205

staž. dalí a náhradnou délkou: dálí; cf.
lehk-ejí = lehč-ejí = lehčí. Positivem forma
ta i významem nezdá se býti, jakož obzvláště
druhý příklad dokazuje: Čím kdo dálí atd.

vzdálenější, quo quis remotior, um wieviel
Jemand entfernter . . . Positiv musil by býti:
dálý. Bž. S ním se srovnává prof. Hylmar
přidávaje komp. mlazí. — D., vz Dál, i, ť.

Dalibor, a, m., zeman konojedský. Vz
v Jg. o něm. Mistr nouze naučil Dalibora
housti. Nouze naučila Dalibora housti. Prov. V.

Daliborka, y, f., bývalé vězení pro stavy
české v Praze r. 1497. dostavěné. Vz Gl.

Dálina, y, f. = dálka. Č.

Dáliti, 3. pl. -lí, dal (imperat.), il, en, ení;
dálívati, entfernen. — se čeho. D. — co, se
od čeho. Tkad. Jest bezpečnějšie, takové
od sebe dáliti věci, v nichž libosť má tělo. Št.
Zlé, od své ženy d. sě přieliš. Št.

Dálka, y, f., dalekosť, odlehlosť, die Weite,
Entfernung, Ferne. Má dálky šest honův. Ros.
To je dálka! Takovou dálku kamenem do-
hodil. Jg. D. tří mil, ne: od tří mil. Do
dálky házeti, hleděti. Z dálky, v dálce 100
krokův; v stejné dálce. Nt. Na dálku. Us.
D., co by slyšel (Hörweite). Šm. D. hazecí
(Wurfweite), střelná (Schussweite), úsluní, (die
Entfernung des Periheliums). Krok.

Dálkoměr, u, m. Distanzmesser. Bur.

Dálkosť = dalekosť. Rk.

Dalmácie, e, f. V. Dalmatien. Dalmatsko,
a, n. Šm. — Dalmat, a, Dalmatinec, nce,
Dalmaťan, a, m. Dalmatier. — Dalmatský.
V., Háj. Vz více v N. S. II.

Dalmatika, y, f., levítka, církevní oděv
diakonův; nosí se přes albu. S. N. Die Dal-
matik.

Dálnosť, i, f. = dalekosť. Die Ferne.
St. skl.

Dálný = daleký, fern. Z dálných zemí,
vlastí. Rkk.

Dálosť, i, f., událosť, Begebenheit (zastr.).
Jg. Vz Dálý.

Další řízení, až do dalšího řízení. Rk.
Protož hned dále vyčítá ty dary dalšími slovy
a ukazuje. Br. Vz Daleký.

Dalý, od dáti, der gerne gibt. Tys dalý

— až nic = skoupý. Jsouť lidé dalí a bralí
(kteří rádi dávají a berou). Ch.

Dálý, co se dálo, geschehen. Dálé od něho
věci. Jel. D. věci, škody, bezpráví. Troj. —
D. = daleký (zastr.), fern. S tolik jest blizý
Boha neb dálý. Št.

Dáma, y, f., z fr. dame a to z lat. domina.
Eine Dame. Velikou dámu dělati. — Dáma,
hra ve vrhcáby, das Damenspiel, Damen-
brett. V. Hráti v dámu. Tah v dámě. Udě-
lati, míti dámu. Us. — D. v kartě, královna,
die Königin. — Jg.

Ďama, y, f. = jáma. Na Mor. Ch.

Damascenka, y, f., šavle dobrá, jaké se
dříve dělaly v Damašku, S. N., se zlatým
a stříbrným vykládáním v železných a oce-
lových pracích. Rk. Šavle neb hlaveň vyklá-
daná. Dsmascirter Säbel o. Gewehr. Jg.

Damašek, ška, m., mě. v Syrii, Damascus.

- Damaščan, a, m. - Damašský. Br. — Damašek,
šku, m., damast, květovaná látka hedvábná,
vlněná n. plátěná (dle města Damaška). —

Damaškový. D. ubrus. Us. Damascener.

Damazina, y, f., kulaté karlátko. Na
Mor. Ch.

