198

Čtvrtarchový, čtvrť archu obsahující.
Viertelbogen-.

Čtvrtce, e, f., z čtvrtice, čtvrť, ein Viertel.
Čtvrtce lotu. Rad. zvíř. — Č. = čtvrtý díl
věrtele, neb 1/₁₆ korce. Ein Massel. D. Ne-
strkej věrtel do čtvrtce. Prov. Jg.

Čtvrteční, -čný, donnerstägig. -- Č. takt,
Vierteltakt. D.

Čtvrtek, tku n. tka, m. = čtvrtý den
v témdni (po neděli); v obecné mluvě: štvr-
tek., v již. Čech. štfrtek. Kts. Donnerstag.
Č. tučný (n. masopustní, před postem, der
fette D.), zelený (před velkonocí). Jg. Teče-li
na tučný č. voda kolejí, zdaří se len. Hrš. —
Čtvrtek, dar místy farářům a učitelům o ze-
lený č. dávaný. Gl. 22.

Čtvrthodina, y, f. Viertelstunde. D.

Čtvrťhodinný, viertelstündig. D.

Čtvrtiletý, vierteljährig. V.

Čtvrtina, y, f. Kom. č. dědictví. D. Ein
Viertel.

Čtvrtiti, 3. pl. -tí, il, cen, cení; čtvrtívati,
viertheilen. — co, koho. Kat ho rozčtvrtil.
Ros. Chléb č. Sych. — kde: před městem,
za městem je čtvrtili. V. — co čím: chléb
nožem.

Čtvrtka, vz Čtvrť. Č. lokte, papíru. Rk.

Čtvrtláník, a, m. Viertelbauer. D.

Čtvrtletí, n. Každé č. Ein Vierteljahr,
Quartal, Quatember.

Čtvrtletní, vierteljährig. V. Č. plat, vý-
pověď, závěra, výkaz, výtah, náležitosť, se-
znam, přehled. Šp.

Čtvrtliberní, viertelpfündig. D.

Čtvrtliberka, y, f. Viertelpfund. D.
Čtvrtně, ě, n. = 1/₄ čtvrtce. D.

Čtvrtní, čtvrtný, Viertel-. Č. hejtman města
(čtvrtník), Viertler. V. Č. složení knihy,
Quartformat. Č. n. čtvrteční takt. Viertel-
takt. D.

Čtvrtnice, e, f., malé dělo. Gl., Star. let.
— Č., míra, Viertling — Č., čtvrtačka, zi-
mnice. Ja. — Č., vz Čtvrtník.

Čtvrtník, a, m., vz Čtvrtní. — Č.= čtvrt-
láník; představený čtvrti. D. — Č., u, m.,
Quadrant. Gl.

Čtvrtnota, y, f., čtvrtková nota. Viertel-
note.

Čtvrtodenní (čtyrdenní, co po čtyři dny
trvá). Č. zimnice, Us., která každý čtvrtý den
se objevuje, Č., čtvrtačka čtvrtodenka. Ros.

Čtvrtohora, y, f., nejmladší hora, na roz-
díl od prahor, draho- a třetihor. Tertiär-
gebilde. Krok.

Čtvrtroční, vierteljährig. Jg.

Čtvrtý; čtvrt, a, o. Der Vierte. Č. den
měsíce. V. Za půl Čtvrtá dne. Br. Po půl
čtvrtu dni. Br. Bije čtvrtá (hodina). Po čtvrté,
za čtvrté. Sám čtvrtý. D. Po čtvrté hodině.
Us. — O neurčitém zakončení „čtvrt, a, o"
vz: Řadová číslovka,

Čtvrtýmecítmý, zastr., der vier und
zwanzigste. St. skl.

Čtvrtýnáctý, zastr., čtrnáctý, der vier-
zehnte.

Čtyř-, vz Čtvero-.

Čtyra (v obec. mluvě štyra), y, f., St.
skl., na Slov. = cvikéř, Zwitter. Plk.

Čtyrák, u, m. Ein Vierkreuzerstück; vier-
spänniger Wagen. Us.

Čtyrčtvrtní takt. Vierteltakt.

Čtyrdenní nemoc, čas. Us. Viertägig.

Čtyrdílný, viertheilig. Reš.

Čtyrdrátový, vierdrähtig. D.

Ćtyrec, rce, m., dobytče čtyrleté. Us. Pe-
trovic.

Čtyrhlavý, vierköpfig. V.

Čtyrhranatý atd., vz Čtvero-.

