238

Č. Věchtem díru zahradil (= neměv čím se
vymluviti lecos mluvil, nebo: udělal to leda
odbyl). Vz Výmluva. Č. Hledal všeliké díry
(výmluvy). Šm.

Dirce, Dirke, gt. Dirky, f., manželka
Lyka thebského v studánku téhož jména
proměněná. Vj. — Dircejský = thebský.

Dírčička, vz Díra, dírečka.

Direkce, e, f., z lat., řízení; ředitelství;
směr. Rk. Leitung; Oberaufsicht; Richtung;
Direktion.

Direktiva, y, f., z lat., pravidlo. Rk.
Richtvorschrift, Direktivnorm.

Direktně, z lat., přímě, bezprostředně,
geradezu, unmittelbar, ohne Umschweife,
direkt. Direktní daň = přímá. Direkte Steuer.

Direktor, a, m., z lat., ředitel, správce.
Direktor, Verwalter.

Direktorat, u, m., z lat., n. direktori-um,
a, n. (dle „Gymnasium"), ředitelství (úřad),
ředitelstvo (sbor, osoby). Rk. Vz více v S.
N. Das Direktorat, Vorsteheramt.

Direktorové čeští, vz S. N. II.

Direktorství, n., das Direktoramt. Jg.

Dirigent, a, m., z lat., ředitel. Leiter,
Vorsteher, Führer. — Dirigovati, richten,
leiten, lenken; anordnen, Aufsicht haben. —
co: hudbu (říditi). S. N.

Dírka, y, f. D. potová, D., od molů. Šp.
Do dírky vklouznouti. I boháč dvě má v nosu
dírky. Prov. pozn. Dírka je zdrobnělé od
díra, mělo by tedy býti: děrka, Vz í (se
krátí v odvozených zdrobnělých). Mk. Vz
ostatně: Díra.

Dírkovaný. D. punčochy, durchbrochene
Strümpfe. Jg.

Dírkovati dírky dělati, vyřezávati,
kleine Löcher machen. — co čím: těsto
prstem, kůži železem.

Dírkovatosť, i, f. Us. Löcherigkeit, Poro-
sität.

Dírkovatý, löcherig, porös. D. houba,
chléb, země, pěna, Jg., kámen (pěna mořská).
V. — Dírkoritý. Rostl.

Dis, gt. Dita, m., vlastně každé božstvo,
pak zvl. Jupiter, konečně Pluto. Vj.

Disciplina, y, f., lat., kázeň (jmenovitě
při vojště), Lehre, Zucht, Ordnung; Unter-
drückung alles Fehlerhaften, Disciplin. —
Disciplinarní: předpis, soud, vyšetřování
(kárací), Rk., moc, trest. S. N. Ďie Zucht
betreffend.

Discontinuirlich, vz Diskontinuirlich.

Disconto, a, n., it. (fr. escompte), diskonto,
sconto, escompt, úroková srážka z peněz
dříve placených než lhůta vypršela. Abzug
der Zinsen bei Bezahlung noch nicht völliger
Wechsel. — Discontovati, před časem vy-
platiti, abziehen, abrechnen. Vz víc v S. N.
Tam též viz: Diskontový bank. Vz Eskompt.

Discours, fr. (diskúr), rozmluva, Unterre-
dung, Unterhaltung.

Discus, gt. disku, m., řec, klub, frčecí
touš, Wurfscheibe.

Disharmonie, e, f., z řec., nesouzvučnosť,
nesouhlasnosť; nesvornosť. Rk. Missklang;
Misshelligkeit, Uneinigkeit, Zwiespalt.

Disjunkce, e, f., z lat., rozpojení, roz-
dělení, rozluka, Absonderung, Trennung, Dis-
junktion; v logice: protisada, odpor. — Dis-

junktivní, rozpojný, dělivý, absondernd,
ausschliessend, disjunktiv. D. úsudek, sou-
sudek, věta. Opak: kollektivní. S. N.

Diskant, u, m., nejvyšší hlas ve čtvero-
zpěvu, die höchste, Singstimme. S. N. — D.
nejtenčí hlas psí. Šp.

Diskoutinuirlich, přetržitý, v mathm. Stč.

Diskrece, e, f., z lat. šetrnost', slušnosť,
zamlčení toho, co by jiného urazilo, Vorsicht
im Reden u. Handeln, Bescheidenheit, Rück-
sicht; Verschwiegenheit, Zurückhaltung, Gross-
muth, Diskretion. Spolehnouti se na něčí
d-ci; vzdáti se na d-ci, o vojsku = na milosť;
d. (v obec. mluvě: dyškerece) = dar libovolný
dle uznání, S. N., dar na zpropitnou; člověk
od d-ce = Štědrý. Rk.

Diskredit, u, m., nedostatek úvěru; zlá
pověst'. Mangel an Credit; übler Ruf.

Diskretní, opatrný, šetrný. Vz Diskrece.
Umsichtig, bescheiden; verschwiegen; behut-
sam, zurückhaltend, diskret.

Diskriminant, u, m., v mathm. Stč.

Diskurovati, z fr., rozmlouvati, ne: dis-
kurirovati. Sprechen, reden, sich unterreden,
unterhalten, diskuriren.

Diskurs, u, m., rozmluva, obyč. způsobu
zábavného. S. N. Vz Discours.

Diskusse, e, f., z lat., přetřes, přetřásání;
rozbírání, rozkládání, rokování. Untersuchung,
Auseinandersetzung, Diskussion.

Diskutovati = o něčem rokovati. Rk.,
S. N. Untersuchen, erörtern, diskutiren.

Dislokace, e, f., z lat., rozsazení, rozložení
ku př. žáků dle tříd, vojska po městech. S.
N. Versetzung, Verlegung; das Wegziehen,
Dislokation.

Dispensace, e, f., z lat., udělené vyjmutí
od plnění řádně trvajícího zákona pro jistou
případnosť. Freilassung, Freisprechung; Er-
laubniss, Dispensation. Vz víc v S. N. —
Dispense, e, f., z lat., úpust, výjimka,
prominutí něčeho. S. N., Rk. Entlass, Erlaub-
niss, Dispensation.

Disponde-us, u, (a), m., z řec, dvouspondej,
je stopa rythmická skládající se z dvou spon-
dejův:,, loupežníkům, závistníkům. Zk.

Disponent, a, m, z lat., v kupectví: zástupce
obchodu, jenž na místě pána obchod zastu-
puje. Vz víc v S. N. Verfüger, Anordner;
Verwalter, Handlungsvorsteher.

Disponibilita, y, f., z lat., příkaznosť
(úředníka n. důstojníka), stav úředníkův ze
služby do opětného zavolání propuštěných.
S. N. Disponibilität, Verfügbarkeit.

Disponovati, z lat., naložiti s čím, při-
způsobiti co k čemu. Rk. Disponiren, an-
ordnen, verfügen, schalten u. walten.

Disposice, e, f., z lat., pořádaní, spořá-
dání, rozložení, rozvrh; povaha; náchylnosť
k něčemu, Rk.; svobodné vládnutí vlastním
jměním. Disposition, Anordnung; Entwurf;
Talent; Neigung; freies Verfügungsrecht.
Míti peníze k disposici = míti je ležeť doma
n. jinde bez určení. S. N. — Disposiční,
Dispositions-, verfügbar. D. sklad, zboží,
fond.

Disputace, e, f., z lat., vědecká hádka
ústně, zvláště veřejně vedená, gelehrter Streit;
sporný spis, Streitschrift. D. inauguralní,
habilitační. S. N. Vz Hádka (stran frasí).