219

Dědour, a, m. = dědek (s příhanou). Der
garstige Alte. Us.

Dědouš, e, m., dědoušek, ška, m. = dě-
deček. Us. Liebes Grossväterchen.

Dědovizna, y, f. = dědictví po dědu.
Na Slov. Das Grossväterliche.

Dědovský. D. sláva, V., statek. Ros.
Grossväterlich.

Dědovství, n. Grossvaterschaft. Jg.

Dedukce, e, f., z lat., vývod, vod, Ablei-
tung, Erörterung, die Beweisführung.

Dedukovati, z lat., odvozovati, vyvo-
zovati. Vz Dedukce. Rk. Herleiten; darthun,
beweisen.

Dědův, dědkův, dědečkův, -ova, -ovo.
Grossvater-, grossväterlich. D.

Defekt, u, m., z lat., nedostatek; neduh,
co kde schází. S. N. Fehler, Mangel, Abgang.

Defektiva (verba), lat, slova nedosta-
tečná, schodná, Rk., mangelhaft, unvoll-
ständig.

Defensiva, y, f., obrana, auf Vertheidigung
beschränkte Haltung, Defensive.

Defensivní, z lat. D. = obranný. D. kasa-
maty, kasárny, postavení, zbraň, S. N., válka
(válka k ochraně), alliance (spolek k ochraně
i k útoku). Rk. Vertheidigend, schützend.

Deficient, a, m., z lat., = duchovní věkem
n. chorobou na čas ku konání povinností
neschopný. S. N., J. tr. Entkräfteter.

Deficit, u, m., z lat., schodek (v účtech).
Rk. Ausfall, Fehlsumme.

Defilovati, fr., před kým = v krátkých
řadách mimo někoho (vyššího představeného)
jíti (o vojsku), Rk., einzeln oder in schmalen
Reihen vorüberziehen.

Definice, e, f., z lat., výměr, určité vy-
tčení, stanovení pojmu. Rk. Vz Výměr.
Bestimmung, Erklärung. Definition.

Definitivně, z lat., konečně, závěrečně,
rozhodně, určitě, Rk., entscheidend, bestimmt,
unwiderruflich.

Deformita, y, f., z lat., neforemnosť, ne-
sličnosť, škaredosť, šerednosť, zpotvořilosť,
ošklivosť, ohyzdnost', zpotvoření, Hässlichkeit,
Missgestalt.

Defraudace, e, ť., z lat., podvod: pod-
loudnictví. Betrug, Unterschleif; Schleich-
handel.

Defraudant, a, m., podvodník; podludník.
Kassenbetrüger; Schleichhändler.

Degenerace, e, f., z lat., zvrhnutí se,
odrození se. Ent-, Ausartung.

Degout (degú), fr., nechuť, ošklivosť, Rk.,
Abneigung, Abscheu, Ekel, Widerwille.

Degradace, e, f., z lat., snížení důstoj-
nosti na nižší stupeň z trestu za nějaký
přestupek n. zločin. S. N. Entsetzung (von
einer Würde), Erniedrigung.

Degradovati koho, snížiti v důstojnosti,
Jemanden seiner Würde entsetzen, erniedri-
gen.

Denen, hnu, m., hnilosť. Jád. Fäulniss.

Dehet, htu, m. Harz. D. skalní, vz Pry-
skyřice zemní. — D. = pryskyřice rozpuštěná,
kolomaz, D., kolomaz bez sádla. Us. Mažeš mi
rty medem a kydáš mi d. v ústa. Pro v., Čas.
mus. Dehtem něco napustiti. Šm. D. březový,
dřevový n. lodní, kamenouhelný, z dřevěného
uhlí. Kh.

Dehetnice, e, f., nádržka na dehet. Techn.

Dehetník, u, m., jáma, kde se dehet dělá.
Theergrube. D.

Dehnictví, n., čáry, čarodějnictví, Zau-
berei, Hexerei. Rkp. z 14. stl.

