Předchozí (214)  Strana:215  Další (216) |
|
|||
215
|
|||
|
|||
Dávanlivý, dávavý, kdo rád dává, gebe-
risch. Ros. Dávati, vz Dáti. — Ve smyslu „nadávati"
vz Nadávati. Dávavý, kdo rád dává, geberisch. Pr.
kut. Davce, e, m., od „dáviti" = utiskovatel.
Výb. I., St. skl. Würger. Vz Dav. I poče svých býti davce (davcem), jenž prve bieše obránce (obrancem). Výb. 1. 1129. — 2. Dávce, vz Davač. Davek, vku, m., dosis, Die Gabe. — D.,
a, m., kdo rád dává. Th. Dávení, n. = tlačení, tisknutí, das Drücken,
Pressen. Napřed d. D.; d. = tlačení můry. — D. = škrcení, das Würgen, Drosseln. D. ovcí, holubů. Jg. — D. = zápas (zastr. ). Veleš. — D. = blití, vrhnutí, blivání, blvání, zvrácení, smítání, plynutí žaludku, traceni žaludku, das Speien, Brechen. Šp. Chtivosť k d. V. D. zbuditi, staviti. Us. D. krve neb krví (čím). Blutbrechen. Jg. Stran přísloví vz Abraham, David, Hospodář, Kantor, Kozel, Panský, Plot. Dávenina, y, f., blivanina, co kdo vy-
dávil. Das Ausgespieene, Erbrochene. Jg. Davibýl, e, m., rostl. Phelypaea, Presl.
Davice, e, f., záškrt, die Halsbräune. Jg.
Davicí lék. Spei-. Ros.
Davič, davitel. e. m., dusitel, Bedrücker,
Würger. D. lidu. Kon. — D., rostlina, vra- tič, die Brechwurz. Jg. — Davička, y, f. Die Würgerin. David, a, Davídek, dka, m. Davida ho-
niti, viděti, Jg., na Davida volati, s Davidem se práti = dáviti se. C. Vz Dáveni. Davidlo, a, n., zvratidlo, lék k dávení.
Brechmittel. Tys. Davilice, e, f. Speiwurzel. Rk.
Davinec, nce, m. Mehlwurzel. Rk.
Davitel, vz Davič.
Dáviti, 3. pl. -ví, dav. dávě (íc), il. en,
ení; dávívati. D. = mačkati, tisknouti, pres- sen, drücken; dusiti, rdousiti. würgen; po- tlačovati, drücken, bedrücken: blíti, speien. Jg. — koho, co. Zástupové tebe dáví (tlačí). Br. Kámen ho dáví. Jg. D. někoho násilí mu činiti. Jel. Kočka myši, kuna slepice dáví (rdousí). Har. — koho (gt. ) Vlk ovči- ček dávil, šp. m. ovčičky (akkus. ). Brt. — koho pod čím. Pod příčinou služby tiskne a dáví tě. Jel. — co kde: hrozen v lisu. Rkp. D. masť mezi rukama (mačkati). Kn. lék. — co, se čím: d. hrozen lisem (tla- čiti). Us. Mor škodnou tlamou lid dáví. Puch. D. se knedlíkem (dusiti). Us. Když se někdo krví dáví (ji blije). Čern. D. koho násilím, platy velikými, robotami, bezprávími. Chč. 449., 445. — co kudy: skrze šat, Kn. lék., vodu skrze skálu. Ctib. — se k čemu = tlačiti se. Leg. — se v co. Dávili se (tla- čili se) v hromadu. Výb. — se = kuckati se, kotzen, sich würgen; blíti, sicherbrechen, speien. Jg. Chtíti se d. (blíti). V. Dávivec, vce, m. Brechnuss.
Dávivosť, i, f., Neigung zum Erbrechen. Jg.
Dávivý, kdo dáví, würgend; k dávení,
Speien erregend. Cesmina d. Rostl. Dávka, y, t. Na Slov. a na Mor. daň.
