177

Červenáč, e, m., druh kachen, Spiess-
ente; druh hmyzu. Krok.

Červenáček, čka, m. Jako ptáček č. ( =
červený). Der rothe Flammenreiher. Er. P. 94.
Červenák, a, m. Flammenreiher. Jg. —

Č, červenák, u, m., červený chmel, jehož
hlávky nejsou zcela zeleny ; tento chmel jest
lepší a dražší než chmel zelený; má v sobě
víc, moučky, lupulinu, chmeloviny.

Červenalosť, i, f. Röthe. Č. růže. Č.
stydlivosti. Berl.

Červenastý, načervenalý, blassroth. Na
Slov.

Červenati, červenávati se, roth werden;
roth sein. Něco se tam červená. Ros. Čer-
vená se jako růže. — se čím: hněvem,
studem. Jg. A jimi (kalinami) se nečervenáš.
Er. P. 150.

Červenavosť, i, f. Die Röthlichkeit. Presl.

Červenavý, röthlich. D.

Červencový. C. den. Julius-. Ros.

Červenec, nce, m., malý červen, dříve
lipen, Julius, Juli, Heumonat. — Červenec,
srpen, září muka, ale potom bude mouka.
V č-ci do košile rozoděj se a v prosinci až po
uši oděj se. Hrš. Vz Červen. — Č., ruda počer-
venalá k plicím n. jatrám podobná, Queck-
silberlebererz. Am., Ctib — Č., druh sýra
u mor. Valachův. Gl. — Č, Färbekraut. Rk.

— Č. Scherwenzel (der Unter im Karten-
spiele, spodek, strašák). Rk.

Červenek, nku, m., nerost. Rothgülden.

Červeněti, 3. pl. nějí, ěj, ění; červenívati,
roth werden. — komu. Červeněly mu oči.
L. — se čím: studem = rdíti se, styděti se,
schamroth werden.

Červenice, e, f., červená země; vrba
červená (Flechtweide, Rothw.); červená slíva;
červená hruška (die Rothbirn); červené bo-
růvky. (Preiselbeeren.) Jg.

Červenidlo, a, n., die rothe Schminke. D.

Červenina, y, f., červenosť. Ros. Č. krevní,
Blutroth. Č. světlicová, rother Färbestoff
des Safflors. Presl.

Červeniti, 3.pl. -ní, il, ěn, ění; červenívati;
röthen, schamroth machen. — co. Krev čer-
vení zemi. Troj. To jej červení. Jg. — se
od čeho. Potoky od krvi se Červení. L. —
se z čeho. Červení se ze své zprávy. L.

— se čím: studem. Us. Voda krví se čer-
vení.

Červenivo, a, n., barva červenící, Röthe-
stoff. Techn.

Červenka, y, f., červená nemoc, červený
tok, běhavka, úplavice. Bauchfluss, die rothe
Ruhr. V. Na červenku stonati. Lk., Ros. —

— Č. nemoc, když kůň krev s močem vy-
pouští. Das Blutharnen. Ja. — Č., prachnutí
knihy (žaludku) u hovězího dobytka. Rinder-
pest. Ja. — Č., pták, udička. Rothkelchen.

D. Dvanáct červenek jedno vejce (sýr) sneslo.
Er. P. 14. — Č., jméno krav, hrušek. — Č,
červená země, rother Boden. —- Jg.

Červeno. Na č., do -na barviti, roth färben.
Us. Vz Červený.
Červenobrádek, dka, m., rothbärtig. V.

Červenolícný, rothbackig. D.

Červenonožka, y, f., sluka, das Roth-
bein. D.

Červenosť, i, f. Při červenosti býti. Tkadl.
Jitřní ranní záře či červenosť. V. Č. růžová.
Troj. Ach, což je mi po tej červenosti, dyž
já nejsem u tebe v milosti. Mor. Pís. Sš.

Červeňounký = červený. Č.

