233

Detto, dito, it. = totéž, desgleichen, das
eben Besagte, Benannte.

Deucalion, a, m., syn Prométheův, manžel
Pyrrhin, známý povodní po něm nazvanou. Vj.

Deus ex machina, lat. = Bůh z mašiny
i. e. divadelní, jakoby s nebe spadl — ne-
očekávané vystoupení nějaké osoby. Rk. Das
plötzliche Auftreten einer Person, die der
Handlung eine andere Wendung giebt.

Děva, y, f., děvka, dívka, device, děvečka,
dívčina, dívčinka, lat. virgo, skr. koř. div,
svítiti, světlým býti, nebo od div, lat. ludere,
hráti? Schl. Vz Fk. 93., 94. Vz Děvče,
Panna. Eine Maid, ein Mädchen.

Devadesát, i, vz Desát, Pět, Číslovka.
Neunzig.

Devadesaterý, neunzigerlei. Rk.

Devadesátiletý, 90 let trvající, starý,
neunzigjährig.

Devadesátkrát, neunzigmal. D.

Devadesátník, a, m., vz Čtyřicátník. D.

Devadesátý, der neunzigste.

Děvana, y, f., bohyně strslov. = Diana,
bohyně lovu. Mat. verb. D. Letničina a Pe-
runova dci. Vz Krok. II. 305.

Devátek, tku, m. = devátý díl, der neunte
Theil. Ze mne má právo bráti d. Koll. Vyšli
jsme na psí d. (= vězíme v neštěstí). Vz
stran přísloví: Neštěstí. Bern., Č.

Devatenáct, i. Vz Pět, Číslovka. Neun-
zehn.

Devatenáctiletý, neunzehnjährig.

Devatenáctý, der neunzehnte.

Devaternásobný, neunfach.

Devaterník, u, m., rostlina, helianthemum,
Kirschisop. Rostl.

Devaterohlásek, ska, m., sedmihlásek,
Gartennachtigall. Jg.

Devaterý; devater, a, o. Devatery knihy
o právích. Vš. Vz Druhové číslovky. Neun-
malig, neunerlei.

Devátý. Po deváté; na devátou jde. D.
Der neunte.

Devatýnástý, zastr., devatenáctý. St. skl.

Děvče, ete, n., pl. děvčata; děvčátko, a,
n., dívka, děva, y, f. V již. Čech. difče, u Do-
mažlic dívčí. Kts. Ve vých. Čech. ďeuče,
ďuče. Děvčisko, a, n. Na Mor. Malé děvčátko.
Us., V. Nevinná v létech svých děvčata. L.
D. k milování. Er. P. 141. Děvče krev
a mléko. Č. Děvče jako višně (vz stran
přísloví: Hezký, Tělo), Č., jako laňka, květ,
růže, Pk.; d. neobratné, vz Moucha. V klecech
ptáčátka a v domech děvčátka. Pk. Dievča,
maličké si ako rybka, hybké ako šipka,
tenké ako topolík, chytré ako Pikulík; —
Dievča krásno ako květ, dobré ako med,
tichučko ako muša a do roboty jako sršeň;
— Dievča ako čoby ho ulial, ako čoby ho
zo zlata ulial. Mt. S. Kolik kroků učiní děvče
poloobuté, za tolik let se nevdá; Jestli d.
po jídle spěšně mísy a lžíce se stolu nesebere,
budou mu dlouho ženichy namlouvať. Na
Mor. Kde bývají v domě pavučiny, chce se
dívkám vdávati. Sk. Děvče do 12 let češ, do
16 střež, po 16 děkuj tomu, kdo vyvede
dceru z domu. Č. Meslel, že mu všecky
ďučata schotí a žádny mu neschůce = myslil,
že ho všecka děvčata budou milovati a Žádné
ho nemiluje. Kb. Vz Děvčice.

Děvčecí, Mädchen-.

Děvčence, nec, pl., f. = dívky. Na Slov.
Mädchen. — Děvčí, dívčí, Mädchen-. D. hlas,
práce, dědina, učitel, škola, hrad (Děvín), oči,
boj, život, čistota (panenská). Jg. Lehčejiť
tepe d. ruka, od mužské rány bývá veliká
muka. Dal. D. ruka na vy (na vás) k vládě
slabá. L. S. — D. = děvce náležející. D.
služba, mzda, D. Magd-. Mägdelohn.

Děvčice, e, f., dívčice, dívčička, ein
Mädchen. D. neporušená, V., pěkná, nero-
zumná, Lom., hezká. Us. Nevzal si dívčici,
ale truhlici (peníze. Vz stran přísloví: Man-
želství). Č. Vz Děvče.

Děvčin, -a, -o. Mägde-, Mädchen-. D.
pás. Ros.

Děvčina, y, f., dívka. Plk.

Děvčisko, a, n., děvče a) nehezké, b)
mladé. Plk.