Čtyři, pro všecky tři rody. Vier. Sklo-
ňuje se takto: čtyři, čtyř (zastr. také čtř,
Mkl.), čtyřem, čtyři, v čtyřech, čtyřmi. Ně-
kteří spisovatelé jako i mluva obecná uží-
vají kromě nominativu muž. živých bytostí
ve všech pádech místo ř tvrdého r: čtyry
stromy (ženy, slova); se čtyrmi pannami.
V nom. při mužských jménech životných
dloužívá se i v í: čtyří synové. Kz., Jir.
Čtyří hadi, hadové, dubové, muži, hosté atd.;
ale čtyři ryby, kosti, ženy, slova, pole, te-
lata, duby, meče. Živá mluva lidu skutečně
tak vyslovuje cítíc velmi jemně rozdíl v plu-
ralu mezi nominativem masc. s jedné a mezi
akkus. masc. nom. fem. a neutr. s druhé
strany. Sklánějíť se číslovky tři a čtyři dle
i-ových kmenův, při nichž masc, vyvinula
v pl. nom. zvláštní koncovku, totiž ie, zta-
žené í: čtyrie, třie. Jest pak záhodno, aby-
chom v písmě neničili tohoto rozdílu sprá-
vného, jaký dosud činí lid mezi pl. nom.
a mezi akkus., jehož neživotná masc. užívají
místo nominativu, pročež u nich přívlastek
i přísudek musí státi též v akkus. (=nom.,
akkus. pl. fem.): silné duby, duby jsou silny;
to jsou krásné tulipány, ale: vy jste praví
tulipáni. Prk. V obec. mluvě všude š m. č
a v genitivu: štyrech, instr. štyrma, — Č.
(četyrije), skr. katvar, řec. réttatc goth.
fidvor, lat. quatuor. Schl., Fk. 436. O odvo-
zení vz Šf. Mus. 1848. I. str. 235. — Před
Čtyřmi nedělmi. Jeden ze čtyř. Po čtyřech.
D. Někdy i kůň na čtyřech nohách se po-
klesne. V. Čtyry oči více vidí než dvě. V.
Všecky čtyry roztáhnouti (padnouti jak
dlouhý tak Široký). D. Spí na všecky čtyři
boky (tvrdo). Mezi čtyři zdi někoho za-
mknouti (do vězení). L. Čtyř prstů šířka. Jg.

Čtyřicaterý; -ter, a, o, vierzigerlei. Jg.

Čtyřicátník, a, m., kdo má 40 a více
let, ale ještě ne 50. D. Ein Vierziger.

Čtyřicátý, der vierzigste. D.

Čtyřicet, z čtyři-deset. Vz Číslovka. Gt.
dat., lok. a instr. čtyřiceti n. čtyřicíti. Vierzig.

Čtyřicetidenní, vierzigtägig. Us.

Čtyřicetiletý, vierzigjährig. D.

Čtyřicetkrát, vierzigmal. D.

Čtyřicítka, y, f. Die Zahl Vierzig.

Čtyřikrát, viermal. D.

Čtyřistý, čtyřstý, čtyrstý, der vierhun-
dertste. V.

Čtyřka, y, f. Vierer. D.



