227

Jg. D. nešťastný, černý. Dne ubývá, přibývá.
D. Dlouhý den, krátká niť. (Mnoho k pla-
cení a málo peněz. Vz Dlužník. ) Lb., Prov.
Na krátkém dni (v zimě). Kom. D. pamětný,
narození, smrti, jmenin (cf. jmeniny, rodiny).
D. slaviti. D. zasvěcený, slavný, slavnosti,
radosti, svatební, postní, suchý (Quatember),
adventní, panny Marie, božího vstoupení,
úroční (roční, Aqu. ), včerejší, zejtřejší (zej-
třejšího dne, k zejtřejšímu dni, V. ), dnešní.
Us., Jg. Druhého, třetího atd. dne; na druhý,
třetí atd. den. V. Každý d., na každý d.,
každého dne. V. D. výplatní, odpočinutí, D.,
jízdy, odjezdu. Us. Dělník na den najatý. V.
Plat na den. Er. Ze mzdy na den dělati,
pracovati. V. Nádenník se na den najímá.
V. Poslední den života, soudu (soudní den).
D. Den za dnem, léto za letem; Každý d.
má svůj večer. Lb. Den začíná vlašťovička,
večer končí zpěv slavíčka. Pk. Ani neviem,
ako mi deň prešiel (preletel). Ms. S. Vz
Chváliti a Rb., str. 265. — Den hvězdářský
neb obecný (občanský Š. a Ž. ), celých 24
hodin. Der bürgerliche, astronomische Tag.
D. hvězdářský, občanský n. obyčejný, při-
rozený, Nz., závěrný, závěrečný, d. závěry
(d. závěry účetní. Ode dne..., do dne zá-
věry účetní; od toho dne až do závěry
účetní), Us., dělní (všední), tržní, d. podání
(praesentatum); plat, výlohy na den. Šp.;
křížový, božího těla, přestupný, kritický,
pamětný. D. není rokem. Ros. Jeden den
mnoho promění. Víc dnů než klobás (šetřiti
třeba). Na Slov. Nermuť se o den zejtřejší.
Jg. Po dvou dnech. Ob d., přes d. Do čtvr-
tého dne hodovali. Háj. Za tíi dni pořád
zběhlé. Háj. Tyto dni jsem měl mnoho práce.
Před málo několika dny; před nemnoha dny.
D. Za 8 dní. Od zejtřka za osm dní. (germ. ?
Na Mor. a. jinde říkají vždy: za týden). —
Dnem prodloužiti, odkládati. Wus. D. v den,
co d., co denně, d. ke dni. Ode dne ke dni
(jest germanismus: von Tag zu Tag m. den
ode dne. Vz Gb. Uvedení do mluv. čes. 34. ).
D. po dni, d. za dnem, d. ode dne, d. jako
d., ze dne na d., d. na d. L. D. ode dne
protahovati, odkládati. V. D. jako d. tam
bývá. V. Slunce co d. vychází. L. Nařízení,
vynesení ze dne 28. července 1875. nebo:
Nařízení dané dne 28. č. Frase: Nař. ode
dne 28. červ. v Km. se neschvaluje. Žádný
nevie, co jemu den zajtřejší n. ještě večer
dnešní přinese. Vš. VII. 12. Ples ten ve pří-
rodě každým dnem víc zrostal. Sš. 53. —
Rok a den v právích = rok a 45 dní. Jiní
berú ten den toliko za přirozený den k súdu
uložený; jiní pak berú jej za přirozený den,
jenž po roce přichází. Pr. měst. Vz Gl. 27.
Do dne do roka, binnen Jahr und Tag. J.
tr. D. ustanoviti, určití, sročiti, pronedbati,
promeškati (lhůtu). D. — D. = čas, věk.
To se může státí každý den. Do dnešního
dne, po dnešní den. V nemnohých, v brzkých
dnech, V., v krátkých dnech. V. Oněch, pře-
dešlých, minulých dnů. V. Tyto dni, v těchto
dnech, těchto dnů. D. Za dnů Mojžíšových. D. —
Dni - - život. Vykonav své dny umřel. Háj.
-děn a -zen v příčestí pass: hoditi —
hozen, cíditi — cíděn. Na Slov. a na Mor.
se d neměnivá v z. Vz D, -ěn.

