206

z níž Jupiter zplodil Persea spustiv se k ní
deštěm zlatým. Vj.

Dana-us, a, m., syn Belův, bratr Aegyptův,
otec 50 dcer, Danaoven, s nimiž z Aegypta
do Arga utekl, kdež panoval 50 let, až ho
Lynceus zavraždil. Na útěku z Aegypta stí-
halo ho 50 synův Aegyptových dcery jeho
sobe namlouvajících. K rozkazu otcovu každá
z dcer kromě Hypermnestry v noci svatební
manžela svého zavraždila, začež v pekle vodu
do nádob děravých vážiti musily. Vj. —
Danaové = Řekové.

Daňčák, a, m., s příhanou tak jmenuje
kraják horáka krkonošského pro jeho zpěvnou
řeč. Patera.

Danče, vz Daněk.

Dančí, vz Daněk.

Dančice, vz Daněk.

Dánčík, a, m., dánský pes, chrtovitý. Ssav.

Danda, y, f.= Daniel; 2. batle, ein Flü-
gelkleid der Kinder. Us.

Dandin (fr. danden). Hlupák, ťulpas. Rk.

Dandy, ho, m. (déndy), švihák, ang.

1. Daněk, ňka, daněk, (dannel, e. Kom.,
danyel, e, V.), daňhel, daněl, e, danělek, lka,
m., der Schaufel-, Tann-, Damhirsch; daně-
lice, daňka, danělka, dančice, dančí koza, f.,
die Damhirschkuh; daňče, ete, daňčátko, a,
n., daněle, ete, danělátko, a, n., daňčí tele,
das Hirschkalb. — Dančí kůže, zvěř, stav,
tele. Damhirsch-. — Daněk slove špičák, když
mu vyrazí špice, potom slove slabý daněk.
Šp. Lov, Honba na daňčí zvěr. Šp. Daněk
se střílí na čekání, na dráze stopové, na shonce.
Šp. (Vz víc v S. N. II.). —

2. Daněk Daniel. Gl.
Daněl, vz Daněk.

Danělový, dannelový, daňkový. Dam-
hirsch-. Dannelové maso. V.

Daňhel, vz Daněk.

Dání, n. Das Geben. Dání se do něčeho.
D. Dání mezi živými (Schenkung unter Le-
benden) ; d. pro smrť (Schenkung auf den
Todesfall). J. tr. Dání milosti; dání ruky.
Šm. Něco rukou dáním slíbiti. Dání let (Min-
derjährigkeitsnachsicht). Rk. D. koho do
novin. Jg.

Daniel, e., n. a., m. Daniele nazval Bal-
tazarem. Br. Danyel (zastr.), Daňhel, Danda,
Daněk, na Slov. také: Danyš.

Danitelný, dani podrobený, steuerbar.
Trest. zák.

Daňk, u, m., z něm. Dank = děk, děko-
vání. — D.= odplata, Belohnung. V. Daňk
obdržel v kolbě (vyhrál). V. — Dank wissen,
sagen. Budu Vám toho vděčen. Díky komu
činiti, vzdávati. Mk.

Daňka, y, f. = vz Daň; samice daňčí.
Sych. Vz Daněk.

Danně = oddaně. Kat. 818.

Danní, od daně. Kopa koz danních. Gl.
D. linie, Steuerlinie. Trest. zák.

Dáno = lat. datum. Dáno v Praze dne
28. listopadu 1871. a dne 3. srpna 1876.

Dánsko, a, n. V. Vz Dán. Vz víc v S.
N. II. — Danský. Vz -ský.

Danubi-us, a, m. (Danubius), lat., Dunaj,
řeka.

Daný, vz Dáti.

Danyš, e, m., Daniel. Jg.
Daphn-e. Vz Dafne.
Daphni-s. Vz Dafnis.

Dapiti se (ďapiti) = náhle se objeviti,
auf einmal erscheinen. Kde jsi se tu vyďapil?
Us. v Klat.

