228

Dennice lépe než denice, e, f., dennička
= denní, ranní hvězda, jitřenka, světlonoš,
jitřena (Š. a Ž. ), der Morgenstern. Tuto
(hvězdu) ráno dennici, večer zvířednicí jme-
nují. Kom. Za dennice. V. Hvězda Venus či
d. V. — D., ranní záře, das Morgenlicht. Th.

Dennička, y, f., 1. dennice; 2. denní
zimnice, tägliches Fieber. Ja.

Denniční, od dennice, Venus-. D. záře.
Tkadl.

1. Denník, u, denníček, čku, m., kniha,
ve kterou se každého dne zprávy spisují,
das Tagebuch. D. hlavní, naturalni (pří-
rodnin), vedlejší, účetní, důchodní, přehledný,
vydání, práce, účtů veškerých, účtů obec-
ných, příjmů, důchodků, od druhé strany
(vzájemný), prodeje, vklad do denníku, výtah
z denníku, zkoušení denníku, položka v den-
níku, vložiti něco do denníku, v d. něco ve-
psati. Sp. D. oznamův, Rapport-Journal. Čsk.
Něco zapsati v d. nebo do denníku. Er. —
D. = noviny, které každého dne vycházejí,
Tageblatt, Journal: Národní Listy, Posel
z Prahy, Pokrok atd. Pražský denník.

2. Denník, deník, u, m. = první žaludek
u přežvykujících zvířat, bachor, der Bansen.
Vz Žaludek. D. — D. = nejtlustší střevo,
slepé, jednooké, denní střevo, der Blind-
darm. Us. — D., těřich. Aqu. — D., a, m.,
jistý druh ryb mořských. Aqu.

Denníkový. Tagebuch-, Journal-. D. člá-
nek, položka, arch, vložka, list, účet, slou-
pec. Šp.

Dennivka, y, f., Gold-, Taglilie, Goldwurz.

Dennoch, doch, něm. Ač oni mluví, že
je někdo vysvobodí, ale sami nevědí kdo
a kdy. Vz ještě: Přece, Nicméně, Však, Ne-
méně.

Denominativ-um, a, n., lat., d. verbum
= časoslovo od jména odvozené. Rk.

Děnopis, u, m. Tagebuch, Ottersd., lépe:
Denník.

Denský = Tage-. Na Slov. D. voda, das
Tagewasser. Vz Den (v hornictví).

Denunciace, e, f., z lat., oznámení, udání,
Anzeige, Angabe.

Denunciant, a, m., udavač, Angeber, An-
kläger. — Denunciat, a, m. = udaný, der
Angegebene, Beklagte.

Denunciovati koho = udati, angeben,
anzeigen. Rk.

Deo gratias, lat., Bohu díky. Gott sei
Dank! Gottlob!

Departement, fr. (departman), odbor, od-
děleni, okres, kraj. Rk. Geschäftskreis, Be-
zirk, Kreis.

Depci, vz Deptati.

Depekorace, e, f., z lat., zmenšení počtu
domácího dobytka. Depekoration.

Depeše, e, f. = rychlá (úřední) zpráva,
ein schneller (ämtlicher) Bericht. Rk.

Děpolt, a, m., Theobaldus. V.

Deponens, lat., d. verbum, časoslovo kryto-
činné. Rk.

Deponent, a, m.; skladač, skladatel ně-
jaké věci, der Niederleger; svědek, Zeuge. Rk.

Deponovati, z lat., co u koho - uložiti,
niederlegen, in Verwahrung geben; aus-
sagen. Rk.

Depopulace, e, f., z lat., vyhubení lidu.
Rk. Entvölkerung.

Deportace, e, f., z lat., vyvezení ze země,
zavezení někoho někam, aby tím byl trestán.
Rk. Verbannuug, Landesverweisung.

Deportovati koho: zavézti trestance do
nějaké země za moře. Rk., J. tr. Verbannen,
in die Verbannung abführen.

Depositar, a, m., z lat., uchovavatel ulože-
ných věcí, Verwahrer eines Gutes. — Depo-
sitní, z lat., schovací; d. peníze = schované,
d. kasa (pokladnice). — Depositori-um, a,
n., dle „Gymnasium", soudní vkladnice, ge-
schlossener Schrank für wichtige Papiere. —
Deposit-um, a, n., deposit, u, m., z lat., věc
složená, ke schování daná, niedergelegtes,
anvertrautes Gut. Soudní deposita schovati,
vydati; d. obecní; nakládati s deposity a s ci-
zími penězi. Rk., Šp.

Depossesse, e, f., z lat., odnětí majetku,
Besitzentziehung, Austreibung.

Depot, fr., z lat. (depó), sklad, skladiště,
Waarenniederlage; zástava, Unterpfand; do-
plňovací vojsko, Ergänzungstruppen.

Depravace, e, f., z lat., zkažení, zkáza.
Rk. Verderbniss, Verschlechterung.

Deprekace, e, f., odprošení. Rk. Vz Mus.
Čas. 1844. str. 439. Abbitte; Ablehnung.

Deprimovati, z lat., stlačiti, potlačiti,
nieder-, unterdrücken. Rk.

Deprivace, e, f., oloupení. Beraubung.

Deps, debs, u, m. = depsání, das Getöse.
Vz Depsati.

Depsati, depsávati = šustiti, Getös machen.
O 7 vstup. Když má (chudý) plúti na lodí,
nedepšíť břehóv; jehoť chodbú klidni jsou
břehové, neobstúpil ho zástup lidí. Sent.
phil. ms. — čím: nohama. Ben.

Deptati, deptám a depci, deptávati =
nohou tisknouti, treten. — co: hlínu; kůže
(jako jirchář), víno. L. — po čem = šlapati;
pohrdati. — co komu čím. Jeden druhému
depce koněm paty. Jg.

Depurganti-a, í, n. Dle Gymnasium. Či-
sticí léky. Reinigungsmittel.

Deputace, e, f., z lat., poslání; poselstvo.
Absendung einiger Personen mit einem ge-
wissen Auftrage.

Deputat, u, m., náchlebek, výměrek (dříví,
obilí, pivo, máslo, sůl atd. ) dávaný co část'
služného. Rk. Das Einkommen ausser der
jährlichen Besoldung. Náchlebné (náchlebek)
z plodin, z hospodářských výrobkův, dříví.
Pt., Er. Má deputatu šest sudů piva atd.
Us.; ne: deputat od šesti sudů.

Deputátní kniha, náležitosť (Gebühr),
dříví, obilí, sůl, máslo atd. Deputat-.

Deputatník, a, m. Deputatbeamte.

Deputovaný, z lat., poslaný, poslanec.
Abgeordneter. Rk.

Deputovati = vyslati koho. — koho do
čeho: do sněmu, absenden, abordnen.

Der, die, das (náměstka), jener, e, es
nevyjadřují se 1. po spojkách, nežli, jako':
A na každý rok slaví den jeho jako
svatého (=jako den svatého). Ale ten hrot
v Konstantinopoli jestiť širší nežli v Paříži
(= nežli hrot v P. ). — Když by se měl
výrok opakovati. Černý květ jest obraz
smutku, modrý milosti (= květ modrý obraz