Damínový. Koupím ti šáteček d. Er.
P. 215.

Dampfdestillation, překapování parou.
Mk. — Dampfkochung, vaření parou. Mk.

Dampfschifffahrsgesellschaftt, společ-
nosť paroplavební. Mk.

Dámský oděv, krejčí. Rk. Damen-, Frauen-.

Dán, a, m. Ein Däne. Dánové. Vz -čan.
— Dánsko, a, n. Dänemark. — Dánský. Pk.

Daň, ě, f. (druhdy gt. dani), daňka, daněčka,
y, f. Tribut, der Schoss, die Schatzung, Ab-
gabe, Gabe, Steuer. Jg. Daň m. dani (dan&),
lit. důnis, lat. donum, z koř. da (dá-ti) a pří-
pony ň. Vz N. Co daň? co berně? Vzhledem
na dávajícího: daň, vzhledem na beroucího :
berně. J. tr. Vz Berně. D. přímá a nepřímá.
Přímá daň ku př. daň z hlavy, gruntovní,
domovní, z přijmuv, z přenešení vlastnictví
(dědiční, kupni, kolek), třídní; d. nepřímá

a) ze spotřeby v užším smyslu (daň potravní),

b) cla. Vz S. N. I. 651. a násl. D. povinná,
těžká, ze psů, ze sladu, židovská, spotřební
(Consumosteuer), z důchodů, z příjmů, z dě-
dictví, z oken, ze stavení, z nápojův, z vý-
dělku (výdělková), náležitá, pozemná (po-
zemková, Us.), z listu průvodního, z pasu,
J. tr., čtvrtletní (v hornictví), Am., za vypá-
lení n. paličná (Brandschatzung), Th., živ-
nostní, Us., potravní, válečná, vedlejší (pří-
platek), nynější n. jsoucí, uložená, řádná,
mimořádná, panská, dominikalní, vybraná,
zemská, dodatná, říšská, statní, kolková, země-
panská, nahražená, povinná, úroční, z ná-
kladův (Aufwandst.), z vydání, z piva, z cukru,
ze zboží, ze živnosti, z nájemného, z po-
zemkův, z domů, z inseratův, z nádhery, na
přepych, ze sladu, na místní policii, ze soli,
z nápojův, z potravy, Šp., ze statkův, z polí,
na nápoj, D., z přijmův, pro chudé, od po-
rážení, Šm., roční, palní, nájemní, pozemková
n. z pozemkův, výděleční n. životní, řeme-
slnická, opozdilá (rückständig), podomovní
n. z domu, potravní, zadržalá, Us., pomocná
(vedlejší), Jg., v penězích, v přírodninách,
z pastvin, Nt., živá (dávání drůbeže). Gl.
Rozvrh, srážka, výkaz, vyměření, uložení,
výnos, druh, břímě, seznam, výměra daně.
Sp. Daň někomu n. na něco uložiti; d. roz-
vrhnouti, zapraviti, odepsati, ustanoviti, ulo-
žiti, rozepsati, vybírati, prominouti, vyměřiti,
platiti, J. tr., vypsati (lépe: rozepsati), Os.,
Jv., zapsati, z něčeho ustanoviti, vyšetřiti,
zvýšiti, zvětšiti, odváděti, rozděliti, odpustiti,
vymáhati, vrátiti, Šp.; dobyti daně na někom,
J. tr.; daň někomu (na někoho, V.) naložiti,
z něčeho dávati, přírodě platiti, za sebe n.
za někoho platiti. Us. Svobodný od daně.
D. Osvobození, osvobozený od daně. Us.
Přirážka k dani. J. tr. Srážka z daně; sjednati
se s někým o daň; spůsob uložení daně;
pravidlo při ukládání daně; někoho daněmi
ztěžovati; sprostiti, osvoboditi od daně; ne-
shoda v daních; zákon o dani; kvitance z daně
(ne přes daň!!); změna v dani. Šp. Zemi v daň
porobil. Dal. Daň na někoho vzkládati. Br.
Tataré daň četnú vz křesťany položichu. Rkk.
D. ot zlata dávati. Alx.

Dana-e, y, (e), f., dcera Akrisia argoského,