173

Černěti, 3. pl. -nějí, ěl, ění. Vz Černati.

Černice, e, f., ostružina. Brombeere. Na
Slov. a Mor.

Černíčký = zcela černý, černoučký (cf.
běloučký), ganz schwarz. Prk.

Černidlnice, e, f., kalamář, Tintenfass. Reš.

Černidlo, a, n. Schwarze Farbe, die
Schwärze. Č. ševcovské, knihařské n. tiskař-
ské n. tlačitelské, Druckerschwärze, malířské,
písařské (ke psaní, inkoust). Psal jsem na
knihách černidlem. Br. Ne všecko se může
černidlu a papíru svěřiti. Kat. Žer. Kalamář
s černidlem. Štelc. — Vz Čerň.

Černikář, e, m., barvíř, der Färber.
Dipl. 1523.

Černilka, y, f., rostl. Rostl. Nigritine. Rk.,
Jg.

Černiti, 3. pl. -ní, černi, -ně (íc), il, ěn, ění;
černívati, schwärzen, schwarz machen. —
Slunce černí (opálá). Č. si brvy, vlasy. Us.
— co čím: řemen černí. — koho osočo-
vati, anschwärzen, verleumden. On ho černí
u pána. Us.

Černo. Něco na černo barviti, schwarz
färben. Us. Vz Černý.

Černoboh, a, m., každý zlý duch, bůh
rozhněvaný. Jg. Vz víc v S. N. II. 251.

Černobrvý, schwarzaugenbrauig. Č. dívka.
Jg. Černobrvka.

Černobýl, e, m., rostlina, sv. Jana pás.
Byl. Der Beifuss, Johannesgürtel. Č. bílý
a červený. Čern. — Černobýlový. Č. voda,
semeno, víno. Byl.

Černohlav, u, m. Ross-, Bergkümmel. Rkp.

Černohlávek, vka, m., kdo černou hlavu
má, ein Schwarzkopf. — Č., pták: řeháček;
sikorka černohlavá. Mohrmeise. Jg. — Č. u, m.
bylina, svalník menší, gemeine Brunelle;
svalník prostřední, drábský n. zběhový trank,
ranník, Günsel; svalník královský, Garten-
rittersporn. Jg.

Černohlavý, schwarzköpfig. Č. člověk,
síkora (černohlávek).

Černohoří, n., vz Černá Hora. — 2.
Schwarzwald.

Černochové, vz S. N. II. 512.

Černojádřinec, nce, m., rostl, kosatco-
vitá. Rostl. Diasia.

Černokněžnictví, n., černokněžství (V.),
černokněžstvo, a, n. = čarodějnictví. Die
schwarze Kunst, Hexerei. Č-stvím se obírati.
V. Č. provozovati. Smrž.

Černokněžník, černoknižník, lépe než:
černokněžík, a, m. Der Schwarzkünstler.
Č., čarodějník s černým uměním zacházející.
Kom. Špatný překlad slova: nigromantia
(a to šp. m. necromantia), umění pomocí
zlých duchů lidi mrtvé povolávati n. citovati.
Jg. Vz Černý.

Černokrevka, y, f., Tintenfisch. Jg.

Černomořský. Č. břehy (černého moře).
Rostl.

Černooký. Č. holka, dívka, děvče. Us.
Schwarzäugig.

Černorouchý, schwarzgekleidet. Ráj.

Černosť, i, f., černota, y, f. Die Schwärze.
V. Č. inkoustu, kůže, uhlu, noci; duše (ohyzd-
nosť), skutku, činu. Jg.

Černouš, e, m., člověk, kůň černý, tmavý.

— Č., o ženské, eine Brünette. Jg. Dejme
toho černouška na bělidlo. Sych.

Černovec, vce, m.,die Schwärze (barva). Plk.

Černovice, vic, cům atd., pl., m., dle
Budějovice. Č., mě. v Bukovině. — Čemo-
vice u Křeče, zima div se nevzteče. (Studená
krajina v Táborsku.). Č. — Černovický.

Černovlasý,schwarzhaarig,-vlný,schwarz-
wollig.

Černovous, a, m. Der Schwarzbart. D.

Černožlutý, schwarzgelb. Jest č. = öster-
reichisch gesinnt (od černožlutého rakouského
praporu).

Černucha, y, f., černouše, černouška,
černula = černá kráva n. koza. — Černucha,
bylina. Die Nigelle. Jg.

Černý; čern, a, o; komp. černější; črný;
čerňounký, černínký, černíčký, černoučký,
schwarz. Drahy černé barvy jsou: uhlová,
vraná, smolná, modravě černá, černavá. Jg. Č.
barva, křída. V. Aby to, což bílého, černým,
což tvrdého, měkkým jmenoval. V. Bílé od
černého rozeznati. D. Černý jako uhel, jako
havran, kavka, vrána, jako smola, jako čert,
jako mouřenín. Us. Hrnec hrnci káže, oba
černí jako saze. Hrnec kotel kárá, černa sta
oba (dual). Potmě každá kráva černá. Kavka,
kamkoliž letí, černá vždy býti chce. Jg. Č. in-
koust, Šp., oči, vlasy, uhlí. Rk. Chodí v černém
oděvu (černý, černá = ve smutku). Jg. Černý
kůň = vraný; černá kráva: 1. černucha; 2. bez
mléka, bez smetany. Černá labuť = řídká
věc. Srovnej: Černé jako labuť, bílé jako
vrána, rovné jako motovidlo, křivé jako
vřeteno. Jg. Černá půda bílé žito rodí; Ač
je černý, přece není ďábel. Pk. Co černé,
to věrné. Vz Zevnějšek. Lb. Čert jako ďábel,
jsou oba černí. Černý anděl n. duch = čert.
Vz Čert. — Černý kde: na čele, po čele. Ros.

— čím. Acheron trudem černý. Ráj. — Černé,
ého, n., subst. Das Schwarze. Černé v oku
(opak: bílé, bělmo). Černé v terči. Do černého
střeliti, trefiti. D. Od černého daleko nechybil.
Vz Uhodnouti. Č. Barva padá do černého.
Udělá z lejna muškát, z ničehož svádu,
z černého bílé a z bílého černé. Prov. Vz
Lhář. Jg., Lb. Bílé za černé a černé za bílé
udávati. Černé v bílé obraceti (zlé v dobré).
Jg. Míti černé na bílém (psané, úpis). Jg.
Černé je věrné. Sk. — Napsati někoho na
černou tabuli (ve škole, špatné chování jeho
tam zaznamenati), do černé knihy (do které
se nemravní žáci zapisují). Jg. — Černé knihy
n. rychtářské (do nichž se odsouzenci zapi-
sovali). Richterbuch. V. Černé knihy (také
knihy černokněžníkův). Štelc. — Udělati
někoho černého (lépe: očerniti někoho) =
osočiti. Jg. — Černá věž na hradě pražském
(mučírna). Gl. — Č. noty, s černou hlavičkou.
Us. — Černé = do černého padající, schwärz-
lich, schwarz. Č. oblak. Jak mrak černý.
Rkk. Č. noc ----- temná. Č. zuby, tvář, kůže,
krev (temně červená), zvěř (divoké svině, též
medvědi a jezevci), dobytek (vepřový), zvě-