Abgabe. Dávku uložiti, Mus., zapraviti, Sych., |
vybrati, platiti; d. k alumnatu, k semináři
kněžskému. Sp. Sbírky a d-ky proti Turku, Boč. Davní, davný, Würg-. Davnou otázku
(dávivou) komu položiti. Hus. D. kašel, Stick- husten. Jg. Dávní, vz Dávný.
Dávnina, y, f., starožitnosť. Koll. Alter-
thum. Dávniti = dávné činiti, alt machen. Jg.
Dávno, komp. dávněji. D., = dlouhý čas
tomu, lange, vor langer Zeit, seit langer Zeit. Jg. D. se tuším stalo (= kdo ví, je-li to pravda). Ros. To d. vím. D. D. již se známe. Us. Již jest tomu d. Již d. jsem ho neviděl. D. Jak d. ? Dávno-li jest tomu, co byl u nás? D. Jak tomu dávno ? — Ode dávna, z dávna. D. Ot stara dávna (v obec. ml. dobře: od staro- dávna). Trist. Stran přísloví vz: Bluma, Ho- lec, Houba, Král, Mor, Noha, Pivo, Slíva, Sníh, Voda. Dávnominulý, lépe: předminulý čas. Vz
Čas. Dávnosť, i, f. - dlouhosť uplynulého
času, das Alter; starožitnosť, das Alterthum; pozdnosť, die Späte. L. D. svědek nemalý. Pk. Dávnota, y, f. = dávnosť. Na Slov. Bern.
Dávnověkosť, i, f. Alterthum.
Dávnověký. Měst. bož. Alt.
Davný, -ní, Drang-, unterdrückend, Boč.;
statný, tapfer. St. skl. Dávný, dávní, komp. dávnější; dávničký
= čemu již dávný čas, dávnobylý, lange vergangen, alt, lang, geraum, D. (jen o čase minulém; o čase přítomném a budoucím: dlouhý. Jg. ). Od dávního času. V. Před dávním časem. V. Vedle obyčeje dávního. Troj. Dávné jest přísloví: Kdo chce škody zbýti, nedej jiskře ohněm býti. Háj. Před d. lety; od dávných let (dob). Us. Dávní králové. Jel. Město d. a mohutné v zemi chaldejské bylo Babylon. Troj. Dávní oby- vatelé země. Br. D, jeho přítel. Us. Dávovina, y. t'., lék k dávení. Krok.
Brechmittel. Daxlík, a, m., z něm. Dachshund, jezevčí
pes. Jg. Dazule, e, f., hmyz. Krok.
Dažboh. a, m. Dařbůh; —- 2. jméno
Boha zemskvch pokladův. Am. Dažď = déšť: KB.
Dba (zastar. ) = dbal. — 2. Dba, y, f. =
péče, starosť, die Sorge. Žádné dby nemíti. V. Na nic dby nemá. V. Dbale, dbánlivě, dbavě = pozorně, bed-
livě, achtsam, fleissig. Jg. Dbalivosť, i, f. = dbalosť. Mus.
Dbalivý = dbalý. Mus.
Dbalosť, dbánlivosť, dbavosť, i, f., péče,
pilnosť, pozornosť, bedlivosť, die Acht, Acht- samkeit, Sorgfalt. V. Na něco dbalosť míti. Reš. Dbalý, dbánlivý, dbavý; komp. dbalejší;
pozorný, bedlivý, pilný, pečlivý, achtsam, sorgsam, fleissig. V., Jg. — na co. L., St. — čeho: své práce. Rk. — o co. Jg., Rk. Cf. Dbáti. Dbánlivosť, dbánlivý, Vz Dbalosť, Dbalý.
Dbáti, dbám (dříve: tbám, tbaju, tbaji),
al, án, ání = pozor, péči míti, oč státi, dáti |
||
|
|||
Předchozí (214)  Strana:215  Další (216) |