190

Čistomluvný, puristisch. Rk.
Čistonitý = do čista nahý, mutternackt,
fadennackt, hemdebloss. Gníd., Leg.

Čistosrdečnost, i, f., upřímnosť. Treu-
herzigkeit. D.

Čistosrdečný = upřímný, treuherzig. D.

Čistota, y, čistosť, i, f. Die Reinheit, Rei-
nigkeit; Helle, Klarheit. Jg. Č. vody, vína,
skla, jazyka, zlata. Jg. Čistota půl zdraví.
Us., Č. Č. v šatech. V. Čistota pól života.
Mt. S. Čistota vede k Bohu člověka. Č. —
Č. = jasnosť, světlosť. V. C. řeči, jazyka.
Hlas. — Č. srdce, obyčejův. L. Č. jest všech
ctností ozdobou. Km. — Č. = stud, panictví,
panenství. Die Keuschheit, Tugend. V. Č.
mravů, mravní, panenská. Us. Č. slibovati,
čistosti dochovati. L. Panenství svého v čistotě
ostříhati. V. Udeřila svou čistotou o komín.
Vz Zhýralý. Č. Bernardynská čistota = těles-
nosť, rozpustilost'. L.

Čistotlivý = co se čistiti dá; čistivý.
Bern.

Čistotnosť, i, f., čistota. V., Kom.
Čistotný, čistý, reinlich, rein; keusch. V.
č. papír. V. Č. jako podlé cesty hrách. Pk.—
Čistotné, ého, n. = plat toho, kdo při orda-
liích prošel, svou nevinu prokázal. Vz Pr.
1869. na str. 742.; Mus. VII. ; Gl. 21.

Čistoun, a, m. Hühnergeier. Presl.

Čisťounký, čisťoučký, nett. Rk.

Čistovna, y, f. Scheidestube. D.

Čistúcí = čistý. Kat. 2300.

Čistý : čist, a, o.; čistb m. čidtb, lit. czystas,
lat. purus, skr. cudh, d přešlo před t v s.
Schl. Cf. lat. castus, něm. keusch. Jg. —
Komp. čistší, lír., čistější. V. — Č. rein,
schier, lauter. Č. zrcadlo (bez kazů), kůže
(na těle) = nevadná. Jg. — Č. bez špíny, —
neumazaný, rein, unbeschmuzt, sauber. Jg.
C. nádoba, sklenice, ruce, prádlo, košile,
pokoj, boty, papír. Jg.Přepsati něco na čisto.
přepis na čisto. Nz. Č. jen se leskne. Us,
Č. jako na sloupku. Us. Kde čisto, tam pusto
(hospodářské pořekadlo). Mt. S. — Č. = do-
konalý, výborný, slušný, hezký, rein, edel,
schön, fein, recht, brav. Jg. Č. člověk, kůň,
kniha, V., práce, dílo, D., paměť (bystrá),
noha (pěkná), příklad, povaha, mysl (člověk
čisté mysli), V., ptáček (kopa, pšenice; sau-
berer Vogel). Jg. To je něco čistého! Us.
Tys čistý pán. D. Spravils čistého nic
(o špatném vyřízení se říká). Ros., Lb. — Č.
= všeho cizího, vší přísady, zvláště špatné,
prostý, rein, klar, blank, hell. Jg. Č. nebe
(bez mraku), povětří, voda, zlato, stříbro,
železo, ruda, obilí, víno (nemíchané), pravda,
jazyk (řeč), čeština, sklo, čas, vůle (z čisté,
dobré vůle; s plnou, čistou, dobrou volí. V.),
kvítek, důchod, užitek, zisk, Jg., summa,
bilance, výnos, výtěžek, váha, Šp., rovnice
druhéhO stupně. Nz. Čistou vodu píti. Us.
Čistou pravdu říci. D. Z čisté krve pošel.
Jel. Čistou polívku píti. Us. Čisté nebe ne-
bojí se ani blesku ani třesku. Pk. Č. pes =
který pochází z neporušeného plemene.
Reiner Hund. Šp. — Č. = oddělený ode všeho
smyslného, zkušebného, rein, abstrakt. Jg. Č.

