176

Čertovství, n. = ďábelství, Teufelei.

Čertovstvo, a, n. Teufelei, Teufelswerk,
-brut, -zeug. Jg. Jaké č. obmýšlíš (čertov-
ský kousek). Sych.

Čertový, Teufels-. Rk.

Čertův, a, ovo; Teufels-, verteufelt, ver-
henkert, C-u náležející. Zahálka je čertův pol-
štář. To je čertova věc (čertovská)! Čertův
chlap! Čertova holota. Čertovo dítě (čírtě).
Líhá na čertově plachtě (je chytrý). Nebude
po čertově vůli. (Cf. Bůh sám nevinného za-
stává). Lb., Jg. — Čertovo hovno n. lejno.
D. Na Mor.: čertí hovno. Brt. Bärendreck.
— V botanice. Čertův čpár (špár) neb jelení
růžek n. jelení skok n. moři noha n. zemský
mech. Bärlapp, Teufelsklau. Us. — Jg.

Červ, a, m., červek, vka, červík, a, červí-
ček, čka; dříve: črv; pod Krkonoši: čever,
čevr. Kb. Nom. pl. červi a dříve i: červí. Č,
Št., Jel. Der Wurm. Črtvt, (v vzniklo
z m, vz Čermák, Prk.), srovnej: řec. tltuc
lit. kirmis, goth. vaurmis; Wurm, latinské
vermis. Schl. Cf. Fk. 397. Ve vnitřnostech
koní: roupy. Proto: Ten kluk neposedí,
jakoby měl v prdeli roupy. Šp. Červi jsou
členovci těla obyčejně táhlého, vice neb
méně patrně kroužkovitého bez článkových
n. kloubnatých nohou aneb docela beznozí.
Mnozí mají příssadla n. příssavné jamky na
těle. Dýchají žabrami, někteří celým po-
vrchem těla. Žiji ve vodách, v bahně, ve
vlhké zemi aneb uvnitř těl jiných živočichův.
I. řád: Červi kroužkovití: žížala dešťovka,
pijavka n. pijavice lékařská, pijavice uherská
n. lékárnická, rournatec chvostnatý. — II.
řád: Hlístoví: škrkavka pravá, roupa srnice,
strunice medinská, svalovec, tasemnice dlouho-
členná, tasemnice široká, vrtohlav (u ovcí).
Jhl. 218.—221, Kroutiti se jako č. D. Smač-
kachu Tatary jako črvy. Rkk.Vine se jako
č. Červy míti = červivěti. V. Červy se roz-
lézti. V. Červy prolezlý a zvrtaný. Kom.
Červů plný, červy rozlezlý. V. Herodesa
červi rozlezli. Br. Dírka od červa. D. Pokrm,
hnízdo, chomol, pelech Červů. D. Červ šla-
paný se svíjí. Č. — Červi = hlísty, škrhavky.
To dítě má červy.. Na Moravě řikaji vždy
jen: hlísty. Brt. Červi v žaludku a) roupy
n. srnice, b) hlísty. Jg. Č. široký (kalounice,
tasemnice, tasemec, stužkový červ). Ja. Lék
proti č-ům; hryzeni od č-vů; placka pro
č-vy. Šp. - Č. = drak, ještěr. A bieše tu
jeden červ, jenž mějieše mnoho hlav, tisíc
oči atd. Vid. sv. Pav. Tepa sě s tiem zlým
črvem. Trist. 58. — Č. — rozličný hmyz.
Č. borový, dešťový (dešťovka, dšťovka),
drevný n. dřevný, hedvábný (hedvábník),
hrachový, masný, moučný, obilný (a. bílý,
b. černý n. hnědý, c. červený), révový neb
vinný, hroznový (vz o něm Čk. 312.), ro-
hový n. vlasový, šatní, vlasatý, voskový,
zákožní, zelný (roup), zemský (ponrava),
zlatý. Fichten-,Rggen-,Holz-, Seiden-,Bohnen-,
Fleischmade, Mehlwurm, Kornmotte, Rebw.
Hornw., Motte o. Schabe, langer Ohrenmittel,
Wachsschabe, Dürrmade, Krautw., Erdw.
(Engerling), Goldwürmlein. Jg. — Č., mladý
plod včel. Die junge Bienenbrut. Včely sbí-
rají, nosí na červa. Us. — Ubohý červíček

