154

Čadírna, y, f., Rauchloch, Rauchkneipe. Rk.

Čaditi, 3. pl. -di. čaď, -dě (ic), il, -zen a -děn,
-zení a -dění; čadivati; kouřiti, čmouditi,
dampfen, rauchen, schmauchen. Jg. — abs.
Plamen, svíčka, uhlí, louč, lampa čadí. Us.
- čím: dýmem. V. Ty tou loučí hrubě ča-
díš. Ros. — čím kde: ve světnici. — se od
čeho. I od stálých se tu čadí veřeje sazí.
Puch.

Čadivý, rauchig. Č-vým plamenem ho-
řeti. Presl.

Čadnouti, dnul a dl, utí = černati, rauchig
werden. — čím: dýmem.

Čado, a, n. = dítě, rozenec.

Čadský. Čadské jezero v Sudanu v Africe.
S. N. — Vz Čacký."

Čagan, u, m. = nos. — Na Mor. hůl nahoře
ohnutá. Brt.

Čahati = sahati. Na Slov., Bern.

Čahoun, a, m., čahán, sahán, dlouhoš =
vysoký, hubený člověk. Hagerer, hoher
Mensch, Standarte. D.

Čachr, u, m., pokoutní, nedovolený pro-
dej. Rk. Schacher. — Čachrář, e, m. Scha-
cherer. Rk. Vz Obchod.

Čachrovati, vz Čachr, šachrovati, scha-
chern. — Č. r něčem., čím, s čím. Rk.
Čaj e, čej, e, m., thé čínské. Der Thee,
Čaj- Čaj zelený: císařský, hajsanský, perlový
(z maličkých lístkův: prachový), tonkajský;
čaj černý : suchongský, peko, kongu, bohea.
S. N. — Čaj: čínský, europský, gumpov-
derský, hysonskinský, karavanský (přes
Rusko přicházející), kurylský, kytajský, liber-
ský, pekčanský, ruský, španělský, v cihlách
(cihlový). Kh. Č. vařiti, slíti, osladiti; do
čaje rumu nalíti, smetany dáti.

Čajka, y, f., loď, Kahn, Nachen, Jagd-
schiff. Rk. Sl.

Čajnice, e, f. Theebüchse. Rk.

Čajník, u, m. Theekessel, -kanne. Rk.

Čajovna, čajárna, čajírna, y, f., Thee-
haus. Rk.

Čajovník, u, m., Theebaum, -strauch. Rk.

Čajový, Č. nádoba. Thee-.

Čajsi = téměř, fast. Na Slov.

Čáka, y, f., od čakati (čekati) = očeká-
vati = naděje. Hoffnung. Čáku míti k ně-
čemu. Dal., Br., Troj., Alx. Je č., že se
vrátí. Br. Je malá čáka k nápravě. Dělá si
na to čáku (naději). D., Ml. Čáky jsou pří-
znivý. Nz. — Čáka, y, f., čáko, a, n.,
z maďar., okrouhlá čepice, jižto nosí husaři
a rakouská pěchota. Czako, Holzmütze. Rk.
Čakan, vz Čekan.

Čakánek, nku, m., u písmolijců, Stempel;
u pasířů, Stanze; rostl., Knopfwurzel. (Puch.)
Rk.

Čakaniti, il, ěn, ění, ziselieren. Šm.
Čakanka = čekanka.
Čakati = očekávati. Kat. 3391. (zastr.)
Čákno, a, n. čáka = naděje. Arch. III., 296.

Čaloun, u, m., čalounek, nku, buď ze
strněm. schalúne n. z vlas. celone. Vz Mz.

135. Č. je buď uměle zhotovená tkanina n.
pestrými barvami potištěný papír k ozdob-
nému pokrytí stěn. S. N. Tapete. Čaloun
axamitový lisovaný, dřevový, hospodář-
ský, lesklý, mramorovitý, pletený, satino-
vaný. Kh. Čalouny obestříti (stěny). D., Troj.
Půda čalouny prostřená. Kom. Královští do-
mové čalouny a koberci se stkvějí. Kom.

Čalouník, a. m., Tapezirer. — Čalou-
nický. Tspezirer-.— Čalounictví, n. Tapezirer-
handwerk.

Čalouniti, il,ěn,ění; vyčalouniti, čalouny
pokryti, tapeziren. D.

Čamara, y, f., ezamara, polsky; kabát
polského střihu. Brt.

Čamrda, y, f., šamrda, čamrdka, Kreisel,
Wolf, Drehrad. Na čamrdu hráti, čamrdou
točiti, čamrdu rukou točiti. Ros. Jako č.
se točil. Puch. Holka jako č. Us. — Čamrda,
malý knoflík dřevěný, kostěný s dirkami.
Us. Vz Šamrha.

Čamrdák, u, m., klacek k nápravě při-
vázaný, který vůz s vrchu jedoucí poněkud
zdržuje. Klapperstecken. I).

Čamrha, vz Šamrha.

-čan (pl. -čané). Vlastní jména obyvatelův
ukončená slabikou -čan. I ve spisech nej-
lepších historikův našich novověkých na-
cházíme slova: Milančan, Berlinčan, Tibetčan,
Europčan, Dančan atd. U jiných spisovatelův
najdeš podobná. — Chtějíce pak se ujistiti,
jsou-li tyto uvedené formy v -čan správné,
uveďme si na paměť, že od jmen zemí, řek,
hor, měst, vůbec od jmen místních odvozují
se jména obyvatelův příponami starými -janin
(spodobou -jenin), pl. -jané (spodobou -jené),
v nové češtině příponou -jan a -jané. —
Před tímto j koncová samohláska se od-
vrhuje, souhláska pak podniká přiměřenou
vedlé zákonův hláskoslovných změnu: Praha
— Pražanin (Praženin), nyní Prahjan — Pražan,
pl. Pražané, Bobra — Bobřané, Hradec —
Hradečanin — Hradečan, Mýto — Mýťan,
Benátky — Benátčan, Rakousy — Rakušan,
Korint — Korinťan, Afrika — Afričan, Ame-
rika — Američan (lépe než: Afrikán, Ame-
rikán). — Po retnicích však a po l nejeví
se nyní vliv hlásky j; dříve: Římjanin,
Slovjanin, nyní Říman, Slovan, Polan, zeman.
Tedy m. hořejších lépe: Milan — Milaňan,
Berlín — Berlíňan, Tibet — Tibeťan, Eu-
ropa— Europan, Aegypťan. Místo Irlandčan
a Dančan dostačí: Ir a Dan. (Vz Šf. Rozpr.
str. 433.- 436. a článek -an). Mš. — P. Bž.
napsal o této věci takto: Jména v -án přešla
k nám, tuším, z latiny: Thebanus — Thebán,
Spartanus — Spartán, Albanus — Albán,
quartanus — kvartán, quintanus - kvintán.
Dle toho i Afrikán a dle analogie též i Ame-
rikán; jenom tam, kde latina nemá adjektiv
v -anus, utvořila čeština i v cizích slovech
svým způsobem příponou -ian slova: Ae-
gyptaň (proti Aegyptius), Atheňan, Lace-
daemoňan (proti Atheniensis, Lacedaemo-
nius). atd.

Čana, y, f, veliká ženská, grosses Weib.
Us. Příbr.

Čaňatat = klátiti se. Llk.