Deňásek, ska, m. Tagfalter. Rk.

Denatka, y, f. Florfliege. Rk.

Denar, u, m., z řec., jistá mince římská,
v pozdější době 30—40 kr.; v Čechách asi
3 kr.

Dénce, vz Dno.

Denek, vz Den.

Denglavý = měkký. Na Slov.

Dění, n., činění. Vz Díti se.

Denice, e, f., koberec, čaloun, tkanina.
Ms. pr. cís.

Dénko, a, n. = dno. Us. — D., talířek
= čásť želez dénkových, na kterou se vnada
přivazuje. Šp. Vz Dénkový.

Dénkový. D. či talířová železa (Teller-
eisen) = druh želez, do kterých se zvířata
za nohy lapají sražením chvatů (oblouků)
zubatých. Šp.

Denn, něm. a) Příklonná částice. Co pak
zlého učinil ? Po čemž to poznám ? Což jste
nečtli? Zdaliž nespravedlivý jest Bůh? —
b) Spojka. Pane, nepřidávej si práce, nejsem
zajisté hoden, abys... Zdaliž nespravedlivý
jest? Nikoli, sic jinak kterak by soudil svět
(Bůh) ? Vz Nebo. Mk. Kromě toho: neb, nebo,
neboť, tudy, než, leč, jediné, zda, zdali. Rk.

Denně, co den, ve dne, beim Tage, täg-
lich. Přijď nočně n. denně. Ros.

1. Denní (denný, zastar. ), dnový, ve dne
se dějící, den po den trvající, Tages-, am
Tage geschehend, einen Tag dauernd. D.
svetlo, D., chléb, strava, V., mzda, D., plat,
kniha, Us., zimnice, dělník (nádenník), čas,
V., stráž, chvíle, práce, Jg., úkol, oznámeni
(něm. Bericht), list, obchůzka, cedule, svět-
nice, rozkaz, běžná měna (Cours), události
politické, J. tr., papíry cenné, kalendář, za-
vírka, summa, přebytek, písař, seznam, Šp.,
služné, stavení (u dolů: na povrchu zem-
ském, vz Den), voda (drnovka, drnová; na
povrchu zemském, ne v dolech), vítr (který
se se dne do dolů táhne), šachta (která se
hloubí se dne, s povrchu země), míra (na
zemi, ne v dolech), Vys., S. N. — Denní po-
řádek v sněmích atd. dle Šb. lépe: pořádek
rokování. Tag ve slově Tagesordnung není
prý „den", nýbrž „sněm, rok". Sr. Landtag
sněm zemský, Juristentag sjezd právnický,
Zechtag schůzka řemeslníkův; též časoslovo
„tagen" = rokovati, sročiti. Šb. Ale naproti
tomu se píše: Šembera chce: pořádek roko-
váni. Avšak slovo „Tag" ve složenině Tages-
ordnung znamená skutečně „den, lat. dies"
a nikoliv toliko: rokovati, zasedati = tagen.
Angličané a Francouzi jistě se neučili sně-
movati od Němcův a přece říkají: ordre du
jour, order of the day. Že tu „jour, day"
neznamená tolik co Tag od tagen, nýbrž
tolik co: „Tag, den, dies", je patrno, poně-
vadž Angličané a Francouzi a Češi nemají
časoslova utvořeného od „day, jour, den",
které by znamenalo rokovati, jaké mají Němci
„tagen" od podstatného jména „Tag", kteréž
pak ovšem neznamená „den", nýbrž „sněm".
(J. K. ). Bs. Vz Pořádek. — Jedno-, dvou-,
tří-, čtyř- (čtvero-), pěti-, mnohodenní. Us.
Z denní mzdy, z denního platu pracovati. D.

