204

daleko, pravdy a spravedlnosti na světě
málo. Prov. Bůh vysoko, král daleko, pravdy
nikdež. Daleko pro výmluvu nepůjdeš. Ač
jed., chodí se lehko (za milým přítelem). Pk.
Jablko od stromu d. se nekulí. Jg. D. široko
(známý). Us. D. od sebe býti (a. místem;
b. myšlením, domněním). Což od úmysla
mého d. jest. Jel. Nedaleko od pravdy. V.
— čeho. Dal. s genit. označuje předmět, od
něhož jiný vzdálen jest. Nedaleko Labe řeky.
Háj. Žalo dievče trávu nedaleko Temešváru.
Na Slov., Ht. Ta duše nejdále Boha jest.
Mudr. (Mkl. S. 517.). — Na otázku jak
daleko stojí akkus. Vz Genitiv míry, c.
a Pozn. 2. — od čeho: Míli od Prahy. T.
Od země, od sebe, od pravdy, od města. D.,
V., Har. D. býti od Boha, Chč. 299. Srdce
jich d. jest od něho. Chč. 624. — do čeho.
Odtud je d. do Plzně. D. Daleji do ostrova
leží místo. Har. — aby. Daleko budiž to
ode mne, abych tě v nenávisti měl (lépe:
odstup to ode mne, abych . . Kos.). D. je od
toho, aby . . m. nercili. Vz Nercili. — Komp.:
daleji, dále, dál. Dále od hradu. Jg. Dále
poslati, odpraviti, jíti, se hnouti. V. Podej
dál (jistá hra). Na ,,podej dál" hráti = od-
kládati. V. — S předložkami. Do daleka
hleděti. Jg. — Z daleka se vraceti, státi,
něco pozorovati, viděti. Jg. Často se věc
větší zdá z daleka. Us. Slyšel jsem z daleka
o tom (nejisto, od třetího atd.). Us. Není
z daleka. D. Loudí se jako liška z daleka,
Prov. Z daleka kradni a z blízka sa žeň. Mt.
S. — Od daleka. Roj slyšán ot daleka. Rkk.
Od zdaleka se mi zdálo, že . . . Us. — Po
daleku, pozdaleku opodál, podál. V. —
O čase. Nevýskej, daleko ještě do večera
(ještě není vyhráno). Us.D. do toho (= ještě
mnoho vody uplyne). Čím dále, tím hůře
(jak ta baba řekla, když se schodů padala).
Potřebuji ho dále (na delší čas). Us. —
v co: Daleko v noc (hluboko do noci). Jg.
Ta věc d. hledí, vysoko a daleko patří. Er.
On ničeho dále a více nepotřebuje. V. —
O jistém stupni jak postoupání tak
síly a obvodu. D. věc přivésti, weit, hoch
bringen. D. Tak d. (až potud, s tou výminkou).
V. Tak d. s ním přišlo, že i žebrá. Us. Ani
dál, ani zpátkem. Kom. Dál to nejde. Neví,
kam dál. Kom. S mlčenou nejdál se dojde,
Prov. Jde tuze daleko ; jde dál, než má,
Us. Dále pokračovati, čísti. Co bylo dále?
Dále i to pravil (k tomu). Jg. Jak jsem nejdál
mohl. Kom. To jde tuze d. Na jak d. pa-
mět má sahá šp. m. pokud sahá, pokud se
pamatuji. Jak d. na úmysl jeho souditi se dá
šp. m. pokud o úmyslu jeho souditi lze. Jak
dalece já vím šp. m. pokud já vím. Cf. Po-
kudž já rozuměti jsem mohl. Mudr. Po-
kudž já věděti mohl. V. — Mnozí šli tak
daleko, že ho až ženili, lépe: mnozí ho až že-
nili, div ho neženili. Km. — Dále = ku předu,
weiter, vorwärts, marsch! Dále! pojďte dále!
pojďte k nám dále! Us. — Daleko = více,
mnohem, o mnoho (sesilujíc vyznamenání),
weit, sehr, lat. longe. Počtem lidu daleko ho
převýšil. Háj. D. moudřejší. Jel. Daleko jest
toho chyba. Krab. To ještě d. není všecko.
Us. Bratra měl věkem daleko staršího. Troj.
V naší obci d. nejvýtečnější. Kos.