láska, radosť, ton, hlas. — Č. = prázdný
chyb, omylů, rein, ohne Fehler, ohne Irr-
thümer. Č. sloh, učení, náboženství, rozum.
Jg. Čistým okem na něco pohlížeti. L. —
Č. = prost poklesků, hříchů, rein von Vergehen,
Verbrechen, Sünden. Jg. Č. svědomí, srdce,
mysl, obyčej, život, víra. Jg. — čeho. Všaks
toho čist co pes blech (když známý zlosyn
se vymlouvá). Vz Výmluva. Č. — čím: myslí.
Št. — od čeho: od smilstva, od hřiechu. Št.

— na čem: na duši. Anth. I. 112.— Č. =
neposkvrněný, neporušený, stydlivý, poctivý,
rein, keusch. Jg. Č. panna. Čisté žití až do
smrti vedl. L. — čím: tělem i duchem. Št.

— Č. = prost nemocí. Frei von Krankheiten.
C. ovce, hovado. Jg. — Č. = všech věcí
prázdný, rein, frei, leer. — od čeho. Čist
jsem já od krve spravedlivého tohoto. Br.

— čeho. Trip., Svěd. — Čist niti, čisto-
nitý, do čista nahý, cele nahý. Kat. 2246. —
Č. = čirý, širý, otevřený, frei, offen. Č. pole,
roveň. L. — Č. = pouhý, samý, rein, lauter,
völlig, ganz und gar. Jg. Č. voda, pravda.
To je samá voda, samá pravda. Jg. —

Číše, e, 1. (zastar. čéše, čaše, čaša), číška,
čéška, číšečka, češečka = náčiní k pití, číše
picí, koflík, pohár. Pokal, Schale, Trinkschale,
Kelchglas, Becher. LV, Jg., Č. Vypiti číši na
česť někomu. Dal. Číši vykroužiti. D. Č.
skleněná n. porcelánová ke koupání oka. Cn.
Z jedné číše pili, jedno též mluvili. Pk. —
C, co číši podobného, etwas schalenartiges.
Jg. Č. slimačí, perlová, želvová (škořepa);
žaludová. L. — Číška v těle lidském, kosť
vkleslá. Die Höhle, Pfanne eines Knochens.
Č. beder, ramen, kolení (kostěná miska v předu
kolena). D., V. — Č. hlavy = leb. L.

Číšek, šku, m., vz Čís, u.

Číšeň, šně, f., Kelchflechte. Presl.

Čišeti, 3. pl. -ší, čiš, -še (íc), el, en,
ení; čišívati = váti, vanouti, wehen, hinwe-
hen, blasen; jako koroptva křičeti, wie ein
Rebhuhn rufen. Jg. — abs. čiší tam zima.
Zde čiší. Us. Koroptev čiší (křičí). D. —
kudy. Tou děrou vítr čiší. Us. Vítr okny,
dveřmi čiší. D. — kam. Čiší sem na mne. Ros.

— kde. Koroptev na poli čiší (křičí). V ovčí-
nech nesmí na ovce č., nýbrž nad nimi.
Puch. — odkud. Z komina čiší.

Číšíř, e, m., kdo číše dělá. Bechermacher.

Troj.
Čiška, y, f.= písmě č. Čiškový rým: toč

— soč. Puch.

Číška, y, f., vz Číše. — Číškovitý, be-
cherartig.

Číšník, a, m., čéšník. — Č, u, m., rostlina,
paliurus. Č. trnatý, židovský trn, trnivý ře-
šetlák. Rostl.

Čišnosť, i, f., chladnosť, die Kühle. Jg.

Čišný, čerstvý, chladný, studený. Ros. 0.
větřík fičí. Č. Frisch, kühl.

Číšovník, u, m., rostl., cytisus, Bohnen-
baum.

Čištění krve léky. Vzíti pro č. krve. Č.
ženské měsíčné. Us. Die Reinigung. Vz Čistiti.

Čítací kniha. = čítanka, Lesebuch.

Čítání, n. Bedlivé knih č. V. V č. děje-