Děvčiti, 3. os. pl. -čí, il, ení; děvčívati,
za děvku sloužiti, als Magd dienen. — kde
z čeho: u někoho ze mzdy. — se = za
děvčaty běhati. Sm.

Děvectví, n., věk dívčí; panenství.
Mädchenalter. Jungfrauschaft.

Děveččí, Magd-, mzda, služba. D.

Děvečka, vz Děvka. Děvenka, y, f., děva. Č.

Dever, a, deveř, e, m., na Slov. = švakr,
svat. Schwager. Vz Jeter.

Deverbativ-um, a, n., časoslovo od časo-
slova odvozené, zavinovati od vinouti. Vz
Časoslovo.

Deverec, rce, m., družba, Brautführer. V.

Deverkyně, ě, f., švakrová, Schwägerin. Č.

Devět, i n. devíti. — Devíti m. deviati,
přehláskou devieti, a stažením devíti. Ht.
Gr. st. 273. Vz Deset. Devěti n. devíti má
v gt., dat., lok. a instr. Na Slov. posud: de-
viati. Ht. Devět, devetB, d m. n, tedy m.
nevete, skr. zd. navan, lat. novem, lit. de-
vyni, řec. iwéa (i se přidalo a proto v se
zdvojilo), goth. niun, nněm. neun. Schl. Vz Fk.
110. O skloňování v strčes. vz Kt. str. 44.;
o vazbě: Pět; o odvození: Mus. 1848. str. 241.
(Šf. ). — Devíti myslí, než s lavice spadne
(nestálý). V. Hra devíti kameny. V. Jeden z de-
víti, po devíti. Us. D.

Devětina, y, f., devátá částka, der neunte
Theil. Měst. bož.

Devětkrát, neunmal. Rkk.

Devětmecítma, dvacet devět, V., vz
Jedenmecítma, Číslovka.

Devětsil, u, m., rostl., Huflattich. Kom.
— D., oman, Alant. — D., pupava, Eberwurz.
Aqu. —

Děvice, e, f., panna, dívka, ein Mädchen.
Rkk. 41.; hl. o svatých: sv. Barbora device
a mučedlnice; šlechtična (slečna).

Děvictví, n., dívčictví, panenství, Magd-
thum, D.; 2. dívčí věk, Mädchenalter. D.

Děvictvo, děvičstvo, a, n. (zastr. ), panen-
stvo, panenství, Jungfrauschaft. Leg.

Děvičí = dívčí. D. stud. — Kat. 3337.
Jungfräulich.

Děvin, -a, -o. Na lícech děviných. Mus.
Mädchen-.

Děvín, a, n., dívčí hrad u Prahy, Mädchen-
burg. Dal. — D., mě. Magdeburg v Německu.