Dehtář, e, m., kolomazník. Theerbrenner. D.

Dehtárna, y, f. Theerbrennerei. Techn.

Dehtiti, il, ěn, ěni, theeren. — něco =
něco dehtem napouštěti. D.

Dehtový. Harz-, Theer-. Presl.

Dech, u, či (zastr.) dchu n. tchu, instr.
dechem (dchem, tchem,) m. DerAthem. D.volný,
těžký, studený, smrdutý, Šp., krátký. V je-
dnom dechu vysloviti. Jg. Nemohl ani dechu
popadati. Zlob. D. tratiti. L. Jedním dechem
(douškem) víno vypil. V. Dechem do sebe
táhnouti. Pokud tchu stane; do posledního
tchu (do smrti). L. Praha dchu volnějšího na-
byla, Puch. Ani slechy dechy po něm =
zmizel. Us. Ani dechu ani slechu po něm. S.
a Z. Jedním dechem dýchají = jsou jedna
duše. Š. a Z. Dechu v sobě nečije. Vz Spěch.
Č. Dech zadržeti, pustiti. Nt.

Decharge, fr., (dešarž), složení nákladu,
das Ab-, Ausladen; ulehčení, osvobození,
Rechnungsabnahme, Lossprechung, Tilgung;
vystřelení, das Abfeuern.

Dechiffrovati (dešifrovati), fr.. vysvětliti,
odkryti (tajné písmo), Rk. entziffern, enträth-
seln, erklären. — Vz S. N.

Dechnouti, dychnouti, dchnouti, (dříve:
tchnouti), nul n. chl, dechni, dchni, dechnut
n. dchnut, dechnutí, dýchnutí, dchnutí; dý-
chati, dýchám n. dýši, al, ání; dýchávati =
athmen, Athem halten, Luft schöpfen; žiti;
athmen, leben; keuchen; dychtiti, trachten,
dýchati, dýmati, foukati, blasen, hauchen.
Jg. — abs. Ještě dýchá (= jest živ). Us.
Zapomněl dýchati. Us. (= umřel. Vz Smrť. Č.).
Tělo dýchalo. V. Všecko, co dýchá (dýše). L.

— čím. Slova jeho vonnějším duchem dýchala,
Kom. Duchem lásky dýše. Hlas. Vůní d. D.
Pýcha čertem (peklem) dýchá. Prov. Plk.,
Č. Aetna ohněm dýchá. L. Dechem vražedlným
dýchá, Kom. Plícemi, žabrami (ryby), zvlášt-
ními trubicemi (průdušnicemi: brouci) dý-

chajíí. Pt. Jedním dechem dýchají. Č. Ta
slova dýchala mocným duchem. T. D. ukrut-
ností. Br. Saň plamenem dýchala. Pass. Svo-
bodou d. Č. Valachova pýcha v zimě hla-
dom dýchá. Na Slov., Ht. Vz Instrumental.

— po čem=dychtiti. Cant., Šm. — kam:
na ruce. Ros. Dchnul na něho. Ros. V jedno
dýchají = jednu radu mají. Vz Stejnost'. Ros.,
Č. D. na koho. Sl. — proti komu. Ohněm
veliké prchlivosti proti židům dýchal. Br. —
s adv.: Slabě, lehce. Berg. V chorobě těžce
d. Us. Tence dýchá (bojí se). Vz Strach. G,
Ros. — Vz Duch.

Dechnutí, der Hauch. D. poslední. Až do
nejposlednějšího d. Jel. Do posledního d.
byl při paměti.

Dechový, Athem-, Blas-. D.nástroj hudební,
Blasinstrument, hudba, Harmoniemusik. Rk.
Dechové, foukací nástroje: 1. nástroje n. roury
labialní: flétna, tercovnice či flétna ter-
cová, pikola a čakan; 2. nástroje s násadou
rákosovou. Tato se skládá buď jen z jednoho
plátku (hubičky) a sem náležejí: klarinet,
basetroura, sakovnice; aneb z násadky dvou-