	198

	Čtvrtarchový, čtvrť archu obsahující. Viertelbogen-. Čtvrtce, e, f., z čtvrtice, čtvrť, ein Viertel. Čtvrtce lotu. Rad. zvíř. — Č. = čtvrtý díl věrtele, neb 1/₁₆ korce. Ein Massel. D. Ne- strkej věrtel do čtvrtce. Prov. Jg. Čtvrteční, -čný, donnerstägig. -- Č. takt, Vierteltakt. D. Čtvrtek, tku n. tka, m. = čtvrtý den v témdni (po neděli); v obecné mluvě: štvr- tek., v již. Čech. štfrtek. Kts. Donnerstag. Č. tučný (n. masopustní, před postem, der fette D.), zelený (před velkonocí). Jg. Teče-li na tučný č. voda kolejí, zdaří se len. Hrš. — Čtvrtek, dar místy farářům a učitelům o ze- lený č. dávaný. Gl. 22. Čtvrthodina, y, f. Viertelstunde. D. Čtvrťhodinný, viertelstündig. D. Čtvrtiletý, vierteljährig. V. Čtvrtina, y, f. Kom. č. dědictví. D. Ein Viertel. Čtvrtiti, 3. pl. -tí, il, cen, cení; čtvrtívati, viertheilen. — co, koho. Kat ho rozčtvrtil. Ros. Chléb č. Sych. — kde: před městem, za městem je čtvrtili. V. — co čím: chléb nožem. Čtvrtka, vz Čtvrť. Č. lokte, papíru. Rk. Čtvrtláník, a, m. Viertelbauer. D. Čtvrtletí, n. Každé č. Ein Vierteljahr, Quartal, Quatember. Čtvrtletní, vierteljährig. V. Č. plat, vý- pověď, závěra, výkaz, výtah, náležitosť, se- znam, přehled. Šp. Čtvrtliberní, viertelpfündig. D. Čtvrtliberka, y, f. Viertelpfund. D. Čtvrtně, ě, n. = 1/₄ čtvrtce. D. Čtvrtní, čtvrtný, Viertel-. Č. hejtman města (čtvrtník), Viertler. V. Č. složení knihy, Quartformat. Č. n. čtvrteční takt. Viertel- takt. D. Čtvrtnice, e, f., malé dělo. Gl., Star. let. — Č., míra, Viertling — Č., čtvrtačka, zi- mnice. Ja. — Č., vz Čtvrtník. Čtvrtník, a, m., vz Čtvrtní. — Č.= čtvrt- láník; představený čtvrti. D. — Č., u, m., Quadrant. Gl. Čtvrtnota, y, f., čtvrtková nota. Viertel- note. Čtvrtodenní (čtyrdenní, co po čtyři dny trvá). Č. zimnice, Us., která každý čtvrtý den se objevuje, Č., čtvrtačka čtvrtodenka. Ros. Čtvrtohora, y, f., nejmladší hora, na roz- díl od prahor, draho- a třetihor. Tertiär- gebilde. Krok. Čtvrtroční, vierteljährig. Jg. Čtvrtý; čtvrt, a, o. Der Vierte. Č. den měsíce. V. Za půl Čtvrtá dne. Br. Po půl čtvrtu dni. Br. Bije čtvrtá (hodina). Po čtvrté, za čtvrté. Sám čtvrtý. D. Po čtvrté hodině. Us. — O neurčitém zakončení „čtvrt, a, o" vz: Řadová číslovka, Čtvrtýmecítmý, zastr., der vier und zwanzigste. St. skl. Čtvrtýnáctý, zastr., čtrnáctý, der vier- zehnte.	Čtyř-, vz Čtvero-. Čtyra (v obec. mluvě štyra), y, f., St. skl., na Slov. = cvikéř, Zwitter. Plk. Čtyrák, u, m. Ein Vierkreuzerstück; vier- spänniger Wagen. Us. Čtyrčtvrtní takt. Vierteltakt. Čtyrdenní nemoc, čas. Us. Viertägig. Čtyrdílný, viertheilig. Reš. Čtyrdrátový, vierdrähtig. D. Ćtyrec, rce, m., dobytče čtyrleté. Us. Pe- trovic. Čtyrhlavý, vierköpfig. V. Čtyrhranatý atd., vz Čtvero-. Čtyři, pro všecky tři rody. Vier. Sklo- ňuje se takto: čtyři, čtyř (zastr. také čtř, Mkl.), čtyřem, čtyři, v čtyřech, čtyřmi. Ně- kteří spisovatelé jako i mluva obecná uží- vají kromě nominativu muž. živých bytostí ve všech pádech místo ř tvrdého r: čtyry stromy (ženy, slova); se čtyrmi pannami. V nom. při mužských jménech životných dloužívá se i v í: čtyří synové. Kz., Jir. Čtyří hadi, hadové, dubové, muži, hosté atd.; ale čtyři ryby, kosti, ženy, slova, pole, te- lata, duby, meče. Živá mluva lidu skutečně tak vyslovuje cítíc velmi jemně rozdíl v plu- ralu mezi nominativem masc. s jedné a mezi akkus. masc. nom. fem. a neutr. s druhé strany. Sklánějíť se číslovky tři a čtyři dle i-ových kmenův, při nichž masc, vyvinula v pl. nom. zvláštní koncovku, totiž ie, zta- žené í: čtyrie, třie. Jest pak záhodno, aby- chom v písmě neničili tohoto rozdílu sprá- vného, jaký dosud činí lid mezi pl. nom. a mezi akkus., jehož neživotná masc. užívají místo nominativu, pročež u nich přívlastek i přísudek musí státi též v akkus. (=nom., akkus. pl. fem.): silné duby, duby jsou silny; to jsou krásné tulipány, ale: vy jste praví tulipáni. Prk. V obec. mluvě všude š m. č a v genitivu: štyrech, instr. štyrma, — Č. (četyrije), skr. katvar, řec. réttatc goth. fidvor, lat. quatuor. Schl., Fk. 436. O odvo- zení vz Šf. Mus. 1848. I. str. 235. — Před Čtyřmi nedělmi. Jeden ze čtyř. Po čtyřech. D. Někdy i kůň na čtyřech nohách se po- klesne. V. Čtyry oči více vidí než dvě. V. Všecky čtyry roztáhnouti (padnouti jak dlouhý tak Široký). D. Spí na všecky čtyři boky (tvrdo). Mezi čtyři zdi někoho za- mknouti (do vězení). L. Čtyř prstů šířka. Jg. Čtyřicaterý; -ter, a, o, vierzigerlei. Jg. Čtyřicátník, a, m., kdo má 40 a více let, ale ještě ne 50. D. Ein Vierziger. Čtyřicátý, der vierzigste. D. Čtyřicet, z čtyři-deset. Vz Číslovka. Gt. dat., lok. a instr. čtyřiceti n. čtyřicíti. Vierzig. Čtyřicetidenní, vierzigtägig. Us. Čtyřicetiletý, vierzigjährig. D. Čtyřicetkrát, vierzigmal. D. Čtyřicítka, y, f. Die Zahl Vierzig. Čtyřikrát, viermal. D. Čtyřistý, čtyřstý, čtyrstý, der vierhun- dertste. V. Čtyřka, y, f. Vierer. D.