208

Kuře nadarmo nerado hrabe. Ani kuře (sle-
pice) darmo nehrabe. Lb. Nadarmo praco-
vati, mluviti, choditi. Jg. Z bůhdarma pra-
cuje. Us. — Jg. Již je všecko darmo, už se
věc nezlepší. D. se namáhati. Rk.

Darmodal, vz Darmoděj, Darmo.

Darmoděj, e, darmodal, a, m. Der Schenker.
Darmoděj (Darmodal) umřel, nastal Vydři-
groš nebo: a kup sobě (koupil) nastal. D., C.
Vz Darmo (z počátku).

Darmodrahý, ničemný, nichts wertlh. V.

Darmohrd, a, m., -hrdý, eitel trotzig.
Kom.

Darmochléb, a, 111. darmojed.

Darmochlubný, prahlerisch. Jg.

Darmojed, darmochléb, darmožrout, a,
m. Ein unnützer Esser. Nač mánie toho
darmojeda pásti? Puch.

Darmotlach, a, m. Pravý d. Jen tu krá-
koře bez potřeby. Vz Tlachal. Č. — D., u,
m., pl.: darmotlachy, tlach, Geschwätz. V.

Darmotlachý, klevetný, žvavý, kleve-
tář. V. Plauderhaft.

Darmožrout, a, m. Ten d. drah je za
haléř. Sych. Vz Darmojed.

Darmožváč, e, m., darmotlach. Plau-
derer. D.

Darmožvavý, tlachavý. Plauderhaft. Lom.,
Reš.

Dárně = štědře, Jel.; na Slov. = darem;
zdařile. Bern.

Dárnosť, i, f. Freigebigkeit; 2. dar, Gabe.
Leg.

Dárný = štědrý. Kat 292. D. člověk.
Troj. Freigebig. — Na Slov. = darovaný;
Mastný, zdařilý. Bern.

Darober, a, daroberce, e, darobral, a,
darobrálek, lka, m. Kom. Geschenknehmer,
ein Bestechlicher.

Daroberný, kdo dary béře. Jg. Wer Ge-
schenke nimmt.

Daronosič, e, m. Geschenkbringer. Háj.

Daronosný, Geschenke bringend. Jg.

Darovací smlouva, Schenkungsurkunde.
J. tr. (Smlouva o darovaní).

Darovánek — otrhánek. Pk. D., nku, m.,
dárek.

Darování, n., vz Darovati; 2. odplata. V.
Darovaný. Darovanému koni na zuby
(do huby) nehleď (dar, jakýkoliv je, přijmi).
Ros., Lb. Geschenkt.

Darovatel, e, m. Geschenkgeber. Rk.—
Darovatelka, y, f., Geschenkgeberin.

Darovati, darovávati = darem dáti, dařiti,
schenken; odpustiti, verzeihen, erlassen. Jg.
Vz Dařiti. — abs. D. jest pansky, nazpět bráti
cikánsky. Pk. — co komu. Co se komu da-
ruje. V. D. trest, Us., život. D. To ti ne-
daruji. Us. — Zk., Háj. — co koho čím
(vz Dařiti). Koho městským právem, V., ně-
jakým titulem. D. Bůh je daroval rozumem.
Št. Bůh daroval nás svými svatými dary. Št.
Knihu poctou někomu d. Jemanden ein Buch
verehren. Šm. Daroval jej Leptačem, poctivou
živností. Břez. — Br., Háj., Zk., Flav., Jel.,
Pešín., Plac., Výb. — co za co. Někomu
něco za práci d. V. — co komu k čemu.
Daruji mu panství k jmění a držení. V. —
co na co: peníze na pomník (ne: pro po-
mník), na pohořelé, ve prospěch pohořelých.

Bs. — co komu z čeho: ze svého, Us.,
z dobroty své. Br. — koho na čem. Král
mě daruje bohatě na panství, střiebře i na
zlatě. St. skl. IV. 355.

Darovec, vce, m. Kesselstein. Rk.

Darovník, a, m. Geschenkgeber. D-kem
a pomocníkem buď jejich. Kanc.

Darovný, co k daru náleží. D. list.
Schenkungsbrief. L. — D., dárný, štědrý,
freigebig. V.

Ďas (děs, dís), a, ďásel, sla, ďásek, ska,
ďáslík, a, m. Ďas prvotně příjmí dobrého,
světlého boha Slovanův západních, později
přijalo jméno to smysl zlého ducha v poře-
kadlech následujících. S. N. II. Ď., obluda,
přístrach, ďábel, der Dämon. Jg. Jíti k ďasu.
V. To by byl ďas, abych toho neudělal. Jg.
Aby tě ďas! Us. Ďas y tom, že mi dnes
špatná karta padá. Us. Ďas to ví. Na Mor.
Vz Ďáselný.

Ďáselník, a, m. = ďábelský člověk,
Kb, Teufelskerl.

Ďáselný, ďaský, ďáslovitý, ďasovitý,
teuflisch. - Ďáslovité dílo = těžké, mrzuté.
Ďásle ďáslovitá. Us.

Dáseň, sně, f., n. pl. dásně, sní, f., dá-
snička (zastar. dásno).V- Na Mor. jásna, gt.
jásen, pl., n., Brt. — Ď. = maso okolo zubů.
Zahnfleisch. Jazyk přilnul k dásním. Žalan.
Zánět dásní. Ja. Vz Zub.

Ďasičina, y, f. Wismuthgraupe. Rk.

Ďasičitec, tce, m. Kobaltocher. Rk.

Ďasičnatý, kobalthältig. Rk.

Ďasík, u, m. Kobalt. Presl.

Dasi-us, a, m., stopa, pochopitelný.

Ďaský, vz Ďáselný.

Dasmati = šlapati, treten. — co čím:
nohama.

Dásně, vz Dáseň.

Dásní, dásňový. Dásní maso. V. Zahn-
fleisch.

Ďáslovitý, ďáselný, ďaský, ďasovitý. Ďá-
slovité dílo (těžké, mrzuté), ď. chlapec. Us.
Ď. od ďásla, vz Ďas, Ďáselný.

Dass, něm. Národ lidský upadl od boží
milosti tak velmi, jakž nelze bylo člověku
spasenu býti. Pravím, že jste chybili. Ulekl
se, až oněměl. Tu jest tak horko, až by
mohl omdleti. Mezi lidmi není žádný tak do-
konalý, aby se někdy zmýliti neměl. Mk.

Dasta sě (dual) = daly se. Kat. 3448.

Data, gt. dat, n., pl., dle „Slovo". Z lat.
datum. Ď. = udání, skutky, zprávy histo-
rické. Rk.

Datek, tku, m. = dar, Geschenk. Zříz.
Těš. — D. — odplata, vydání. Belohnung. L.

1. Datel, e, m. = davatel, dávce. Der
Geber. Mat. verb.

2. Datel, tle, m., datle, e, f., z řeckého
óáxrvkoc, palmový ořech. Byl. Jísti daktyle.
Byl. Die Dattel; der Dattelbaum. Jg.

3. Datel, e, či tle, datlík, a, datlíček,
čka, m., na Mor. dětel, pták z řádu šplhavců.
Der Specht. D. veliký, der Schwarzspecht
oder Holzkrähe o. Baumhacker o. Baum-
picker; malý (datlík), gemeiner Grauspecht;
zelený (žluna zelená), der Grünspecht; pstrý
(peřestý), der grosse Buntspecht; bílý, Weiss-