215

Dávanlivý, dávavý, kdo rád dává, gebe-
risch. Ros.

Dávati, vz Dáti. — Ve smyslu „nadávati"
vz Nadávati.

Dávavý, kdo rád dává, geberisch. Pr.
kut.

Davce, e, m., od „dáviti" = utiskovatel.
Výb. I., St. skl. Würger. Vz Dav. I poče
svých býti davce (davcem), jenž prve bieše
obránce (obrancem). Výb. 1. 1129. — 2. Dávce,
vz Davač.

Davek, vku, m., dosis, Die Gabe. — D.,
a, m., kdo rád dává. Th.

Dávení, n. = tlačení, tisknutí, das Drücken,
Pressen. Napřed d. D.; d. = tlačení můry.
— D. = škrcení, das Würgen, Drosseln. D.
ovcí, holubů. Jg. — D. = zápas (zastr. ).
Veleš. — D. = blití, vrhnutí, blivání, blvání,
zvrácení, smítání, plynutí žaludku, traceni
žaludku, das Speien, Brechen. Šp. Chtivosť
k d. V. D. zbuditi, staviti. Us. D. krve neb
krví (čím). Blutbrechen. Jg. Stran přísloví
vz Abraham, David, Hospodář, Kantor, Kozel,
Panský, Plot.

Dávenina, y, f., blivanina, co kdo vy-
dávil. Das Ausgespieene, Erbrochene. Jg.

Davibýl, e, m., rostl. Phelypaea, Presl.

Davice, e, f., záškrt, die Halsbräune. Jg.

Davicí lék. Spei-. Ros.

Davič, davitel. e. m., dusitel, Bedrücker,
Würger. D. lidu. Kon. — D., rostlina, vra-
tič, die Brechwurz. Jg. — Davička, y, f.
Die Würgerin.

David, a, Davídek, dka, m. Davida ho-
niti, viděti, Jg., na Davida volati, s Davidem
se práti = dáviti se. C. Vz Dáveni.

Davidlo, a, n., zvratidlo, lék k dávení.
Brechmittel. Tys.

Davilice, e, f. Speiwurzel. Rk.

Davinec, nce, m. Mehlwurzel. Rk.

Davitel, vz Davič.

Dáviti, 3. pl. -ví, dav. dávě (íc), il. en,
ení; dávívati. D. = mačkati, tisknouti, pres-
sen, drücken; dusiti, rdousiti. würgen; po-
tlačovati, drücken, bedrücken: blíti, speien.
Jg. — koho, co. Zástupové tebe dáví (tlačí).
Br. Kámen ho dáví. Jg. D. někoho násilí
mu činiti. Jel. Kočka myši, kuna slepice
dáví (rdousí). Har. — koho (gt. ) Vlk ovči-
ček dávil, šp. m. ovčičky (akkus. ). Brt. —
koho pod čím. Pod příčinou služby tiskne
a dáví tě. Jel. — co kde: hrozen v lisu.
Rkp. D. masť mezi rukama (mačkati). Kn.
lék. — co, se čím: d. hrozen lisem (tla-
čiti). Us. Mor škodnou tlamou lid dáví. Puch.
D. se knedlíkem (dusiti). Us. Když se někdo
krví dáví (ji blije). Čern. D. koho násilím,
platy velikými, robotami, bezprávími. Chč.
449., 445. — co kudy: skrze šat, Kn. lék.,
vodu skrze skálu. Ctib. — se k čemu =
tlačiti se. Leg. — se v co. Dávili se (tla-
čili se) v hromadu. Výb. — se = kuckati
se, kotzen, sich würgen; blíti, sicherbrechen,
speien. Jg. Chtíti se d. (blíti). V.

Dávivec, vce, m. Brechnuss.

Dávivosť, i, f., Neigung zum Erbrechen. Jg.

Dávivý, kdo dáví, würgend; k dávení,
Speien erregend. Cesmina d. Rostl.