Červený; červen, a, o; dříve: črvený;
komp. červenější; červeničký, červeňoučký,
červeňounký; roth. Jg. Rozdíly červené
barvy: zardělý, rudý, brunatný, ohnivý,
osmahlý, hnědý, rezový, višňový, hřebíč-
kový, kaštanový, ryšavý (zrzavý), plavý,
krvavý, šarlatový, miniový, ruměný, červ-
cový, nachový, ryzovitý, masový, broskvový,
pletní, tělný, růžový. Rostl. Červený jako
krev, šarlat, růže, měď, cihla, liška; z temna,
z bleda, z světla červený. V. Č. jako rak,
Mt. S., jako hřebíček, jako pivoňka. Pk.
Červená jsi jako mlynářský pytlík (bledá).
Lb. Červený jao selská dcerka (příliš). Us.
Č. líce, pysky, ústa, nos (vz Hejl), oči, vlasy,
hlava, víno (vz Víno), sukno, inkoust, rudka,
Šat, vosk k pečetění, praporec (krvavý), kart
(srdce). V., D., Jg. Barvy červené někomu
přidati (zahanbiti ho). V. Červena ji polívala
(stud). Er. P. 149. Červenému se nerouhej
a červen nebudeš. Lb. — na co. V zlatě
dva kly na uhel červena. Dal. 73. — čím.
Voda krví č.— Červená nemoc, vz Červenka.
Červenou nemocí mříti. Stůně na červenou.
V. — Červená — krev. Dal mu, vyťal mu,
až červená vyskočila. Kom. Dal mu facku,
až mu červená tekla. Us. Vyťal facku té pa-
nence, červená ju polevala (krev), do šátečku
utírala. Sš. Pís. 114. — Červené neštovice =
osypky, Masern, Friesel. — Č. zvěř (vysoká,
Hochwild: jelen, srnec atd.), zvěřina (černá
zvěř = divoké svině). — Č. dřevo, Roth-
holz (jehličné: sosny, jedle, jalovec). — C'.
zlato, mince (zlatá; mince bílá = stříbrná ;
mince černá = s mědí smíšená). Jg. Č.
zlatý = dukát. Tov. — Č. moře. Das rothe
Meer. Us. — V botanice. Č. dřevo Blut-
baum, jahoda Erdbeere, jablko Blutapfel,
koření Rothwurz, lebeda Walddosten, máta
rothe Münze, ořech Blutnuss, rybes Johannis-
beere, vrba rothe Weide, zelí Rothkohl,
zvonček Johanniskraut. Jg.

Červí, vz Červ.

Červíček, čka, m. Nebohý č. (malé dítě).
Rk. Ostatně vz Červ. — Červíce, ete, n.,
Würmchen. Kal. 1810.

Červík, vz Červ.

Červina, y, f., červinka = červotočina ;
červená kráva; hruška (červinka); červená,
nemoc; červená země. — Jg. Vz Červenka.

Červinka, y, f. Č. vlaská, rostl., Schön-
fuss. Jg.

Červinky, pl., f., červené brambory, rothe
Erdäpfel. Jg.

Červiště, ě, n., ochrd, okoliště, okolek,
kopistě. Der Windhaufen, der Schoberfleck.

Červiti, 3. pl. -ví, il, en, ení; červívati =
o hmyzu na plod nanositi, zapláděti, brüten,
Brut ansetzen. — odkud. Včely s jedné
strany plásty dělají, s druhé strany červí.



