Předchozí (172)  Strana:173  Další (174) |
|
|||
173
|
|||
|
|||
Černěti, 3. pl. -nějí, ěl, ění. Vz Černati.
Černice, e, f., ostružina. Brombeere. Na
Slov. a Mor. Černíčký = zcela černý, černoučký (cf.
běloučký), ganz schwarz. Prk. Černidlnice, e, f., kalamář, Tintenfass. Reš.
Černidlo, a, n. Schwarze Farbe, die
Schwärze. Č. ševcovské, knihařské n. tiskař- ské n. tlačitelské, Druckerschwärze, malířské, písařské (ke psaní, inkoust). Psal jsem na knihách černidlem. Br. Ne všecko se může černidlu a papíru svěřiti. Kat. Žer. Kalamář s černidlem. Štelc. — Vz Čerň. Černikář, e, m., barvíř, der Färber.
Dipl. 1523. Černilka, y, f., rostl. Rostl. Nigritine. Rk.,
Jg. Černiti, 3. pl. -ní, černi, -ně (íc), il, ěn, ění;
černívati, schwärzen, schwarz machen. — Slunce černí (opálá). Č. si brvy, vlasy. Us. — co čím: řemen černí. — koho osočo- vati, anschwärzen, verleumden. On ho černí u pána. Us. Černo. Něco na černo barviti, schwarz
färben. Us. Vz Černý. Černoboh, a, m., každý zlý duch, bůh
rozhněvaný. Jg. Vz víc v S. N. II. 251. Černobrvý, schwarzaugenbrauig. Č. dívka.
Jg. Černobrvka. Černobýl, e, m., rostlina, sv. Jana pás.
Byl. Der Beifuss, Johannesgürtel. Č. bílý a červený. Čern. — Černobýlový. Č. voda, semeno, víno. Byl. Černohlav, u, m. Ross-, Bergkümmel. Rkp.
Černohlávek, vka, m., kdo černou hlavu
má, ein Schwarzkopf. — Č., pták: řeháček; sikorka černohlavá. Mohrmeise. Jg. — Č. u, m. bylina, svalník menší, gemeine Brunelle; svalník prostřední, drábský n. zběhový trank, ranník, Günsel; svalník královský, Garten- rittersporn. Jg. Černohlavý, schwarzköpfig. Č. člověk,
síkora (černohlávek). Černohoří, n., vz Černá Hora. — 2.
Schwarzwald. Černochové, vz S. N. II. 512.
Černojádřinec, nce, m., rostl, kosatco-
vitá. Rostl. Diasia. Černokněžnictví, n., černokněžství (V.),
černokněžstvo, a, n. = čarodějnictví. Die schwarze Kunst, Hexerei. Č-stvím se obírati. V. Č. provozovati. Smrž. Černokněžník, černoknižník, lépe než:
černokněžík, a, m. Der Schwarzkünstler. Č., čarodějník s černým uměním zacházející. Kom. Špatný překlad slova: nigromantia (a to šp. m. necromantia), umění pomocí zlých duchů lidi mrtvé povolávati n. citovati. Jg. Vz Černý. Černokrevka, y, f., Tintenfisch. Jg.
Černomořský. Č. břehy (černého moře).
Rostl. Černooký. Č. holka, dívka, děvče. Us.
Schwarzäugig. Černorouchý, schwarzgekleidet. Ráj.
|
Černosť, i, f., černota, y, f. Die Schwärze.
V. Č. inkoustu, kůže, uhlu, noci; duše (ohyzd- nosť), skutku, činu. Jg. Černouš, e, m., člověk, kůň černý, tmavý.
— Č., o ženské, eine Brünette. Jg. Dejme
toho černouška na bělidlo. Sych. Černovec, vce, m.,die Schwärze (barva). Plk.
Černovice, vic, cům atd., pl., m., dle
Budějovice. Č., mě. v Bukovině. — Čemo- vice u Křeče, zima div se nevzteče. (Studená krajina v Táborsku.). Č. — Černovický. Černovlasý,schwarzhaarig,-vlný,schwarz-
wollig. Černovous, a, m. Der Schwarzbart. D.
Černožlutý, schwarzgelb. Jest č. = öster-
reichisch gesinnt (od černožlutého rakouského praporu). Černucha, y, f., černouše, černouška,
černula = černá kráva n. koza. — Černucha, bylina. Die Nigelle. Jg. Černý; čern, a, o; komp. černější; črný;
čerňounký, černínký, černíčký, černoučký, schwarz. Drahy černé barvy jsou: uhlová, vraná, smolná, modravě černá, černavá. Jg. Č. barva, křída. V. Aby to, což bílého, černým, což tvrdého, měkkým jmenoval. V. Bílé od černého rozeznati. D. Černý jako uhel, jako havran, kavka, vrána, jako smola, jako čert, jako mouřenín. Us. Hrnec hrnci káže, oba černí jako saze. Hrnec kotel kárá, černa sta oba (dual). Potmě každá kráva černá. Kavka, kamkoliž letí, černá vždy býti chce. Jg. Č. in- koust, Šp., oči, vlasy, uhlí. Rk. Chodí v černém oděvu (černý, černá = ve smutku). Jg. Černý kůň = vraný; černá kráva: 1. černucha; 2. bez mléka, bez smetany. Černá labuť = řídká věc. Srovnej: Černé jako labuť, bílé jako vrána, rovné jako motovidlo, křivé jako vřeteno. Jg. Černá půda bílé žito rodí; Ač je černý, přece není ďábel. Pk. Co černé, to věrné. Vz Zevnějšek. Lb. Čert jako ďábel, jsou oba černí. Černý anděl n. duch = čert. Vz Čert. — Černý kde: na čele, po čele. Ros. — čím. Acheron trudem černý. Ráj. — Černé,
ého, n., subst. Das Schwarze. Černé v oku (opak: bílé, bělmo). Černé v terči. Do černého střeliti, trefiti. D. Od černého daleko nechybil. Vz Uhodnouti. Č. Barva padá do černého. Udělá z lejna muškát, z ničehož svádu, z černého bílé a z bílého černé. Prov. Vz Lhář. Jg., Lb. Bílé za černé a černé za bílé udávati. Černé v bílé obraceti (zlé v dobré). Jg. Míti černé na bílém (psané, úpis). Jg. Černé je věrné. Sk. — Napsati někoho na černou tabuli (ve škole, špatné chování jeho tam zaznamenati), do černé knihy (do které se nemravní žáci zapisují). Jg. — Černé knihy n. rychtářské (do nichž se odsouzenci zapi- sovali). Richterbuch. V. Černé knihy (také knihy černokněžníkův). Štelc. — Udělati někoho černého (lépe: očerniti někoho) = osočiti. Jg. — Černá věž na hradě pražském (mučírna). Gl. — Č. noty, s černou hlavičkou. Us. — Černé = do černého padající, schwärz- lich, schwarz. Č. oblak. Jak mrak černý. Rkk. Č. noc ----- temná. Č. zuby, tvář, kůže, krev (temně červená), zvěř (divoké svině, též medvědi a jezevci), dobytek (vepřový), zvě- |
||
|
|||
Předchozí (172)  Strana:173  Další (174) |