	233

	Detto, dito, it. = totéž, desgleichen, das eben Besagte, Benannte. Deucalion, a, m., syn Prométheův, manžel Pyrrhin, známý povodní po něm nazvanou. Vj. Deus ex machina, lat. = Bůh z mašiny i. e. divadelní, jakoby s nebe spadl — ne- očekávané vystoupení nějaké osoby. Rk. Das plötzliche Auftreten einer Person, die der Handlung eine andere Wendung giebt. Děva, y, f., děvka, dívka, device, děvečka, dívčina, dívčinka, lat. virgo, skr. koř. div, svítiti, světlým býti, nebo od div, lat. ludere, hráti? Schl. Vz Fk. 93., 94. Vz Děvče, Panna. Eine Maid, ein Mädchen. Devadesát, i, vz Desát, Pět, Číslovka. Neunzig. Devadesaterý, neunzigerlei. Rk. Devadesátiletý, 90 let trvající, starý, neunzigjährig. Devadesátkrát, neunzigmal. D. Devadesátník, a, m., vz Čtyřicátník. D. Devadesátý, der neunzigste. Děvana, y, f., bohyně strslov. = Diana, bohyně lovu. Mat. verb. D. Letničina a Pe- runova dci. Vz Krok. II. 305. Devátek, tku, m. = devátý díl, der neunte Theil. Ze mne má právo bráti d. Koll. Vyšli jsme na psí d. (= vězíme v neštěstí). Vz stran přísloví: Neštěstí. Bern., Č. Devatenáct, i. Vz Pět, Číslovka. Neun- zehn. Devatenáctiletý, neunzehnjährig. Devatenáctý, der neunzehnte. Devaternásobný, neunfach. Devaterník, u, m., rostlina, helianthemum, Kirschisop. Rostl. Devaterohlásek, ska, m., sedmihlásek, Gartennachtigall. Jg. Devaterý; devater, a, o. Devatery knihy o právích. Vš. Vz Druhové číslovky. Neun- malig, neunerlei. Devátý. Po deváté; na devátou jde. D. Der neunte. Devatýnástý, zastr., devatenáctý. St. skl. Děvče, ete, n., pl. děvčata; děvčátko, a, n., dívka, děva, y, f. V již. Čech. difče, u Do- mažlic dívčí. Kts. Ve vých. Čech. ďeuče, ďuče. Děvčisko, a, n. Na Mor. Malé děvčátko. Us., V. Nevinná v létech svých děvčata. L. D. k milování. Er. P. 141. Děvče krev a mléko. Č. Děvče jako višně (vz stran přísloví: Hezký, Tělo), Č., jako laňka, květ, růže, Pk.; d. neobratné, vz Moucha. V klecech ptáčátka a v domech děvčátka. Pk. Dievča, maličké si ako rybka, hybké ako šipka, tenké ako topolík, chytré ako Pikulík; — Dievča krásno ako květ, dobré ako med, tichučko ako muša a do roboty jako sršeň; — Dievča ako čoby ho ulial, ako čoby ho zo zlata ulial. Mt. S. Kolik kroků učiní děvče poloobuté, za tolik let se nevdá; Jestli d. po jídle spěšně mísy a lžíce se stolu nesebere, budou mu dlouho ženichy namlouvať. Na Mor. Kde bývají v domě pavučiny, chce se dívkám vdávati. Sk. Děvče do 12 let češ, do 16 střež, po 16 děkuj tomu, kdo vyvede dceru z domu. Č. Meslel, že mu všecky ďučata schotí a žádny mu neschůce = myslil, že ho všecka děvčata budou milovati a Žádné ho nemiluje. Kb. Vz Děvčice.	Děvčecí, Mädchen-. Děvčence, nec, pl., f. = dívky. Na Slov. Mädchen. — Děvčí, dívčí, Mädchen-. D. hlas, práce, dědina, učitel, škola, hrad (Děvín), oči, boj, život, čistota (panenská). Jg. Lehčejiť tepe d. ruka, od mužské rány bývá veliká muka. Dal. D. ruka na vy (na vás) k vládě slabá. L. S. — D. = děvce náležející. D. služba, mzda, D. Magd-. Mägdelohn. Děvčice, e, f., dívčice, dívčička, ein Mädchen. D. neporušená, V., pěkná, nero- zumná, Lom., hezká. Us. Nevzal si dívčici, ale truhlici (peníze. Vz stran přísloví: Man- želství). Č. Vz Děvče. Děvčin, -a, -o. Mägde-, Mädchen-. D. pás. Ros. Děvčina, y, f., dívka. Plk. Děvčisko, a, n., děvče a) nehezké, b) mladé. Plk. Děvčiti, 3. os. pl. -čí, il, ení; děvčívati, za děvku sloužiti, als Magd dienen. — kde z čeho: u někoho ze mzdy. — se = za děvčaty běhati. Sm. Děvectví, n., věk dívčí; panenství. Mädchenalter. Jungfrauschaft. Děveččí, Magd-, mzda, služba. D. Děvečka, vz Děvka. Děvenka, y, f., děva. Č. Dever, a, deveř, e, m., na Slov. = švakr, svat. Schwager. Vz Jeter. Deverbativ-um, a, n., časoslovo od časo- slova odvozené, zavinovati od vinouti. Vz Časoslovo. Deverec, rce, m., družba, Brautführer. V. Deverkyně, ě, f., švakrová, Schwägerin. Č. Devět, i n. devíti. — Devíti m. deviati, přehláskou devieti, a stažením devíti. Ht. Gr. st. 273. Vz Deset. Devěti n. devíti má v gt., dat., lok. a instr. Na Slov. posud: de- viati. Ht. Devět, devetB, d m. n, tedy m. nevete, skr. zd. navan, lat. novem, lit. de- vyni, řec. iwéa (i se přidalo a proto v se zdvojilo), goth. niun, nněm. neun. Schl. Vz Fk. 110. O skloňování v strčes. vz Kt. str. 44.; o vazbě: Pět; o odvození: Mus. 1848. str. 241. (Šf. ). — Devíti myslí, než s lavice spadne (nestálý). V. Hra devíti kameny. V. Jeden z de- víti, po devíti. Us. D. Devětina, y, f., devátá částka, der neunte Theil. Měst. bož. Devětkrát, neunmal. Rkk. Devětmecítma, dvacet devět, V., vz Jedenmecítma, Číslovka. Devětsil, u, m., rostl., Huflattich. Kom. — D., oman, Alant. — D., pupava, Eberwurz. Aqu. — Děvice, e, f., panna, dívka, ein Mädchen. Rkk. 41.; hl. o svatých: sv. Barbora device a mučedlnice; šlechtična (slečna). Děvictví, n., dívčictví, panenství, Magd- thum, D.; 2. dívčí věk, Mädchenalter. D. Děvictvo, děvičstvo, a, n. (zastr. ), panen- stvo, panenství, Jungfrauschaft. Leg. Děvičí = dívčí. D. stud. — Kat. 3337. Jungfräulich. Děvin, -a, -o. Na lícech děviných. Mus. Mädchen-. Děvín, a, n., dívčí hrad u Prahy, Mädchen- burg. Dal. — D., mě. Magdeburg v Německu.