Dávka, y, t. Na Slov. a na Mor. daň.
Abgabe. Dávku uložiti, Mus., zapraviti, Sych.,

vybrati, platiti; d. k alumnatu, k semináři
kněžskému. Sp. Sbírky a d-ky proti Turku,
Boč.

Davní, davný, Würg-. Davnou otázku
(dávivou) komu položiti. Hus. D. kašel, Stick-
husten. Jg.

Dávní, vz Dávný.

Dávnina, y, f., starožitnosť. Koll. Alter-
thum.

Dávniti = dávné činiti, alt machen. Jg.

Dávno, komp. dávněji. D., = dlouhý čas
tomu, lange, vor langer Zeit, seit langer Zeit. Jg.
D. se tuším stalo (= kdo ví, je-li to pravda).
Ros. To d. vím. D. D. již se známe. Us.
Již jest tomu d. Již d. jsem ho neviděl. D.
Jak d. ? Dávno-li jest tomu, co byl u nás? D.
Jak tomu dávno ? — Ode dávna, z dávna. D.
Ot stara dávna (v obec. ml. dobře: od staro-
dávna). Trist. Stran přísloví vz: Bluma, Ho-
lec, Houba, Král, Mor, Noha, Pivo, Slíva,
Sníh, Voda.

Dávnominulý, lépe: předminulý čas. Vz
Čas.

Dávnosť, i, f. - dlouhosť uplynulého
času, das Alter; starožitnosť, das Alterthum;
pozdnosť, die Späte. L. D. svědek nemalý. Pk.

Dávnota, y, f. = dávnosť. Na Slov. Bern.

Dávnověkosť, i, f. Alterthum.

Dávnověký. Měst. bož. Alt.

Davný, -ní, Drang-, unterdrückend, Boč.;
statný, tapfer. St. skl.

Dávný, dávní, komp. dávnější; dávničký
= čemu již dávný čas, dávnobylý, lange
vergangen, alt, lang, geraum, D. (jen o čase
minulém; o čase přítomném a budoucím:
dlouhý. Jg. ). Od dávního času. V. Před
dávním časem. V. Vedle obyčeje dávního.
Troj. Dávné jest přísloví: Kdo chce škody
zbýti, nedej jiskře ohněm býti. Háj. Před
d. lety; od dávných let (dob). Us. Dávní
králové. Jel. Město d. a mohutné v zemi
chaldejské bylo Babylon. Troj. Dávní oby-
vatelé země. Br. D, jeho přítel. Us.

Dávovina, y. t'., lék k dávení. Krok.
Brechmittel.

Daxlík, a, m., z něm. Dachshund, jezevčí
pes. Jg.

Dazule, e, f., hmyz. Krok.

Dažboh. a, m. Dařbůh; —- 2. jméno
Boha zemskvch pokladův. Am.

Dažď = déšť: KB.

Dba (zastar. ) = dbal. — 2. Dba, y, f. =
péče, starosť, die Sorge. Žádné dby nemíti.
V. Na nic dby nemá. V.

Dbale, dbánlivě, dbavě = pozorně, bed-
livě, achtsam, fleissig. Jg.

Dbalivosť, i, f. = dbalosť. Mus.

Dbalivý = dbalý. Mus.

Dbalosť, dbánlivosť, dbavosť, i, f., péče,
pilnosť, pozornosť, bedlivosť, die Acht, Acht-
samkeit, Sorgfalt. V. Na něco dbalosť míti.
Reš.

Dbalý, dbánlivý, dbavý; komp. dbalejší;
pozorný, bedlivý, pilný, pečlivý, achtsam,
sorgsam, fleissig. V., Jg. — na co. L., St.
— čeho: své práce. Rk. — o co. Jg., Rk.
Cf. Dbáti.

Dbánlivosť, dbánlivý, Vz Dbalosť, Dbalý.

Dbáti, dbám (dříve: tbám, tbaju, tbaji),
al, án, ání = pozor, péči míti, oč státi, dáti