185

lampy, na kostely (poplatek peněžní); na
Činži pole poděliti, na činži pustiti (als Zins-
grund überlassen); jinak: na činži pustiti,
(láti = pronajmouti. L. Na činži seděti (na
poli, z něhož se činže platí). L. Č. z nájmu
n. nájemní, od domu, od krámu, od jistiny.
Us. Dům ten mnoho činže dává, vynáší. D.
Činži zapraviti, zaplatiti. D. Den odvádění
činže. D. Č. veliká, vysoká, přepjatá. Ně-
koho pro neplacení č. z bytu vypovědíti;
činži zvýšiti V Praze platí se z bytův ve-
liká činže. Č. napřed platiti. S činže sleviti,
něco sraziti.

Činžebný statek, Zinsgut, emphyteuti-
sches Gut. Jg.

Činžovati komu = býti něčím poplat-
níkem, zinsbar sein. L.

Činžovní, Zins-. Č. pán, kniha, člověk
(poplatní, zinspfliehtig), D., dům, groš, po-
platek. Rk. Činžovní groš v Praze: kdo platí
z bytu domácímu pánu 300 zl. činže nebo
méně, platí obci z každého zlatého 3 kr.;
pakli platí více než 300 zl., platí jí z kaž-
dého zl. 5 kr. Č. daň domovní (Hauszins-
steuer), lépe: daň z nájmu domovního. Šb.

Činžovník, a, m., poplatník. Der Zins-
ínann. D.

Činžový. Č. peníz, grunt. Zins-. Jg.

Čipčeti, cl, ení. Kůže Čipčí. Na Slov.
Pipen.

Čípek, pku, m. Halszäpflein, Kehldeckel.
č. spadlý; spadení čípku. Lk. Spadl mu čí-
pek (nemůže píti. Vz Opilec). Lb. — Č.
(Stuhlzäpfchen) do konečníku strčiti, do zadku
vpraviti, vpustiti, vjednati. Lk. Vz Čep. —
Č. = zátka (Spund). Na Mor.

Čipera, y, f., Čiperný člověk. Ein flinker,
witziger Mensch. Jg.

Čipernosť, i, f., čiprnosť, čeprnosť, Flink-
heit, Gewandtheit, Gelehrigkeit. Jg.

Čiperný, čiprný, čeprný; na Mor. čuprný
= čerstvý, hbitý, obratný, bystrý, rychlý,
pink, frisch, gewandt, munter, hurtig. Jg.
Č. děvče, zajíc, chlapec, pachole, Jg., diblík.
Rk. Ironicky: Tys také čiperný! Jg. Vz
Holka. — Č. = vtipný. Č. hlava (offen). D.

Čipet, ptu, m., ozher. Rotz. Rostl.

Čipka, y, f., vz Čipky.

Čipkář, e, m., krajkář, Spitzeninacher,
-händler. Na Slov. D., Plk.

Čipkářka, y, f., krajkářka, Spitzen-
händlerin. Jg. Na Slov.

Čipkářský = krajkářský, Spitzenhändler-.

Na Slov. Č. obchod.

Čipkářství, n., krajkářství. Spitzenma-
cherei. Na Slov. Plk.

Čípkovati, Zäpílein geben (nemocné). Rk.

Čípkovitý, zapfenförmig, vz Čípek. Rk.

Čipkový, od čipky, Spitzen-. Č. čepec.
Spitzenhaube. Na Slov. Jg.

Čípkový, od čípku, Zapfen-. Č. bylina,
čípek. Zapfenkraut. D.

Čipky, pl., f., na Slov. = krajky, Spitzen.
Košile s čipkami.

Čiplenka, vz Smolka.

Čipleti, ejí, el, ení = tenčeti, číplým se
stávati, schlank, dünn, hager werden. Jg.

Číplosť, štíplosť, i, f., tenkosť, štíhlosť,
švihlosť, Schlankheit, Schmächtigkeit, Hager-
keit. V.

Číplý, štíplý, na Mor. také štouplý =
vysoký a tenký, švihlý, štíhlý, schlank,
schmächtig, V.; hubený, vyzáblý, churavý,
hager. V. — v čem: v tváři (dlouhé, hubené
tváři). Us. — Č., bezrohý, ohne Hörner. Č.
kozel, koza, kráva. Us. — Jg.

Čiprný, čiperný.

Čír, u, m., zapražená polívka, Einbreim-
suppe. Na Slov.

Číř, i, f., řídkosť. Kat. 1849.

Čírati co kam. Husa čírala pod sebe
house. Us. Plz.

Čiře = cele, ganz, völlig. Č. nahý. Kom.

Čirek, rka, m., čirka, y, f., druh divokých
kachen. Kriekente. D.

Čiřidlo, a, n. = černidlo. Na Slov.

Čiřik, u, m., cvrlikání, das Zwitschern.
Č. vrabčí. Na Slov., Bern.

Čiřikati = cvrlikati. Vlaštovice čiřikají.
Bern.

Čiriz, u, čiřiž, e, m., maz ševcovský,
Schusterkleister. Na Slov. Jg.

Čirka, vz Čirek.

Čírlata, pl., n., ruda černosvětlá, snad
leštěnec, Bleiglanz? Am.

Čirosť, i, f., pouhosť. Lauterkeit. D.

Čírtě, ěte, n., vz Čert. — Č., hromský
chlapec, neposeda, Teufelsbube. Jg.

Čírtek, tka, m., Teufelchen. Jg.

Čirtín, a, m., pták, der Braunkopf. Us.

Čirůvka, y, f., hlíva. Honigtäubling. Berg.

Čirý n. čírý = pouhý, samý, čistý, schier,
lauter. Č. zlato, voda, skála, pole (offen), les,
tma, noc. Jg. V otevřeném, čirém poli. V. A co
je utěšenie v hájích, v čirých polích atd. St.
Č. pláň. St. skl. V čiré noci. Ros. Pod čirým
(ob. širým = holým) nebem. D. — Č. = bez
barvy, o nerostech. Vys.

Čiry-čáry, přílišné ozdoby, Jg., něm.
Schnirkel; na botkách. Šp.

Čis = či jsi, bist du? Vz Či.
Čís = čísi, něčísi, irgend Jemandes; vz
Čí; 2. = čí jsi? wessen bist du? — 3. = Č.
u, m., tuk, sádlo (zastaralé), zdrobnělé: čísek,
šp. čížek, Mark. Mz. 139. Jako z čiesa a tuč-
nosti. Žal.

Čísa, y, f, Fett, Mark. Vz Čís, 3.

Číselna, číslna, y, f., mincovní dům, die
Münze. D.

Číselník, u, m. Zifferblatt an der Uhr;
Nummerverzeichniss. Rk.

Číselný, číslný, Zahl-. — Č. slovo, pří-
slovce, přehledy (Zahlenlisten), loterie, míra,
soustava, poměr, hodnota, znamení, Nz.,
písmeno (cifrové). D.

Čísl, a, m., zastr. = číslo. Sal.

Číslice, e, f., Ziffer. Třída, řada, součet
číslic. Nz.

Čísliti, il, en, ení = počítati, zählen,