Předchozí (224)  Strana:225  Další (226) |
|
|||
225
|
|||
|
|||
násadku kulatou, hrozen, aby se zdvíhati
mohlo a dva kruhy, delfíny. Vnitřní dutosť slove vývrt n. duše, přední její konec ústí a díra v zadním konci k zapalování prachu zápalní díra. D. granátní (houfnice), pumovní, moždířové; polní, bořicí. U Čechův mívala děla jména: chmelík, rychlice, hovorka, menší: srubnice, tarasnice, houfnice, píšťaly, harcovnice. — Z děl střílejí se koule bud plné, buď duté aneb kartáče (krabice hru- bými broky naplněné). S. N. Dělo metací, jehož střela v malém oblouku se pohybuje = kanon (dělo v užším smyslu); dělo há- zecí, jehož střela u větším oblouku se po- hybuje = húbice (houfnice), hmoždíře (kotle). U děl házecích slove přední a širší čásť: let, zadní a užší: komora. Hlavně děl a húbic leží na lafetách, hlavně hmoždířů stojí v smyčních (něm. Schleife). Děla jsou dle váhy železné koule, která do jich vývrtu se hodí, 3, 6, 12, 18, 24, 30-liberní; húbice a hmoždíře dle váhy kamenné koule, která do jejich vývrtu se hodí, 10 atd. liberní. Váha, která se zde rozumí, je stará n. no- rimberská (a ta se má k vídeňské jako 9: 11). Průměr vývrtu dle udání váhy slove: ráž (kaliber). Báz železná (u děl), ráž kamenná (u húbic a hmoždířův), olověná (u ruční střelné zbraně). Ráž označuje se i délkou průměru v palcích, v čárkách (v centime- trech) atd. Vývrty húbic a hmoždířův jsou hladké, vývrty děl hladké a tažené. Húbice a hmoždíře nabíjejí se jen od předu, děla od předu (předová), nebo od zadu (zadová), tato jsou zároveň i tažená. Dělo polní, horské (tříliberní tažené předové), pevnostní, oble- hací, pobřežní, námořní, rozkladné, skladné. Vz Střela. Valy děly obsaditi. D. Koule do děla. V. Z děl kulí bez počtu vystříleli. V. Dělo vzíti. V. Co by z děla dostřelil. Ka- nonenschussweite. Vrat. Děla strojiti. Jg. Dělo (nové) nakolesiti (aufprotzen). Rk. Děla líti. Šm. Kdo z stříbrných děl střílí, nebrzyť se chybí. Reš. Delogement (fr., deložman), vystěhování
se, das Ausziehen, der Aufbruch der Truppen; vypuzení, zahnání, Austreibung, Verdrän- gung. Rk. Děloha, y, f. = dětinec, materník, die
Mutter, Bärmutter; u klisny: hříbětn(k; u krávy: teletník; u ovce: jehnětník. Šp. Balsam pro dělohu (pro matku). D. Vystou- pení dělohy. Aqu. Zavření dělohy. — D. = lůžko po porodu, die Nachgeburt, der Mutter- kuchen. Čern. — D., u rostlin, vz Semeno, Jádro. — Dělohový, Bärmutter-. Dělolejna, dělolijna, y, f., kde se děla
lijí. Die Stückgiesserei. Berg. Dělolij, e, m.; slevač děl, Stückgiesser.
Břez. Rožm. 130. Děloměr, u, m. Mündungsstab, Mass-,
Richtstab. Jg. Del-os, a, m., ostrov řecký v Archipelagu,
kde Apollo a Diana se narodili a zvláštní úcty požívali. Vj. — Delský. Děloslevač, e, m. Kanonengiesser. Us.