= malé dítě. Jg. — Č. = nemoc od červů
pocházející, Wurm. Psí č. (na jazyku vztek-
lého psa). V. Vzíti psu červa (vyřezati). Psí
neduh v uchu. Šp. O človeku : Vzal mu
Červa = zkrotil ho. Sych. — Č. u koně,
u skota, v prstu (Nagelgeschwür) neb na
prstech (pajed, vidlák, zánehtnice, nehtojed
= vřed). Čern. Červ se mu uštil (neb Had
se v něm pohnul — když komu voda ze
žaludku v ústa vstoupí. Lk.) Č. ho pochcal
(m. poscal). Na Plaště a Plzeňště. Prk. — Č.

= hryzoucí péče, jakoby č. uvnitř trápil. Wurm
(Kummer). Č. zlého svědomí. Kom. C. hlode.
Č. Č. v srdci (had). — Má červy v hlavě
(vrtochy, je podivín). Jg. Spleen. — Č. m.
čert. Der Geier. Měl mnoho ? Červa starého.
Vz Čert. Us. — Č., kupa sena. Us. u Buděj. -
Č., pojidlo obou částí mozku. Krok.

Červáček, čka, m., pták slavíkovitý. Krok.

Červákový. C. semeno = citvar.

Červánčí, od červánků, himmelroth. Jg.

Červánky, ů, pl., m. Č. ranní, večerní,
Morgen-, Abendroth, půlnoční (půlnoční světlo,
severní zář), das Nordlicht, der Nordschein.
Toms. — Jg.

Červcovatý, červcovitý. Kom. Č. živo-
čich. Krok.

Červcový. Č. strom, Kermes-, barva,
scharlachroth. Jg., D.

Červec, vce, m., z temna červený neb
modravý hmyz, dává červenou barvu (červec).
Schildlaus. Č. - americký, polský n. německý.
Jg. — Č. = šarlatový hlemýžď. Die Purpur-
schnecke. — Č. = druhé hedvábí (das zweite
Gespinnst; první sluje polohedvábí.). Jg.

Červek, vka, m. = červ. — Č., u, m.
Scharlach. Ctib. hád. 28.

Červen, vna, m., červec, hedvábí. Das
Gespinnst der Seidenraupe. — Č. = měsíc,
letní měsíc, růžen, Junius, Juni, Brach-,
Rosenmonat. Staroslov.a rusky: červec. Ho-
lovacký to jméno odvozuje od červce čili
nachu, že prý v tom měsíci dobývají červce
k barvení vlněných tkanin. Avšak tato práce
trvá po celé léto a Slované se nikdy obecně
dobýváním červce nezabývali. Jiní od červů,
kterých toho času mnoho jest. Parti od čer-
venosti. Ale od které? Nejspíše od červe-
nosti růží, jichž toho času v jižnějších kra-
jinách mnoho je. Er. Vz Máj. Červen stu-
dený, sedlák krčí rameny. Č., Hrš. Jestliže
v máji neprší, tehdy to č. převrší. Er. P. 79.

— V staročeských Obřezech a Ciziojanech
a i v jiných spisech červenec jest Junius,
červen pak Julius. Rozb. 1841.

Červeň, i, f., červená barva. Das Roth,

die rothe Farbe. Č. indichová, Nz., saturnová,
indická, benátská, Us., kruhová, hořečná,
okroužená, pupenčitá, hlívitá, mozolitá, du-
hová, Lk., anglická, barvíková, berlínská,
čínská, chromová, indychová, karmazinová,
lešticí, mořenová, na plíškách, nová, ocelní,
pařížská, perská n. indická, pokrývačská,
pruská, saflorová či světlicová, španělská, vi-
triolová, zlatá, železná. Kh.

Červená věže. Rother Thurm. Pass. Vz
Červený.