178

Jg. - na co. Včely hned na nový mladý
roj červí. L. — se. Včely se červí. L.

Červivělý = červivý, wurmstichig. C.
dřevo, ořech. Jg.

Červivěti, 3. pl. -vějí, ěl, ční, červivým se
státi, madig, wurmstichig (wurmig) werden,
V.; tlíti, prachnivěti, verwesen. Jg. — abs.
Ovoce, dříví, mrcha, svědomí červiví. Jg.—
komu. Svědomí mu červiví. Sych. — kde.
Člověk v hrobě červiví.

Červivka, y, f., nemoc. Wurmkrankheit.
Ja. —

Červivosť, i, f., Wurmstich. Č. jablko. Jg.
Č. = červivka. Ja.

Červivý, plný červů, červy rozlezlý,
zprachnivělý, na Mor. chrobalivý, wurm-
stichig, wurmig, madig. Jg. Č. sýr, jablko,
ořech, V., mrcha; pes, kůň (vz Červ); zub
(děravý, hohl). Mrzí mne co červivý pes (co
čert). Prov. — Č., vadný. L., — Jg.

Červnatěti, ěl, ění = červivěti. Jg.

Červnový čas. Juni-. Ras.

Červojedlina, y, f., červotočina. Wurm-
mehl. Us.

Červojedlý = červivý. Na Slov. Plk.
Červokam, u, m., anelidolith. Č -my =
zkamenělí červi. Krok.

Červotoč, e, m., lykožrout obecný, sosno-
kaz, korovec. Šp. Č., červ, který dřevo atd.
točí = vrtá. V. Schiffwurm, Wurmstich, Holz-
wurm, Todtenuhr. Jg. Č. dřevo vyhryzuje.
Kom. — Č. = červotočina = moučka, kterou
červ dřevo vrtaje dělá. Aqu. — Jg.

Červotočina, y, f., červina = moučka,
kterou červ dřevo vrtaje nadělá, Holz-,
Wurmmehl, Wurmfrass, Jg.; 2. dírky pro-
vrtané. Ros.

Červotočný strom, č. dříví, wurmig. Jg.

Červovatý, červovitý, D., Krok, wurm-
ähnlich.

Červoviště, ě, n. Wurmnest. Plk.

Červový, od červů. — Č. koření. Früh-
lingsfingerkraut. Jg.

Čerý = tmavý, finster, dunkel. Knst., Th.
Čés, a, m., na Mor. m. čert. Čésa jsem
snědl. Jg. Der Geier, der Teufel.

Česací prkno, hřeben, štětka. Kamm-. Jg.
Č. stroj (k úpravě sukna), Rauhmasehine.
Techn.

Česač, e, m., kdo česá. Č. vlny, Woll-
kämmer; lnu, Hechler; ovoce, Obstpflücker,
Ableser. Jg.

Česačka, y, f. = která česá; vochle,
krample, Hechel; na Slov. pračka, bití, Schlä-
gerei. Bern.

Česadlo, a, n. Č. nástroj, kterým se češe:
hřeben, hřbelec, Striegel. Jg. Č. na hrušky.
Vz Nástroj zahradnický. Cn.

Česák, a, m., kdo česá. Česák, u, m. =
česadlo; č. vlasů, Kamm; šatů, Bürste; na
koně, der Striegel; na vlnu, Hechel, Krämpel.
Bern.

Česání vlasů, das Kämmen; lnu, das He-
cheln ; ovoce, das Pflücken. Jg. - Č. =

čím se česá, hřbelec, der Striegel. D. — Č.
bití, Prügel. Dal mu č. (bil n. ošidil ho).

— Č. = co se česá, konopě. Přísti č. Us.

— Jg-

Česanina, y, f., výčesek, der Abfall beim
Kämmen, Striegeln, Hecheln. Bern.

Česanka, y, f., nádivka, brádka. Krok.

Česati, česám n. češi, česej n. češ, česá-
vati; česnouti, čísnouti, snul a sl, utí. Vz Mazati
(vzorec). — abs. Česati (drbati) ano nesvrbí,
stonati ano nebolí. Mus. Ten češe! (běží).
Jg. — co: ovoce (trhati, abnehmen, brechen,
pflücken), chmel (škubati, pflücken); len,
vlnu (vochlovati, Flachs hecheln, Wolle kram-
peln); sukno, bürsten; bradu, vlasy, kämmen.
- koho. 1. kämmen (koně, striegeln); 2.
bíti, krákati, řezati, peskovati, drbati, prü-
geln, gerben, putzen, kampeln, den Kopf
waschen; 3. přetřepávati, pomlouvati, durch
die Hechel ziehen; 4. šiditi, bevortheilen,
prellen. To jsem ho čísl. Us. — co čím:
vlasy hřebenem, V., Kom., koně hřbelcem,
Kom., chmel rukama, Us., rybu nožem (oškrá-
bati, schuppen). L. — co s čeho: ovoce se
stromu. Us. — koho za co: za vlasy (ta-
hati, krákati ho). Us. Vyčesal mu za vlasy.
Us. — co kdy: Za času sluší hrušky č.,
višně trhati i svým časem jahody sbírati.
Za zelena česané (trhané) kyselé bývají. D.
Za zelena česané rozumy (o mudrování mla-
dých). Ros. — se. Pes se česá, maje blechy
(kratzt sich). Us. Česá se (kratzt sich) až
do vrchu. Kom. Vlasy, když se nečesají,
v hromadu srostají. L. Vzájem se kobylky
češí (o koních, když se obapolně po šíjích
hryzouce čistí, sich nagen = ruka ruku myje).
L. — se oč: drbati se, utírati se oč, sich
an etwas reiben. Česali se, oč mohli. Kom.

— koho jak: psa proti srsti, Us., někoho
do krve. Kom. Lab. 84. — aby. Č. vlasy,
aby nesrostly.

Česeň, sně, m., na Slov., hřeben, der
Kamm. D.

Česko. Na česko, po česku, z česka, česky,
böhmisch. Na č., v č. něco přeložiti. V. Mlu-
viti po česku. Us. Z česka mluviti (česky
zatrhovati). L.

Českoslovanský,böhmisch-slavisch.Mus.II.

Česky. Po česku (dat.; vz Po), ne: po
česky. Šm. Česky rozuměti, mluviti. Us. Česky
se naučiti. Háj. Česky si mluviti = pravdu.
Ottersd.

Český (čech-Bský, češ-ský, český, vz ch
před -ský, s z šs.), böhmisch. Česká země
(vz Čechy), království, národ, hory, Jg., ja-
zyk, slovo ( = slovo poctivé). V. Č. groš.
Dva česká (groše, dual). Us. Ale tři, čtyři
česká je šp. m. tři české. D. Utrácel od groše
českého deset bílých peněz. Vz Groš. Úrok
český = 6%. V. Č. granát (= dobrý); ká-
men (nepravý drahokam), ein böhmischer
Stein; orel, Fischaar, Meeradler; les, Böhmer-
wald. D., Jg. Česká země matka chleba. Č., Lb.
Nedaj v sě cuzozemcu, česká hlavo. Dal. č.
koruna také = země Čechy, Morava a Slez-
sko. Us.

Česle, česlice, e, f., tyčky před koly, aby
na ně neřád nepadal. Mühl-, Schutzrechen.
Us. - Jg.