2. Denní, od „dny". D., Gicht-. D. střevo
(deník, veliké střevo), der Gichtdarm, žíla,
Ms. bib., koření, bylina. Jád.



	227

	Jg. D. nešťastný, černý. Dne ubývá, přibývá. D. Dlouhý den, krátká niť. (Mnoho k pla- cení a málo peněz. Vz Dlužník. ) Lb., Prov. Na krátkém dni (v zimě). Kom. D. pamětný, narození, smrti, jmenin (cf. jmeniny, rodiny). D. slaviti. D. zasvěcený, slavný, slavnosti, radosti, svatební, postní, suchý (Quatember), adventní, panny Marie, božího vstoupení, úroční (roční, Aqu. ), včerejší, zejtřejší (zej- třejšího dne, k zejtřejšímu dni, V. ), dnešní. Us., Jg. Druhého, třetího atd. dne; na druhý, třetí atd. den. V. Každý d., na každý d., každého dne. V. D. výplatní, odpočinutí, D., jízdy, odjezdu. Us. Dělník na den najatý. V. Plat na den. Er. Ze mzdy na den dělati, pracovati. V. Nádenník se na den najímá. V. Poslední den života, soudu (soudní den). D. Den za dnem, léto za letem; Každý d. má svůj večer. Lb. Den začíná vlašťovička, večer končí zpěv slavíčka. Pk. Ani neviem, ako mi deň prešiel (preletel). Ms. S. Vz Chváliti a Rb., str. 265. — Den hvězdářský neb obecný (občanský Š. a Ž. ), celých 24 hodin. Der bürgerliche, astronomische Tag. D. hvězdářský, občanský n. obyčejný, při- rozený, Nz., závěrný, závěrečný, d. závěry (d. závěry účetní. Ode dne..., do dne zá- věry účetní; od toho dne až do závěry účetní), Us., dělní (všední), tržní, d. podání (praesentatum); plat, výlohy na den. Šp.; křížový, božího těla, přestupný, kritický, pamětný. D. není rokem. Ros. Jeden den mnoho promění. Víc dnů než klobás (šetřiti třeba). Na Slov. Nermuť se o den zejtřejší. Jg. Po dvou dnech. Ob d., přes d. Do čtvr- tého dne hodovali. Háj. Za tíi dni pořád zběhlé. Háj. Tyto dni jsem měl mnoho práce. Před málo několika dny; před nemnoha dny. D. Za 8 dní. Od zejtřka za osm dní. (germ. ? Na Mor. a. jinde říkají vždy: za týden). — Dnem prodloužiti, odkládati. Wus. D. v den, co d., co denně, d. ke dni. Ode dne ke dni (jest germanismus: von Tag zu Tag m. den ode dne. Vz Gb. Uvedení do mluv. čes. 34. ). D. po dni, d. za dnem, d. ode dne, d. jako d., ze dne na d., d. na d. L. D. ode dne protahovati, odkládati. V. D. jako d. tam bývá. V. Slunce co d. vychází. L. Nařízení, vynesení ze dne 28. července 1875. nebo: Nařízení dané dne 28. č. Frase: Nař. ode dne 28. červ. v Km. se neschvaluje. Žádný nevie, co jemu den zajtřejší n. ještě večer dnešní přinese. Vš. VII. 12. Ples ten ve pří- rodě každým dnem víc zrostal. Sš. 53. — Rok a den v právích = rok a 45 dní. Jiní berú ten den toliko za přirozený den k súdu uložený; jiní pak berú jej za přirozený den, jenž po roce přichází. Pr. měst. Vz Gl. 27. Do dne do roka, binnen Jahr und Tag. J. tr. D. ustanoviti, určití, sročiti, pronedbati, promeškati (lhůtu). D. — D. = čas, věk. To se může státí každý den. Do dnešního dne, po dnešní den. V nemnohých, v brzkých dnech, V., v krátkých dnech. V. Oněch, pře- dešlých, minulých dnů. V. Tyto dni, v těchto dnech, těchto dnů. D. Za dnů Mojžíšových. D. — Dni - - život. Vykonav své dny umřel. Háj. -děn a -zen v příčestí pass: hoditi — hozen, cíditi — cíděn. Na Slov. a na Mor. se d neměnivá v z. Vz D, -ěn.	