1. Dar, u, dárek, rku, dáreček, čku, m. Das
Geschenk, die Gabe. Dar od da (dá-ti), r je
příponou. Schl. Na dary se neohlížejíce. Er.
Ctí a darem někomu něco dáti (verehren).
Sych. Dary bráti. Něco v dar, darem někomu
dáti. (šp.: co dar). V. Dostal to darem. Us.
Něco někomu darem poslati. Kram. Dary
a pocty dávati, dary darovati, vydávati, darem
poctiti, obdařiti někoho. V., Háj. Dary ně-
koho nasytiti. V. Dar chudým na penězích; d.
přírody. Nt. Darem co dostati, obdržeti. Jg.
D. štědrého večera. V. D. na svátek. D. Dar
cti; ku poctě daný. D. Dar za dar, darmo nic.
Jg. Dary Boha a lidi těší. Trnk. Prov., Lb. Dar od
zlata a stříbra, Háj. Kočičí dárek a zas brálek.
Prov. Jg. Není toho úradku, aby neměl
svého dárku. D. Dar nového léta. Reš. Na
dařích někomu něco dáti. Chč. 449. Dary od
někoho vzíti. Kat. 2502. Chtěli dar z ciziny.
K. Poh. 697. Kdes ty ten šátek vzal? Od
panny Marjánky daru dostal. Sš. Pís. Dar
knížecí. Reš. Darem, dary někoho porušiti
(k sobě nakloniti). V. Dárkové a darové
oslepují oči. Štelc, Darové ukrocují i bohy
a převracují úmysly lidské, zvlášť ženské.
Troj. Ujímají se na něm dary boží (= tlustý);
vz stran přísloví: Tělo. C. Nesuď za dary,
pomni na máry. Vz Spravedlnosť. Lb., Koll.,
Č. Kdo malému daru nepovděčen, většího
nezasluhuje. Č. Dar za dar, slova za slova;
věc za věc, řeč za řeč. Č. Kdo koho má
rád, dá to darem znát; Když dáš, cos sám
dostal, nejlepší dar. Lb. Dar bývá chutnější,
dává-li ho vznešenější. Pk. Daleko snáze
jest darův nebrati, nežli vezma jich tomu po
vůli nebyti, od koho je vezmeš. Rb. Které
věci a jak se mohly jiným darovati; dary
z milosti neměly jiným na škodu býti; jak
se měl obdarovaný k dárci zachovati (dle
strčes. práva). Vz Rb. str. 191. — 192. Stran
přísloví vz ještě: Darmo, Kráva, Krmiti, Kůň,
Lačný, Mazati, Měšec. Mlýn, Mydliti, Nic,
Oheň, Pytel, Soudce, Vůz, Zlatý. Vz také
Rb. str. 265. —Dar boží, dary boží = chléb,

jídlo, Brod, Speise. Z daru božího = z lásky
boží. L. — Boží dárek. To je b. d.! (člověk
matný, hloupý ).Us. —Dar, dary (dobré od Boha
zdařené), Gabe, Gaben, gute natürliche Eigen-
schaften, Talente. Jg. Dar od přirození. To
je zvláštní boží dar. D. Má veliké do
sebe dary vtipu, umění; dar čistoty, rozumu.
V. Dary ducha; míti veliké dary (vlohy) do
sebe; nemá daru výmluvnosti. Nt. — D. =
Preis, cena. Na vypitou sud piva v dar dal.
Har. Na vyhranou v dar zlatý koflík dal.
Jg. — D. v botan.: Nebeský dar, Goldwurz,
Schellkraut. D.

2. Dar, u, m., Tufstein. Presl.
Darák, a, m. = kdo nese dar. Kb.
Daran sein, něm. S tebou jest dobře

(du bist gut d.), ale se mnou jest zle. Nahe
d. sein zu . .. slovesem opakovacím. Má dcerka
skonává. Vz Begriff. Mk.
Daraus. Ich kann d. nicht klug werden.