Předchozí (224)  Strana:225  Další (226)
225
násadku kulatou, hrozen, aby se zdvíhati
mohlo a dva kruhy, delfíny. Vnitřní dutosť
slove vývrt n. duše, přední její konec ústí
a díra v zadním konci k zapalování prachu
zápalní díra. D. granátní (houfnice), pumovní,
moždířové; polní, bořicí. U Čechův mívala
děla jména:
chmelík, rychlice, hovorka,
menší: srubnice, tarasnice, houfnice, píšťaly,
harcovnice. — Z děl střílejí se koule bud
plné, buď duté aneb kartáče
(krabice hru-
bými broky naplněné). S. N. Dělo metací,
jehož střela v malém oblouku se pohybuje
= kanon (dělo v užším smyslu); dělo há-
zecí, jehož střela u větším oblouku se po-
hybuje = húbice (houfnice), hmoždíře (kotle).
U děl házecích slove přední a širší čásť:
let, zadní a užší: komora. Hlavně děl a húbic
leží na lafetách, hlavně hmoždířů stojí
v smyčních (něm. Schleife). Děla jsou dle
váhy železné koule, která do jich vývrtu
se hodí, 3, 6, 12, 18, 24, 30-liberní; húbice
a hmoždíře dle váhy kamenné koule, která
do jejich vývrtu se hodí, 10 atd. liberní.
Váha, která se zde rozumí, je stará n. no-
rimberská (a ta se má k vídeňské jako 9: 11).
Průměr vývrtu dle udání váhy slove: ráž
(kaliber). Báz
železná (u děl), ráž kamenná
(u húbic a hmoždířův), olověná (u ruční
střelné zbraně). Ráž označuje se i délkou
průměru v palcích, v čárkách (v centime-
trech) atd. Vývrty húbic a hmoždířův jsou
hladké, vývrty děl hladké a tažené. Húbice
a hmoždíře nabíjejí se jen od předu, děla
od předu (předová),
nebo od zadu (zadová),
tato jsou zároveň i tažená. Dělo polní, horské
(tříliberní tažené předové), pevnostní, oble-
hací, pobřežní, námořní, rozkladné, skladné.
Vz Střela. Valy děly obsaditi. D. Koule do
děla. V. Z děl kulí bez počtu vystříleli. V.
Dělo vzíti. V. Co by z děla dostřelil. Ka-
nonenschussweite. Vrat. Děla strojiti. Jg.
Dělo (nové) nakolesiti (aufprotzen). Rk. Děla
líti. Šm. Kdo z stříbrných děl střílí, nebrzyť
se chybí. Reš.
Delogement (fr., deložman), vystěhování
se, das Ausziehen, der Aufbruch der Truppen;
vypuzení, zahnání, Austreibung, Verdrän-
gung. Rk.
Děloha, y, f. = dětinec, materník, die
Mutter, Bärmutter; u klisny: hříbětn(k;
u krávy: teletník; u ovce: jehnětník. Šp.
Balsam pro dělohu (pro matku). D. Vystou-
pení dělohy. Aqu. Zavření dělohy. — D. =
lůžko po porodu, die Nachgeburt, der Mutter-
kuchen. Čern. — D., u rostlin, vz Semeno,
Jádro. — Dělohový, Bärmutter-.
Dělolejna, dělolijna, y, f., kde se děla
lijí. Die Stückgiesserei. Berg.
Dělolij, e, m.; slevač děl, Stückgiesser.
Břez. Rožm. 130.
Děloměr, u, m. Mündungsstab, Mass-,
Richtstab. Jg.
Del-os, a, m., ostrov řecký v Archipelagu,
kde Apollo a Diana se narodili a zvláštní
úcty požívali. Vj. — Delský.
Děloslevač, e, m. Kanonengiesser. Us.
Dělostřelba, y, f. Kanonen-, Geschütz-
feuer. General d-by, General der Artillerie,
Feldzeugmeister.
Dělostřelčí, Kanonen-, Artillerie-. D. dů-
stojník. Jg.