	177

	Červenáč, e, m., druh kachen, Spiess- ente; druh hmyzu. Krok. Červenáček, čka, m. Jako ptáček č. ( = červený). Der rothe Flammenreiher. Er. P. 94. Červenák, a, m. Flammenreiher. Jg. — Č, červenák, u, m., červený chmel, jehož hlávky nejsou zcela zeleny ; tento chmel jest lepší a dražší než chmel zelený; má v sobě víc, moučky, lupulinu, chmeloviny. Červenalosť, i, f. Röthe. Č. růže. Č. stydlivosti. Berl. Červenastý, načervenalý, blassroth. Na Slov. Červenati, červenávati se, roth werden; roth sein. Něco se tam červená. Ros. Čer- vená se jako růže. — se čím: hněvem, studem. Jg. A jimi (kalinami) se nečervenáš. Er. P. 150. Červenavosť, i, f. Die Röthlichkeit. Presl. Červenavý, röthlich. D. Červencový. C. den. Julius-. Ros. Červenec, nce, m., malý červen, dříve lipen, Julius, Juli, Heumonat. — Červenec, srpen, září muka, ale potom bude mouka. V č-ci do košile rozoděj se a v prosinci až po uši oděj se. Hrš. Vz Červen. — Č., ruda počer- venalá k plicím n. jatrám podobná, Queck- silberlebererz. Am., Ctib — Č., druh sýra u mor. Valachův. Gl. — Č, Färbekraut. Rk. — Č. Scherwenzel (der Unter im Karten- spiele, spodek, strašák). Rk. Červenek, nku, m., nerost. Rothgülden. Červeněti, 3. pl. nějí, ěj, ění; červenívati, roth werden. — komu. Červeněly mu oči. L. — se čím: studem = rdíti se, styděti se, schamroth werden. Červenice, e, f., červená země; vrba červená (Flechtweide, Rothw.); červená slíva; červená hruška (die Rothbirn); červené bo- růvky. (Preiselbeeren.) Jg. Červenidlo, a, n., die rothe Schminke. D. Červenina, y, f., červenosť. Ros. Č. krevní, Blutroth. Č. světlicová, rother Färbestoff des Safflors. Presl. Červeniti, 3.pl. -ní, il, ěn, ění; červenívati; röthen, schamroth machen. — co. Krev čer- vení zemi. Troj. To jej červení. Jg. — se od čeho. Potoky od krvi se Červení. L. — se z čeho. Červení se ze své zprávy. L. — se čím: studem. Us. Voda krví se čer- vení. Červenivo, a, n., barva červenící, Röthe- stoff. Techn. Červenka, y, f., červená nemoc, červený tok, běhavka, úplavice. Bauchfluss, die rothe Ruhr. V. Na červenku stonati. Lk., Ros. — — Č. nemoc, když kůň krev s močem vy- pouští. Das Blutharnen. Ja. — Č., prachnutí knihy (žaludku) u hovězího dobytka. Rinder- pest. Ja. — Č., pták, udička. Rothkelchen. D. Dvanáct červenek jedno vejce (sýr) sneslo. Er. P. 14. — Č., jméno krav, hrušek. — Č, červená země, rother Boden. —- Jg. Červeno. Na č., do -na barviti, roth färben. Us. Vz Červený. Červenobrádek, dka, m., rothbärtig. V.	Červenolícný, rothbackig. D. Červenonožka, y, f., sluka, das Roth- bein. D. Červenosť, i, f. Při červenosti býti. Tkadl. Jitřní ranní záře či červenosť. V. Č. růžová. Troj. Ach, což je mi po tej červenosti, dyž já nejsem u tebe v milosti. Mor. Pís. Sš. Červeňounký = červený. Č. Červený; červen, a, o; dříve: črvený; komp. červenější; červeničký, červeňoučký, červeňounký; roth. Jg. Rozdíly červené barvy: zardělý, rudý, brunatný, ohnivý, osmahlý, hnědý, rezový, višňový, hřebíč- kový, kaštanový, ryšavý (zrzavý), plavý, krvavý, šarlatový, miniový, ruměný, červ- cový, nachový, ryzovitý, masový, broskvový, pletní, tělný, růžový. Rostl. Červený jako krev, šarlat, růže, měď, cihla, liška; z temna, z bleda, z světla červený. V. Č. jako rak, Mt. S., jako hřebíček, jako pivoňka. Pk. Červená jsi jako mlynářský pytlík (bledá). Lb. Červený jao selská dcerka (příliš). Us. Č. líce, pysky, ústa, nos (vz Hejl), oči, vlasy, hlava, víno (vz Víno), sukno, inkoust, rudka, Šat, vosk k pečetění, praporec (krvavý), kart (srdce). V., D., Jg. Barvy červené někomu přidati (zahanbiti ho). V. Červena ji polívala (stud). Er. P. 149. Červenému se nerouhej a červen nebudeš. Lb. — na co. V zlatě dva kly na uhel červena. Dal. 73. — čím. Voda krví č.— Červená nemoc, vz Červenka. Červenou nemocí mříti. Stůně na červenou. V. — Červená — krev. Dal mu, vyťal mu, až červená vyskočila. Kom. Dal mu facku, až mu červená tekla. Us. Vyťal facku té pa- nence, červená ju polevala (krev), do šátečku utírala. Sš. Pís. 114. — Červené neštovice = osypky, Masern, Friesel. — Č. zvěř (vysoká, Hochwild: jelen, srnec atd.), zvěřina (černá zvěř = divoké svině). — Č. dřevo, Roth- holz (jehličné: sosny, jedle, jalovec). — C'. zlato, mince (zlatá; mince bílá = stříbrná ; mince černá = s mědí smíšená). Jg. Č. zlatý = dukát. Tov. — Č. moře. Das rothe Meer. Us. — V botanice. Č. dřevo Blut- baum, jahoda Erdbeere, jablko Blutapfel, koření Rothwurz, lebeda Walddosten, máta rothe Münze, ořech Blutnuss, rybes Johannis- beere, vrba rothe Weide, zelí Rothkohl, zvonček Johanniskraut. Jg. Červí, vz Červ. Červíček, čka, m. Nebohý č. (malé dítě). Rk. Ostatně vz Červ. — Červíce, ete, n., Würmchen. Kal. 1810. Červík, vz Červ. Červina, y, f., červinka = červotočina ; červená kráva; hruška (červinka); červená, nemoc; červená země. — Jg. Vz Červenka. Červinka, y, f. Č. vlaská, rostl., Schön- fuss. Jg. Červinky, pl., f., červené brambory, rothe Erdäpfel. Jg. Červiště, ě, n., ochrd, okoliště, okolek, kopistě. Der Windhaufen, der Schoberfleck. Červiti, 3. pl. -ví, il, en, ení; červívati = o hmyzu na plod nanositi, zapláděti, brüten, Brut ansetzen. — odkud. Včely s jedné strany plásty dělají, s druhé strany červí.