Dělostřelba, y, f. Kanonen-, Geschütz-
feuer. General d-by, General der Artillerie, Feldzeugmeister. |
Dělostřelčí, Kanonen-, Artillerie-. D. dů-
stojník. Jg. Ďělostřelec, lce, m., der Artillerist, Ka-
nonier. Dělostřelci: setníci, nadporučíci, po- ručíci, kadeti, ohňostrojcové (Feuerwerker), četaři, desátníci, trubači batterijní, nápředníci (předstřelci, Vormeister, Čsk. ), nad- a pod- dělostřelci, dělovozníci, sluhové důstojničtí, kováři, sedláři, koláři, koňští lékaři. Rf, Čsk. Dělostřelec ozbrojen jest sekáčem (šavlí zá- kopnickou, Pionniersäbel); poddůstojníci mají šavle jízdy a revolvery. Čsk. Dělostřelecký, Kanonier-, Artillerie-. —
D. umění, Bur., člun, důstojník. D. obslu- hovatelstvo (Bedienungskanoniere), zbrojná továrna, zbrojné skladiště, továrna na vyrá- bění prachu, dílny atd. Čsk. Dělostřelstvo, a, n. Die Artillerie. D.
polní, horské (pohorské, Čsk. ), pevnostní, pobřežní, oblehací, námořní, zbrojenské (Zeugs-Art., obstarává zbroj a souvislé po- třeby). — D. polní: pěchotní, jezdecké, jízdné, vozné, letavé (raketní), technické (dělá zbraň, náboje). Rf. str. 52. D. polní skládá se z 13 pluků, každý pluk má 13 batterií s kmenem doplňovací batterie a s kmenem batterijním č. 14.; d. pevnostní má, 13 pra- porů a 6 setnin. Čsk. Oděv a zbraň d-stva vz Čsk. I. 5. str. 32. a násl. D. metá z děl (z kusův) koule (granáty, kartáče) v nepřítele. Vz Dělo. Dělovina, y, f., Stückmetall, z níž se dě-
lala u nás děla: 91% mědi, 9°/0 cínu. Vz Měď. Bř. Nyní se dělají děla dle Uchatiova návodu z ocelové bronzoviny. Čsk. Dělovka, 'y, f. Kanonenboot. Rk.
Dělovrtárna, y, f. Kanonenbohrerei. Techn.
Dělový. D. koule, vývrt atd. Vz Dělo.
Stück-, Kanonen-. Děložní, vz Děloha, Gebärmutter-.
Delphi, nyní píšeme: Delfi; dle „Dolany";
město a věštírna Apollinova ve Fokidě. — Delfský. — Delfan, a, m. Dělslevač, e, m. = dělolij. -
Delší, vz Dlouhý.
Delta, název ostrovu při ústí řek do moře,
majících podobu řeckého písmene A. Rk. Deltovitý, deltě podobný. Vz Delta. Rk.
Dělvoda, y, f. = lučavka, Scheidewasser.
Bern. Demad-es, a, m., známý athenský řečník.
Demagog, a, m., z řec., vůdce lidu. Rk.
Volksführer; Volksaufwiegler. Démant (diamant), u, m., z řec. «ď«, ««?,
= neporušitelný. Der Diamant. D. bezbarvý, zelenavý, záhnědlý, šedý, žlutavý, červený. Má lesk démantový. Je nejtvrdší všech ne- rostův a nejčistší uhlík prost všech přísad. Dle způsobu broušení rozeznávají se: rozety a brilianty. Vz Drahokam. Bř. — Kat. 972. Demarat-os, a, m., Atheňan.
Demarkace, e, f., vyměření, ustanovení
hranic. Rk. Begrenzung. Demarkační linie, čára pohraničná, po-
mezní, Demarkationslinie, Grenz-, Scheide- linie; d. vojsko, vojsko na pomezí. Rk. Demaskovati, škrabošku sundati někomu,
zastření odkryti. Rk. Demaskiren, entlarven, entschleiern, enthüllen. Rk. |
||
|
|||
Předchozí (224)  Strana:225  Další (226) |