Ďělostřelec, lce, m., der Artillerist, Ka-
nonier. Dělostřelci: setníci, nadporučíci, po-
ručíci, kadeti, ohňostrojcové (Feuerwerker),
četaři, desátníci, trubači batterijní, nápředníci
(předstřelci, Vormeister, Čsk. ), nad- a pod-
dělostřelci, dělovozníci, sluhové důstojničtí,
kováři, sedláři, koláři, koňští lékaři. Rf, Čsk.
Dělostřelec ozbrojen jest sekáčem (šavlí zá-
kopnickou, Pionniersäbel); poddůstojníci mají
šavle jízdy a revolvery. Čsk.
Dělostřelecký, Kanonier-, Artillerie-. —
D. umění, Bur., člun, důstojník. D. obslu-
hovatelstvo (Bedienungskanoniere), zbrojná
továrna, zbrojné skladiště, továrna na vyrá-
bění prachu, dílny atd. Čsk.
Dělostřelstvo, a, n. Die Artillerie. D.
polní, horské (pohorské, Čsk. ), pevnostní,
pobřežní, oblehací, námořní, zbrojenské
(Zeugs-Art., obstarává zbroj a souvislé po-
třeby). — D. polní: pěchotní, jezdecké,
jízdné, vozné, letavé (raketní), technické (dělá
zbraň, náboje). Rf. str. 52. D. polní skládá
se z 13 pluků, každý pluk má 13 batterií
s kmenem doplňovací batterie a s kmenem
batterijním č. 14.; d. pevnostní má, 13 pra-
porů a 6 setnin. Čsk. Oděv a zbraň d-stva
vz Čsk. I. 5. str. 32. a násl. D. metá z děl
(z kusův) koule (granáty, kartáče) v nepřítele.
Vz Dělo.
Dělovina, y, f., Stückmetall, z níž se dě-
lala u nás děla: 91% mědi, 9°/0 cínu. Vz
Měď. Bř. Nyní se dělají děla dle Uchatiova
návodu z ocelové bronzoviny. Čsk.
Dělovka, 'y, f. Kanonenboot. Rk.
Dělovrtárna, y, f. Kanonenbohrerei. Techn.
Dělový. D. koule, vývrt atd. Vz Dělo.
Stück-, Kanonen-.
Děložní, vz Děloha, Gebärmutter-.
Delphi, nyní píšeme: Delfi; dle „Dolany";
město a věštírna Apollinova ve Fokidě. —
Delfský. Delfan, a, m.
Dělslevač, e, m. = dělolij. -
Delší, vz Dlouhý.
Delta, název ostrovu při ústí řek do moře,
majících podobu řeckého písmene A. Rk.
Deltovitý, deltě podobný. Vz Delta. Rk.
Dělvoda, y, f. = lučavka, Scheidewasser.
Bern.
Demad-es, a, m., známý athenský řečník.
Demagog, a, m., z řec., vůdce lidu. Rk.
Volksführer; Volksaufwiegler.
Démant (diamant), u, m., z řec. «ď«, ««?,
= neporušitelný. Der Diamant. D. bezbarvý,
zelenavý, záhnědlý, šedý, žlutavý, červený.
Má lesk démantový. Je nejtvrdší všech ne-
rostův a nejčistší uhlík prost všech přísad.
Dle způsobu broušení rozeznávají se: rozety
a brilianty. Vz Drahokam. Bř. — Kat. 972.
Demarat-os, a, m., Atheňan.
Demarkace, e, f., vyměření, ustanovení
hranic. Rk. Begrenzung.
Demarkační linie, čára pohraničná, po-
mezní, Demarkationslinie, Grenz-, Scheide-
linie; d. vojsko, vojsko na pomezí. Rk.
Demaskovati, škrabošku sundati někomu,
zastření odkryti. Rk. Demaskiren, entlarven,
entschleiern, enthüllen. Rk.
Předchozí (224)  Strana:225  Další (226)