Deňásek, ska, m. Tagfalter. Rk. Denatka, y, f. Florfliege. Rk. Denar, u, m., z řec., jistá mince římská, v pozdější době 30—40 kr.; v Čechách asi 3 kr. Dénce, vz Dno. Denek, vz Den. Denglavý = měkký. Na Slov. Dění, n., činění. Vz Díti se. Denice, e, f., koberec, čaloun, tkanina. Ms. pr. cís. Dénko, a, n. = dno. Us. — D., talířek = čásť želez dénkových, na kterou se vnada přivazuje. Šp. Vz Dénkový. Dénkový. D. či talířová železa (Teller- eisen) = druh želez, do kterých se zvířata za nohy lapají sražením chvatů (oblouků) zubatých. Šp. Denn, něm. a) Příklonná částice. Co pak zlého učinil ? Po čemž to poznám ? Což jste nečtli? Zdaliž nespravedlivý jest Bůh? — b) Spojka. Pane, nepřidávej si práce, nejsem zajisté hoden, abys... Zdaliž nespravedlivý jest? Nikoli, sic jinak kterak by soudil svět (Bůh) ? Vz Nebo. Mk. Kromě toho: neb, nebo, neboť, tudy, než, leč, jediné, zda, zdali. Rk. Denně, co den, ve dne, beim Tage, täg- lich. Přijď nočně n. denně. Ros. 1. Denní (denný, zastar. ), dnový, ve dne se dějící, den po den trvající, Tages-, am Tage geschehend, einen Tag dauernd. D. svetlo, D., chléb, strava, V., mzda, D., plat, kniha, Us., zimnice, dělník (nádenník), čas, V., stráž, chvíle, práce, Jg., úkol, oznámeni (něm. Bericht), list, obchůzka, cedule, svět- nice, rozkaz, běžná měna (Cours), události politické, J. tr., papíry cenné, kalendář, za- vírka, summa, přebytek, písař, seznam, Šp., služné, stavení (u dolů: na povrchu zem- ském, vz Den), voda (drnovka, drnová; na povrchu zemském, ne v dolech), vítr (který se se dne do dolů táhne), šachta (která se hloubí se dne, s povrchu země), míra (na zemi, ne v dolech), Vys., S. N. — Denní po- řádek v sněmích atd. dle Šb. lépe: pořádek rokování. Tag ve slově Tagesordnung není prý „den", nýbrž „sněm, rok". Sr. Landtag sněm zemský, Juristentag sjezd právnický, Zechtag schůzka řemeslníkův; též časoslovo „tagen" = rokovati, sročiti. Šb. Ale naproti tomu se píše: Šembera chce: pořádek roko- váni. Avšak slovo „Tag" ve složenině Tages- ordnung znamená skutečně „den, lat. dies" a nikoliv toliko: rokovati, zasedati = tagen. Angličané a Francouzi jistě se neučili sně- movati od Němcův a přece říkají: ordre du jour, order of the day. Že tu „jour, day" neznamená tolik co Tag od tagen, nýbrž tolik co: „Tag, den, dies", je patrno, poně- vadž Angličané a Francouzi a Češi nemají časoslova utvořeného od „day, jour, den", které by znamenalo rokovati, jaké mají Němci „tagen" od podstatného jména „Tag", kteréž pak ovšem neznamená „den", nýbrž „sněm". (J. K. ). Bs. Vz Pořádek. — Jedno-, dvou-, tří-, čtyř- (čtvero-), pěti-, mnohodenní. Us. Z denní mzdy, z denního platu pracovati. D. 2. Denní, od „dny". D., Gicht-. D. střevo (deník, veliké střevo), der Gichtdarm, žíla, Ms. bib., koření, bylina. Jád.