235

Diameter, tru, n., průměr, Durchmesser,
z řec.; e diametro = přímo z konců. Rk.

Diana, y, f., pův. vlaská bohyne čistoty
panenské, později táž, co Artemis řecká,
bohyně lovu, měsíce a kouzel nočních. Vj.
— Dianin.

Diaporesis, diaporese, e, f., řec, rozpa-
kování, dubitatio, když mluvící se rozmýšlí,
co činiti aneb říci má. Vz Zk. Ml. II. 183.;
Mk. Ml. 306.

Diari-um, a, n., dle „Gymnasium", lat.,
denník, Tagebuch.

Diarrhoee, f., řec, průjem, běhavka, Ab-
weichen, Durchfall.

Diatonický, zřec, durchtönend, nach der
Tonleiter tönend, diatonisch. Diatonická skála,
přirozená stupnice v hudbě. Rk.

Dibati = po prstech choditi. Na Slov.,
Koll. Auf den Fusszehen gehen.

Dibati, vz Ďobati.

Díbavý — piplavý, trödelhaft. Us.

Diblí, dibličí, teuflisch. Rk.

Dibličiti, v Krkonoších = dlouho do noci
bdíti. Kb. — se s čím = napracovati se
s malým užitkem, sich abrackern. Us.

Diblík, a, diblík, diblíček, čka, m., ďáblík,
šotek, hospodářík, škřítek. D. z ďáblík f)/á/?o/. oc,
tedy: díblík; ale píše se vůbec: diblík. Der
Hausgeist, -gott, Kobolt. Tys malý diblík!
Us. — V., Br. —

Díblý = ďábelský. St. skl.

Dickno, v Krkon. = vždycky. Kb.

Dict-e, Dikt-e, y, f., hora v Kretě.

Dictionnaire, fr. (dyksjonér), slovník,
Rk., Wörterbuch.

Did, a, m., u star. Slovanův bůh lásky,
syn Ladin. Jg.

Didaktická poesie, vz Poesie.

Didaktika, y, f., z řec, nauka o vyučo-
vání; umění vyučovací; naučné básnictví.
Lehrkunst. Rk. S. N.

Didaskali-a, í, n. dle „Gymnasium" v pl.,
z řec., divadelní hry a zprávy o nich v starém
Řecku. Rk. Didaskalien, Berichte über
Schauspielaufführungen.

Dido, gt. Didony, f., Šf., lépe než: gt.
Didoi (dle „Kosť"). Zk. Zakladatelka Kar-
thaginy a královna.

Didyma, gt. Didym, n., pl. (dle „Slovo"),
místo v Ionii.

Didym-os, a, m., alexandrijský grammatik.

Dieblý vz Díblý.

Diecesan, a, m., kdo patří do diecese,
Kirch-, Pfarrkind.

Diecese, e, f., z řec, osada biskupská.
Sprengel, Kirchsprengel.

Dieč, i, f., rada, porada. Kat. 1423., 1504.

Diechu = děli, říkali. Kat.

Dieka = dík. Kat. 1672.

Diel = díl.

Dielce, e, n. = dílo. Št.

Dielny = dělitelný. Kat. 1741.

Diemy = díme, pravíme. Kat. 195.

Diespiter, tra, m., jméno boha Jova. Vj.

Diesseits, něm., s té strany, před; jenseits,
za, s oné strany. Na Mor. též: z tam odtud,
z tu odtud. Brt.

Dieta, y, f., z řec, řád potrav n. nařízená
mírnost' v jídle a pití, Kom., správa života.
Řád, skrovnosť v jídle. Rk. — Diety = denní

útratné, denní plat (poslancův, úředníkův atd. ).
Třída denního útratného; denní útratné
úhrnkové (Diaetenpauschale). J. tr. Summa,
třída diet. Paušál na diety. Sp. Die Diäten.

Dietce, zastr. = dítce = dítě. St. skl.

Dieu, fr. (dyé), z lat. deus, Bůh. Mon d.,
můj bože; par d., pro Bůh. Rk.

Dievka = dívka,

Difference, e, f., z lat., rozdíl, rozdílnost';
neshoda; Unterschied; Zwist, Uneinigkeit,
Differenz. Rk. Vz S. N.

Differencialní, lišný, rozdílový. S. N.
Differential-.

Diftong, vz Dvojhláska, Doppellaut, Diph-
tong.

Dignitář, e, m., z lat., hodnostář, vysoký
úředník. Rk. Würdenträger, Dignitarius.

Diiamb-us, u, m., dvojiamb o _o _, milo-
stivý.

Dije, e, f., řeka na Mor., der Tayaflus. D.

Dík, vz Děk.

Dikasteri-um, a, n., dle „Gymnasium"
z řec, soud, soudnice; vysoký úřad. Rk.
Gerichtshof, Gericlitsstube; höhere Orts-
behörde.

Dikavý. Barva d., eisengrün. Techn.

Dikce, e, f., z lat., způsob mluvení, psaní.
Rk. Schreibart, Vortrag, Darstellung (in
Worten), Diktion.

Dikcionář, vz Dictionnaire.

Díkčinění, vz Děk.

Dik-e, y, f., jedna z Hor, Rk.; zosobnělá
spravedlnosť, personificirte Gerechtigkeit.
Dikobraz, a, m., Stachelschwein. Krok.
Dikolon, z řec, dvojverší, spojení 2 roz-
dílných veršův v jedno. Vz víc Zk. Ml. II.
199.; Sš. 27.; S. N.

Diktando, a, n., z lat., předříkávání píší-
címu, povídání do pera, mluvení k peru. Vj.

Diktator, a, m., neobmezený vládce. —

Diktatura, y, f, neobmezená vláda. Rk.

Diktovati: předříkávati, Us., do pera
říkati, Us.; povídati, V.; k peru praviti. Br.;
rozkazovati. Rk.

Díl (dříve: diel), u, dílek, Iku, dílec, lce,
díleček, čku, m. = částka, ein Theil. D. knihy
= oddělení, svazek. D. Kořisti na rovný díl
bojovníkům rozdělil. Háj. Kořisť rovným dílem
rozděliti. Háj. Loupež na rovné díly rozdělil.
V., Br. Každý vzal rovný díl. Háj. Dílů na-
dělati. V. Díly klásti, na díly rozvrci. J. tr.,
V. Rovným dílem ho podělil. J. tr. Díl světa,
země, vz Pevnina, Dobrý díl cesty jsem vy-
konal. Har. Vyplatiti něco třetím dílem laciněji
(o třetí díl). V. Děliti se na díly. Us. Ve
dvou dílích. Br. — D. = podíl, něm. Theil,
Antheil. Diel jest netoliko příbuzných přátel,
ale i jiných lidí mezi sebú čiemžkolinedielných,jedněch od druhých dědinami, platy, listy,
majestaty nebo hotovými penězi konečné
oddělenie, vz Vš. 259., 266. — 267; diel
zřetelný 259. — 261., 264.; diel nezřetelný,
259., 264. — 265.; kto komu diel povinen
byl dáti, 262., 265. kto diel svój ztratil 262.
— 263.; dielu dovedenie, 83., 179., 262. —
264., 266. Abychom díl měli v tom zvonu
a v těch hodinách. Er. Prodej jen na jeden
díl se vztahuje. Er. Nemáte vy dílu v Bohu
našem. Br., V. Aby Ziatec (Žatec) za díl
vzal. Háj. Díl s někým míti. V. D. horní