Předchozí (153)  Strana:154  Další (155) |
|
|||
154
|
|||
|
|||
Čadírna, y, f., Rauchloch, Rauchkneipe. Rk.
Čaditi, 3. pl. -di. čaď, -dě (ic), il, -zen a -děn,
-zení a -dění; čadivati; kouřiti, čmouditi, dampfen, rauchen, schmauchen. Jg. — abs. Plamen, svíčka, uhlí, louč, lampa čadí. Us. - čím: dýmem. V. Ty tou loučí hrubě ča- díš. Ros. — čím kde: ve světnici. — se od čeho. I od stálých se tu čadí veřeje sazí. Puch. Čadivý, rauchig. Č-vým plamenem ho-
řeti. Presl. Čadnouti, dnul a dl, utí = černati, rauchig
werden. — čím: dýmem. Čado, a, n. = dítě, rozenec.
Čadský. Čadské jezero v Sudanu v Africe.
S. N. — Vz Čacký." Čagan, u, m. = nos. — Na Mor. hůl nahoře
ohnutá. Brt. Čahati = sahati. Na Slov., Bern.
Čahoun, a, m., čahán, sahán, dlouhoš =
vysoký, hubený člověk. Hagerer, hoher Mensch, Standarte. D. Čachr, u, m., pokoutní, nedovolený pro-
dej. Rk. Schacher. — Čachrář, e, m. Scha- cherer. Rk. Vz Obchod. Čachrovati, vz Čachr, šachrovati, scha-
chern. — Č. r něčem., čím, s čím. Rk. Čaj e, čej, e, m., thé čínské. Der Thee, Čaj- Čaj zelený: císařský, hajsanský, perlový (z maličkých lístkův: prachový), tonkajský; čaj černý : suchongský, peko, kongu, bohea. S. N. — Čaj: čínský, europský, gumpov- derský, hysonskinský, karavanský (přes Rusko přicházející), kurylský, kytajský, liber- ský, pekčanský, ruský, španělský, v cihlách (cihlový). Kh. Č. vařiti, slíti, osladiti; do čaje rumu nalíti, smetany dáti. Čajka, y, f., loď, Kahn, Nachen, Jagd-
schiff. Rk. Sl. Čajnice, e, f. Theebüchse. Rk.
Čajník, u, m. Theekessel, -kanne. Rk.
Čajovna, čajárna, čajírna, y, f., Thee-
haus. Rk. Čajovník, u, m., Theebaum, -strauch. Rk.
Čajový, Č. nádoba. Thee-.
Čajsi = téměř, fast. Na Slov.
Čáka, y, f., od čakati (čekati) = očeká-
vati = naděje. Hoffnung. Čáku míti k ně- čemu. Dal., Br., Troj., Alx. Je č., že se vrátí. Br. Je malá čáka k nápravě. Dělá si na to čáku (naději). D., Ml. Čáky jsou pří- znivý. Nz. — Čáka, y, f., čáko, a, n., z maďar., okrouhlá čepice, jižto nosí husaři a rakouská pěchota. Czako, Holzmütze. Rk. Čakan, vz Čekan. Čakánek, nku, m., u písmolijců, Stempel;
u pasířů, Stanze; rostl., Knopfwurzel. (Puch.) Rk. Čakaniti, il, ěn, ění, ziselieren. Šm.
Čakanka = čekanka. Čakati = očekávati. Kat. 3391. (zastr.) Čákno, a, n. čáka = naděje. Arch. III., 296. Čaloun, u, m., čalounek, nku, buď ze
strněm. schalúne n. z vlas. celone. Vz Mz. |
135. Č. je buď uměle zhotovená tkanina n.
pestrými barvami potištěný papír k ozdob- nému pokrytí stěn. S. N. Tapete. Čaloun axamitový lisovaný, dřevový, hospodář- ský, lesklý, mramorovitý, pletený, satino- vaný. Kh. Čalouny obestříti (stěny). D., Troj. Půda čalouny prostřená. Kom. Královští do- mové čalouny a koberci se stkvějí. Kom. Čalouník, a. m., Tapezirer. — Čalou-
nický. Tspezirer-.— Čalounictví, n. Tapezirer- handwerk. Čalouniti, il,ěn,ění; vyčalouniti, čalouny
pokryti, tapeziren. D. Čamara, y, f., ezamara, polsky; kabát
polského střihu. Brt. Čamrda, y, f., šamrda, čamrdka, Kreisel,
Wolf, Drehrad. Na čamrdu hráti, čamrdou točiti, čamrdu rukou točiti. Ros. Jako č. se točil. Puch. Holka jako č. Us. — Čamrda, malý knoflík dřevěný, kostěný s dirkami. Us. Vz Šamrha. Čamrdák, u, m., klacek k nápravě při-
vázaný, který vůz s vrchu jedoucí poněkud zdržuje. Klapperstecken. I). Čamrha, vz Šamrha.
-čan (pl. -čané). Vlastní jména obyvatelův
ukončená slabikou -čan. I ve spisech nej- lepších historikův našich novověkých na- cházíme slova: Milančan, Berlinčan, Tibetčan, Europčan, Dančan atd. U jiných spisovatelův najdeš podobná. — Chtějíce pak se ujistiti, jsou-li tyto uvedené formy v -čan správné, uveďme si na paměť, že od jmen zemí, řek, hor, měst, vůbec od jmen místních odvozují se jména obyvatelův příponami starými -janin (spodobou -jenin), pl. -jané (spodobou -jené), v nové češtině příponou -jan a -jané. — Před tímto j koncová samohláska se od- vrhuje, souhláska pak podniká přiměřenou vedlé zákonův hláskoslovných změnu: Praha — Pražanin (Praženin), nyní Prahjan — Pražan, pl. Pražané, Bobra — Bobřané, Hradec — Hradečanin — Hradečan, Mýto — Mýťan, Benátky — Benátčan, Rakousy — Rakušan, Korint — Korinťan, Afrika — Afričan, Ame- rika — Američan (lépe než: Afrikán, Ame- rikán). — Po retnicích však a po l nejeví se nyní vliv hlásky j; dříve: Římjanin, Slovjanin, nyní Říman, Slovan, Polan, zeman. Tedy m. hořejších lépe: Milan — Milaňan, Berlín — Berlíňan, Tibet — Tibeťan, Eu- ropa— Europan, Aegypťan. Místo Irlandčan a Dančan dostačí: Ir a Dan. (Vz Šf. Rozpr. str. 433.- 436. a článek -an). Mš. — P. Bž. napsal o této věci takto: Jména v -án přešla k nám, tuším, z latiny: Thebanus — Thebán, Spartanus — Spartán, Albanus — Albán, quartanus — kvartán, quintanus - kvintán. Dle toho i Afrikán a dle analogie též i Ame- rikán; jenom tam, kde latina nemá adjektiv v -anus, utvořila čeština i v cizích slovech svým způsobem příponou -ian slova: Ae- gyptaň (proti Aegyptius), Atheňan, Lace- daemoňan (proti Atheniensis, Lacedaemo- nius). atd. Čana, y, f, veliká ženská, grosses Weib.
Us. Příbr. Čaňatat = klátiti se. Llk.
|
||
|
|||
Předchozí (153)  Strana:154  Další (155) |