203

Ďábelský. Ď. kníže (satan), učení, útok,
skutek. Jg., radosť. Rk. Ď. štěstí míti (pří-
lišné). L. Teufels-, teuflisch.

Ďábelství, n. (věc, skutek ďábelský, die
Teufelei, ein Teufelswerk, teuflisches Wesen.
Jg.). Jest v tom nějaké ď. Smrdí to ďábelstvím.
Jg. — Ď. = nemoc ďábelská, posezení n.
posedlosť ďáblem. Ď. vymítati. Br. Vyšlo
z ní ď. Od ď. trápený. Br.

Ďábelstvo, a, n. = ďábelství.

Ďáble, ete, n., ďáblátko, a, n. Teufelchen. L.

Ďáblice, e, m., zlá žena jako ďábel. Teu-
felsweib.

Ďáblická hora n. Ďáblické Ladví, vrch u
Ďablic blíže Prahy. S. N.

Ďáblík, a, m. = ďábel. Br. — Ď., u, m.,
Drachenwurz. Rostl. Byl.

Ďáblíkovy, vz Ďáblík.

Ďáblovati = čertovati, klíti, teufeln.

Ďáblovina, y, f. = čertovina, Na Slov.

Ďáblův, -ova, -ovo. Ď. vůle. Br. Teufels-

Da capo (= od začátku, it.) bývá na konci
hudební skladby na znamení, že se má až
tam opakovati, kde skladatel „Fine" (= konec)
napsal. Da capo volá též obecenstvo, žádá-li
opakování přednesené skladby. S. N.

Dací lístek, Aufgabsrecepisse. Rk.

Dacie, e, f. — Dak, a, m. — Dacký. Háj.
Vz více v S. N.

Dacký, vz Dacie; 2. = danský. Jir.

Dácný, v Krkonoších = kdo rád dává. Kb.

Dactyl-us, u, m. Daktyl, metrická stopa :
_uu : zpívala. Vz více v S. N. — Dákty-
lický verš. 1. Dvojměr skoncovaný dvěma
slabikami: dimeter catalecticus in disyllabum
(verš Adonický): _uu_u. 2. Dvojměr skon-
covaný jednou slabikou, dimeter catalecticus
in syllabam: _uu_. 3. Tříměr skoncovaný
dvěma slabikami, trimeter catalecticus in di-
syllabum : _uu_uu_u. 4. Tříměr skonco-
vaný jednou slabikou: trimeter cat. in syl-
labam : _ uu __ uu_. Verš ten slove též verš
Archilošský. — 5. Čtyrměr skoncovaný dvěma
slabikami, tetrameter catal. in disyllabum (v.
Alkmanský): _ uu _ uu_ uu_ u. 6. Čtyr-
měr skoncovaný jednou slabikou, tetrameter
catal. in syllabam:

Pětiměr. Vz Pentameter. 8. Šestiměr. Vz
Hexameter. Zk. Vz více v Mk. Ml. 317., Zk.
Ml. II. 190.

Dáč, e, m. = davač. Geber. Na Slov. —
Dáčka, y, f. Die Geberin.

Dačkati = mačkati, dáviti, drücken. Jg.

Dačo = něco, na Slov.

Dada, dadouc. Nepovstalo zdvojením,
nýbrž d v druhé slabice je vsuto, vz D.
Jir. Vz Dáti.

Dadati = spáti (v dětské řeči), schlafen,
in der Kindersprache. Dadej miminko! dadej
mé poupátko! Us.

Dadie, zastr. = dají. Kat.

Daedal-us, a, (Daidal-os, a), m., stavitel
řecký doby bájeslovné, Atheňan, otec Ikarův,
vrstevník Minoův a Theseův, vystavěl blu-
diště kretské. Vj.

Daemon, a, m., řec, božství; duše lidská;
bytosť uprostřed mezi člověkem a Bohem,

k dobrá, tak (hlavně v době pozdější) zlá.

z více v S. N.

Dafn-e, y, f., Daphne, dcera Peneiova
u vavřín proměněná. Vj.

Dafni-s, da, m., sličný pastýř sicilský,
syn Merkuriův, miláček Panův, vynálezce
zpěvů pastýřských. Vj. — Dafni-s, dy, f.,
nymfa.

Daguerrotypie, e, f. = vyobrazování
věcí bez umění malířského pouze pomocí
temnice působením světla slunečního, vyna-
lezené od Daguerra. Vz více v S. N. II. —
Daguerrotyp, u, m., světlotisk. Rk.

Daher, něm., z toho; odsud, odtud; tedy;
tudy. Mk.

Dahin, něm. Nie kommt es dahin . . .
Nikdy na to nepřijde (nedojde), aby . . .

Ďach, a, m. = ďas. Prší jako ďach. Zlob.
Kého ďacha! Na Mor. —

Ďachovitý, šlakovitý, schelmisch. Na Mor.

Dachněti = doutnati, hořeti, glimmen,
brennen. Všechna sláma v stodole zdach-
něla. Dch.