Dalekohled, u, m. (teleskop). Fernrohr,
Jeho podstatné části jsou: objektiv
(předmětnice) a okular (očnice). D. dioptrický
n. refraktor, katoptrický (zrcadelný) či reflek-
tor; galilejský n. hollandský, hvězdářský,
zemní; achromatický n. dollondský n. frauen-
hoferský, aplanatický. Více v S. N. II. Dale-
kohledem věci vzdálené zřetelně, zblíženě
a zvětšeně vidíme. Sedl. Strach má daleko-
hled a naděje zvětšující sklo. Ziegler.

Dalekohlednosť, i, f. Weitsichtigkeit.
Rostl.

Dalekohledný, weitsichtig. D. krajiny.
Mus. Fern sichtbar.

Dalekomluv, u, m. Sprachrohr. Us.

Dalekonosný, weittragend. Us.

Dalekopis, u, m., vz Telegraf. — Dale-
kopisec. sce, m. Telegraphist.

Dalekopisectví, n. Fernschreibekunst. Rk.

Dalekopísmo, a, n. Fernschrift, Telegra-
phenschrift. Rk.

Dalekopisný, Telegraphen-, telegraphisch.
Rk. D. zpráva, telegraphische Depesche,
Telegramm. Rk.

Dalekosáhlosť, -sažnosť, i, f. Tragweite.
Rk.

Dalekosáhlý, -sažný, weitgreifend, weit-
sehend. Rk.

Dalekosluní, n. Die Sonnenferne. Krok.

Dalekosť, i, f., dálka, die Entfernung,
Ferne. D. jednoho od druhého. V.

Dalekostinný, weit hin schattend. Ráj.

Dalekostřelec, lce, m. Der Fernschütz. Plk.

Dalekozrakosť, i, f. Weitsichtigkeit. Sedl.

Dalekozraký, D., Sedl. Weitsichtig.

Daleký, dalek, a, o. komp. další (ne:
dálší; před -ší kmenová samohláska se krátí,
cf. nižší, kratší, bližší, užší. U příslovcí jest
kmenová samohláska ovšem dlouhá: výše,
hloub, šíře, úže, níže), dalejší a dalečejší.
D. = odlehlý, weit, fern.: a) místem. D.
cestá. Do dalekých krajin jíti. Br. Odešel
na cestu dalekou. Br. Nejdalší moře. Další
Gallie (zaalpská). Lepší soused blízký, nežli
brat daleký. To ještě v dalekém poli (ne-
hotovo, nejisto). Us. D. věc (nejistá)! To jsou
věci daleké (nestarejme se o to ještě). Ros.
D. strýc, přítel, výklad (z daleka vyvozený),
smysl n. rozum (na více věcí a ponětí se
vztahující). Jg. O dalekých věcech vysoko
se smýšlí. Pk. — čeho, od čeho (varující
se toho). Dalecí jsme od obyčejův předkův
svých. Sych. D. čeho. Št. — b) časem.
Daleké věci opatrujeme a blízkých nevidíme,
L. Další starosti o něj nebudu míti. Har.
Do mé daleké smrti (i. e. nejdelší). Tkad. —
D., daleko sahající. D. slova. Kat. 2171.

Dálenosť, i, f. = vzdálenost'. Dipl. 1488.

Dálený = vzdálený, entfernt, weit. Pr.
Kutn.

Dálež, dálež = dále a dále. Ktož v hřiech
upadne, toho hřiech obvazuje dálež dálež
zlým obyčejem. St.

Dálí = vzdálený, daleký. Dálí jsa od vody
ne tak brzo utone a d. jsa od ohně ne tak
brzo sě zežže. St. Čím kdo dálí (= dále
s gt.) jest pravého světla. Št. — Pozn. Dálí
zdá se býti spíše komparativem než positivem
a sice adjektiva; byla by to pak forma od
kmene dal- příponou -ejí tvořená: dal-ejí,