisel.
Mz. 135.