Dachu, 3. os. pl., zastr. = dali, y, a. Kat.,
Mk.

Dajdrlík, tajtrlík, a, m., malé, čiperné
dítě, čtveračivé. Petera.

Dajný, freigebig. Rk.

Dák, dák, hlas lákající tetřívka. Šp. —
Vz Dacie.

Dakdo = někdo. Na Slov.

Ďakov, a, m., Diakovar. — Ďakovshý.

Dakové, vz Dacie.

Daktorý = některý. Na Slov.

Daktyl, vz Dactyl. — Daktylický verš. —
D., vz Datel.

Dál, vz Diti. — 2. Kompar. od daleko. —
3. Dál, i, f., = dálka, vzdálenosť, dalekosť,
die Ferne, Weite; dle „Kosť", tedy dálí jen
v instr. Bs. Přijeli z veliké dáli. St. skl. —
Kat. 4., 155., 492., 1851., 3471. Vz Dél.

Ďál, ve vých. Čechách m. dělal. Jir.

Dalamánek, nku, m., bílý chléb, weisses
Brod. Us.

Dálava, y, f. = dálka. Na Mor. Brt.

Dále, vz Daleko, Věta spojovací. Čím
dále, tím hůř. Rk. A tak dále. Při dále vésti.
Rk. Dále mdlobú nemohli. Alx. Což jest rok
šesti neděl jedniem dnem (instr. míry) dále,
je póhon ztracen. Kn. Rož. 82. Kterých
zvířat jíme dále? (šp. m.: která zvířata jíme
kromě toho, mimo to, kromě těchto?) Kra.

Dalece = daleko. Jak dalece — tak da-
lece; lépe: pokud — potud, Ht.; in so fern,
in so weit. Jak d. (pokud) já tomu rozumím.
Ros. Tak dalece máš dobře. D. Já tak d.
na to nedbám. Mkl., Us. Já té věci tak d.
rozumím. Us.

Daleč = daleko, weit. Rkp. z 14. století.

Dalečí, n. = dálka. Státi z d. Po zdalečí
naň čekal. Kram.

Daleko, rod střední jména přídavného:
daleký, á, é; dalek, a, o. — Daleko, adverb.,
Komp. daleji, dále, dál, superl. nejdaleji,
nejdále, nejdál. D. = ne blízko, na místě
odlehlém, weit, fern. Daleko odtud. Jak daleko
jest odtud do Prahy? D. utéci, zajeti, dojíti.
Deset mil d. Us. Jest tam daleko, co s hráze
do rybníka. Vz Blízko. Lb., Pk., Č. D. viděti.
D. od sebe zavrci. V. Pán Bůh vysoko, král



203

Ďábelský. Ď. kníže (satan), učení, útok, skutek. Jg., radosť. Rk. Ď. štěstí míti (pří- lišné). L. Teufels-, teuflisch. Ďábelství, n. (věc, skutek ďábelský, die Teufelei, ein Teufelswerk, teuflisches Wesen. Jg.). Jest v tom nějaké ď. Smrdí to ďábelstvím. Jg. — Ď. = nemoc ďábelská, posezení n. posedlosť ďáblem. Ď. vymítati. Br. Vyšlo z ní ď. Od ď. trápený. Br. Ďábelstvo, a, n. = ďábelství. Ďáble, ete, n., ďáblátko, a, n. Teufelchen. L. Ďáblice, e, m., zlá žena jako ďábel. Teu- felsweib. Ďáblická hora n. Ďáblické Ladví, vrch u Ďablic blíže Prahy. S. N. Ďáblík, a, m. = ďábel. Br. — Ď., u, m., Drachenwurz. Rostl. Byl. Ďáblíkovy, vz Ďáblík. Ďáblovati = čertovati, klíti, teufeln. Ďáblovina, y, f. = čertovina, Na Slov. Ďáblův, -ova, -ovo. Ď. vůle. Br. Teufels- Da capo (= od začátku, it.) bývá na konci hudební skladby na znamení, že se má až tam opakovati, kde skladatel „Fine" (= konec) napsal. Da capo volá též obecenstvo, žádá-li opakování přednesené skladby. S. N. Dací lístek, Aufgabsrecepisse. Rk. Dacie, e, f. — Dak, a, m. — Dacký. Háj. Vz více v S. N. Dacký, vz Dacie; 2. = danský. Jir. Dácný, v Krkonoších = kdo rád dává. Kb. Dactyl-us, u, m. Daktyl, metrická stopa : _uu : zpívala. Vz více v S. N. — Dákty- lický verš. 1. Dvojměr skoncovaný dvěma slabikami: dimeter catalecticus in disyllabum (verš Adonický): _uu_u. 2. Dvojměr skon- covaný jednou slabikou, dimeter catalecticus in syllabam: _uu_. 3. Tříměr skoncovaný dvěma slabikami, trimeter catalecticus in di- syllabum : _uu_uu_u. 4. Tříměr skonco- vaný jednou slabikou: trimeter cat. in syl- labam : _ uu __ uu_. Verš ten slove též verš Archilošský. — 5. Čtyrměr skoncovaný dvěma slabikami, tetrameter catal. in disyllabum (v. Alkmanský): _ uu _ uu_ uu_ u. 6. Čtyr- měr skoncovaný jednou slabikou, tetrameter catal. in syllabam: Pětiměr. Vz Pentameter. 8. Šestiměr. Vz Hexameter. Zk. Vz více v Mk. Ml. 317., Zk. Ml. II. 190. Dáč, e, m. = davač. Geber. Na Slov. — Dáčka, y, f. Die Geberin. Dačkati = mačkati, dáviti, drücken. Jg. Dačo = něco, na Slov. Dada, dadouc. Nepovstalo zdvojením, nýbrž d v druhé slabice je vsuto, vz D. Jir. Vz Dáti. Dadati = spáti (v dětské řeči), schlafen, in der Kindersprache. Dadej miminko! dadej mé poupátko! Us. Dadie, zastr. = dají. Kat. Daedal-us, a, (Daidal-os, a), m., stavitel řecký doby bájeslovné, Atheňan, otec Ikarův, vrstevník Minoův a Theseův, vystavěl blu- diště kretské. Vj. Daemon, a, m., řec, božství; duše lidská; bytosť uprostřed mezi člověkem a Bohem,
	ja V	k dobrá, tak (hlavně v době pozdější) zlá. z více v S. N.
	Dafn-e, y, f., Daphne, dcera Peneiova u vavřín proměněná. Vj. Dafni-s, da, m., sličný pastýř sicilský, syn Merkuriův, miláček Panův, vynálezce zpěvů pastýřských. Vj. — Dafni-s, dy, f., nymfa. Daguerrotypie, e, f. = vyobrazování věcí bez umění malířského pouze pomocí temnice působením světla slunečního, vyna- lezené od Daguerra. Vz více v S. N. II. — Daguerrotyp, u, m., světlotisk. Rk. Daher, něm., z toho; odsud, odtud; tedy; tudy. Mk. Dahin, něm. Nie kommt es dahin . . . Nikdy na to nepřijde (nedojde), aby . . . Ďach, a, m. = ďas. Prší jako ďach. Zlob. Kého ďacha! Na Mor. — Ďachovitý, šlakovitý, schelmisch. Na Mor. Dachněti = doutnati, hořeti, glimmen, brennen. Všechna sláma v stodole zdach- něla. Dch. Dachu, 3. os. pl., zastr. = dali, y, a. Kat., Mk. Dajdrlík, tajtrlík, a, m., malé, čiperné dítě, čtveračivé. Petera. Dajný, freigebig. Rk. Dák, dák, hlas lákající tetřívka. Šp. — Vz Dacie. Dakdo = někdo. Na Slov. Ďakov, a, m., Diakovar. — Ďakovshý. Dakové, vz Dacie. Daktorý = některý. Na Slov. Daktyl, vz Dactyl. — Daktylický verš. — D., vz Datel. Dál, vz Diti. — 2. Kompar. od daleko. — 3. Dál, i, f., = dálka, vzdálenosť, dalekosť, die Ferne, Weite; dle „Kosť", tedy dálí jen v instr. Bs. Přijeli z veliké dáli. St. skl. — Kat. 4., 155., 492., 1851., 3471. Vz Dél. Ďál, ve vých. Čechách m. dělal. Jir. Dalamánek, nku, m., bílý chléb, weisses Brod. Us. Dálava, y, f. = dálka. Na Mor. Brt. Dále, vz Daleko, Věta spojovací. Čím dále, tím hůř. Rk. A tak dále. Při dále vésti. Rk. Dále mdlobú nemohli. Alx. Což jest rok šesti neděl jedniem dnem (instr. míry) dále, je póhon ztracen. Kn. Rož. 82. Kterých zvířat jíme dále? (šp. m.: která zvířata jíme kromě toho, mimo to, kromě těchto?) Kra. Dalece = daleko. Jak dalece — tak da- lece; lépe: pokud — potud, Ht.; in so fern, in so weit. Jak d. (pokud) já tomu rozumím. Ros. Tak dalece máš dobře. D. Já tak d. na to nedbám. Mkl., Us. Já té věci tak d. rozumím. Us. Daleč = daleko, weit. Rkp. z 14. století. Dalečí, n. = dálka. Státi z d. Po zdalečí naň čekal. Kram. Daleko, rod střední jména přídavného: daleký, á, é; dalek, a, o. — Daleko, adverb., Komp. daleji, dále, dál, superl. nejdaleji, nejdále, nejdál. D. = ne blízko, na místě odlehlém, weit, fern. Daleko odtud. Jak daleko jest odtud do Prahy? D. utéci, zajeti, dojíti. Deset mil d. Us. Jest tam daleko, co s hráze do rybníka. Vz Blízko. Lb., Pk., Č. D. viděti. D. od sebe zavrci. V. Pán Bůh vysoko, král